Infrastruktura Stavebnictví Železnice Zprávy

Rakušané představili velkolepý plán rozvoje železnice. Za šest let investují půl bilionu

Vlak ÖBB IC 600 „Bosruck“ na Pyhrnbahn. Von Liberaler Humanist - Eigenes Werk, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73460952
Vlak ÖBB IC 600 „Bosruck“ na Pyhrnbahn. Von Liberaler Humanist - Eigenes Werk, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73460952
Nádraží, čtyřkolejky i nákladové terminály. Rakousko chystá vlnu železničních investic.

Rakousko v pátek zveřejnilo plán rozvoje železnice na příštích šest let, který je nevídaný i na poměry této alpské republiky. V letech 2021 až 2026 investuje vláda spolu s Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB) do infrastruktury rekordních 17,5 miliardy eur (cca 480 miliard korun).

Plán společně představili generální ředitel ÖBB Andreas Matthä a ministryně pro klima, životní prostředí, energetiku a mobilitu Leonore Gewesslerová. Má čtyři základní pilíře: posílení kapacity S-Bahn ve velkých městech a jejich okolí, modernizace regionálních drah a jejich elektrifikace, zvýšení kapacity pro nákladní dopravu a digitalizace (zabezpečení a systémy řízení dopravy).

„Toto je největší železniční balíček, jaký kdy tato republika zažila. Jde o jasný směr v boji proti klimatické krizi,“ uvedla Gewesslerová, kterou do úřadu vyslala strana zelených. „Zejména ve špičkách je kapacita v kritických úsecích již plně využita, což má nepříznivý vliv na osobní i nákladní dopravu. Musíme být připraveni na dobu po koronakrizi,“ doplnil Matthä.

Například vídeňská S-Bahn mezi Meidlingem a Floridsdorfem se dočká delších nástupišť a dalších úprav, které zvýší kapacitu ze 700 na 900 delších vlaků denně. Modernizací a rozšířením na čtyři koleje projde i příměstská trať z Meidlingu do Mödlingu či část takzvané Westbahn mezi Lincem a Welsem. Vylepšení se dočká i Pyhrnbahn, která spojuje Horní Rakousy a Štýrsko. Řada staveb přitom výrazně přesáhne horizont roku 2026, velká část peněz je proto určena na přípravu.

Z nádraží chtějí ÖBB vybudovat takzvané uzly mobility, zřídí stovky nových parkovacích míst pro auta i kola. Myslí ale i na nákladní železniční dopravu, která už nyní v Rakousku drží nadstandardní třicetiprocentní podíl na trhu (průměr EU je 17 procent). Velkorysého rozšíření se dočká například terminál Wien Süd. Značná část peněz přitom půjde na další odhlučnění terminálů.

Podle Rakušanů každé investované euro do železnice přinese národnímu hospodářství dvě eura zpět, každá miliarda zajistí 15 tisíc pracovních míst. Rakouská železnice patří k nejvyužívanějším v Evropě. Za loňský rok přepravily ÖBB 266,7 milionu cestujících (ČD 182 mil.). I přes letošní propad kvůli covidu (do září o 37 pct.) je Matthä do budoucna optimistou. Pro rok 2026 očekává překonání hranice 290 milionů cestujících.

Česká Správa železnic má příští rok hospodařit s 54 miliardami korun, z toho na investice jde zhruba polovina. Rozpočtové výhledy, které jsou obvykle nastalé realitě značně vzdálené, se v tuzemsku dělají na dva roky dopředu.

Plán investic ÖBB na léta 2021 až 2026. Pramen: ÖBB
Plán investic ÖBB na léta 2021 až 2026. Pramen: ÖBB

Odebírat
Upozornit na
guest
333 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
ZdendaP

…a Češi kanál…

franzJosej

wir bauen heute fuer morgen. cesi stavi dnes projekty jeste z komunismu. a komousi zase z ruska nebo ukradene nemcum a Zidum

medvěd

Doufám, že si naši vezmou příklad a za 15- 20 let budou tratě vypadat podobně. Doufám, že třeba okopírují při úpravě Prahy-Smíchova – hotovku Wien Hbf. Z 2 nádraží udělali 1 a zbytek udělali komerční pronájmy. U nás si pozemky dráhy slovily realitní štiky.

franzJosej

tys ftipnej. OE to jsou Nemci. a Cesi jsou Rusove – 30let

Jaaaa

Přesně tak, nejvíc peněz státu uteklo tím, že tyhle pozemky přenechal soukromníkům.

xyz

Dosud nezmíněným aspektem také je, že materiál citovaný v článku se týká jen tratí ve správě ÖBB Infrastruktur, přičemž nemalý počet rakouských tratí je ve správě jiného subjektu; v podstatě ve skoro všech spolkových zemích (snad kromě Korutan) je přinejmenším část vedlejších tratí nestátních.

Jiří Kocurek

Zatímco tady se hádají, jestli má mít Brno nádraží u dálnice, 4,5 km od Náměstí svobody, aby se vlak nezdržoval cesotu do Vídně, tak v Rakousku nevymýšlejí takového nesmysly. Že by třeba v Linci a Slacburku udělali nádraží za dálnicí, aby se vlak nezdržoval cestou do Mnichova. Tak co? Aspoň ty tunely v Bezpráví, druhou kolej z Oseka do Hradce a pomalu se chystat na přestavbu lokálky (Ostrava) – Přerov – Brno. Neboť ta trať má téměř lokálkové parametry, srovnej s tratí do Židlochovic (max 80 km/h). Možná, když se zadaří, tak teda začít tunelovat do Berouna a z Plzně… Číst vice »

xyz

„Že by třeba v Linci a Slacburku udělali nádraží za dálnicí, aby se vlak nezdržoval cestou do Mnichova.“ Rozdíl je možná v tom, že (při oficiálními kruhy protlačované verzi Řeka) by při cestě z Prahy do Vídně měly vlaky v Brně ods. n. úvrať. Taková úvrať v Salcburku pro směr jízdy od Vídně do Mnichova každopádně není. Mimochodem, Salzburg Hbf. prošel komplexní rekonstrukcí „až“ v letech cca 2008 – 2013, ale stála za to, mj. všechny staniční koleje se nově staly průjezdnými (= o to více vlaků může jet „skrz“), zatímco dříve byla nemalá část kolejí kusých. A ruku v… Číst vice »

Jaaaa

O výstavbě dalších zastávek netřeba hovořit. O hloupém odsunu nádraží ano.

xyz

„pomalu se chystat na přestavbu lokálky (Ostrava) – Přerov – Brno.“
Ve srování s „lokálkou“ zvanou Pyhrnbahn (obě jsou součástí spojení druhého největšího města se třetím největším městem v dané zemi) z toho trať Brno – Přerov nevychází nijak špatně.

Vrták

Masív Alp a rovinka Hané, to je panečku srovnání 🙂

xyz

Mezi Lincem a Kirchdorfem a. d. Krems (tedy mj. úseku se silnější osobní dopravou) jde o poměrně rovinatý úsek vedený širokým údolím. Žádný alpský masiv.

Přesto je trať i v tomto úseku z větší části nadále jednokolejná.

Richard Drobný

Je odkud si brát příklad

ušatá

Je odkud si brát příklad, ale nějak se to nedaří nebo nechce? Co na to SŽ a MD. Asi více silnic a dálnic a více tratí zrušit. To je naše budoucnost, že? proč to asi ti Rakušáci, ale i Švýcaři a dnes už i Němci dělají?

Michal

V Česku chybí prostě koncepce dopravy. Plánování, příprava staveb… Nikdo nestanovil priory. Lítáme od zdi ke zdi. Dálnice nejsou dostavěné, koridory stále nejsou. O VRT se stále jen mluví přitom plány byly připravovány ve VÚŽ již počátkem 80. let. Samozřejmě se také mnoho po Listopadu udělalo, ale je asi škoda že se mohlo udělat mnohem více, kdyby tu byla jasná dopravní koncepce podle které by se jelo.

whef

Místo toho se kapitál a čas věnuje nesmylnému projektu kanálu DOL, jen proto, aby se předseda vlády měl za dobře s tím na hradě, co žije mimo realitu. 🙁

Marcel Pánek

Předseda vlády je jen dotační hráč. Jeho motivace vstupu do politiky, boje proti korupci byla jen taková, aby jiný hráč nebral víc jako on a udržel si svoji pozici. Když jsi bohatý hráč, musíš dal hrát, jinak o všechno přijdeš. Umíš jen hrát. 🙂

Jirka

DOL nebude, ale někdo si možná namastí kapsu na studie.

Radovan Komínek

V podstatě jste popsal problém, jenom vzhledem k povaze článku by na začátku Vašeho příspěvku nemělo být DOL, ale příprava drážních staveb.

ušatá

Podstata je úplně někde jinde. Takto jednoduché to není, jen to tak navenek vypadá. Tady jde o tlak a vliv určitých zájmových skupin a jako vždy o peníze až v první řadě.

Jiří Kocurek

Která nátlaková skupina vložila železničářům do úst slova jako „kaštani, substrát“?

xyz

Krom vámi uvedeného též „frekvence“ (co do významu „cestující“, nikoliv „počet cestujících“). Zažil jsem i situaci, kdy na stránkách ČD bylo uvedeno „mimořádnost – porucha vozidla, vlak XY odřeknut; frekvence využije následujícího spoje“.

Radovan Komínek

Pokud to porovnáme s projekčními náklady jenom na uzel na uzel Brno, jehož realizace není o moc blíže než realizace poměrně jednoduché stavby splavnění Odry do Ostravy, nemyslím si, že příprava vodních cest je schopna odčerpat železnicím finance nebo lidský potenciál. Konec konců v době, kdy začala příprava D-O-L měly být koridory již minimálně 10 let zmodernizovány. Problém je tedy úplně někde jinde, než popisujete.

xyz

Hlavně – pojem KONCEPCE se snoubí s něčím dlouhodobějším. Těžko hovořit o dopravní koncepci, když tato je měněna např. každé 4 roky spolu se změnou vládnoucích stran. Na druhou stranu lze namítnout, když nějaká strana, která v dané chvíli bude ve vládě, bude mít mnoho výhrad ke koncepci přijaté předchozí vládou, tak má/nemá právo tuto koncepci měnit? (rétorická otázka; dá se najít více argumentů pro „ano“ i pro „ne“). Bude zajímavé sledovat, jak se třebas změní rakouská dlouhodobá koncepce, pokud za 4 roky nebudou Zelení ve vládě. Třeba zase dojde ke změnám jako když ještě před pár lety podle koncepce… Číst vice »

ušatá

Koncepce musí být postavená na objektivních faktech, propočtech a pak není problém, aby byla trvalá. S tím, že se může jen čas od času „inovovat“ – aktualizovat. A o to není zájem. Zase jde jen o soukromé názory a zájmy.

