Uzel Praha: Pod zem se přesunou regionální vlaky, hlavní nádraží odbaví 200 tisíc cestujících

Praha hlavní nádraží. Foto: Zdopravy.cz / Vojtěch OčadlýPraha hlavní nádraží. Foto: Zdopravy.cz / Vojtěch Očadlý

Do roku 2030 by měla proběhnout rekonstrukce odbavovací haly nádraží a výstavba tramvajové trati skrze přilehlý park.

Praha bude mít do roku 2050 alternativní Metro S, což budou linky příměstských vlaků, které budou centrum metropole křižovat v podzemí. Jako jeden z dílčích výsledků studie proveditelnosti k uzlu Praha to ve středu prezentovali zástupci Správy železnic (SŽ) a magistrátu při diskusi na hlavním nádraží.

„Ze studie plyne provoz příměstských vlaků pod zemí, čímž se na povrchu uvolní kapacita pro dálkové vlaky,“ řekl architekt Václav Brejška z kanceláře pražského radního pro dopravu. Podle něj je to logické řešení, neboť regionální vlaky obslouží díky podzemním stanicím další lokality, jako jsou například náměstí Václavské a Karlovo nebo Florenc. „Formuje se řešení s regionální dopravou v podzemí,“ potvrdil i vedoucí oddělení koncepce a strategie SŽ Roman Štěrba.

Definitivní výsledky ale vydá studie se zhruba půlročním zpožděním. Zatímco dosud se vždy hovořilo o jejím dokončení do konce tohoto roku, nově klade SŽ termín na polovinu roku 2024. „Důvodem je skutečnost, že se do studie postupně doplňovaly i další aspekty, například směr na Benešov,“ řekl Štěrba. Studii zpracovává sdružení firem Mott MacDonald CZ, Afry, Ekola, Sagasta a SMA.

Železniční uzel Praha, varianty s vysokorychlostními vlaky v podzemí (V). Pramen: SŽŽelezniční uzel Praha, varianty s městskými vlaky v podzemí (R). Pramen: SŽPůvodní zájmové směry studie ŽUP, žlutě nákladní koridor.  Nově ze zkoumá i směr na Benešov. Pramen: SŽ

Zanoření regionální dopravy pod zem město preferuje dlouhodobě, naopak Hospodářská komora upřednostňuje tunely pro vysokorychlostní vlaky.

Pro variantu s podzemními regionálními vlaky mluví mimo jiné skutečnost, že je z hlediska směrového i výškového nejsnáze uskutečnitelná. Vysokorychlostní vlaky by také například vyžadovaly štíhlejší výhybky či delší nástupiště, což by podzemní infrastrukturu značně prodražilo.

I v rámci varianty s podzemní příměstskou dopravou existuje řada podvariant, pokud jde o umístění tratí. Základem má být kříž dvou velkých tunelových staveb Smíchov – Karlín a Nusle – Bubny. Centrální podzemní stanice má vzniknout v oblasti hlavního nádraží nebo přímo pod ním.

Nese pracovní název Opera, nicméně šlo by o modernizaci a rozšíření hlavního nádraží. U něj se počítá s výrazným růstem pasažérské frekvence. Zatímco letos odbaví zhruba 90 tisíc cestujících za 24 hodin, v roce 2050 po dokončení Metra S (též Nové spojení II) to má být přes 200 tisíc cestujících. Výrazně má narůst i počet vlaků na hlavním nádraží. Správa železnic prezentovala čísla za léta 1981 (175 vlaků) a 2020 (697 vlaků) a prognózu pro rok 2070 (2 168 vlaků). Zpracovatelé počítají například s intervalem mezi vlaky 7,5 minuty, což by dnes pražská železniční síť nezvládla.

Modernizace pražského uzlu se má uskutečnit zhruba v letech 2035 až 2050, do roku 2070 by pak měla infrastruktura sloužit bez zásadnějších zásahů. Po schválení výsledků studie centrální komisí ministerstva dopravy bude následovat další příprava. Ještě předtím (do roku 2030) by měla proběhnout rekonstrukce odbavovací haly nádraží a výstavba tramvajové trati skrze přilehlý park.

Město chystá také napojení hlavního nádraží na trasu metra D.

Tagy Hlavní město Praha Správa železnic Železniční uzel Praha ŽUP
179 komentářů