Dopravci Mimořádné události Železnice

Dokument: Šetření příčin vykolejení vlaku ukázalo slabinu v předávání informací, říká Drážní inspekce

Vykolejený nákladní vlak u Mariánských Lázní. Foto: HZS Karlovarského kraje
Vykolejený nákladní vlak u Mariánských Lázní. Foto: HZS Karlovarského kraje

Kvůli nehodě u Perninku minulý týden poněkud zapadla závěrečné zpráva o loňském vykolejení nákladního vlaku u Chodové Plané. Redakce Zdopravy.cz přináší kompletní tiskovou zprávu, kterou k problematice vydala Drážní inspekce. Upozorňuje v ní na řadu dalších skutečností, kterým jsme se v samotném textu o závěrečné zprávě nevěnovali.

Bezprostřední příčinou mimořádné události v Chodové Plané z 28. července loňského roku bylo překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 61 km/h, ke kterému došlo díky tomu, že strojvedoucí o snížení rychlosti na trati nevěděl a při sledování trati je nezjistil, i když všechny potřebné informace měl k dispozici.

Drážní inspekce v rámci šetření mimořádné události, kdy mezi stanicemi Chodová Planá a Mariánské Lázně vykolejil za jízdy nákladní vlak převážející vápenec a vznikla škoda 28 mil. Kč, dospěla k závěru, že informace o snížení rychlosti se ke strojvedoucímu vlaku nedostala včas, a to i přes to, že jak provozovatel dráhy, tak příslušný dopravce si splnili své povinnosti a informaci o změně rychlosti řádně a včas zveřejnili.

Strojvedoucí byl o snížení rychlosti v předstihu informován prostřednictvím tabletu, v němž byl na změnu parametrů tratě u Chodové Plané informován; bohužel tuto informaci si nepřečetl, i když to byla jeho povinnost, a vyjel na trať. Zároveň, dle svého vyjádření, přehlédl návěstidlo na trati upozorňující na skutečnost, že od následujícího rychlostníku, pro něj platného, bude snížená rychlost na 30 kilometrů v hodině. A právě skutečnost, že dopravce systémově umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se strojvedoucí seznámil s důležitými změnami, přičemž zásadní snížení rychlosti o 65 kilometrů v hodině bylo na trati návěštěno pouze jedním návěstidlem, považuje Drážní inspekce za slabinu celého řešení snížení rychlosti, zejména pokud na trati není zavedeno technické řešení, které by toto pochybení strojvedoucího aktivním zásahem do řízení vlaku zabránilo překročení nejvyšší dovolené rychlosti a v konečném důsledku i vykolejení.

Aniž by Drážní inspekce jakýmkoliv způsobem zpochybňovala důležitost seznámení se strojvedoucího s parametry tratě a s jejími změnami, z vyšetřování vyplynulo, že informování o trvalém omezení traťové rychlosti pouze formou údajů tzv. tabulek traťových poměrů se v porovnání s bezpečnostním prvkem spočívajícím v prokazatelném zpravení strojvedoucího písemným rozkazem, a to vždy před každou jízdou na trať, kde se úsek s výrazným omezením rychlosti nachází, jeví jako ztráta důležitého bezpečnostního prvku, místo toho, aby pro případy, kdy dochází k tak zásadnímu snížení rychlosti, byly nalezeny další bezpečnostní prvky, například i v podobě opakujícího se návěštění na trati upozorňující na razantní snížení rychlosti.

Kultura bezpečnosti nesmí být jen prázdným pojmem

Během šetření vážné nehody Drážní inspekce vyvinula i snahu, aby ji kontaktovali strojvedoucí, kteří měli v souvislosti s jízdou přes pozdější místo vzniku MU ve vztahu k bezpečnosti nějaké poznatky nebo dokonce negativní zkušenosti. To se však, kromě jednoho případu, a to i s garancí zachování stoprocentní anonymity, nepodařilo. Výsledek snahy Drážní inspekce o navázání kontaktu se strojvedoucími tak ukázal, že v českém prostředí nejsou zatím pro tento způsob identifikace, popis a řešení nebezpečných stavů, ať už obecně nebo ve vztahu k tzv. Kultuře bezpečnosti, dobré podmínky. Pojem Kultura bezpečnosti již není v mnoha jiných zemích chápán jako pouhé formální spojení dvou slov s neurčitým významem, naopak, Kulturu bezpečnosti je potřeba vnímat jako programovou záležitost a právě zvýšení její úrovně bylo jedním z důvodů pro přepracování Směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic.

V nové Směrnici (EU) 2016/798 o bezpečnosti železnic je z kontextu ustanovení týkajících se přímo systému zajišťování bezpečnosti zřejmé, že provozovatelé dráhy a dopravci by měli prostřednictvím systému zajišťování bezpečnosti podporovat kulturu vzájemné důvěry, jistoty a poučení se, při které jsou zaměstnanci vybízeni k tomu, aby přispívali k rozvoji bezpečnosti při zaručení důvěrnosti.

Je to takový vztah, kdy provozní zaměstnanci nemusí mít obavy, že budou trestáni nebo nějak postihováni či obviňováni ze skutečností, které ohlašují, ať už souvisejí s vykonanou činností, případným opomenutím nebo rozhodnutím, které by při existenci dosud neznámé bezpečnostní mezery mohlo vést nebo vedlo k nebezpečnému stavu. Zároveň však nesmí být tolerována hrubá nedbalost nebo jakékoliv úmyslné a vědomé porušování daných pravidel.

