Chybějící rychlá trať do Bavorska ohrožuje Česko. Experti přišli s vlastním řešením, obchází Plzeň

Berounský tunel - vedení trasy u portálu Beroun. Zdroj: SŽBerounský tunel - vedení trasy u portálu Beroun. Zdroj: SŽ

VRT trať „Západní expres“ míjí Plzeň jižním směrem v souběhu s D5. Město by bylo obslouženo novým terminálem TRS.

Na západní hranici je stále železná opona. Shodli se na tom účastníci poslaneckého semináře, který řešil neexistující rychlé železniční spojení Česka s Bavorskem.

Kulatý stůl „Vysokorychlostní trať Praha – Plzeň – západní Evropa“ upozornil na fakt, že nejenže plně dvoukolejná a elektrifikovaná trať dosud tímto směrem není postavena, ale navíc ani nefiguruje v současných plánech VRT sítě, která se nyní projektuje.

Poslanec a člen podvýboru pro dopravu Miloš Nový (TOP 09) na úvod semináře podotkl, že zatímco dálnice D5 byla až na hranice postavena v roce 1997 za pouhých pět let, jízda po železnici mezi Prahou a Mnichovem trvá i nyní sedm hodin a je naprosto nekonkurenceschopná.

Rychlá železniční doprava tak Česko objíždí nejen při cestě z Berlína do Vídně, ale stále častěji i v relaci Mnichov – Varšava. Ta bude přitom stále důležitější a podle poslance by se tak západní směr a rameno Praha – Mnichov měly stát prioritou. Vysokorychlostní spojení Varšava – Vratislav má být v Polsku dokončeno už v roce 2031.

S východním směrem je počítáno, ten západní je v plánech opomenut,“ zdůraznil Nový.

VRT Západní expres

A jako poslanec a Plzeňan se rozhodl chopit iniciativy. Hodlá politicky prosadit návrh VRT tratě „Západní expres“. Ten připravil Jan Eisenreich z projektantské a technologické společnosti Brens Europe a jeho základní obrysy představil poslancům.

Vysokorychlostní trať na západ vychází ze současné koncepce VRT tratí v Česku. Doplňuje chybějící kapacitní rameno ve směru do Plzně a dál do západní Evropy. Začíná u Berounského tunelu, který se nyní projektuje a s rozvětvením případné VRT tratě na berounské straně plány počítají.

Dále trať pokračuje z Berouna přes Hořovice a Rokycany. Je vedena v blízkosti dálnice D5, aby co nejméně zasahovala do krajiny. Před Plzní se z trati odděluje odbočka Letkov, která pokračuje do centra města až na hlavní nádraží.

Samotná VRT trať však Plzeň míjí jižním směrem, opět v souběhu s D5. Město bude obslouženo novým terminálem Plzeň TRS. Ten je naplánován v blízkosti křížení dálnice D5 se silnicí I/53. Dále zamýšlená trať pokračuje přímo na západ kolem Horšovského Týna až ke státní hranici, kterou překoná u přechodu Lísková.

Návrhová rychlost trati je podle autora 320 km/h, minimální pak 300 km/h. Její celková délka by byla 133,3 kilometru, z toho by tvořily 53,3 km tunely a 19,5 km mosty.

Terminál Plzeň TRS (terminál rychlých spojení) se dá podle autora snadno napojit na tramvaj a další regionální veřejnou dopravu, zároveň je u něj dost prostoru na P+R parkoviště.

Jan Eisenreich připomíná, že projekt připravil pro poslanecký kulatý stůl a zatím ho nikde neprojednával. „Jde o soukromý projekt, má přinést diskuzi,“ dodává s tím, že jde už o pátou variantu, která využívá co nejvíce koridoru D5 a všech dalších příprav. Slibuje si od něj, že vyvolá zájem na ministerstvu dopravy a Stavební správě VRT.

Výmluvy na Němce

Podle Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP) je však právě ministerstvo dopravy ve věci rychlého spojení z Prahy na západ onou žábou na prameni.

Když v roce 2010 proběhla optimalizace trati Beroun – Plzeň na rychlost 105–140 km/h, prohlásil pan Sosna, že je to cílový stav,“ podotkl Šlégr s poukazem na ředitele odboru strategie ministerstva dopravy Luďka Sosnu.

Zároveň připomněl hlavní dlouhodobý argument ministerstva i SŽ, že západní rameno VRT se nepřipravuje kvůli nezájmu německé strany a trať by neměla na co navázat. „Vymlouvat se na Němce je úsměvné, v Bavorsku jsou i regionální tratě postavené na 120–160 km/h,“ podotkl dopravní expert. Podle něj je nutné připravit trať hlavně s ohledem na zrychlení dopravy v Česku.

Připomněl také, že závazek rozšíření neúplné koncepce VRT o další větve je i součástí koaliční smlouvy nynější vlády.

První usnesení o požadavku VRT do Bavorska přijala poslanecká sněmovna už v únoru 2012. Tehdy zůstalo kvůli pádu vlády nevyslyšeno. Nyní se o to bude nově pokoušet právě iniciativa poslance Nového.

Prvním na výkopu musí být politici. Trať se budu snažit prosadit i na úrovni města Plzně a kraje. Zároveň chci pokračovat i v jednáních se Správou železnic,“ uzavřel Nový.

Budoucí rychlé tratě v ČR. Pramen: Správa železnicMapa VRT Běchovice - Vršovice. Pramen: Správa železnicMapa úseku Prosenice - Brodek u Přerova. Foto: Správa železnicTrasa VRT Východní Čechy. Foto: Správa železnicStav projekčních prací na VRT k 31.1. 2023. Foto: SŽ
Tagy Berounský tunel Cedop spojení Česko - Bavorsko VRT vysokorychlostní terminál Vysokorychlostní tratě v Česku
398 komentářů