Dokument: Soudkyně v osvobozujícím verdiktu pro strojvedoucího popsala selhání české železnice
Soudkyně v rozsudku označila opatření Správy železnic za nelogická a odporující zdravému rozumu. Případ bude řešit ještě krajský soud, státní zástupce se odvolal.
Česká železnice získala velmi nepříjemný pohled na svůj stav a fungování od nezávislého soudu. Soudkyně Okresního soudu v Chebu Věra Mathauserová konstatovala v rozsudku, kterým zprostila strojvedoucího ČD Cargo obžaloby za nehodu u Mariánských Lázní před dvěma lety, že došlo k systémovému selhání. Vyplývá to z písemného vyhotovení rozsudku, který redakce získala na základě svobodného přístupu k informacím.
„Soud má za to, že v daném případě již jde o systémové selhání, nikoli o chybu jednotlivce,“ uvedla Mathauserová. Obžaloba navrhovala uložit čtyřiapadesátiletému strojvedoucímu nákladního vlaku za nerespektování rychlostního omezení tříletou podmínku a dva roky zákazu činnosti. Případ bude řešit ještě odvolací soud, státní zástupce se proti osvobozujícímu verdiktu odvolal.
Nákladní vlak společnosti ČD Cargo u Mariánských Lázní vjel v červenci 2019 do rychlostního omezení na 30 km/h trojnásobnou rychlostí, což vedlo k vykolejení lokomotivy a třinácti vozů. Celková škoda dosáhla 28 milionů korun. Omezení na trati bylo kvůli stavebním pracím na stavbě obchvatu Mariánských Lázní.
Zatímco státní zástupce řešil v obžalobě hlavně vinu strojvedoucího, soudkyně se detailně věnuje i roli Správy železnic. Průběh soudního jednání ukázal i zásadní rozdíl proti vyšetřování Drážní inspekcí. Zatímco právníci strojvedoucích jim často radí, aby odmítli vypovídat, u tohoto soudu se rozmluvili.
Všechno v pořádku, není co měnit, řekla Správa železnic před nehodou
Někteří se tak podivili například nad skutečností, že na stejné trati strojvedoucí na jiném úseku byli pokaždé na pomalou jízdu upozorňováni rozkazem, zatímco omezení před Mariánskými Lázněmi se stalo trvalým ve změně tabulek traťových poměrů (TTP) a prvek individuálního upozornění na změnu tak odpadl. Vedení Správy železnic mělo v minulosti nastaveno odměny i podle toho, kolik pomalých jízd v síti mají.
Soud osvobodil strojvedoucího i na základě nepřehlednosti celého systému. Strojvedoucí sice má povinnost seznámit se s TTP, podle výpovědí kolegů je to ale prakticky nereálné i kvůli jejich nepřehlednosti v té době.
Strojvedoucímu pomohly k osvobození i výpovědi jeho kolegů, kteří poukázali na velkou nepřehlednost v úseku. „Svítilo tam slunce a dalo se to snadno přehlédnout,“ řekl u soudu jeden ze strojvedoucích k rychlostníku, který strojvedoucí přehlédl. Na problém s nepřehledným varováním upozorňovaly před nehodou Správu železnic i České dráhy. Správa železnic uvedla, že je vše v pořádku a není důvod něco měnit.
Pendolino zachránila rychlobrzda
Ještě před vykolejením nákladního vlaku přitom na trati mohlo dojít k jiné tragické nehodě. Strojvedoucí Českých drah popsal, že v úseku jel 19. 7. 2019 s pendolinem. V Plzni se podivil, že nedostal rozkaz na pomalou jízdu u Mariánských Lázní.
„Výpravčí říkala, že od pondělí tam není nic. Tak to vypustil z hlavy a pak se nestačil jen koukat. Vyjel z oblouku, předvěsti si nevšiml, ani ji nehledal, v rozkaze to neměl, a tak žádnou předvěst neočekával. Všiml si až snížení, tak použil rychlobrzdu a jel a sledoval, zda zůstal na kolejích. V Mariánských Lázních pak zjišťoval, zda někdo neutrpěl zranění. V Chebu pak vynadal výpravčímu. Před touto jízdou byl na trati před 22 dny, a tak mu nepřišlo divné, že by stihli oblouk vyrovnat. Tu 30 viděl na vzdálenost tak 80–100 metrů. Těsně před vjezdem do šikany, ještě stačil sundat sběrač, aby nestrhl vedení,“ cituje rozsudek výpověď jednoho ze strojvedoucích.