Příkladem nesprávného vnímání a aplikace Kultury bezpečnosti v rámci systému zajišťování bezpečnosti tak může být i znění vnitřního předpisu provozovatele dráhy, v němž je jako jeden z postupů pro předcházení rizik vedena represe. Tento postup, ať už je namířen proti komukoliv, může snad mít nějaký efekt v případech, kdy zaměstnanci úmyslně a vědomě porušují daná pravidla, ne však ale jako opatření k předcházení rizik, kdy je potřebné navodit takový stav, aby zaměstnanci neměli při ohlašování zjištěných nebezpečných stavů obavy z možného postihu. O současném stavu Kultury bezpečnosti v železničním prostředí České republiky např. svědčí i zpochybňování potřeby vyššího počtu bezpečnostních prvků (vícestupňové kontroly) v rámci samotného postupu provozovatele dráhy při řešení žádosti dopravce o prověření stavu, případnou nápravu (opatření) a vyjádření ke zjištěné situaci po zrušení přechodného a zavedení trvalého omezení traťové rychlosti v km 422,060 až 422,300 v mezistaničním úseku Chodová Planá – Mariánské Lázně.

Vznik této vážné nehody ukázal, že posuzování rizik a přijímání opatření pro usměrnění rizik, které jsou jedním ze základních prvků systému zajišťování bezpečnosti, je potřeba řešit operativně případ od případu, a to aktivním přístupem za účasti všech zainteresovaných stran již při identifikaci možného nebezpečí právě zaměstnanci přímo se podílejícími na provozu, a nikoliv až v rámci přijímání opatření po vzniku mimořádné události. Zároveň během šetření vážné nehody vyšlo najevo, že každá strana (myšleno jak provozovatel dráhy, tak i dopravce) vnímala zejména povinnosti a problémy těch druhých a k efektivní a oboustranné vzájemné spolupráci nebyla příliš nakloněna.

Na základě poznatků ze šetření Drážní inspekce vydává řadu bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu, zejména aby došlo ke změně vnitřního předpisu provozovatele dráhy ve vztahu k umisťování návěstí oznamující změnu rychlosti na trati, aby se razantní snížení rychlosti na trati návěštilo opakovaně a aby v tzv. tabulkách traťových poměrů byly tyto zásadní změny rychlosti zvýrazněny. Dále u dopravců je třeba zajistit, aby strojvedoucí, pokud se před jízdou jednoznačně a prokazatelně neseznámí se změnami parametrů tratě, nemohl vůbec s vlakem odjet a aby se případně i zkrátila doba, během níž musí strojvedoucí danou trať projet, aby si oživil její parametry.

Kompletní závěrečná zpráva je zveřejněna na webu Drážní inspekce v sekci Mimořádné události.

Posláním Drážní inspekce je šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí, přičemž při šetření zjišťuje příčiny a okolnosti s cílem zabránit opakování mimořádné události. Drážní inspekce se při šetření nezabývá trestně právní odpovědností.

115 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Ta zprava tala do ziveho, a je to hodne o vztazich mezi zamestnanci,… hodne zalezi zda je clovek novej nebo mladej a podle toho take prideluji smeny a sluzby… apod…

Miki

Je tablet velikosti vulvy a s reklamami Googlu vhodným zařízením k prokazatelnému seznámení strojvedoucího s traťovými poměry?

Šefl Bohumil

Zastavení vlaku na D3

Šefl Bohumil

D3 zajištění

žlutý klandr

Ve všech českých firmách je kultura bezpečnosti jen prázdná floskule. Každý zaměstnanec, který si dovolí upozornit na bezpečnostní problém, je dříve či později vyhozen a profesně zlikvidován. Všechny firmy výslovně zakazují svým zaměstnancům zvěřejňovat jakékoli informace o dění uvnitř firmy.

Jan

Nesmysl, všechny rozhodně ne. Naše firma nyní spadá pod Francouze a od nich trvá požadavek hlásit skoronehody každý měsíc. Všechny úrazy se evidují a zaměstnanci jsou o nich informováni, aby se nemusely opakovat. Naopak zaměstnanci mají možnost upozorňovat na problémy ve firmě i anonymně a každý podnět se musí zpracovat. Samozřejmě bereme to prakticky a nemáme nařízeno držet se zábradlí pokaždé když jdeme po schodech jako ve skladech Amazonu, ale bezpečnost se řeší zcela vážně.

Dominik

Opravdu úplně všechny úrazy jsou evidovány? Jestli se tak děje, tak jen dobrez, ale moc tomu nevěřím.
Často totiž převládá názor, že to jemné říznutí, odření, naražení přeci není nutno hlásit, že to nic není.

Martin

Mel jsem moznost pracovat pod cizincem (rakusane, nemci) a pod ceskym vedenim, rozdil v chovani a pristupu je vazne velky…

modrý klandr

Potvrzuji, týká se bezprostředně i zaměstnanců ve funkci výboru odborové organizace, majících prý určitou míru ochrany. Postačí formulka „nelze spravedlivě požadovat“ a frr na pracák

modrý klandr

Jen my ještě přišlo na mysl, vzpomeňme na pohlednou zdravotní sestřičku záchranky ze středočeského kraje. Kritizovala, cítila se ohrožena, prezentovala tristní stav, který reportéři potvrdili. Jak skončila? Na pranýři, jako osoba na kterou bylo podáno trestní oznámení, což do poslední chvíle bylo popíráno. Vítejte v Česku, kde bezpečnost a zdraví zaměstnanců vystavených smrtelnému riziku při práci je předmětem trestních oznámení 🙂

Ryk Mat

Záchranná služba je ale provozována krajem. Je to tedy podobný hnůj jako ČD nebo SŽ. Já mám zkušenosti ze dvou opravdu velkých korporací (jedna z nich je globální) a v obou je bezpečnost jednou z hlavních priorit. V té globální občas dostanu email o tom, že nějaký manažer byl propuštěn už jenom za to, že dopustil, aby hlášení rizika zaměstnancem nebylo dostatečně prověřeno. Takové firmy mají mechanismy zajišťující ochranu oznamovatelů a anonymní oznámení je rovno podepsanému. Interní bezpečnostní normy jsou tvořeny podle standardů vyspělých zemí a většině světa. A stejné je to s firemních kulturou. Bossing tak běžný ve veřejně… Číst vice »

modrý klandr

Přiznám se, tiše Vám závidím 🙁

Lada

Taky by stačilo, aby trvalé změny byly do TTP dávány 1x (ať nežeru 2x) za rok a né každý měsíc něco. Do zmeny TTP ve V-rozkazu

Lada

Tento současný stav je výhodný pouze pro Sabotéry Železnice (SŽ), viník je jinde než u nich

Leinad

A s každou změnou přestane platit seznání.

