umbrellamobility
umbrellamobility
umbrellamobility
Dopravci Mimořádné události Železnice

Nárazová rychlost vlaků u Perninku byla 81 km/h. Inspekce poukázala na chybějící zabezpečení

Srážka vlaků u Perninku. Foto: Policie ČR
Srážka vlaků u Perninku. Foto: Policie ČR
Hlavní příčinou tragické srážky vlaků bylo pochybení strojvedoucího. Nehoda přispěla k přehodnocení přístupu k zabezpečení lokálek.

Příčinou loňské nejtragičtější nehody na české železnici bylo pochybení strojvedoucího vlaku ve směru z Johanngeorgenstadtu. K nehodě u Perninku na Karlovarsku přispěla podle Drážní inspekce také absence technického zabezpečovacího zařízení, které by eliminovalo možné selhání lidského faktoru.

Vyplývá to ze závěrečné zprávy o nehodě, ke které došlo loni 7. července. Redakce ji má k dispozici. Při nehodě zahynuli dva lidé, 22 bylo zraněno. Celková škoda dosáhla 25,39 milionu korun. Mimořádná událost přispěla k tomu, že Správa železnic začala řešit zabezpečení na tratích řízených podle předpisu D3.

Zpráva detailně popisuje celý průběh nehody. U Perninku se v 15:08 h srazila jednotka RegioShark řady 844 s jednotkou Regionova řady 814. Ta z nehody vyšla výrazně hůře, neboť jela řídicím vozem vpřed. „Čelo vlaku bylo zcela zdemolováno. Stanoviště strojvedoucího včetně ovládacího pultu bylo kompletně zničeno a vtlačeno do prostoru pro cestující,“ popisuje zpráva srážku. Oba usmrcení cestující jsou z Regionovy.

V jednotce 844 cestovalo podle záznamu 19 cestujících, ke srážce došlo při rychlosti 37 km/h. Regionova s 11 cestujícími jela v době srážky rychlostí 44 km/h. Nárazová rychlost tak byla 81 km/h.

Rozdílné jízdní řády pro všední den a den pracovního klidu

Zpráva potvrzuje předběžné závěry, že nehodu zapříčinila chyba strojvedoucího RegioSharku, který řídil vlak z německého Johanngeorgenstadtu. Jedním z důvodů jeho pochybení mohl být i jiný jízdní řád pro dny pracovního klidu a ve všední den. Ten samý vlak řídil i den před tím o státním svátku, kdy se v Perninku nemusí čekat na protijedoucí vlak; ohlašovací povinnost však v Perninku u daného osobního vlaku byla denně. V osudný den vyjel na trať ve chvíli, kdy se k Perninku blížil jiný vlak od Karlových Varů. Ten strojvedoucí zahlédl zhruba po ujetí půl kilometrů z Perninku na vzdálenost asi 100 metrů. „Okamžitě zavedl rychločinné brzdění, otočil se na křesle, odskočil směrem dozadu za místo strojvedoucího,“ uvádí se ve zprávě.

Zpráva uvádí i jeden zásadní rozdíl mezi sešitovým a elektronickým jízdním řádem: v sešitovém měl u Perninku ikonu telefonu, která znamená nařízenou ohlašovací povinnost v dopravně. V elektronickém jízdním řádu, který je pouze informační, se nezobrazuje. „O ohlašovací povinnosti v dopravně D3 Pernink věděl, ale nedokázal si vysvětlit, co se v dopravně D3 Pernink stalo a jak k tomu mohlo dojít,“ píše se ve zprávě.

Drážní inspekce je přesvědčena, že k nehodě přispělo i nedostatečné technické zabezpečení, které by zabránilo lidské chybě. Poukazuje přitom i na jiné nehody, které se na tratích řízených předpisem D3 staly.

Vážná nehoda v Perninku byla loni zlomovou událostí v debatách o bezpečnosti na české železnici. České dráhy nejprve vyvinuly pomocnou aplikaci, která by měla snížit riziko lidské chyby, Správa železnic ve spolupráci s ministerskou bezpečnostní komisi oznámila velké investice do zabezpečení tratí, kde se dosud spoléhá pouze na lidský faktor. Jejich přehled je zde.