Marcel Pánek

Do té doby než jsme se stali členy unie, tu jakáz snaha byla, od doby členství je to jen o čerpání dotací. Nejen v dopravě. Česká mentalita. Nic víc, nic mín. Prostě koncepce urvi kde můžeš, a malá domů. 🙂 Srdcari makali, politici realizovali. Proto máme hovno.

ušatá

To byste se divil, co se už uvažovalo třeba v 60. a 70. letech. Sám jsem se divil, když jsem se dostával k nějakým starým koncepčním materiálům. Vše se ale zabilo, protože železnice nebude potřeba. A to stále pokračuje.

xyz

„Vše se ale zabilo, protože železnice nebude potřeba.“
Nebo na to spíš nemělo socialistické hospodářství finanční prostředky. Vždyť ani nezvládlo udržovat byť hlavní tratě v dobrém stavu (načež se to po roce 1989 dohánělo v podobě „koridorů“, načež dnes někteří kritizují, že „koridory stále nejsou hotové“).

ABC

Tak měli na to soudruzi dvacet let, ne?

Jiří Kocurek

A nestihli ani zapíchat sloupy ze Třebové do Brna. Asi všemocná kamionová lobby. …které se nepodařilo elektrizaci zhatit, když po revoluci přebrali moc.

Jiří Kocurek

V roce 1947 ten železniční most přes řeku neopravili, ale zrušili. Pozdější plány s mín nepočítaly a po 40 letech neprovozu ta trať ztratila význam. Bez toho mostu byla přeťá vejpůl. Navíc bylo nežádoucí, aby po ní někdo cestoval. Nic na tom nezměnily ani velkolepé plány železnice na Jadran.

Za despoty, Císaře pána, tudy vlak na Jadran projet mohl. Despota Císařpán občanům nebránil cestovat přes hranice, nebot nevolnictví bylo již dávno zrušeno.

xyz

A pro vyvedení z naivity typu „jen v Česku dochází ke skluzu ve stavbách + jen v Česku řehtá úřední šiml“ doporučuji (kromě již zmíněného 7 – 8letého skluzu u Koralmbahn, jejíž doba budování se tedy bude blížit 20 letům) příklad mostu Angertalbrücke na severní rampě Tauernbahn (to je ta trať – jak jsem zmiňoval – kterou Rakousko dodnes nezvládl zdvoukolejnit v celé délce; její severní rampa je z větší části jednokolejná), konkrétně rok stavebního dokončení mostu (cca 2009) vs. rok zprovoznění mostu po úředních dohadech (2016!).

Vlastimil Kocurek

Ale my potřebujeme odstranit naše chyby, a ne hledat chyby v zahraničí. Tím se vždy jen bagatelizují naše problémy.

xyz

Samozřejmě.

Ale právě proto je nesmysl vzhlížet k jiné zemi jako ke „vzoru všeho dobrého“, když v některých prvcích může být ta země příkladem „na co si dát pozor u nás, aby to tak nedopadlo“.

mgr.pavel

Hele já si myslím, že pokud bychom měli hledat příklady chyb, jakých se vyvarovat, tak ROZHODNĚ nemusíme cestovat někam za hranice.

mgr.pavel

OK, dokázal jste najít dvě stavby, které mají v Rakousku zpoždění. No a? Nikdo není dokonalý, i kdybyste o tom nepsal, tak věřím, že v Rakousku něco takového bude. Stejně jako kdekoliv jinde na světě.

Co jste tedy chtěl svým příspěvkem sdělit? Jen si kopnout do Rakušáků, že nejsou dokonalí? No to není nikdo.. Ale Rakousko má aspoň plán, jak se tomu přiblížit..

xyz

„OK, dokázal jste najít dvě stavby, které mají v Rakousku zpoždění.“
Je jich více. Tyto dvě jsou namátkovým příkladem (resp. to 7leté mezidobí mezi dokončením mostu a umožněním jeho provozu je vyloženou absurditou, která nemá obdoby).

„Co jste tedy chtěl svým příspěvkem sdělit?“
Jak už jsem napsal v jiném komentáři – zejména upozornit na to, že nic není černobílé (kde „černá“ = stav u nás, „bílá“ = stav v Rakousku), jak by se mohlo zdát z některých dalších komentářů zde.

X 1

Ono je vůbec dost chucpe srovnávat naši skoro plecku s Rakouskem. Tauernbahn i Vorarlberbahn jsou něco mimo České chápání. Když už srovnávat v krajině, tak s Německem. Ale jedním dechem je potřeba dodat, že ve všech zemích se realizace staveb provesazuje čím dal hůře, ne-li vůbec. Nepříklad rychlé a kapacitní spojení Hamburg -Hannover/Bremen tzv. Y trasse, museli již vlády odpískat úplně. Kvůli nepochopení důležitosti ze strany obyvatelstva. A to na jeho přípravě strávili téměř 30 roků. Koncepce byla konkrétně zrušena v roce 2018. Na nejvytíženějších tratích Německa tedy stále budou přejezdy s 50min v hodině stažených šraněk ale bez zásahu… Číst vice »

ušatá

Nejen tam to bylo ode zdi ke zdi. Ale vítězí, na rozdíl od nás, rozum.

xyz

Vůbec mi přijde, že s přihlédnutím k tomu, že Rakousko na rozdíl od nás nemělo přes 40 let komunistického režimu, tak ten kýžený rozvoj jeho železniční sítě přichází poměrně pozdě. K dalším komentářům ve stylu „úžasné Rakousko vs. zaostalé Česko, ve kterém ani za posledních 30 let se skoro nic nezměnilo“: – Kupodivu i pražské hlavní nádraží začalo plnit roli kompletního centrálního uzlu o několik let dříve než hlavní nádraží vídeňské (tzv. Nové spojení coby velmi významná stavba). – Ani v roce 2020 není kompletně dvoukolejná např. Tauernbahn (tzn. jakákoliv výluka v tom jednokolejném úseku znamená NAD nebo odklony). O… Číst vice »

Krušnohorec

Nemělo ani Stráského, ani Římana.

High Speed

Tihle dva jsou nejmenší problém. Věřte mi.

mgr.pavel

Zato takový Vítek Bártů..

ušatá

Ten si aspoň myslel, že dělá dobře a že to pomůže (naivka).

Jaaaa

Ne, mám známé z jeho okruhu lidí a byl jen vypočítavej.

ušatá

To byla přímo národní tragedie. Ale že by nebyli další?

High Speed

Na všem místě bych doporučil se tam jet podívat… Protože jinak vlastně nevím, co vám odpovědět. A než mi odpovíte, ano: v Rakousku jsem projel vše, trávím tam cca měsíc do roka a ne, nejsem za to placený. Naposledy letos v létě.

xyz

Mezi námi: v Rakousku jsem strávil 4 letní období (let 2010 – 2013) a mám kompletně projetou železniční síť včetně nestátních tratí (+ ve vybraných spolkových zemích jsem leccos projezdil i linkovými autobusy); pravda, nyní se tam podívám jen párkrát do roka.

Tzn. váš tip je těžce vedle (pozn. a proto k této zemi nemám problém napsat podrobnější komentáře).

xyz

Plus snad abych upřesnil: ta všechna čtyři letní období let 2010 – 2013 jsem strávil právě cestováním po Rakousku, a to převážně ve vlacích (tzn. pokud byste chtěl namítat, že jsem byl v rámci Rakouska stále na jednom místě).

High Speed

Pak účelově lžete a je to vlastně ještě horší, než kdybyste byl nějaký káčkový teenager.

xyz

Poukázání na objektivní skutečnosti (realizace zásadních rakouských staveb až nyní nebo v nedávné minulosti; nadále jednokolejné úseky i hlavnějších nebo příměstských tratí atd. coby vypíchnutí příkladů, že rozdíl českého vs. rakouského přístupu není černobílý, protože i stav české železnice má mnoho „bílých“ míst, jakož i stav rakouské železnice má mnohá „černá“ či přinejmenším „šedá“ místa) není účelovou lží v žádném případě.

Marcel Pánek

Vy jste si sice v Rakousku možná projel vaše milované tratě, ale to neznamená pochopení mentality té země. Nic ve zlém, ale nemůžete ji pochopit. Nikdy jste se nezivil, jinde, jak v Čechách. Jako spousta zde diskutujících. Nic ve zlém. Rakousko nebudovalo tolik jak dnes , žilo z toho co si vydělali, stejně jako Švýcaři. Oni se uměli o svůj majetek postarat. I oni teď užívají dotačních titulů, to dříve neměli. Využívají smysluplneji členství. Taky odvádějí.

Marcel Pánek

Myšleno Rakousko.

Vojta

S těma Čechama jste vedle, pan xyz je z Moravy.

xyz

Ano. Mimo jiné mám díky k tomu relativně blízko k osobnímu srovnání např. (ne)kvality systému veřejné dopravy v Jihomoravském kraji (autobusové linky navazující na vlakové spoje tak, že tyto linky často jezdí velmi často, mnohdy navazují i na všechny vlaky základního taktu) vs. v Niederösterreichu (autobusové linky povětšinou jedoucí párkrát za den, část spojů pak jen ve školní dny, to vše netaktově).

xyz

„Vy jste si sice v Rakousku možná projel vaše milované tratě, ale to neznamená pochopení mentality té země. Nic ve zlém, ale nemůžete ji pochopit. “ To je z vaší strany velmi spekulativní výrok; za tu dobu (i když mimochodem od té doby uplynulo 7 – 10 let, tak se mi ty zážitky z té doby velmi „vryly pod kůži“) jsem mnohé poznal, od specifik typu „skoro se tam nekrade“ (stalo se mi, že jsem něco zapomněl ve vlaku nebo na nádraží, až za 1 – 2 h jsem na to přišel a pro tu věc se vrátil a ona… Číst vice »

Marcel Pánek

Moc píšete. 🙂 Nemusíte se omlouvat.

Dopravak

Nevím čím bychom se měli inspirovat, mimo velká města je tam dopravně stav horší než někde v Polsku, mimo okolí Vídně a Voralberska něco jako „čsad“ prakticky zaniklo, lokálky až na pár vyjímek zcyklostezkovány, zabetonovány apod….. Mimoto zákony (nově) typu zákaz ježdění na kole tam kde to není výslovně dovoleno (jen a pouze cyklostezky + několik málo bike parků) ajiné perly… …….Do cca r. 2000 velký snivý vzor….dnes bych tam žít fakt nechtěl…..co jsem v poslední době absolvoval turisticky tak ubohý a nechci.

Radek Janata

Můžet uvést nějaký odkaz na ten „zákaz ježdění na kole“. Obávám se, že jste narazil na nějaký hoax.

Dopravak

Pane Janata, opravdu to žádný hoax není. Jezdím na kole opravdu hodně, i v horách, a vím o čem mluvím. Nemusíte jet ani daleko, stačí se motat třeba kolem Semmeringu. A kdekoli na výjezdech z vesnic tam na ty zákazy narazíte…… Kdo neuvidí, neuvěří…..bohužel.