Dominik

Tak to by teprve byla pakárna obnovovat poznání jen kvůli tomu, že sladili TTP s reálným stavem, či proto, že návěstidlo bylo posunuto o metr.
To zavést maximálně u závažnějších změn, i když i tuto možnost už dnes dopravce má, jestliže dojde k názoru, že došlo k závažným změnám smí nařídit vykonání mimořádného poznání, je otázkou, proč se tak neděje.

modrý klandr

Doporučuji stránky odborové organizace Federace Strojvedoucích ČR. Zde se nachází ukázka boje zaměstnanců za takové právo při spuštění provozu směrem z Prahy Bubnů na Masarykovo nádraží. Boj to nebyl vůbec lehký, jde přeci o peníze. Úsudek si udělá čtenář sám. Bohužel zarážející zůstává, že zde se to povedlo, jinde se ale stejně najdou jedinci, kteří podepíší poznání trati na dalších 13 měsíců přestože na konkrétní trati nebyli. Dokud bude platit, že ten, kdo nechce slepě podepisovat poznání tratí dříve v kariéře pojížděných je černou ovcí a kdo podepíše je king, tak těžko v takové nejednotě následně prosazovat změnu systému. Zde… Číst vice »

Dominik

Souhlas, ale to není jen u poznání, ale u všeho, přebírání rozkazů, rádiový provoz (obzvláště na simplexu), atd… Všichni říkají, že se to musí změnit, ale když se to někdo opováží opravdu tak dělat, tak je za vola (slušně řečeno), bohužel i u vlastních kolegů.

Hajnej

Tak to by zrovna moc dobře nefungovalo – nebo si snad potřebuješ vytapetovat byt rozkazama…?
Spíš je potřeba si uvědomit, že TTP jsou primárně rozhraním mezi SŽ a dopravcem a že jejich pouhé překlopení fírům do tabletu jaksi nestačí.

pejan

Tohle ovšem nebyla trvalá změna, ale dočasná přeložka trati kvůli stavbě mostu, i když pár měsíců, tak to měla být pomalá jízda se spravováním a do TTP se nikdy zapracovávat neměla. Ovšem stalo se tak, protože Socialistické Železnice potřebovaly statisticky snížil počet pomalých jízd, tak z ní udělali trvalou. Absolutní vinu za tuto nehodu má tedy Sabotér Železnic, státní komoušská organizace.

Otmar

V době kdy existoval jediný železniční podnik ČSD a následně ČD ve kterém byla zastoupena celá železnice si vycházeli uvnitř firmy všichni vstříc. Dneska kdy je železnice separována na provozovatele dráhy a dopravce si každý segment hraje na svém písečku a brání to své. Všichni vše splnili, přesto se stala nehoda. Morálních viníků je více ale paragraf odsoudí jen jednoho. Největším viníkem tohoto stavu je ten kdo rozhodl železnici takto segmentovat. Nyní jen sklízíme ovoce toho co politici svým chybným rozhodnutím způsobili.

Dáda

S první částí vašeho tvrzení nesouhlasím. Zažil jsem bolševika, „jednotnou“ železnici kapitalistickou a „rozdělenou “ železnici kapitalistickou. Zažil jsem leccos, jen ne situaci, kdy si všichni vycházeli vstříc. Nynbí na SŽ – všechny OŘ jsou proti GŘ, leckteré OŘ nemusí jiný OŘ, pokud vznikne problém, následuje „přehazovaná horký brambory. Vem si na sebe jmenovku GŘ a jdi se podívat na objekt v „raknku“ OŘ Brno a uvidíš ty kyselý ksichty, jak ti budou ochotně vycházet vstříc…U ČD je to to samý, a paradoxně i v „nostalgických“ vlacích – jedni proti druhejm, navzájem se posrat, případně když vznikne „hovnopád“ odklonit jej… Číst vice »

Otmar

Vysvětlím jak to bylo myšleno: V minulosti jeden podnik měl jeden systém bezpečnosti. A i zaměstnanci se navzájem informovali mnohdy nad rámec svých povinností a často tím zabránili možné nehodě. Současný stav je ten že SŽ jako správce infrastruktury vezme na sebe jen takový díl zodpovědnosti za bezpečnost provozu jaký musí. Stejně se chovají i dopravci. Výsledkem je to že každý dělá jen to co musí a nic navíc. Proto je a bude nehod více. Samozřejmě příčin je více. Toto je jen jedna z nich.

Dáda

podívejte se na jaderné elektrárny. Taky jsou rozděleny do x firem a nemám pocit, že by se tím změnšila bezpečnost.

žlutý klandr

Wouhahahahahahahaha, garglihihihhihhihiiii, chlemst !

Bob

Největším vinikem tohoto stavu je kultura bezbřehého alibismu, který byl pro státní molochy tak nějak typický vždycky, ať už je to jeden moloch, kde se hledají jen důvody, proč něco nejde, nebo dva molochy, které se spolu nedokážou domluvit. Kdo vlastně vymyslel tu eufemistickou terminologii, že nechráněné přejezdy jsou „zabezpečené“? To vzniklo ještě za „jediného železničního podniku“, nebo to vymysleli už ti noví sekáči, co se nezakecají?

Dáda

to je už velmi starý terminus technikus. Jde o to, že pokud tam je kříž, vztahuje se na to patřičný paragraf zákona o provozu na pozemních komunikacích (361/200Sb.). A tím je jendoznačně dána bezpečnost chování řidičů a chodců na přejezdu a v jejich bezprostředním okolí. Tj je zabezpečen „předpisem“ v tomto případě zněním výše jmenovaného zákona § 28, § 29.