90 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Matejovic

Neschopné CD

Dancák

Tady se opět sešlo několik vyšetřovatelů…

Iveta

Je to těžké ,ale D3 není špatná volba pokud se přemýšlí hlavou a ne apkou .Ano nehodu mohu udělat vždy a je to chvilka ,ale řeknu svůj názor co bylo za mě ,jezdil jsem na D3 jako vlakvedoucí a i pamatuji ,když jsem se hlásil v dopravnách já.Nicméně i potom jsem chodil s fírou se hlásit ,nebo byl u hlášení na stanovišti a četl všechny rozkazy a nikdo s fírů mě nevyhodil ,věděli o situaci dva ,jeden může zapomenout ,dnes to tak není ,někde na D3 jezdí kasičky a vlakvedoucí jsou po dopravní stránce pouze štíplístci .Bohužel to bylo i… Číst vice »

Koro

Jestli nemel telefonek v tabletu, tak snim svuj klobouk.

mauriicio

Prosím, najděte si na internetu jakýkoli populárně naučný pořad.
Pokud jelo jedno vozidlo 37, druhé 44, tak nárazová rychlost byla max 44 km/h.
Přesněji řečeno, škoda byla ekvivalentní nárazu do nezničitelné zdi v rychlosti (až) 44 km/h.
Je to velmi překvapivý výsledek Newtonových zákonů.

tuKabel

Tak tohle je jiná liga …… asi no comment, v době kdy existují on-line kalkulačky a převodníky napsat něco takového

Jiří Kocurek

Online i offline kalkulačka vám sečte 30 jablek s 5 sekundami a výsledkem bude 35. Kalkulačka totiž nepozná, když do ní někdo zadává nesmysl.

Leinad

WFA se moc nechce sčítat jabka se sekundami 😀
https://www.wolframalpha.com/input/?i=30+apples+%2B+5+seconds
Kalkulačka musí umět jednotky a uživatel je musí zadat, pak 30 years + 5 sec vychází normálně na https://www.wolframalpha.com/input/?i=30+years+%2B+5+seconds

Jiří Kocurek
mauriicio

Bořiči mýtů:
1. pokus: Auto narazí do překážky rychlostí 80. (jednotka km/h)
2. pokus: Dvě auta se srazí v protisměru, každé při rychlosti 80.
Na první pohled se zdá, ž v druhém pokusu je na obou autech o něco větší škoda, než v pokusu 1.
3. pokus: Auto narazí do překážky v rychlosti 160.

Ale co, vy znáte pravdu, tak proč si něco ověřovat. Volte Trampa.

Vbb

Konkrétně kterého Newtonova zákona?

Baraba

mauriicio zřejmě myslí 3. Newtonův zákon, ale ten nehovoří o rychlosti, nýbrž o síle a hybnosti.

A zde je největší problém „dopravnmích expertů“. Jejich zjednodušení pro sčítání rychlostí platí pouze tehdy, pokud do sebe narazí dvě vozidla o stejné hmotnosti a bez ztrát energie (tedy bez deformace)

Prag

Experti ovšem zpravidla zapomínaji sčítat i deformační zóny. Takže se nedaj sčítat ani energie a porovnávat to s betonovym blokem.

Lech Malý

Nikde v článku se ovšem o betonovém bloku nepíše, a definovat nárazovou rychlost jako vzájemnou rychlost v okamžiku srážky je podle mě v pořádku.

Tomāš

Nikoliv, všichni se mýlíte… jelikož vlaky jely přesně opačným směrem, je potřeba rychlosti odečíst… tím pádem ke srážce došlo v rychlosti 7 km/h.

Kdyby druhý vlak zrychlil na 44 km/h, došlo by ke srážce v rychlosti 0 km/h, takže by se nikomu vůbec nic nestalo. Věřte mi, jsem fyzik.

Vbb

Však rychlosti se odečítají. Jeden jel 37 a druhý -44, popř. první -37 a druhý +44 (ono je jedno, jestli si kladný směr zvolíme do Varů či z Varů 🙂 ).

Tuzemák

Zapomínáte na poměr váhy jednotlivých vozidel, kde se ona energie nárazu dělí v poměru k hmotnosti mezi oběma střetnuvšími se vozidly a to zanedbáváme fakt rozdílné tuhosti skříní. Je to stejné jako teoretický náraz dvou identických vozidel v identické rychlosti řekněme 90km/h. Pro některé asi překvapivě by to nebylo jako střet ve 180km/h, ale zase jen v 90km/h. Kinetická energie vozidel by se přemenila při nárazu do energie k deformaci karoserie, ale né jen jednoho vozu, ale do obou, tedy zase 90km/h. Nebo naopak v rozdílné hmotnosti vozů (osobák kontra kamion) se zase ten nepoměr hmotností otočí v neprospěch toho… Číst vice »

Alfons

Zaráží mě, že informace v tabletu jsou odlišné od sesitoveho jízdního řádu viz.ikona telefonu na ohlas. Je to opravdu možné? Asi ano, je to další kočkopes. Může mi to nějaký víra vysvětlit jak to v praxi je možné? Diky

Koro

Spis mysleli informak. V tabletu je to samozrejme stejne jako v sesitaku.