Dopravak

Grundsätzlich hat jede Person das Recht, Wald zu Erholungszwecken zu betreten und sich dort aufzuhalten. Das Fahren im Wald (einschließlich der Forststraßen und sonstigen Waldwege) ist jedoch grundsätzlich verboten, unabhängig davon, ob mit Kfz oder Fahrrädern gefahren wird. Erlaubt sind diese Tätigkeiten nur dann, wenn die Zustimmung der Waldeigentümerin/des Waldeigentümers (bei Forststraßen der Forststraßenerhalterin/des Forststraßenerhalters) vorliegt. Eine solche Erlaubnis kann einzelnen Personen oder (in der Regel) auch allgemein erteilt werden. Eine Zustimmung zum Fahren mit Fahrrädern oder Mountainbikes im Wald für die Allgemeinheit ist v.a. an entsprechender Beschilderung erkennbar.

Jan Novák

To je článek o lese. Nadpis jste asi pro jistotu vynechal (?)
Radfahren und Mountainbiken im Wald

Kdybyste to napsal i do svého prvního příspěvku, že máte na mysli les, tak by to nebylo tak zavádějící.

Dopravak

To není zavádějící. Vy zas patrně nevíte, co vše je v Rakousku vedeno v kategorii Waldweg a Forstweg…. Najezdil jsem se opravdu dost, tak vím zač toho loket. A takovou buzeraci bych v Čechách opravdu nechěl. Dodal bych vám těch perel dost víc, ale vidím že zde nemá cenu diskutovat, vy máte prostě tu naivní představu dokonalého Rakouska….

Marek

mohu potvrdit, tyto značky jsou tam v hojném počtu, zejména na lesních cestách

Rudolf Strýc

Byl jste někdy v Rakousku? Ta země se promyšleně rozvíjí. Obslužnost železnicí je špičková. Na kole můžete jít i po jedničce, nikdo si vás nevšimne.

High Speed

Evidentně tam nikdy nebyl…

Dopravak

Po jedničce? Opravdu? Ale…..
Das Fahrradfahren auf Autobahnen und Autostraßen ist verboten (§ 46, Absatz 1). Bei einem allgemeinen „Fahrverbot“ ist auch das Fahrradfahren verboten, das Schieben ist erlaubt.

Jan Novák

Tohle platí i u nás. Na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.
Kde vidíte vlastně ten rozdíl?

ABC

Jenže silnice pro motorová vozidla byly u nás ty méně povedené dálnice a poté co byly povýšeny na dálnice tak se silnicemi pro motorová vozidla staly čtyřproudové směrově oddělené úseky, vesměs dálniční přivaděče. A to ještě zdaleka ne všechny. Zatímco některé silnice pro motorová vozidla v Rakousku jsou prostě „obyčejné“ silnice stejné jako naše silnice první třídy.

High Speed

Pane Bože, za co?

Marcel Pánek

Neznáte mentalitu země. Takže nemohl a nechtěl žít. Odpověď na váš komentář.

Mirek Zv.

Zákaz něčeho, co není výslovně povoleno – narazíte na něj často na výjezdech z vesnic …. tak k tomu už není potřeba nic dodávat.

Jiří Kocurek

Ty lokálky jsou velmi důležité. Co bychom si počali bez lokálky do Mochova, Koryčan, do zavřených uhelných dolů v Ratíškovicích a Zbýšově…

Gejza

Při porovnání výše investic do železniční infrastruktury v Rakousku a ČR je potřeba si uvědomit jeden základní rozdíl mezi situací v obou zemích. Kromě rozdílné výkonnosti ekonomiky a z ní vyplývajících rozdílů v daňových výnosech je důležitým faktorem zejména vysoký stupeň dostavěnosti rakouské dálniční sítě a sítě silnic I. třídy. Prostě Rakušákům silnice a dálnice tolik neodčerpávají disponibilní prostředky na dopravní infrastrukturu (při odhlédnutí od specifik financování). I proto si možná mohou v posledních desetiletích dovolit z našeho pohledu velkorysé investice do železnice. V tomto jsme bohužel minimálně 30 let pozadu. 20 let udělali komunisti přerušením výstavby dálniční sítě v… Číst vice »

K.S.

To by se u nás muselo stavět… Ne, problém tu je někde jinde, obecně mizerný stav ekonomiky a mizernější stav úřadů a regulací.

jakub (easydrink)

Je to tady přesně takové, jaké je samo obyvatelstvo. A z obyvatelstvem to moc slavné není.

High Speed

Gejzo, bože, jsme na 73 % HDP (PPP) Rakouska. Máte pocit, že tomu odpovídá stav železnice???

dopravák

To ale musíte také porovnat „startovní pozice“ obou železnic v roce 1990 (pokud si na ně ovšem dokážete vzpomenout) …

High Speed

Bla bla bla. Proč 1990??? předtím byl na obou stranách hranice pravěk? Nebo že by jen u nás?

Vlastimil Kocurek

HDP není žádný velký ukazatel, přepočteno na obyv., to už nějakou malou váhu má. HDP je třeba o tom, že když je silnější zima, tak cestáři spotřebují více nafty a zvýší se HDP :):)
Rakousko patří mezi nejvyspělejší země světa, s velmi vysokou životní úrovni, ja zapojeno do globální ekonomiky a jakékoliv srovnání s Českem úplně postrádá smysl.
Nestačí vytrhnou z kontextu jeden ukazatel.

High Speed

Cože??? Víte co je HDP měřeno v PPP, že jo?

Vlastimil Kocurek

Napsal jste HDP, sorry, ještě jednou, jedno z mých vzdělání je VŠE. Oproti Rakousku jsme nicméně velmi zaostalá země ve všech ohledech, a není co srovnávat. Jde hlavně o to, z čeho ten HDP vzniká, tedy ve struktuře, jaký má podíl vlastního kapitálu a do nekonečna. A zajímám se zásadně o věci. které jsou současné, a kam ta země míří, a v článku je jasně ukázáno, že oni představu maj,í a dají do toho prostředky, které jsou pro nás zcela nedostupné. My nemáme ani prostředky ani představu. Když vytrhnete jakýkoliv ukazatel z ostatních nedoberete se k ničemu. Nicméně ani já… Číst vice »

Marcel Pánek

Musím potvrdit, ač VŠE nemám, oprávněnost slov Vlastimila. A jsem rád že více lidí sdílí tento názor.

xyz

Plus další aspekt – železniční síť tam je o poznání řidší než u nás, takže tam ani není tolik tratí, do kterých by se vůbec dalo potenciálně investovat.

K.S.

To je spíš výmluva, než omluva. Tady nejsme stavu ani zakapcitňovat kritické úseky v dostatečném tempu, to je problém, ne to že je toho moc kam investovat.

Vlastimil Kocurek

Tak hornatá země jako je Rakousko, prostě dala přednost rozvíjení silniční sítě, a to ve velice náročných podmínkách, kde se jede z tunelu do tunelu, a málokdo si vůbec uvědomuje, co je to stavba tunelu, to rýpání díry je jen ta viditelná část, za tím stojí plno modelů, geodetických prací, v nepříznivých podmínkách jsou je to pak velmi náročné výpočty, někdy i tvorba nových softwarů – tedy v krajním případě, ale stává se.

Vlastimil Kocurek

Podobně postupují Italové v Alpách, železnice jen páteřní a na to navazují stovky školních a jiných autobusů, často v taktu půl hodiny. Něco jiného je Švýcarsko, ale každá zeme si jede podle svého, nemusíme tady dělat na diskusi mezinárodní dispečink a radit, co kdo má dělat.

Vlastimil Kocurek

ano geodetickch také, ale mělo být geologických, ta mají obrovský rozsah.

ušatá

Ono by stačil to jen udržovat a už to by bylo výborné. Ale ono se jen ničí, nechává chátrat, nepodporuje se rozvoj, zájem o cestujícího ani o nákladní dopravce. Jen všechno a všechny odrbat a co nejméně práce.

High Speed

A proč už to u nás dávno není? Opravdu ty Mochovy nezbytně potřebujeme? Nebo si jen někdo vlezl někomu někam a ten někdo dal někomu hračku?

xyz

Mochov je váš osobní podsuv, nad kterým se snažíte horečně polemizovat.

Nejde jen o „Mochovy“, ale mnoho dalších tratí, na kterých je objednávka osobní dopravy nesporná.

xyz

** https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_L%C3%A4nder_nach_Eisenbahnnetz

Rakousko 5800 km železniční sítě (údaj je z roku 2014, tzn. mezitím ještě o něco méně).
Česko 9622 km.

Tzn. aby šlo o délkově srovnatelné sítě (a tím pádem srovnatelné co do „objemu starostí s tím spojených“), muselo by být v Česku zrušeno skoro přesně 40 % délky železniční sítě (a to opravdu neschováte za 4kilometrový Mochov coby jeden ze zářných příkladů nesmyslně objednávané – ba co víc – nesmyslně po letech obnovené – osobní dopravy).

Martin

Pozor na ta cisla, 2/3 Rakouska jsou Alpy… CR je proti tomu placka, kde hlavni kopce jsou na hranicich, tedy ty kilometry jsou dany i tim terenem a rovnomernym (vicemene) osidlenim… je to spise vyhoda, ze mame tak rozsirenou sit… To je take zaroven ale rakouska vyhoda, protoze hodne lidi zije v mensim prostoru a tim je ta mala sit i vice efektivni… U nas je situace jina, mame nekolik mest a center, a jejich okoli (aglomerace)… Zrusenim takoveho mnozstvi trati byste pretrhal zcela jiste i vazby spousty regionu na paterni trate, nebo primestskou dopravu… Ten Mochov je uplne zbytecna… Číst vice »

ušatá

To taky byla jedna z rozvojových koncepcí a celkově vybudování okružní trasy kolem Prahy s napojením všech větších měst (Neratovice, Čelákovice, Kralupy, Mělník, KLadno, Vlašim, Kostelec, Bennešov……) Bohužel, to nikoho nezajímá a raději se prosazuje DOL, další dálnice, okruhy apod. A pak se divíme, proč jsou problémy s vodou, nesoběstačností, zničenými lesy, zdravotním stavem obyvatel aj.

High Speed

Klidně budu polemizovat i jinde. Naopak „cancourek“ Milovice by si zasloužil zdvojkolejnění a protažení do MB, kde i řada Milovičáků pracuje. Takže klidně nadhoďte i vaše příklady.

xyz

Příklady 40 % délky sítě k likvidaci (aby se srovnaly délky železničních sítí) jsou důkazním břemenem toho, kdo tento (či obdobný) názor zastává. Ne můj.

Coby svůj postoj mohu pouze dodat, že jestli je nějaké % tratí na českém území nevhodné k provozování osobní ani jiné dopravy, tak je to výrazně menší % než 40 %, tzn. tak jako tak na českém území bude délka železniční sítě delší než v Rakousku a tím pádem bude i více „kilometrů tratí určených k údržbě/investicím“.

High Speed

Dobře, tohle asi bude marné. Tak aspoň něco: ano, 40 % redukce. Z toho bych vyšel.

K.S.