Bob

Patřičné paragrafy se na označené přejezdy vztahují od 19. století. Přesto víc než sto let nikoho nenapadlo nechráněný přejezd nazývat zabezpečeným. Když napíšete paragraf „nic se nemůže stát“, tak vás to fakt před ničím nezabezpečí – taková magie nefunguje.

malej-jarda

Kříž před přejezdem znamená to samé jako značka „Dej přednost“. Taky není na silnici pokaždé před křižovatkou semafor.

Bob

A jak to souvisí s tím, že se nechráněným přejezdům začalo říkat „zabezpečené“? Zlepší se snad bezpečnost na silnicích, pokud křižovatkám bez semaforů začneme taky říkat „křižovatka s řízeným provozem“, protože přece ten provoz je řízený pravidlem pravé ruky nebo značkami?

Hajnej

Protože začaly existovat přejezdy s blikači, ale bez závor, takže původní rozlišování podle závor ztratilo smysl.

Bram

Kecy, prdy a beďary. Nic jiného ani od zastánců dřívbylolípu nelze čekat.

švestka

Ale zase by při nehodě nešlo házet vinu na SŽ, jak modré gumy s oblibou dělají, za vše by mohl jediný železniční podnik ČD.

Jiří Kocurek

Mnohem líp se dalo ckoliv ututlat. Takže se nevědělo o chybě. Tím pádem se chyba nestala. A nebylo se z čeho poučit. Takže závory bude radši stahovat maník, který nezapomene – má na to přece předpis. Dráha totiž dělá zaměnstnanost! … automatizace a zabezpečovačí zařízení bere lidem práci.
A ukázalo se, že absence zabzař bere lidem životy.
Takže ve všeobecném alibismu se to teďka háže srážka dvou vlaků téhož dopravce na toho, kdo rozdělil dráhu. Za jednotné dráhy by se to nestalo – což je lež.

Dominik

Obecně je problém v českém přístupu, je změna TTP, tak holt jsem posunul hranu o 20 minut, než jsem všechny změny přečetl, ale to ne. Všichni říkají, že se to musí začít dělat jinak, poctivě, nepřebírat rozkazy (pokud něco nebude sedět), protáhnout čas při seznámení se změnami v TTP (jejich víc) a v ostatních dokumentech, ale jak to člověk začne dělat, tak je najednou za vola (slušně řečeno), bohužel i u vlastních kolegů.

Bob

Ještě by mohlo být řešením, že by se ty informace předávaly nějakým efektivnějším a zároveň spolehlivějším způsobem, ne kvízem ve stylu „najdi deset rozdílů“.

Dominik

Samozřejmě, nejlepší by bylo, aby dopravce měl člověka, který by z těch změn udělal výtah a to by přišlo fírovi do tabletu.
Ale já nemluvil jen o TTP, ale všeobecně, nádaváme na správce, případně dopravce, ale kolikrát si to způsobujeme sami, že na tu partyzánštinu přistupuje.

Y.K.

Nejlepší by bylo, kdyby to dělal stroj automaticky (hledání rozdílů je něco co počítačům nečiní potíže) a nějaký člověk na to jen hodil oko, jestli tam není nějaký nesmysl a schválil to.

Dominik

Samozřejmě nebo to, roztřídil by to stroj a člověk by jen potvrdil správnost údajů a odeslal na tablety.

Jiří Kocurek

Přepočítáváte účtenku z kasy v ochodě? Tolik ke kontrole počítače očima. Ano, planý poplach se taky povede – kontrola udělala chybu.

Dominik

A co to má společného, chce to dvojí kontrolu, ne se jen spolehnout na počítač, že vše správně vypíše a přiřadí.

Leinad

A proč by to dělal dopravce? Fíra si vybere verzi TTP když jel naposledy a aktuální. Aktuální verzi s vyznačenými rozdílyu zobrazí software běžící u správce.

Dominik

Jelikož to má za povinnost dopravce, prokazatelně seznámit strojvedoucího se změnami.

Dáda

tak právě od týto nehody jsou „změny“ v TTP zvýrazněný.

Bob

Pokud předtím nebyly, tak to je jasnej trestnej čin obecnýho ohrožení.

Hajnej

I předtím byly vždy zobrazeny poslední změny. Fascinuje mě, jak o TTP rozumuje někdo, kdo je zjevně pořádně ani neviděl, což mu nevadí házet jasnejma trestnejma činama.
Historie změn by se samozřjemě hodila, nicméně to už je starost dopravce. Infrastrukturník fakt není od toho, aby vymejšlel, jak neprudit někoho, kdo tam jezdí obden, a informovat někoho, kdo tam nejel půl roku. To je starost dopravce, kterej ví, na který louce kterou svou ovečku pase.

Tomáš Záruba

Mimochodem jsem názoru, že to chce zavést třetí kategorii snížených rychlostí: „Dlouhodobé pomalé“. Ty pak klidně návěstit jako TR, ale vést je nikoli v TTP, nebo (resp. také) v nějakém extra seznamu vydávaném třeba měsíčně. A snížení TR by bylo dovoleno pouze tam, kde je ta rychlost vedena nějakou minimální dobu (řekněme půl roku – rok) jako DP a výhled na nápravu je „nikdy“. Klasické PJ psané na rozkazech by tak byly pár měsíců, ale jejich zmizení z rozkazů by bylo doprovázeno objevením se na jiném seznamu. No a fírové co nejsou sebevrazi by pak, jedou-li někde po X měsících,… Číst vice »

Tomáš Alter

A pokud budou ty Tvé „dlouhodobé pomalé“ sankcionovány na odměnách stejně, jako klasické PJ, tak bude jejich seznam opravdu kraťoučký a přehledný. Pokud ovšem tyto sankce už někdo nezrušil (za tu dlouhou dobu, co nedělám na „traťovce“ ztrácím přehled). Sankce, které vedou k „oščávání“ s vlivem na snížení bezpečnosti považuji osobně za vážnou systémovou chybu.

Jinak jsem rád za poctivou zprávu DI i za její zveřejnění.