Součásti spisu je i hlášení strojvedoucího z roku 2020, který poukázal na problémy s daty v TTP a jejich rozpor se skutečným stavem na jiné trati. Mezi Nymburkem a Bílinou podle soudu strojvedoucí zaznamenal 41 rozporů s TTP. Správa železnic uvedla na dotaz deníku Zdopravy.cz, že na podněty k této trati adekvátně reagovala.
Soudkyně se pozastavila například nad tím, že o omezení je strojvedoucí informován pouze jednou. „Značení na trati bylo rozhodně matoucí, na jeho nesprávnost upozornila i Drážní inspekce, kdy dle ní došlo k porušení úpravy na trati s vnitřním předpisem provozovatele dráhy SŽDC D1 týkajícího se umísťování předvěstníků a rychlostníků,“ uvedla soudkyně.
Doporučení Drážní inspekce Správa železnic odmítla
Drážní inspekce loni doporučila Správě železnic, aby zvážila zapracování povinnosti umístění opakovacích předvěstníků v úrovni rychlostníku. Správa železnic se doporučením zabývala, ale nakonec ho odmítla.
„Umísťováním zmiňovaných opakovacích předvěstníků by nicméně docházelo k mnohonásobnému umísťování dalších návěstidel do provozované železniční dopravní cesty, k jejich dalšímu zahušťování, a tím i větší nepřehlednosti. V rámci novelizace předpisu D1 jsou na základě dosavadních zkušeností, požadavků a poznatků připravovány změny právě takovým způsobem, aby došlo ke zjednodušení a větší přehlednosti v umísťování zejména přenosných návěstidel,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Soudkyně zkritizovala v rozsudku i postup policie při vyšetřování. „Jak je obecně známo, prvotní úkony jsou pro úspěšné vedení trestního řízení tím nejdůležitějším, přičemž v daném případě policejní orgán provádějící ohledání místa činu na toto zcela rezignoval, kdy se zaměřil více na zjištění škod a zaměření jednotlivých vagonů než na značení trati a jeho přesně umístění, což má zásadní význam pro tuto událost,“ napsala soudkyně. Podle ní je podle fotografie pořízené zhruba 24 hodin po nehodě patrné, že se značkou někdo manipuloval.
Soudkyně nakonec sepsala devět faktorů, které přispěly ke vzniku mimořádné události. Na prvním místě zůstala vysoká rychlost vlaku, následovaná špatným značením, zrušení pomalé jízdy a její převedení na traťovou rychlost, absenci technických prostředků zabezpečení, dlouhou dobu platnosti seznání traťových poměrů, vzájemnou komunikaci (či spíše nekomunikaci) Správy železnic a dopravců, viditelnost značení a nejednoznačné stanovení a pochybnosti nevylučující způsob prokazatelného seznámení osob řídící drážní vozidlo se stavebně technickými parametry drah a TTP.
Opatření odporující zdravému rozumu
„Obžalovaný jako strojvedoucí s mnohaletou praxí a jezdící bez mimořádných událostí mohl očekávat, že trať bude stejná, jak ji znal ze seznání, že trať bude značena, jak správně má být a že bude na cestu vybaven ze strany provozovatele drah ale i dopravce relevantními údaji pro jeho bezpečnou cestu a dle názoru soudu nemohl ani vědět, že tak razantní snížení rychlosti na přeložce trati bude uváděno jen v TTP,“ uvádí se v rozsudku.
Podle rozsudku je umístění jednoho neproměnného návěstidla na dočasné stavbě zcela nelogické a odporující zdravému rozumu. „Není možno na obžalovaném spravedlivě požadovat, že něco tak absolutně nesmyslného může vůbec očekávat a že by měl a mohl vědět, že provozovatel drah sáhne k takovéto úpravě, která je zcela v rozporu s logikou celé věci,“ dodala soudkyně.
Ministerstvo dopravy uvedlo na dotazy k rozsudku, že téma citlivě vnímá. „Bezpochyby bude předmětem diskuze v rámci Bezpečnostní komise pana ministra. Je to věc, kterou tam chceme přinést a navázat tak na dosavadní výstupy třeba v oblasti zavádění ETCS,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Podle něj ministerstvo sleduje pečlivě novelizaci předpisu D1. „V této věci představuje klíčový prvek ve vztahu mezi provozovatelem infrastruktury a dopravcem a stěžejním způsobem dopadá na strojvedoucí,“ dodal Jemelka.
Nehoda přispěla k zásadnímu kroku pro vyšší bezpečnost: Správa železnic začala zveřejňovat tabulky traťových poměrů v elektronickém formátu. To umožnilo vznik „navigace pro strojvedoucí“.