Nemůžete porovnávat sítě takto. Rakousko má trochu jinak uspořádané obyvatelstvo než ČR a jsou tam trochu jiné proudy.

ušatá

A taky poměrně hustou síť osídlení s poměrně vysokými počty obyvatel. Je to jen otázkou úpravy sítě, aby vyhovovala. A hlavně aby se dostala nákladní doprava na koleje prakticky všude.

Martin

Take mame velmi hostou silnicni sit, mezi vesnickami je tolik silnic, ze nektere jsou opravdu zbytecne a malo vyuzivane, nedelal bych takove zavery…

Je to diky osidleni uzemi, ktere hodne rovnomerne, takze mame velmi hustou zeleznicni i silnicni sit… nejvice dalnicnich sjezdu, co par km nejaky… Podivejte na mapu a zjistite, ze 8mil. rakousko vetsinove zije na mensim uzemi,…

ušatá

A čím ten Mochov vadí? Nevadí naopak, že tam už není výroba, nákladní doprava a přestavba na okružní trasu kolem Prahy? S těmito názory naopak žádná železnice a její rozvoj tu nikdy nebude. Vše přeci převezeme nákladními auty. (erenami). Neříkal už toto náhodou Zápotocký? Že by se tato koncepce stále dodržovala?

Marcel Pánek

Hodně dobře shrnuto.

ušatá

Ten tak vynucovaný rozvoj a výstavba silnic a dálnic už je zastaralý. Cílem bude a musí být snižování rozsahu silniční dopravy i uvolňování krajiny od její zastavěnosti. Takže bez ohledu na to, co si kdo myslí a co chce, realita bude a musí být jiná. Dostali jsme se jako lidstvo někam, kde jsme být neměli a napravovat se to bude těžko a bolestivě. Tím každopádně nechci říct, že souhlasím se současným „zeleným“ šílenstvím, které postrádá logiku, odbornost i zdravý rozum.

Alibaba

Je dobré mít vizi, jen mi na tom plánku přebývaj ty stavby, které jsou už v současnosti rozestavěné, to nepovažuji za plán, ale PR na neinformované voliče.

High Speed

A ty rozestavěné stavby nebude potřeba od ledna financovat?

Alibaba

U nich už ty finance musí být z minula přiklepnuté, to prostě nepovažuji za plán výstavby.
Ve finančním plánu to samozřejmě je z minula.

Vladimír Bílý

Nás se nejvíce týká Nordbahn a potenciál zrychlení spojení do Vídně. Divné je, že začít se má 2022, ale v tomto dokumentu je uvedeno dokončení až 2032.

High Speed

A proč by se zbytečně namáhali s tratí někam do Absurdistánu? Stačí, že k těm severním pitomcům postavili dvě dálnice a jednu S. A co zvládla ta banda simulantů (v originále: die Simulantenbande)?

Martin V.

S dálnicemi bez diskuse zaostáváme, ale zrovna s rekonstrukcí KFNB jsme o desítky let napřed a to v obou větvích (Brno i Přerov). Jsou k rakouskému plánu na Nodrbahn k dispozici detaily? Bude to 200 km/h bez přejezdů? A bude nějaký ucelený úsek dřív než v roce 2032?

High Speed

A znovu se ptám? Proč by stavěli pořádnou trať do Absurdistánu? Kvůli osobce? Kvůli nákladce? Tenhle směr je prostě mrvý. Ta země na severu, gubernie Ruska?

dopravák

Naprostý nesmysl: to je trasa důležitá pro nákladní dopravu, a i ta samozřejmě potřebuje pořádnou trať – jenom ne s pro ni zbytečně vysokou NTR, takže Rakušanům tam ta stávající v podstatě stačí a dál na sever odněkud asi od Suchých Krut (Dürnkrut), kde asi končí (podle mého odhadu = mohu se mýlit) poslední větší část frekvence ve vídeňské příměstské dopravě, by i NTR výhledově vyšší než 160 km/h byla jen zbytečně drahá na předepsanou údržbu (zejména vzhledem k minimální časové úspoře těch několika vlaků denně, které by ji skutečně využívaly).

K.S.

Protože Ferdinandka vede i do Polska a je celkem důležitá z hlediska transevropských přeprav mezi Baltem a Jadranem. Vlastně je to jediná trať s tak příhodnými sklony široko daleko? Tady je otázka spíš jak rozhýbat úpravy na kritických místech, jestli psat do EU aby si na vlády tu došlápla, nebo co, nevím. Ono to už není roky jen o nás, ale i o sousedech a pro ty je třeba aby se přes Ústí n/O dalo přímo do Brna a pak na Vídeň, to znamená že je třeba posílit kapacitu z Třebové minimálně do Kerhartic, pokud by se v Ústí podařil… Číst vice »

pozorovatel

Ve kdejaké debatě melete neustále o úpravách sklonových poměrů na tratích trasovaných přes kopce, ale tady byste chtěl tahat nákladní dopravu zbytečně právě přes docela vysoká rozvodí – uvažujete vůbec hlavou?

K.S.

K problému se dá přistoupit 3 způsoby. 1) Postaví se nová trať někde kolem současné, ideální, ale téměř nerealizovatelné dost rychle u nás. Trať je potřeba dneska, než se to vyprojektuje a schválí a jedno s druhým, bude 2050. VRT tomu může a nemusí pomoci. Můžeme se pak dostat do stavu kdy budeme mít 2) Vezme se nějaká existující trasa kde to se zrychlením + elektrizací + úpravami + změnami rychlosti vlaku a dvojkolejnými vložkami nebude tak zlé. A to se zrealizuje. To je to co navrhuji, vezměme existující trať kde se stoupání střídají téměř s rovinkami a tu upravme… Číst vice »

High Speed

A na to, co tam naše Ferdinandka nabízí jim současná NordBahn stačí. Pokud se v Absurdistánu dokopou k Břeclav-Brno na 4 koleje a 200, pak má smysl s NordBahn cokoliv dělat. Optimisticky to zatím u sousedů vidí na rok 2032.

Haha

Nordbahn bude v maximálně možné míře na 200 km/h v celém úseku, konkrétně Wien-Süßenbrunn-Grenze.

High Speed

Jestli mohu být na Austrii trochu jízlivý: ano, Süßenbrunn. Tam bych začal. To je možná horší, než 120 (140) na zbytku tratě.

High Speed

Popravdě, kdyby se tam tradičně nestálo/nejelo 40, tak by to byl už solidní pokrok. Ono totiž: jet kontinuálně 120 (a to se na NordBahn děje) je opravdu o něčem jiném, než naše „až“ 160.

Tomáš Záruba

Tak to zrovna v úsecích Břeclav – Brno / Přerov tak úplně nesedí, že ano.

xyz

Při vašem přirovnávání České republiky k „Absurdistánu“ je zajímavé, že obě (!) tratě z Rakouska na Slovensko („neabsurdistán“) zmodernizovány budou (resp. u jedné z nich již modernizace ve skoro celé délce probíhá).

mgr.pavel

No tak nákladní doprava k Baltskému moři, třeba. Taková, že ŽESNAD se obává špuntu mezi Přerovem a Hranicemi..

xyz

Kde mimochodem právě i Semmering Basistunnel a Koralmbahn jsou dalšími investičními součástmi oné „Baltsko-jaderské (železniční) osy“.

xyz

„Nás“ se také potenciálně týká Summeraer Bahn a jak je z plánku patrné, tak na ní nakonec ani není plánováno to, co před pár lety bylo bráno za hotovou věc – tedy dvoukolejka v úseku u Lince (zpoza mostu přes Dunaj až po St. Georgen a. d. Gusen).

Nic moc na to, že jde o blízkost 3. největšího města v zemi. Totéž pak ponechání Pyhrnbahn jednokolejkou i v úseku nedaleko Lince.

realista

Možná už o něčem takovém rozhodli dříve a připravují to (nebo dokonce mají připraveno) nezávisle mimo tento „rozvojový“ materiál (a „za svoje“ = ne za prostředky, které odůvodňuje ten „rozvojový“ materiál).
Pro nějakou „velkou“ nákladní dopravu nemá už trať přes Summerau žádný velký význam, protože s těžkými vlaky chce každý jezdit pokud možno „po rovině“ a ne zbytečně přes kopce.

xyz

„Možná už o něčem takovém rozhodli dříve a připravují to (nebo dokonce mají připraveno) nezávisle mimo tento „rozvojový“ materiál“
Ta mapa je (i dle nadpisu) seznamem plánovaných investic, bez jakéhokoliv dovětku typu „jen těch, které jsou financovány ze zdroje XY“.

Plus jak i zmínili jiní, v mapce jsou uvedeny i stavby probíhající, tzn. takové, které mají zajištěno financování již z dřívějška (a tedy snad i odjinud).

Haha

U Summerauerbahn by mohlo hrát vliv to, že SŽ nedávno deklarovala zájem o velkorysejší řešení Budweis – Summerau Gr.

Vlastimil Kocurek

Pokud o tom více více, napište, či mne zase opravte. Rakousko tvrdilo, že stačí jednokolejka (ZDROJ běžný tisk -tedy s rezervou), a že se později vybuduje dvojkolejka v jiné stopě. Z peněz EU se tedy opravila jednokolejka, na našem území za necelou 1 miliardu Kč – zdroj EU. Ten nový impuls od SŽ jsem nezachytil, ale je velmi zajímavý.

Vlastimil Kocurek

Linz je 2. největším městem v zemi-

Haha

Není, to je Graz. 😉

Vlastimil Kocurek

Ano, opmluva

Eduard

Tak třeba si někdo z těch Rakušáků vezme příklad i my brzy budeme železniční sít takovou jakou by jsme potřebovali.

Nekdo

Hlupaci a zabari! My si za pul bilionu korun nakoupime hlasy duchodcu. Dale postavime rozhledny v udolich, zpracujeme novy navrh dalnice na Viden. Pak jeste opravime Kozinu. A to budou ti jodlujici sniclozrouti koukat ze svych Kelleru!

ezechiel

a Cesi nejsou sniclozrouti?

Vlastimil Kocurek

Je zbytečné se trefovat neustále do důchodců. ty stále patří k nejnižším v Evropě. Vaše sdělení se skutečně hodí pod nick Někdo, svým jménem byste to asi nepodepsal. Je to taková univerzální frustrace, kterou vám na každé diskusi oplusuje 40 podobných.
S přáním rakouského důchodu pro všech 41 diskutérů se loučím.

MLB

Závist 🙁 Koncepce je to, co u nás chybí snad nejvíc, to už i ty prachy by byly daleko spíš.

High Speed

Sami si za to můžeme… Šotokomunita je spoluvinna.

Hanzi

No tak až u nás zrušíme Mochovky, Bečovky a jiné můžeme začít konečně investovat tam kde to fakt smysl má.

Jaroslav

Kdyby se Mochov prodloužil do Českého Brodu, tak by to smysl dávalo, ale vozit Šukafonem pár lidí dvě zastávky opravdu smysl nedává…

Kubík

Až přestanou výkřiky co byste rušil, bude také líp.