Hajnej

Ono by stačilo, kdyby počítač u dopravce evidoval, kdy kdo naposledy jel po kterejch TTP, a při nástupu na šichtu mu vyjel, na co se má podívat (nebo dokonce přímo co se změnilo).

Bram

Čekal jsem, že se takto názorově projevíš. Přitom snížení rychlosti, které bylo u Mariánských Lázní, do TTP vůbec z bezpečnostních důvodů nepatří!!!

Tomeš 43

Já bych řekl. Buďme rádi, že nevezl lidi.

Tomáš Záruba

Ta zmínka o „kultuře buzerace“ je pěkná, jen jestli to bude pochopeno…

Honza Vrba

No asi takhle: včera, něco kolem 10. hodiny, dozorčí ve dveřích, povídáme, povídáme, přijde řeč na Běchovice, a ona na to: jestli z toho bude chyba provozu, tak se můžem těšit na lítačky…

Bram

To pochopeno zcela určitě už je, ale nebude to přijato. To by muselo dojít k výměně vedení SŽ(DC), aby toto bylo možné. Musel by tam přijít někdo z nadnárodní korporace (a tedy jedinou správnou „dráhou“ nenačichlý) a musel by mu být (politickým vedením tohoto státu) dán prostor na to, aby tyto změny mohl postupně zrealizovat. Jenže to by se otřásla SŽ(DC) v základech a ještě by se před tím muselo otřást v základech i Ministerstvo dopravy:-).

Valtteri

Systém co se týče předávání důležitejch informací je naprosto tristní. Často se fíra víc dozvěděl na cimře od kolegů, než ze všech těch „pomůcek“ co měl k dispozici. O přesouvání informací z rozkazů do TTP za každou cenu se snad ani nemá cenu vyjadřovat.

R2R2

Kolega vas totiz zna a tusi, ze chcete novinky, system vas nezna a da vam pokazde podrobny „plan“, i kdyz by pro vas byl lepsi „changelog“ (omluvte IT terminologii). A ted je strasne slozita vec, jak system nastavit, delat mesice nebo roky trvajici omezeni s predavanim vyjimecne informace pri kazde ceste, coz je pro vsechny namahave a casem to budou vsichni ignorovat nebo dlouhodoba omezeni zapracovat do „planu“, ktery matadori dukladne nectou?

Valtteri

Důkladně nečtou… podle mě se jedná o systém jako celek. Už je tu někde popsáno, jaká nepřehledná změť informací to je a jak to funguje. Kdybych se chtěl před směnou seznamovat se vším, co je potřeba, tak už ani nemám čas nikam vyjet kolikrát. Informace zanesená v TTP se velice lehce ztratí a i rozkazy jsou kolikrát psaný dost zmateně a dochází k nedorozumění. Ale SŽ je vždy z obliga…vše je podle předpisů a víc je nezajímá. Toť můj subjektivní názor.

Dominik

A je někde zakázáno to takto poctivě dělat?

Bob

Musí „poctivě“ znamenat zdlouhavě a neefektivně? Prostě je do logistiky těch informací nutno investovat více inteligence, a ta je zřejmě v některých typech organizací těžce nedostatková.

Dominik

Samozřejmě neznamená, ale kdy dojde ke změně? Za tohoto stavu, kdy jim na tu partyzánštinu přistupujeme? Těžko, výtky budou odbyty slovy, však to funguje a nikdo jiný si nestěžuje, takže možná nejefektivnější bude, to začít dělat poctivě, on se pak zaměstnavatel třeba chytne za nos, až vlaky budou pravidelně odjíždět zpožděný, až se věci nezačnou stíhat, atd…

Hajnej

No ono to doručení rozkazu na mašinu taky není úplně zadarmo, takže se nelze divit snaze to omezit

Ketchup1970

Jinými slovy se v této zprávě potvrdilo to , o čem se tady hned po té události hodně diskutovalo. Já jen nechápu jak můžou lidi co tam v SŽ(DC) sedí ještě klidně spát. Stejně jako Bögl&Krýsl . Vyprávěl mi průvodčí u tunelu v Telgártu, že původně měl vést jinak , ale nějak se to podělalo. Italský inženýr , co to počítal , nevydržel tu ostudu a pro svůj pocit hrdosti si propálil hlavu kulkou. No nemusí si to nikdo z SŽ aniČDC dělat ,ale trochu sebereflexe by bylo sympatické

Původní Pražák

Já teda nejsem nádražak, ale moc nechápu tu posedlost seznámením. Neumím si představit, že jedu dejme tomu po dálnici do Brna a porad myslim jen na to, na kterém kilometru je jaké omezeni. Podle mě je spatne hlavně návěštení. Opět srovnám s dalnici: před každým omezením je svetýlek jak na ranveji, a přesto do toho sem tam nějaký, vesmes profi s kamionem, vletí. A na dráze má stačit jedna, možná dvě nijak výrazné tabulky?

Petr Šimral

A teď si představte, že na webu ŘSD budete mít za povinnost si stáhnout platné omezení provozu na D1 v úseku, kterým pojedete. Nebudete – li to mít stažené a přečtené, nesmíte vyjet. Toto musí být zveřejněné nejpozději 21 dní před platností. Nastane – li mimořádná potřeba omezit rychlost, u nájezdů na dálnici bude služba, která vás zastaví a proti podpisu vám předá písemný rozkaz s uvedenými omezeními. A na dálnici místo hromady blikaček a snižování rychlostí po 20 km/h budete mít ceduli, že omezení na třeba 40 km/h bude za 500 metrů a pak už tam bude jenom ta… Číst vice »

Honza Vrba

U takové tabulky je v Německu magnet, od kterého se počítá brzdná dráha, a když u dalšího magnetu není splněno snížení rychlosti, zaúčinkuje rychlobrzda. Systém starý skoro 80 let (postupem doby vyvíjen, samozřejmě). Jak je to tam ošetřeno u pomalých jízd (tedy přechodných omezení) ale nevím.

