Nevinen. Neselhal strojvedoucí, nýbrž systém železnice, řekl soud k nehodě u M. Lázní

Vyprošťování nákladního vlaku po nehodě u Mariánských Lázní. Foto: HZS Karlovarského krajeVyprošťování nákladního vlaku po nehodě u Mariánských Lázní. Foto: HZS Karlovarského kraje

Jde o přelomový rozsudek. Soudkyně Věra Mathauserová smetla obžalobu s tím, že šlo o systémové selhání železnice.

(Aktualizováno 16:15) Okresní soud v Chebu dnes osvobodil strojvůdce Radima Růžičku, který v červenci 2019 vedl nákladní vlak ČD Cargo při vykolejení u Mariánských Lázní. Soudkyně Věra Mathauserová smetla obžalobu ze stolu s tím, že šlo o systémové selhání železnice. Jako první o verdiktu informoval server iDnes.cz.

Čtyřiapadesátiletému strojvedoucímu nákladního vlaku hrozila za nerespektování rychlostního omezení tříletá podmínka a dva roky zákazu činnosti. Takový trest navrhoval státní zástupce. Ten se dnes proti verdiktu odvolal, kauzu tak bude řešit i krajský soud.

Nákladní vlak společnosti ČD Cargo u Mariánských Lázní vjel v červenci do rychlostního omezení na 30 km/h trojnásobnou rychlostí, což vedlo k vykolejení lokomotivy a třinácti vozů. Celková škoda dosáhla 28 milionů korun. Omezení na trati bylo kvůli stavebním pracím na stavbě obchvatu Mariánských Lázní.

Podle soudkyně se na nehodě podílela celá řada nesrovnalostí a pochybení. „Jedná se o další systémové selhání na železnici,“ řekla soudkyně a připomněla podobné události, které se staly v nedávné době. Rovněž vytkla policistům, že trať po události ohledali ledabyle. Její výtka se týkala značení, které bylo podle ní umístěno na nevhodném místě, neodpovídalo předpisům a dokonce mohlo strojvůdce mást. Zároveň vyslovila pochybnosti o objektivnosti závěrů Drážní inspekce, zejména co se týče viditelnosti značek.

„Drážní inspekce také zjistila absenci zabezpečovacího zařízení, které by aktivně bránilo strojvůdci překročit nejvyšší povolenou rychlost. Je třeba rovněž konstatovat, že se změnami na trati měl seznámit strojvůdce zaměstnavatel, a to prokazatelně. To se však nestalo. Zarážející je i to, že dočasná pomalá jízda v opravovaném úseku se později změnila na trvalou pomalou jízdu. Proč se ale změna nepromítla do jízdního řádu, který má strojvůdce neustále u sebe a kterým se během cesty řídí? V jízdním řádu je uvedena i rychlost vlaku. Proč to tam nebylo?“ cituje soudkyni z odůvodnění rozsudku iDnes.cz.

Přitom,  jen dva dny před vykolejením obdržela Správa železniční dopravní cesty dopis, ve kterém České dráhy žádají o úpravu způsobu, jakým je řešeno označení snížené rychlosti na trase přeložky. SŽDC (dnes nese název Správa železnic) návrh odmítla.

Soudkyně zároveň vyčinila zaměstnavateli strojvedoucího, že není možné, aby nutil své zaměstnance studovat tabulky změn na trati v době jejich osobního volna. V průběhu 15 minut, které má strojvůdce na přípravu stroje a zjištění poměrů na trati, to totiž není možné zvládnout.

Svého kolegu přišli do soudní síně podpořit i další strojvůdci. Například Gustav Moravec, který na trati pravidelně jezdí, podle svých slov už dříve upozorňoval na to, že úsek je riskantní a že by se tam mohlo něco stát. V podobném duchu mluvil i Zdeněk Havel.

„Jel jsem tam týden před tou událostí. Za zády jsem měl ten samý vlak, ale z Plané jsem vezl jen 300 tun, nikoli 1 250 tun jako kolega Růžička. Tudíž jsem to stačil ubrzdit. V lese jsem jel nějakých 80 kilometrů v hodině. Když jsem vyjel z lesa, viděl snížení rychlosti na 30 a že koleje dělají esíčko, bylo to pro mne obrovské překvapení,“ cituje iDnes.cz Havla.

Růžička už v květnu při zahájení procesu uvedl, že v jízdním rozkaze informace o omezení neměl. „Nejsem žádný sebevrah. Vůbec jsem netušil, že tam probíhají nějaké stavební práce. Protože tuhle trať jsem měl jet poprvé po půl roce, tak jsem si ve výchozí stanici pečlivě nastudoval všechny změny. Upozornění na snížení rychlosti nebylo ani v písemném jízdním rozkaze, kde jsou uvedena všechna dočasná omezení, nenašel jsem ho ani v takzvané knize normálií, prostřednictvím které nás zaměstnavatel upozorňuje mimo jiné i na traťové úseky s trvalými změnami,“ prohlásil. Přiznal, že předvěstník přehlédl, neboť v té době hledal něco v jízdním řádu.

Nehoda přispěla k zásadnímu kroku pro vyšší bezpečnost: Správa železnic začala zveřejňovat tabulky traťových poměrů v elektronickém formátu. To umožnilo vznik „navigace pro strojvedoucí“.

Připomeňte si dva roky starý (a stále aktuální) komentář Juraje Kováče k nehodě: Vykolejení u Mariánských Lázní není o vinících, jen o drážním myšlení. Autor je železničním publicistou a projektovým specialistou v oblasti dopravního IT, věnuje se primárně technologickým projektům v sektoru veřejné dopravy.

Tagy nehoda nákladního vlaku u Mariánských Lázní soud vykolejení
336 komentářů