Eda

A kanály Odra Vltava Labe Amazonka …

Štěpán

Ano, tratě měřící pár kilometrů jsou skutečně ten největší problém, kvůli kterému nejdou stavět nové tratě nebo modernizovat ty stávající. Protože náklady na jejich provoz jsou oproti těm „velkým“ tratím jen naprosto zlomové. Fakt logika jak Brno.

Štěpán

*zlomkové

High Speed

Štěpánku, já ti dám takovou úlohu. Klidně si dodělej úkol na češtinu, co ti poslala paní učitelka na češtinu a pak se na to vrhni.
Jsou dva fírové. Jeden žije v Čechách, druhý v Rakousku. Český fíra jezdí pro KŽC do Mochova. Za 8 hodin práce odveze 8 lidí. Rakouský fíra jezdí pro OBB, jede dvakrát za den Wie-Salzb. Pokaždé odzveze 800 lidí, za den tedy 3200 lidí. Úloha pro tebe: kolikrát víc lidí odveze rakouský fíra.

Marcel Pánek

Tak už jsem to spocity a mooc víc rakouský fira maki. 🙂 Hodně dobrej příklad. Samozřejmě v nadsazce. Je jim co závidět.

High Speed

Pro ty, co už mají za sebou základní školu by se dala úloha rozšířit na otázky jako „jaká je přidaná hodnota, efektivita,…“ atd.

Cyklista

Ten rakouský se teda mnohem víc zapotí…. ani bych nechtěl být v jeho kůži. Tolik lidí….

High Speed

🙂 taky méně zapáchá, nosí kravatu a umí anglicky…

xyz

„Jsou dva fírové. Jeden žije v Čechách, druhý v Rakousku. Český fíra jezdí pro KŽC do Mochova. Za 8 hodin práce odveze 8 lidí. “

A další obsedantní podsuv s Mochovem.

Samozřejmě úplně stejně tendečně by se dala položit otázka „Jsou dva fírové, jeden jede Xkrát za den Praha – Ostrava, druhý jede Ykrát za den Waidhofen a. d. Ybbs – Gstadt“.

Manipulací jsou oba příklady. Ale jen někteří se k těm manipulacím uchylují.

Štěpán

Komu tykáte? Hleďte si svých úkolů a nezajímejte se o moje, děkuji. A fíra do Mochova za den 8 lidí neodveze, to možná teď během korony, ale jinak ne.
Upřímně, nechápu to neustálé navážení se do Mochovské lokálky, když její provoz není ani 1% nákladů na provoz všech regionálních vlaků v ČR. To i vlaky mezi Čelákovicemi a Prahou stojí mnohonásobně víc. Kdyby vlaky do Mochova jezdit přestaly, peníze na jakékoli větší investice se tím rozhodně nezískají, ani zdaleka.

ušatá

Kde jste vzal za 8 hodin 8 lidí? Jel jste tam někdy? A navíc tam musí jezdit těch vlaků trochu víc a neplatit tam jízdné zvlášť. To jen pro začátek než se to začne přestavovat.

pozorovatel

Hanzi: A jak s tou vaší teorií vysvětlíte, že Rakušané mnoho lokálek nezrušily v celé délce, ale jen z nich leckdy i dost velkým zkrácením nadělali právě takové pouhé „Mochovky“?

High Speed

Možná proto, že ty „cancourky“, narozdíl od Mochova, dávají smysl. Tedy: jezdí tam víc lidí než 3 lidi. Mimochodem, které „cancourky“ máte na mysli?

Jakub

Rozdíl je v tom, že Rakušané by v Mochově postavili P+R a trať elektrifikovali stejně s tratí do Neratovic, kde by také postavili P+R a pak by tratě nějak spojili a umožnili přestup hrana – hrana ke vlakům v Čelákovicích a Neratovicích. Pak by těch lidí zákonitě přibylo.

Jakub

Logicky. Kdyby se poté dala koupit jednotná jízdenka Mochov – Neratovice – Turnov a vlaky by navazovaly, byly bezbariérové a moderní, nejeden člověk by železnici vnímal jinak než dnes, když vidí na zpustlé zastávce 810 v retro nátěru, navíc jedoucí jen do Čelákovic.
Dá se uvažovat nad tím, že rekonstrukce a elektrifikace Mochovky s propojením Nehvizd a Českého Brodu by za to stála, nicméně v tuto chvíli jsou to opravdu důležitější projekty.
Nebo… když vidím elektrifikaci Židlochovic, Hustopeče… možná koneckonců, proč by nešlo investovat i tu když se vyhazují peníze jinde?

ušatá

Nevyhazují, jen se toho dělá málo a hlavně málo promyšleně a perspektivně.

Lech Malý

Pokud by byla trať Čelákovice – Neratovice v Rakousku, byla by z ní už dávno cyklostezka. (Jestli je to dobře nebo špatně a do jaké míry je to následováníhodné nechávám na laskavém čtenáři.)

ušatá

A dnes opět předělávána z cyklostezky na železnici.

xyz

To není zdaleka jisté. Viz zejména jakákoliv vedlejší (či jiná než radiální) trať severně od Vídně (pro připodobnění k trati Neratovice – Čelákovice např. trať Mistelbach – Gänserndorf).

Vojta

Např. loni nastavený provoz do Bad Pirawarthu.

xyz

„Mimochodem, které „cancourky“ máte na mysli?“
Do kategorie „rakouské cancourky vzniklé zkrácením dřívější delší tratě“ jsou každopádně úseky Waidhofen a. d. Ybbs – Gstadt a Klagenfurt – Weizelsdorf.

Dalo by se polemizovat i nad případem Traisen – Schrambach a Traisen – Hainfeld v situaci, kdy do jednoho z ramen je ve směru jízdy od St. Pöltenu vždy potřeba přestup v Traisenu, tzn. část vlakových spojů skutečně jede jen na „cancourku“ Traisen – Schrambach, resp. jen Traisen – Hainfeld.

Gwann

Zajímavé je, že zrušení tratí mnohdy dobrou správu stojí víc než její oprava…

Tudíž, nemusít, dělat základní údržbu a čekat…ono se to ještě může hodit…

ušatá

Tak stejně peníze nebudou, protože se tím nic neušetří. Ale to je tady pořád dokola. Jen je vidět jak ti, co to píši o těch financích nemají ani páru. Natož vymyslet, co udělat pro to, aby ty tratě k něčemu byly.

Tomáš

17,5mld€…. Keď to človek číta a porovná to s tým, čo slovenská vláda vyčlení do rozvoja železničnej dopravy, tak sa mi chce kričať a plakať. Je ťažké vidieť a čítať niečo takéto, keď viete, že je to doslova iba za jednou pomyslenou čiarou menom hranica. Bohužiaľ od ´68 do ´89 to tak pomyslená čiara nebola. A nebude ani teraz v týchto časoch. Ten rozdiel a prepad oproti západu bude neskutočne obrovský. V roku 2050 to tu už všade bude definitívne rozpadnuté a vlaky budú jazdiť tak max Bratislava Žilina a späť.

mgr.pavel

Prakticky se vším souhlasím, jen k porovnání částek: kupní síla Rakouska, a tedy i schopnost alokovat zdroje třeba do vylepšení dopravní infrastruktury, tato schopnost je v Rakousku o dost větší, než v Česku či na Slovensku.

Ale souhlas, že člověk jen tiše závidí až slintá..

ezechiel

Nikoli, proste si jen na to pujci. Racte si srovnat zadluzenost CR, SR, AT. V delani dluhu jsou mistri.

realista

Pokud dluhy dokáží rozumně splácet, tak proč ne? A mají-li dobře spočítáno, že se jim zadlužení ve výsledku vyplatí, tak proč by si nevypůjčili?

Marcel Pánek

Jasně se tam píše, kolik jim to přinese. Čili 🌶 dobrá půjčka. My se teď zadluzujeme taky. Ale žádná koncepce za tím moc není
Aspoň ne jasná, kontrolovatelna.

Martin

Podle jistého profesora ekonomie jsme měli Rakousko dohnat od sametu za 30, tak kde se vloudila chybka se ptám.

BND 30

Sečteno to bylo všechno dobře. Jen jak všichni okolo něho pořád mluvili… krát dvě to mělo být !

tecka

A není u nás dnes tak jako v Rakousku v roce 1990?
1990+30=2020

xyz

Odhad toho pana profesora byl nesmyslný; nelze za 30 let dohnat nějakou zemi po 40letém výrazném zaostávání.

Ledaže by ta země sama začala zaostávat (což se nestalo).

Tzn. ten dávný odhad už byl z principu naivní (a ostatně nedosáhla jej žádná postkomunistická země, vyjma specifického případu ex-NDR, u které ale hrály roli jiné vlivy typu financování ze „západoněmeckých“ části spolkové republiky atd.).

Martin V.

Máte tam aspoň:
Wien – Bratislava, 2-gleisiger Ausbau & Elektrifizierung inkl. Gänserndorf – Marchegg 2024 a
Parndorf – Staatsgrenze n.Kittsee, 2-gleisiger Ausbau (Phase 1 & 2) 2023/2035.
Já vím, je to jen slabá útěcha, ale při cestování na západ pomůže.

Já, kdo jiný

Gänsendorf – Marchegg už snad od prosince elektricky.

Já, kdo jiný

Těleso tratě Parndorf Kittsee je připravené na 2. kolej.

Vlastimil Kocurek

No to jste zo vzal od podlahy 🙂 . EU ovšem bude na Slovensko tlačit, ale hlavně na páteřních tratích, ty ostatní – potěš pánbůh, Proč: Slovensko je totiž jeden z největších zastánců., nedělat se velký zahraniční dluh, vypadá to sympaticky, ale v případě, že celý svět jede na obrovský dluh, se to Slovensku rozpadá v dopravě i zdravotnictví. Prostě nelze si nepůjčovat, když si půjčují ostatní státy, a myslet si, že i tak s nimi mohou udržet krok. Ale k dalšímu půjčování musí být země ekonomicky výkonná, a to já nedovedu posoudit.

Lovosičan

Žasnu, tleskám a tiše závidím. 👍

High Speed

OK, tak ještě rada: zvolte si takové politiky, kteří vykydají ten chlív na Nábřeží a v Dlážděné. Pak se tu možná něco pohne.

realista

To ovšem ani zdaleka nestačí – ryba páchne od hlavy a skutečná hlava je někde jinde …

High Speed

To asi potřebuji vysvětlit, co tím myslíte. Samozřejmě. Optimálně vyměnit voliče. Ale to jaksi nejde.

ušatá

Ono je těch hlav příliš mnoho a vzájemně se podporují.

Jirka

Takže se vlastně jedná o vylepšení stávajích tratí a žádnou novou.

px50pha

no a? spíš jde o komfort a bezpečnost, to u nás stále chybí

Martin V.

A co třeba Koralmbahn, Semmering-Basistunnel, Brenner Basistunnel a nová spojka z letiště ve Schwechatu do Brucku?