Petr Šimral

Úplně stejně. Je tam u předvěstníku magnet 1000 Hz, jedná – li se o významné omezení (rychlost 30 km/h), je tam ještě jeden 500 Hz. K tomu je strojvedoucí vybaven jízdním řádem, kde má rovnou i rychlosti přesně v daných úsecím a k tomu má sešitel La s pomalými jízdami a dalšími mimořádnostmi, který se vydává denně. Bez tohoto nesmí strojvedoucí vyjet na trať.

Honza Vrba

Děkuji, až budu koukat na YouTube zase na nějaký Führerstandsmitfahrt, zkusím lépe koukat vpravo dolů😂
*Je mi jasné že jde o propagaci, kde musí být vše dokonalé, ale stejně. Jestli neznáte, tak doporučuju, já si tím přes půl století starým snímkem vždy zlepším náladu.
https://www.youtube.com/watch?v=Zr-Byg8Szic

Petr Šimral

Tak toto jsem ještě neviděl. Nádhera.

Jiří Kocurek

Švýcaři to mají tak, že projedete kolem rychlostníku, začnete brzdit a vyjde to akorát k začátku platnosti toho omezení. Prostě ten rychlostník vysadi dostatečně daleko dopředu, jak je potřeba. Aby se dalo včas zpomalit.
Na síti SŽ(dc) je praxe taková, že se má jet od cedule návěštěnou rychlostí. V mlze, v dešti, to snad fíra musí začít brzdit naslepo.

Dominik

U nás máme předvěstníky, ne? Ty jsou ve většině případů na zábrzdnou vzdálenost (jistě můžou být na zkrácenou), ale ať tak či onak, jsou tak, že dokážete bezpečně zpomalit. Navíc, pokud byste přehlédl ten rychlostník, tak zas do toho vletíte. Systém tedy stejný jako Švýcaři, my predvěstník a následovně rychlostník a oni rychlostník a nějaké jiné návěstidlo, něco jako Z u nás, v čem je jejich systém lepší (oni mají dostatečně daleko rychlostník mi předvěstník) ? Nehledě nato, že dle předpisu musíte mít danou rychlost (u nás), když čelo lokomotivy míjí rychlostník, tudíž by takový systém byl v rozporu s… Číst vice »

Jiří Kocurek

Ten předzvěstník nebývá všude. Od jakého rozdílu rycholsti se dává?
Dovolím si povzdechnutí: Zlepšení by bylo proti předpisu? Aha, tak to je pak konec všeho.

Dominik

Předvěstník (bavíme-li se o pomalých jízdách) musí být všude, vyjma 5 případů, z toho 4 jsou v dopravnách, kde nejsou splněny podmínky pro předvěštění (například by to ovlivňovalo jízdu po jiných kolejích, ale to kde vyřešit šipkou, ale zase to má podmínku maximální rychlosti ve stanici, kdy nesmí být větší jak 50, nebo v druhém případě nesmí být větší jak 120, ale rozdíl rychlosti mezi PJ a traťovou nesmí být větší jak 10 km/h. Pak nemusí být předvěštěna pokud je délka úseku trati před začátkem pomalé jízdy kratší, než stanovená vzdálenost (např. úvraťové dopravny) nebo Traťová rychlost nebo návěsti hlavních… Číst vice »

Hajnej

Jestlivá ono to nebude tím, že to, co vypadá jako rychlostník, je ve Švajcu ve skutečnosti předvěstník.
Podobně to mají v exJugo – hranatá cedule s čísly je předvěstník, cedule se dvěma šikmými čárami je začátek omezení a cedule se dvěma svislými čárami je konec.

Honza Vrba

Mám pocit, že u jednoho jsou ty „čáry“ 3.

Miroslav Zikmund

Jak jsou upraveny pulty na hnacích vozidlech, aby na ně mohl strojvedoucí položit tablet fungující podobně jako displej na hnacích vozidlech (řídících vozech) u DB. Tam má strojvedoucí před sebou nejen jízdní řád, ale i aktuální traťové rychlosti = včetně přechodných PJ.
Nicméně pokud by se jezdilo na AVV (automatické vedení vlaku) jehož vozidlová část obsahuje mapu trati s omezeními rychlosti, tak by PC sám zareagoval na onu třicítku…..

Viktor

Co jsem viděl tak mají stojany jako v autě po pravé straně, které si můžu nastavit

Dominik

Bohužel jak které, a některých to vypadá, že byl akorát tak zadán „politický úkol“ umístit držáky na tablety – nesmyslné místo, bez možnosti nastavení.

AVV ?

Nezareagoval, neboť změna mapy není dílem okamžiku a také není nejlevnější. Jako příklad uvedu jízdu z Prahy Holešovic na Balabenku, kde se jednoho krásného dne objevil rychlostník s 60 namísto 80 . Na rozkazy se změna nedávala, v TTP nevyšla, pak se zjistilo, že stejný úsek trati je uveden ve dvou TTP, kde v jedné tabulce skutečně 60 byla a v druhé byla 80 pro identický úsek trati. Nastala situace, kdy pozorný strojvedoucí si všiml, kolikrát tam foukl rychlobrzdu, nechal zastavit vlak, volal Balabenku, co to má být, vyslechl odpověď, my o ničem nevíme jeď dál. Nepozorný strojvedoucí úsek projel… Číst vice »

Petr Šimral

Nicméně pokud někde najednou je snížena rychlost o 20 km/h a zůstane předchozí geometrická poloha koleje, není to zásadní bezpečnostní problém. Bylo mnoho akcí, jak omezit pomalé jízdy a tak mnohé dlouhodobé pomalé jízdy 50 km/h přes mosty, kde bylo třeba 100 km/h se najednou změnilo v trvalé omezení traťové rychlosti, ale geometrická poloha koleje zůstala v pořádku. Na rozdíl od Mariánek, kde jistit snížení rychlosti o mnoho desítek km a s tím, že to tam opravdu na třicet je je totální bezpečnostní zhýralostí a ještě si dovolí někdo ze Správy železnic obhajovat, že jeden žlutý rychlostníček to vše vyřeší.… Číst vice »

Petr Šimral

Předvěstníček – omlouvám se.