Alibaba

Koralmbahn, Semmering-Basistunnel, Brenner Basistunnel se už nějakou dobu staví, takže jako PR dobrý, i SŽ má takovéhle úseky označené ve stavbě.

Vladimír Bílý

Tak to jste trochu mimo:-(

Kodl

Ve srovnání s Českou republikou, kde reálně neexistuje ani koncept na dva roky a reálné investice jsou velice pod úrovní slibovaných plánů nelze než konstatovat, že se Česko stává více a více skanzenem uprostřed Evropy.
Proboha vždyť nejsme schopni ani zelektrifikovat trať Zlín Otrokovice a napojit tak krajské město.

Luděk S.

Ale skanzeny mají šotoušci rádi! Pěkně v 810 po opravené Kolešovce. Pivísek v nádražní restauraci bez ubrusu. Proč jim tu radost nedopřát!

High Speed

Tragický je, že máš naprostou pravdu, mizero.

ušatá

Jste jinak v pořádku,? je vám dobře?

px50pha

to sedlo, jako pr…l na honed 🙂

px50pha

to sedlo, jako pr….l na hrnec 🙂

robert

Na projektu elektrifikace se pracuje. Můj známý dělá přeložky trolejbusové trati.

Jackub

No jo, ale jak dlouho už, proboha??!

dopravák

Jistě: to je přece nesporně ta naprosto nejužitečnější investice do dopravy v celé ČR !!!

Karel

Co Zlín, ten je od elektrifikovaného koridoru vzdálen jen pár km MHD, tam si nemůžou stěžovat, ale takový Liberec, respektive celý Liberecký kraj, kde ani 31 let od tzv. revoluce není ani 1 km elektrifikované trati.

Jarda Š.

Kolik lidí na Liberecku jezdí vlakem? Opravdu by se vyplatilo tam nějaké tratě elektrifikovat a nasadit regiopantery?

ušatá

A kolik by jich tam při dobré nabídce jezdilo? Nejdřív se to musí vyzkoušet. Čili postavit a pak se uvidí. Stejně jako u silnic a dálnic.

ušatá

Ono to platí tam i tam.

_Pavel_

U nás má prioritu vodní doprava a kanál DOL 🙂

Petr

Nemyslím si, že ten problém se Zlínem je až tak horký. Všichni si zvykli jezdit z Otrokovic, kam vede poměrně pohodlné MHD.

ušatá

A to se to připravuje cca 90 let. Pouze! Takže času máme ještě dost. A chce se to doopravdy? Nebrání se tomu, stejně jako dostavbě na Vsetín? Pak i ta nákladní doprava by nemusela po silnicích a tím ničit krajinu další výstavbou.

Luděk S.

Tohle absolutně nemůžeme potřebovat!

Luděk S.

Tohle absolutně nemůžeme potřebovat!

Jenda-71

Jen tiše závidím …..

libor

to je to samé Rakousko, které v minulosti rušilo mnohé nepotřebné lokálky, což? a teď dají takové prachy do své sítě… Já jim v tom dost fandím a myslím, že toto je ta správná cesta, ne jak v ČR pořád „zachraňovat“ tratě typu mšenka, kozí, ovčí, husí dráhu apod…

Luděk S.

Naopak, právě tyhle investiční akce mají nejlepší poměr, co se týká vynaložené práce k přípravě akce a vydělaných peněz. No a šotoušci nám ještě zatleskají.

Jakub (easydrink)

Tobě se o těch šotouších i zdá, ne? Najdi si taky nějakou zálibu. Bude ti lépe.

Luděk S.

Nikoliv, ale jsou to moji největší fanoušci.

Petr Šimral

Luďku!!!

High Speed

Luďan by vás nejraději neviděl. Případně viděl zkrachovat. Kazíte mu profit. Nebo: tak si klidně jezdi v Rakousku, ty nádivo.

Svojsin

V prosinci končí další lokálka v Rakousku. Nepodaří se asi ani letní tur. provoz.

ezechiel

jaka?

Dopravak

Bad Gleichenberg – STLB

pozorovatel

Ta krásná „venkovská přespolní tramvaj“ dnes už asi pro pravidelnou „ZDO“ skutečně žádný smysl nemá – ale nedal bych ruku do ohně za to, že bude zrušena definitivně a úplně, tedy včetně fyzické likvidace: v Rakousku (podobně jako v Polsku a asi i jinde) zrušené tratě fyzicky cíleně likvidovány nebývaly – i v tomto případě by to rozhodně byla docela velká škoda..

High Speed

Těch umrtvených lokálek tam je víc. Na řadě je max prázdninový provoz (třeba Retz-Drozdov).

Octupus

Gratuluji Rakusanum ze nemaji sveho Sosnu. Ono to neni totiz o tom ze ram jsou Zeleni v koalici ale ze meli vizi a pripravovali projekty. Jeste nez byli Zeleni v koalici tak ta priprava jela.

High Speed

To není jen o Sosnovi. V normální zemi by taková kreatura dělala max vrátného. Bohužel, tady prostě nejsou lidské zdroje na to, aby se cokoliv pohnulo. My to na to prostě nemáme lidsky. Těch pár odborníků už láme hůl. Všichni, co tam jsou tam jsou jen proto, že si ještě chtěj něco nakrást. Na nějakou koncepci kašlou. Na tyhle lidi jsou přisátí ti ruzní SUDOPové, AŽD a stavební firmy. Jim to tak jak to je vyhovuje. Oni si svý procenta vezmou a hotovo. Easy money. Jo, nakonec tu z železnice zbyde pár lokálek a jedna trať na Ostravu.

Marcel Pánek

Přesně. Od toho je ministr na plný úvazek. Ještě navíc z hnutí které už asi 7 let potírá korupci. Ne tohle je marný boj.

Marian Kechlibar

Vysoké investiční rozpočty pro železnici jsou v Rakousku dány tím, jak se sestavovala vládní koalice. Po aféře Ibiza bylo pro kancléře Kurze neúnosné pokračovat dál v koalici s FPÖ a velkou koalici se socialisty, která bývala normou dříve, sestavovat nechtěl. Jediní další partneři byli Zelení, ale Kurz zároveň chtěl udržet tvrdou protimigrační politiku, která je jedním z klíčů k jeho politickému úspěchu. Řekl jim tedy, že na ekologizaci dopravy se mohou vyřádit dle sytosti a libosti, výměnou za to, že nebudou tlačit žádné „Refugees Welcome“. Zelení se krutě pohádali na sjezdu, ale nakonec na to kývnuli, protože jinak by se… Číst vice »

Jan Pytela

Zelení ve vládě fakt za jeden rok nevykouzlili 30% podíl nákladní dopravy a s uprchlíky to nesouvisí už vůbec.
ÖBB je narozdíl od ČD a SŽ profesionálně vedené (na všech úrovních managementu jsou mzdově srovnatelní se soukromým sektorem, že by v dozorčích radách seděli vysloužilí politici se vzděláním z pochybných univerzit je nemyslitelné) a má dlouhodobou koncepci. Stejně tak má koncepci dopravní politika, ať nahoře sedí zelený, červený, černý nebo tyrkysový. Pokud se peníze nehážou do kanálu, tak je financování druhotné.

Marian Kechlibar

„Zelení ve vládě fakt za jeden rok nevykouzlili 30% podíl nákladní dopravy“ + „ÖBB je narozdíl od ČD a SŽ profesionálně vedené“ Potud souhlasím. „a s uprchlíky to nesouvisí už vůbec.“ Ale bažejó. Právě azylová migrační politika byla jedním ze dvou opravdu těžkých bodů koaličních námluv (druhým byly uhlíkové daně a jejich možný efekt na rakouské hospodářství). Kurz nechtěl popustit ani chlup a za ministra vnitra, pod kterého spadá i integrační agenda, si určil Nehammera, což je na poměry ÖVP reprezentant pravého křídla. To, co vidíte, je část výsledku. Pak jsou tam i jiné věci, třeba velmi levné síťové jízdenky.… Číst vice »

Jan Pytela

Já s vámi souhlasím, že postoj zelených k uprchlíkům promluvil do sestavování vlády. Ale jen chci říct, že žádná z minulých kombinací politických stran nijak strukturálně nezásáhla do rozpočtu železnice, tedy byť by tam seděl Hofer nebo socialista, tak by investice do železnice vypadaly podobně. Vývoj Zelených je samozřejmě zajímavá věc, něco podobného brzy čeká u nás Piráty.

ezechiel

jake levne sitove jizdenky? Einfachrausticket, ktery plati jen na pomale vlaky a vyplati se jen pro skupiny? Nebo ktere?

xyz

Ty podbízivě levné jízdenky uvedené v koaliční dohodě, tedy síťové jízdenky typu „celoroční pro 1 spolkovou zemi za cenu 1 EUR/den, pro 2 země v přepočtu za 2 EUR/den, pro celý stát v přepočtu 3 EUR/den“.

realista

„Podbízivě levné jízdenky“? Když to přepočtu na naše poměry, tak se „podbízeli“ cenami, které v ČR u některých jízdenek leckdo považuje za přemrštěně vysoké …

xyz

… zatímco na rakouské cenové (resp. naopak mzdově nákladové či dotačně nárokovací, co se úhrady za dopravní obslužnost týče) poměry jde o ceny podbízivě nízké.

MLB

Místo uprchlíků kvalitní železnice, tomu sakra říkám win-win!

ABC

tak otázka je zda to bude jen žádné „Refugees Welcome“ a nebo skutečný odpor proti dalším a dalším verzím kvót….

High Speed

Ježkovy voči, to je zase odborník. Jo, jasně, železniční politika Rakouska vznikla se vstupem Zelených do vlády. Jo. Ty Inntallbahny, Westbahny, Basistunely, hlavák ve Vídnu, opravená nádraží… to prostě neexistuje. Ach jo. Nechcete jít radit do Dlážděný?

Ctenar

V Křišťálové lupě jsem volil Vás a zDopravy. Děkuji.

Vlastimil Kocurek

Dnes před dluhem, stojí výkonnost ekonomiky a tu mají vysokou. Ale máte pravdu, že půjde o zvýšení dluhu. kdyby nehrála roli výkonnost ekonomiky, sotva by USA mohly letos udělat schodek 3.3 bilionů dolarů, odoka střelím tj. přes 85 bilionů Kč.

Zbyněk

Nordbahn až v roce 2032.
Ti Rakušáci se nám snad mstí za opuštění monarchie.

Frantisek

Nebo reagují na naši snahu protlačit raději dálnice, deklarovanou za vlády Miloše Zemana, kdy nám byla rakouskou stranou nabízena právě reaktivace přerušených železničních tratí. Všimněte si také jen nepatrných záměrů tím směrem. Spojení do Čech prakticky stále mrtvé.

Hojakar

No kdybychom my aspoň ty dalnice do Rakouska tlačili….nějak jsem si nevsiml že by se tam dalo dojet po dálnici….

Paja

Ale už se blížíme. Smutné ovšem je že to bude stejně jen „ostrovní“ provoz.

xyz

Jako perličku z odkazované mapy uvedu i to, že v plánu modernizací je mj. i stanice Peggau-Deutschfeistritz, která prošla modernizací (plnou peronizací včetně rekonstrukce kolejiště celé stanice) již okolo roku 2011.

Srov. s argumenty u některých českých staveb ve stylu „před 10 – 15 lety se do toho sahalo a teď se plánuje do toho vrtat znovu?“.

Pro cestující bude zcela bez přínosu modernizace žst. Messendorf (obě jmenované nedaleko Grazu), protože v této stanici žádné vlaky nezastavují (a mají-li začít, tak by zřejmě došlo ke zrušení lépe dostupné zastávky Raaba umístěné na záhlaví této stanice).

T.Pal

To by mě zajímalo, co se na této stanici vylepší. Koukám na fotky a ta stanice vypadá úžasně.

xyz

A zrovna u Rakouska jsem zvědav na to, jak se jej covidové patálie dotknou co do zásahu do výpadku rozpočtových příjmů souvisejících mj. s omezeními turismu, mj. toho nadcházejícího zimního, lyžařského.

Greta

Rakušané budou železniční balíček financovat z Evropského fondu obnovy, takže souvislost s vývojem jejich rozpočtu je malá.

Luděk S.

Zatracený neomarxisti! Hanba jim.

D.S.

Pyhrnbahn bych si dovedl představit propojit s Jižními expresy, kterým by to zvýšilo mnohdy nízkou atraktivitu. Po uvažovaných úpravách Koněspřežky a Pyhrnbahn by se jednalo o relativně rychlou a hlavně přímou dopravu z Prahy do mnoha turisticky vyhledávaných míst.

Kalina

Je to především o ceně. Jisté je, že nikdo za několikanásobek, ve srovnání s cestou autem, nebude vlakem jezdit. Praha – Innsbruck vlakem šílených 1898Kč/osoba (včasná vázaná jízdenka).

Tomariero

Pro Čecha je ta cena vysoká, ale v zahraničí naprosto běžná na tuto vzdálenost a cestující tím jezdí.

Kalina

A co by je motivovalo cestovat vlakem za několikanásobek? Asi déletrvající cesta, tahání zavazadel po nádražích, shánění návaznách spojů do cílového místa a riziko ztraceného přípoje? 🙂

Jenda-71

Váží si své země. U nás často nepochopitelné.

Kalina

To by mě zajímalo. Můžete rozvést?

Růža

Klid, relax ve vlaku a ne napětí na silnici.

Kalina

Stres je to právě ve vlaku, stačí jedno zpoždění a celý plán cesty se může totálně zhroutit, jelikož žádný vlak nikdy nejede od domu až k cíli.

Tomariero

To je pravda částečně, proto je nejlepší mít spojení které má určitou časovou rezervu. Na druhou stranu mi ve vlaku odpadá stres se řízení případně stres z okolních řidičů co zase provedou a čím mne ohrozí. Zároveň ve vlaku mohu v klidu pracovat/trávit jinak čas což při řízení nemohu.

Růža

Občas jezdím do Rakouska a když to jde, plánuji cestu klidně na celý den a jedu vlakem, když není čas, jedu autem. Rozhodně míň stresu je ve vlaku. Nesmíme prostě tolik pospíchat.

Radek Janata

Málokdo má přestup po cestě více než jeden. A když ujede, jedete dalším vlakem. Což je málokdy více než 2h později, spíše o 1h. Takže žádná tragédie.

ezechiel

jestli to neni tim, ze domaci za tu cenu jezdi jen vyjimecne, jinak pouzivaji ruzne slevove karty, tak jak cesi v cr inkartu

ušatá

To je otázkou kolik Kč je za Euro a jak je to objektivní. Pro jejich příjmy to nic hrozného není, ale pro nás naprosto neúnosné. Tedy pro normální lid.

Martin

3dny dopředu stojí tato jízdenka 1073Kč. Jo, kde jsou ty časy, kde to šlo i za 524Kč

Kalina

Autem to ale stojí stejně, kdykoliv a bez stresu o stihnutí spoje. To je právě diametrální rozdíl ve flexibilitě a komfortu v porovnání s vlakem.

Tomariero

Pro někoho je stresové jet 500km autem takže jede raději vlakem. A na západě je pro docela dost lidí cena věc kterou zas tak moc neřeší

Paja

Na tom západě se mají, neřeší cenu ani čas. Takže maj dost peněz i času … to zní jako učiněnej ráj.

Radek Janata

Cenu taky řeší, ale prostě 40 EUR za jízdenku není něco, coby by museli řešit. 150 EUR už by asi řešili. Prostě čas a pohodlí nemuset řídit tam má vyšší cenu. Konkrétně v Rakousku cca 3násobnou, protože cena času se to odvíjí od průměrné mzdy. Další faktor je sociální. U nás se vlak ještě stále nezbavil image „socky“, kde se společensky znemožníte, když někam přijedete vlakem, tam je to už lepší.

Kalina

Je-li „čas“ hlavním kritériem, tím spíš je to v neprospěch cesty vlakem + nutných přípojů od výchozího místa k cílovému.

ušatá

Těch 40 Euro je pro ně cca jako u nás 250 Kč.

Nekdo

Auto je prilis velke, otravne, neustale prinasi problemy z parkovanim a vjezdy. Ve vlaku si klidne muzu cist, pracovat, zdrimnout, naobedvat se, mluvit s lidmi kolem, nebo naopak ne. Auto je fajn na prvni a poaledni mili, jinak s vlakem prohrava v komfortu a v pripade rychlejsich trati i rychloati.

Gwann

Kolik je Innsbruck od Prahy? 500 km? I nafta na jednu cestu by byla 750 Kč. K tomu dálniční známka (počítejme jen A) a parkování v Innsbrucku.

A hle, už jsme při jednom pasazerovi levněji vlakem.

Když připočteme amortizaci auta (kupní ceny, min 2kc/km) a udrzbu+gumy aj, tak možná i dva nebo tři jsou za stejné.

A krom toho třeba nestojím v koloně u Rosenheimu, či kdekoliv kolem Mnichova… Ze ta doprava je asi ekologictejsi, o tom nemluvě…

asdfr

Taraz si zoberte, idem na lyzovacku na tyzden do Insbrucku. 2 dvaja dospely, 2 deti. Nabaleny. Este ostane ten vlak pohodlnejsi ?

Frantisek

Z naší strany je k tomuto účelu prosazována dálnice, takže to asi (žel) neklapne.

Svojsin

František: U nás není dokončena ani to nejdůležitější ,co se týká dálnic!!
Ten váš fanatismus je neskutečný i když kontinuální po mnoho let. Lidí jako vy, by predělali na vodik i řadu 810.

BND 30

Toho se může někdo chytnout !!!

High Speed

Ti to chtěj tak, jak to vždycky bylo. Pěkně nafta, brmbrmbrmbrm. 810 navždy!

ušatá

A k čemu je v současné době potřebujeme? Víte jaké škody a náklady to stojí? To není fanatismus. To je jen naprostá neznalost z vaší strany. A proč to máme všichni platit a ještě na to doplácet? To je stále rozpor mezi silničními ( nic nechtějícími poslouchat a chápat) fanatiky a lidmi, co mají trochu komplexní znalosti celé problematiky – tedy nejen dopravy, ale všeho , co s tím dále souvisí a co to přináší. Proto jsme také čím dále více pozadu za světem. Pro jistotu z toho vypouštím sebe, abych tady nezavdával někomu příčinu k hloupým poznámkám.

Alibaba

A nebude to stále rychlejší přes Salzburg – Villach – Jesenice?

dopravák

D.S.: podle obsahu té mapky se naprostá většina těch investic týká převážně či téměř výhradně vylepšení podmínek pro nákladní dopravu: přes Alpy se sice nákladní doprava někudy dostat musí, nechcete-li je objíždět přes západ Maďarska, ale vláčet těžké nákladní vlaky zbytečně přes tu (rakouskou i českou) hrbatinu, jak to navrhujete, se dnes už z energetického hlediska nevyplatí (Rakušanům ani Čechům), zejména když jsou do rozhodování v Rakousku aktivně zapojení i Zelení – a to i když respektuji, že Rakousko má hodně relativně levné a hlavně „ekologické“ elektřiny z vodních zdrojů.

xyz

„Modernizací a rozšířením na čtyři koleje projde i příměstská trať z Meidlingu do Mödlingu“ To mi přijde snad i zbytečné ve chvíli, kdy dálkovka bude do pár let přesměrová na zmodernizovanou + již plně dvoukolejnou trať přes Ebreichsdorf. „či část takzvané Westbahn mezi Lincem a Welsem“ No konečně – už se to táhne dost let. Kdo chce, najde si Rakousko jako úžasný vzor v budování železnice. Kdo by chtěl, může argumentovat, že výstavba nové Westbahn (další 2 koleje nad rámec starých) se táhne už snad 30 let a pořád tomu není konec. „Pyhrnbahn“ Pominu-li tu ostudu, že trať je dosud… Číst vice »

Peeetr

Asi chtějí mít nákladní dopravu i přez den a ne jen v noci.

xyz

Nákladní doprava samozřejmě také pojede po nové trase přes Ebreichsdorf.

Marťas

„Podle Rakušanů každé investované euro do železnice přinese národnímu hospodářství dvě eura zpět“
Podle „Rakušanů“ je abstraktní pojem. Podle koho konkrétního?

Podle ÖBB, viz
https://www.wien.gv.at/presse/2020/10/16/oebb-1-62-milliarden-euro-fuer-den-wiener-nahverkehr.

Radovan Komínek

Chtěl jsem něco napsat, ale asi to bude zbytečné. Jenom chci poprosit ostatní, aby při komentování tohoto článku nepoužívali obhroublé výrazy při hodnocení vývoje na našich železnicích od roku 1990. Tragédie a propmarněná příležitost se dá popsat i slušně.

Jerry

Když člověk vidí ten bordel u nás a posun ..nikde.2020 a nejsou dostavěné koridory , část hlavních trati je pomalá , chybí elektrifikace dulezitych trati..zastaralé vozidla .koncepce aspoň na 5 let to je sprosté slovo.

xyz

A cožpak jak dlouho se Rakušané pižlají s novou dvoukolejkou z Vídně do Welsu. Začali již někdy okolo roku 1990 (?) a pořád nemají hotovo (srov. s vaší argumentací o nehotových českých koridorech).

A pomalost českých vs. rakouských tratí? No… třeba taková hlavní trať mezi Attnangem a Salzburgem také rychlostí neoplývá.

A taky se sluší připomenout, že součástí té „koncepce na 5 let“ je např. i seznam tratí, od kterých chtějí ÖBB dát ruce pryč, tzn. má-li na nich pak něco jezdit, tak jedině po převedení tratě (tzn. infrastruktury, nejen provozovatele osobní dopravy) na jiný subjekt (např. spolkovou zemi).