Bram

Tak tohle jsem napsal na k-reportu a to byl od některých jedinců neskutečný řev, cože jsem si to dovolil napsat…

Honza Vrba

No vidíte, a někde se pro částečné rozkradení sundaly i zůstavší rychlostníky „3“ a už jsem zažil jízdu čmeláka i sergeje. Nějak nevěřím, že fíra s 2000t zátěže, má čas koukat do TTP a hledat v trávě staničníky odkud má teda jet těch 40 a ne 80. Nebo je to tak správně?

Hajnej

Ono se taky nechumelilo, protože ty rychlostníky byly osazeny špatně a stav v mapě tratě byl správně. Ta 60 platí jen do Libně, kdežto na Balabenku byla a je stále 80.
Jo a kolik že taková změna mapy stojí, že „není nejlevnější“…?

Vašek

Dostal informaci na tablet spolu se stopadesáti dalšími informacemi, kterými se v čase na to určeném není šance prokousat. Kdysi jsme dostali k podpisu papír, že souhlasíme s elektronickou formou předávání informací. Já jsem nesouhlasil, přestože jsem věděl, že to stejně nebude nic platné. Bylo mi jasné, že se nekontrolovatelně otevřou stavidla se spoustou, většinou pro mne nedůležitých zpráv a přesně to se stalo. Není divu, sedícím v kanceláři stačí kliknout myší a své výplody rozešlou tisícům lidí. Pak se může stát,, že jeden důležitý pokyn zanikne v hromadě nepotřebné slámy.

libcha

Jak prosím přesně souvisí metoda předávání informací a jejich množství? Kdyby se to místo zobrazování na tabletu tisklo, tak by asi fíra dostal podepsat dva metry toaleťáku a efekt stejný, ne?

dopravák

Nesmysl: strojvedoucí by dostal v podstatě jen to, co se týká té konkrétní jízdy – takže by se před odjezdem nemusel pracně „prokousávat“ vším tím, co vlastně nepotřebuje.
Zásadní chyba je ovšem v přístupu vedení SŽDC, protože kvůli alibistickému snižování počtu a délky přechodných omezení rychlosti („pomalých jízd“) převádí tato omezení na trvalá, takže ta se pak ani v těch „všeobecných rozkazech“ pro vlaky stejně neobjevují.

Vašek

Tak nějak. Některé dokumenty mají několik stran textu. Je to podobné, jako se Všeobecným rozkazem, jímž zpravuje výpravčí strojvedoucího. Dokud je výpravčí vypisovali ručně, byly co nejstručnější a jen podstatné údaje. Dnešní tištěné ,,V“ rozkazy mají na délku klidně půl metru hustě psaného textu. Ti, co jezdí po staveništích vědí, o čem točím.

Bram

Ne, nemělo. Snížení rychlosti o 60 km/h a navíc s tím, že při nesnížení rychlost je vysoká pravděpodobnost vykolejení do TTP vůbec nepatří. Zpravit o takovém snížení rychlosti je třeba vždy v poslední stanici před takovým snížením rychlosti, aby se co nejvíce eliminovalo riziko, že dojde k závažné mimořádné události. Když u nás nemáme PZB a EBULA jako v Německu, tak se na to musí takto…

Dominik

A nechcete náhodou i rozkaz na tu 80 co je za Ústím nad Orlicí (sice tam to snížení je jen o 40 km/h, ze 120), ale vykolejení při nesnížení hrozí taky.

Bram

Hele, ty jeden modrogumní kydale, nejdřív si zjisti, o čem je řeč a pak komentuj. Jenže ty tu budeš kydat i nadále, protože si nezjistíš, o čem je řeč…

Vašek

Rozkaz určitě nechceme. Chceme technické zařízení, které změří aktuální rychlost vlaku a pokud je tato vyšší o nějaké procento, vlak nuceně zastaví. A nechceme slyšet:,, Jó, až bude jednou ETCS, ……….“

MildaIV

Zaměstnavatel se nemúže zbavit svojí povinosti prokazatelně zaměstnance seznámit s interními předpisy a to ani kdyby mu ten zaměstnanec podepsal tisíc papírú. Nahrátí do tabletu není prokazatelné seznámení.

Vašek

My na tom tabletu potvrzujeme, že jsme pokyn přečetli. Ale u změn v TTP se toto nepotvrzuje.

Jiří Voseček

„Dostal na tablet informaci a neprecetl si ji“ znamená co? Může někdo z oboru popsat proces předání informace o trvalém omezení rychlosti?

Petr

To znamená, že trvalá změna rychlosti je v aktualizovaných TTP. Strojvedoucí si při nástupu na směnu provede aktualizaci tabletu a má to tam. Co je blbé, tak se většinou stáhne x změn a není šance to přečíst. Takže buď to takto špatně bude stále, nebo strojvedoucí dostanou třeba půl hodinu/hodinu navíc při nástupu na přečtení těchto změn a nebo se vymyslí ještě jiný způsob, pokud to teda bude chtít někdo řešit. Každopádně dělat z pomalých trvalé je od správce železnic docela prasárna… Nedivím se, že většina kolegů chce jezdit max. ,,kolem baráku,,

Dominik

Ideální by byl systém, kdy by dopravce měl člověka, který by změněná TTP prošel a udělal takový výpis, co se tam událo za změnu, atd… Člověk by to měl přehledně a zbytečně neprocházel celý dokument, aby nakonec přišel nato, že změna se jen týká změny názvu Správce infrastruktury.

Petr

Něco takového by se mi také líbilo. Tak uvidíme, co s tím kdo vymyslí, jestli to teda vůbec bude někdo řešit…

Jiří Kocurek

Umí se to prohnat databází? Odkud kam dneska pojedu. A zobrazí se změny, které se týkají dané jízdy.
Doufám, že to nefunguje tak, že fíra dostane informaci i o pomalé na přejezdu v Bruntálu a přitom má papíry jen na střídavé elektriky a jezdí v Plzni.