Jerry

To je aspoň nová dvoukolejka.co třeba elektrifikace Valmez -ostrava ..v nedohlednu .nebo třeba taková modernizace a elektrifikace Ostrava – Opava to byla komedie..na 100km/h. Přerov – Brno bude kdy aspoň na 160 km/h?

K.S.

Sklonově to mezi Ostravou a Valmezem není myslím úplně OK, což je škoda, ale možná pokud tam nejsou velké rozdíly, tak by to mohlo být částečně pro náklady použitelné. Elektrifikace z Ostravy do Opavy, trojúhelník, do Krnova, trojúhelník, a pak do Polska by mohlo být zajímavé.

Milos

Souhlasím až na ta stará vozidla.
Vozový park ČD je oproti okolním státům poměrně mladý, akorát s tím, že právě nové vlaky jsou dost poruchové a zachraňují to právě staré soupravy z vagónky, které jsou přeci jen méně poruchové a více spolehlivé.

Frantisek

Ano, kolikrát je snaha zachránit osobní dopravu novými vozidly, akorát většinou na stále stejně zanedbaných tratích, na kterých se akorát snáze rozbijí.

Brian Griffin

Po tom zmaru, co tady zanechal bolševik, ten vývoj vidím jednoznačně pozitivně. Jistě, spoustu věcí bylo teoreticky možno udělat lépe – ale prakticky žijeme v reálném světě, obydleném reálnými lidmi.
Železnice u nás zažívá v posledním desetiletí nebývalý rozkvět – kdo to vidět nechce, je zapšklý škarohlíd.
Tak, zapšklí škarohlídi, můžete začít mínusovat 😉

Peeetr

Jak krásné by bylo začínat po revoluci na Antarktidě nebo Sahaře u čistého prázdného stolu, ale holt jsme museli zůstat v tom marasmu České kotliny.

Frantisek

Já jsem naopak rád, jak rozsáhlou sít už máme, byť nejsme ochotni ji dostatečně udržovat a inovovat, neb raději podporujeme dopravu silniční. Pokud bychom začínali v poušti (a tam bych asi ani žít nechtěl), měli bychom sice pár tratí pro parádu (ono co tam taky jiného), ale tím by to tak skončilo. Potřeba je změnit spíše dopravní (a možná i hospodářskou) politiku, než pustošit krajinu.

Aleš

Hlavně v těch organizacích pracuje hodně starých bolševiků i dnes, co jsou tam jen do počtu, bez jakéhokoliv vize, strategie a myšlení. Mají to už za pár a nechcou ohrozit svoji zaprděnou židli.

hvilkař

Ještě se zapomělo na Putina

Sitgestravel

Napr. na Sprave zeleznic.

ušatá

Jinak normální? Kolik je asi lidem, kteří něco ovlivňovali před rokem 1989? To jim muselo být nejméně kolem 40 a více, takže dnes již po smrti nebo dlouho v důchodu. Takže tam máme sice nové lidi, ale neschopné, bez zájmu. Nebude spíš toto pravda?

David

Souhlas. Kdo má slabou paměť, ať si vezme jízdní řády ČSD/ČD/SŽDC/SŽ z let 1990, 2000, 2010, 2020 a začne porovnávat. A komu ani to nestačí, doporučuju třeba jen krátký výlet do východního Československa.

Frantisek

Porovnávat je ovšem potřeba v kontextu. V době, kdy nebylo veřejným zájmem opouštět kraje a přehušťovat velká města, byly objem i struktura poptávky značně odlišné. Za bernou minci bych považoval spíše podíl na přepravách, a to v osobní i nákladní dopravě (srovnejte s dnešními šňůrami kamionů, to je to hlavní neštěstí, uvážíte-li fyziku a důsledky do biochemie; automobily ucpaná města už ani neuvažuji).

Paja

Můžete uvést co znamená že nebylo veřejným zájmem opuštět kraje? Proč se teda vylidňoval venkov a stavěla sídliště?
Oni se všemožně nelákali soudruzi do Ostravy na šachty nebo do Prahy do továren a na stavění sídlišť?

Radek Janata

Dnes je veřejným zájmem „opouštět kraje a přehušťovat velká města“?

Já si teda doteď myslel, že ti lidi z venkova se do Prahy cpou normálně sami (za penězma) a on je to něčí veřejný zájem …

Frantisek

Tak spíše se nesměle probouzí, s příslušnou ztrátou podílu na přepravách (růsty počtů jsou sice fajn, ale je potřeba srovnávat, kam hlavně jde ten až v důsledku nezdravý celkový nárůst), za stálého ořezávání i využitelných kapacit, až na světlé výjimky.

Kubrt

Jasně. Do roku 1990 ČSD držely krok s OBB, až pak nám ujel vlak. Uf.

Milos

A můžete mi popsat k se česká železnice od roku 1990 posunula? Infrastruktura – koridory se dělají už 30 let a skoro nic. Revitalizace jakékoliv trati stojí miliardy a výsledkem je modré zábradlí a celkové zrychlení o 3 minuty. Vozidla – poměrně spolehlivé mašiny z vagónky nahrazují šroty že Škoda transport. Pracovní podmínky provozních zaměstnanců – tam je jasná změna k horšímu. Samé přerušení, 230 hodin v měsíci v práci standard. Plat se příliš nezměnil. Místo jedné jízdenky jsou potřeba tři, při cestě zpět i 6 . Od roku 1990 se prostě na dráze šetří, aby bylo na prémie a… Číst vice »

Kubrt

Můžu. Stav podstatné části tratí je lepší, umožňující rychlejší a bezpečnější jízdu více vlaků. Vlaky jsou nesrovnatelne pohodlnější a čistší. Vlaků osobní dopravy jezdí výrazně více, což spolu s jejich vyšší rychlostí a pohodlím tvoří lepší nabídku pro cestující. Neříkám, že není co zlepšovat, ale říkat, že 30 let se nic k lepšímu neposunulo, je lež.

Frantisek

To ano, jen bych možná trochu polemizoval s kombinací „bezpečnější“ a „více vlaků“, je-li pravda, že se kvůli kapacitě smí projet stůj a jet dle rozhledu až 100 km/h, jak se objevilo kdesi po sérii nehod. Lepší nabídka formou letmých (ne)přípojů, hlavně v co nejkratším intervalu (namísto přidání kapacity souprav), tomu také moc nepomáhá. Jinak se udělalo leccos, to je třeba uznat, byť ne vždy úplně zdařile.

Paja

Jet dle rozhledu 100 km/h na kiometrovém úseku to asi nedává moc smysl ne? Navíc autoblok není vynálezem 90. let, je podstatně starší.

Radek Janata

Více vlaků (je-li myšlena osobní doprava) najdete téměř na každé trati. Stačí porovnat se starými JŘ. Někdy i mnohonásobně. Třeba místo 5 rychlíků Praha-ČB jich dnes jede denně 21.

Paja

Koridory skoro nic? Souvislé úseky na 160 jsou nic? Tunel u Plzně je nic? Spojení Praha – Ostrava je nic? IV. TŽ je nic?
Poměrně spolehlivé mašiny nahrazují šroty ze Škody? Můžete říct které poměrně spolehlivé mašiny? Které mašiny nahradila řada 380? A které poměrně spolehlivé stroje nahradily Panteři a Ešusy? To bych si opravdu moc rád přečetl.

Frantisek

Souvislé úseky jak na 160, tak na 120, ale i na 80 jsou fajn, kéž by takových bez „cimbuří“ bylo více. Tunel u Plzně jakožto zárodek VRT napojený již trvale na trať určenou i ostatním segmentům je trochu nešťastný, zvláště z hlediska obsluhy území, ale budiž. No vozidla jsou v něčem lepší (výbava), v něčem horší (pohodlí), to bude vždy, ale náhrada po dožití předešlých je holt potřeba.

Paja

Ano, tunel je zárodek ale zároveň se díky němu snížila jízdní doba do Plzně o několik minut. Úplně mě nenapadá co srovnatelného zvládli udělat soudruzi za ty desítky let co k tomu měli.
Co se týká horšího pohodlí novějších vlaků … Já jsem jezdil hodně let prosezelýma Béčkama z Prahy do ČB a pokaždé jsem si během cesty musel alespoň na 20 minut stoupnout jak to bylo nepohodlný. Tuhle potřebu jsem neměl v žádným novějším vlaku nebo vozu (počínej Bp a 842 a konče RailJetem)

Gejza

Asi nebudete pamětníkem. Já jezdím vlaky od raných 90. let. Jezdíval jsem soupravami taženými ř. 831, která měla akceleraci volského spřežení a na listech do kopce neměla šanci. Za nimi byly řazeny Balmy – to byla kapitola sama pro sebe. Kolikrát se stalo, že v zimě zamrzly a byly provozovány s návějemi sněhu uvnitř. Nebo dieselové topení pořádně nejelo a čoudilo do oddílu s cestujícími. Dnes na té trati (089) jezdí Desira a Stadlery, a i díky proběhlé rekonstrukci svršku a ukončení monopolu ČD (nic ve zlém) je jízdní doba osobáků oproti některým GVD v 90. letech cca o třetinu… Číst vice »

a8n

>Nebo dieselové topení pořádně nejelo a čoudilo do oddílu s cestujícími.
To se občas povede i 043/943. Asi se při jejich vývoji inspirovali krátkými Balmy až příliš.

Lada

Kam se posunula? Začneme třeba u toho, že cesta z Ostravy do Prahy zrychlila z 5 hodin na 3…

Zdrasa

Tak schválně, kolik vozů s klimatizací a zásuvkama měla naše železnice v roce 1990? Na kolika km se jezdilo 160km/h? Kolik trvala cesta mezi Prahou a Ostravou? V řadě věcí jsme mohli být ambicióznější a schopnější, ale říkat, že jsme se neposunuli je holá blbost.

Ludva

Tak na rozdíl od Rakouska, které plně podporuje svého dopravce, jsme se my vydali cestou opačnou. Dokud naší strategii bude, jako doposud, rozkouskování železnice, co největší oslabení hraničící do budoucna téměř s likvidací národního dopravce, dokud obnova našeho vozového parku bude díky tomu spočívat téměř jen v dovozu ojetých, jinde již vyřazených vozidel. Můžeme zapomenout na to, že bychom se Rakousku někdy začali alespoň přibližovat.

Jan Sůra

Ten text je hlavně o infrastruktuře…

Ludva

Já reagoval na pana Kubrta. Ten porovnával ČSD s OBB. Proto jsem porovnával přístup obou států k celé železnici, který je dost rozdílný. A tomu odpovídá i současný stav obou železnic. Ostatně i ostatní diskutující se také věnují i vozidlům a ne jen infrastruktuře.

High Speed

Národního dopravce klidně rozpustit. K čemu je? Klidně ať tu jezdí OBB, nebo DB. Jistě, modrý póvl se bude vztekat, šotoušci sepíší několik petic, ale zákazník a daňový poplatník by vydělal.