Dominik

To už je dotaz na IT, ale jistě by to nějak šlo. Zase u Carga zobrazit změny jen u dané jízdy taky nelze, protože se to během směny může změnit (jasně, asi to nebude tak zásadní změna, jakože místo v Plzni budu jezdit v Bruntále). Ale může to být změna ve smyslu mám jet Kolín – Třebová, ale nakonec mě dispečer stáhne v Pardubicích, protože je potřeba dovézt vlak do Jaroměře (a kolega co ho dovezl do Pce nemá dál poznáním), takže změním vlak. Jsou tedy 2 možnosti, buďto dostat všechny změny naráz (i kvůli možným odklonům) a nebo každou… Číst vice »

Jiří Kocurek

Jak dlouho trvalo přečíst papírový rozkaz před jízdou pro danou trať? Na tabletu to nebude o moc delší.
Jestliže fíra ví, že dneska pojede 5 tratí, tak mu stačí, aby dostal 5 tratí. Jestli mu bude 1 chybět, tak to pozná mnohem líp při 4 výpisech z 5 manísto při 89 výpisech z 90.

Skvělý příklad toho, jak se elektronická komunikace používat NEMÁ.

Dominik

No u Carga (zvlášť u dálkových vlaků) opravdu nevím, kam se až dostanu (či kam pojedu celkově) pak v půlce někde volat výpravčímu, hele vyhni mě v příští stanici, musím se seznámit se změnami v TTP na další trať bude opravdu skvělé.

henry

Ano, takhle to funguje. Do tabletu dostanu změny tratí kde nemám ani seznání.

Dominik

To protože nikdo nedělá ten výpis.

Jiří Kocurek

Takže totální zahlcení balastem. Ale je to podle přepisu. 🙁

Vašek

Jenomže tím by bral část odpovědnosti na sebe a to se nikomu nechce.

Hajnej

Ano, to by bylo ideální. Bohužel místo toho dopravce jen nahrnul TTP do tabletu.

Bram

To by vůbec nebylo ideální. Už jen to, že strojvedoucí má studovat TTP a ještě si pamatovat, na kterém kilometru která změna je, je naprostým nesmyslem, který nemá s eliminací bezpečnostních rizik nic společného, naopak je zvyšuje. Jenže na těcho nežádoucích alibistických pilířích je postaven celý provoz na SŽ(DC).

Dave

Jednodušeji řečeno, strojvedoucí dostane seznam změn v TTP, a právě a jen s tímto dokumentem je prokazatelně seznámen. Dopravce je z obliga a je jen na strojvedoucím, zda na začátku směny věnuje 1 – 2 hodiny studiu TTP. Resp. to na strojvedoucím není, protože na to ve směně prostě čas není. Takže asi tak k celému systému.

Petr

Tak tak no. Proto hodně fírů radši jezdí nějak okolo a na nějaký dálky po pul roce se nehrne. Třeba se to konečně bude řešit….

dopravák

Také mě zaujalo, jak si vůbec někdo představuje to „zajištění, aby strojvedoucí, pokud se před jízdou jednoznačně a prokazatelně neseznámí se změnami parametrů tratě, nemohl vůbec s vlakem odjet“, tedy to „jednoznačné a prokazatelné“ potvrzení toho seznámení – o tom bych se rád dočetl podrobnosti, ale myslím, že tentokrát je neumí definovat ani DI a jen „střílí naslepo“.

Jiří Kocurek

Instalujete program. EULA – to je to dloooouuuuuhatánské čtení, které nikdo nečte. Někdy je to tak, že musíte dojet až na konec a ještě to má časovač, takže vás to pustí až po půl minutě. Počítám, že by se dalo nasadit něco takového. Ale tohle je rovnák na ohýbák navíc ještě vypodložený kladivem.

Tonda Sehnal

Rád. Před každou směnou se musíte seznámit s nově vydanými dokumenty. V praxi jich bývá často 5-10. Každý v průměru 5-10 stran. Když vezmu tu nejpříjemnější variantu, tak před začátkem každé směny musíte nastudovat, pochopit a hlavně si v praxi použitelně pamatovat 25 stran dokumentů „na první dobrou“. Ta nejpříznivější varianta… Na vše vám dá zaměstnavatel patnáct minut. Jak to probíhá v praxi, dovoďte sám. Já jsem prokazatelně na toto bezpečnostní riziko upozornil jednoho většího dopravce. Před dvěma lety. Dodnes bez nejmenší reakce, odpověď samozřejmě žádná. V případě zájmu vše prokazatelně a nevyvratitelně doložím.

Jak to chodí na dráze

Tak jsem měl pár dní volna a před nástupem jsem si zaktualizoval tablet. Fakt nejsem číslo 5, to za pět minut nedám. (Seznam nově přidaných dokumentů: PŘ TRS Olomouc hl.n. (mimo) – Nezamyslice ZPD Nezamyslice Změny TTP k 15.6.2020 Příloha 2 – SJŘ – Nová rychlost při nedostatku brzd. % plán + SŘ Ostrava hl. n. plán + SŘ Studénka plán + SŘ Havířov SŽDC (ČD) Z1 PNDOZ_08_Mosty u Jablunkova st.hr. – Dětmarovice (mimo) PL + ObŘ Chotěbuz plán + SŘ Český Těšín PŘ TRS Přerov (mimo) – Nezamyslice Text – SJŘ – Nová rychlost při nedostatku brzd. % plán… Číst vice »

Mmasinfira

Jako bych koukal do svého tabletu. Jen opačná strana republiky. Seznání pouze pro jednu trať, trakci jen nezávislou, ale k seznámení domumenty napříč čtyřmi kraji. Opakované stížnosti neřešeny, prý moc práce posílat informace do tabletů adresně.

Pavel

Pokud by tohle četla veřejnost, nikdo by do osobního vlaku ani nevlezl a raději by hrál Ruskou ruletu!