Tady na Moravě

Je to mozne. Je to dusledek vseobecne nepruznosti predpisu a nepripravenosti na nove technologie. Zacina to tim, ze se skrtaji stavy na zeleznici a rusi se „zbytecne“ profese. Na posledniho zamestnance na draze, totiz na firu, se tak vali vice a vice povinnosti. Jeho nadrizeny to snadno okeca – „dnes to prece firove maji jednoduche, nemusi se starat o nejake stroje, jenom si v klidecku sedi v teple a tukaji do zrychlovaci paky…“ A tak fira nejenze musi ridit stroj a sldovat trat, fira pak i odbavuje cestujici, stara se o poradek ve vlaku, ridi provoz, atd. Pak prijde chytry… Číst vice »

Jiří Kocurek

Takže je špatně předpis, nebo technologie?

Tady na Moravě

technologii stanovuji predpisy, pokud technologie je bez predpisu, pak je zbytecna az nebezpecna
tedy v prvni rade predpisy, technologie se prizpusobi

Luboš

Nejvyšší čas zrušit lokálky s D3 a sešrotovat šukafony

Gwann

tak daná trať úplně není šukafonová lokálka…a i jinak bych si dovolil polemizovat

Kalanis

Naopak rozšířit! Šukafon je vlastně úžasný výdobytek.

Plzeňský kraj

Zde by měli zavést povinné ohlašování, stálé v Žst Pernink, pak až to svádět na D3 .

Peeetr

Mně teda připadá v tomto hlavní stresová chyba, že se ohlašovací povinnost nedělá ve stanicích, ale při jízdě.
Taky se zbytečně stresově snaží pasovat jízdní řády při hodinových taktech, to je zastaralost, dnes může mít každý jízdní řád ve svém mobilu, tak je lepší dělat časy raději s ohledem na snadné křižování a možnost ve většině stanic upravovat přesnost.

Petr Šimral

Ohlašovací povinnost se za jízdy dělat nesmí! Stejně jako nesmíme psát za jízdy Příkaz vlaku.

Peeetr

No jo nesmí, ale někdy při nestíhání dělá, a to je právě ten problém.

Leinad

Ostatně proč ne? Pokud náklad nechce zastavit, tak bych hlášení rozdělil na dva úkoly.
1) Vlak 1234, chci jet z B do C. (Pokud to dispečer nepovolí, jdu na brzdy abych v B zastavil)
2) Vlak 1234, dojel jsem celý do B, uvolnil jsem úsek A-B.

Vbb

Jestli jste si nevšiml, tak dráha vozí nějaké zákazníky, a ti ten hodinový (či jiný) takt preferují.
Vlak odjíždějící v 7.00, 8.07, 9.12, 10.21… je pro ně daleko méně přitažlivý, navíc na hlavní trati asi bude takt zachovaný, a teda návaznost na rychlík odjíždějící vždy třeba v X:10 bude mít jen vlak v 7.00, a pak až třeba ve 13.00 (předpokládejme pro jednoduchost jízdní dobu 60 minut). Od vlaku v 8.07 budou na přestup 3 minuty, tj. nedá se na to spolehnout, vlaku v 9.12 přípoj o dvě minuty ujede…

Jiří Kocurek

Ale vždycky se to tak dělalo.

Vbb

No jo, ale už něco přišlo, všichni se vrátili z oběda, nedělali problémy a dohodli se a kupodivu to na ho*** není 🙂

Leinad

Nebo naopak, umístit stanice tak aby šlo s vatou vyjezdit požadovaný koncept.

A. Mikulka

Myslíte jako celou železniční síť zrušit a postavit odznova?

Nikdo

To by alespoň mohli na jiných tratích polo autoblok a mechanická návěstidla. Pořád lepší než lichoběžníková tabulka.

Jiří Kocurek

Lichoběžníkové tabulky najdete i v zastávkách na trati s autoblokem.

Petr Šimral

Lichoběžníkové tabulky? Kde jste to viděl?

Tom

Tady zase někdo viděl dráhu z rychlíku…

Vbb

Anebo chyběl ve škole, když se bral rozdíl mezi obdélníkem a lichoběžníkem 🙂

munro

Kde? Rád se nechám poučit.

Předpokládám, že nemárte na mysli označení konce nástupiště.

Jiří Kocurek

Ano, mám na mysli konec nástupiště.

Dominik

To ale není lichoběžníková tabulka. Navíc, těžko to může být na trati s autoblokem, když lichoběžníková tabulka označuje dopravní D3.

Kubrt

V článku (a zřejmě tedy i ve zprávě DI?) se píše že „regionova… z nehody vyšla výrazně hůře, neboť jela řídicím vozem vpřed“. Chce se tím říct, že kdyby jela motorákem vpřed, její poškození by bylo menší? Soudě dle fotek, nevidím na regionově žádný náznak toho, že při opačném postavení by tato nehoda dopadla jinak.

Baraba

Samozřejmě je to hloupost, protože konstrukce u řídícího i motorového vozu od čela po první podvozek je stejná, tedy i deformace bude stejná. Ty boční dveře u motorového vozu to nezachrání….

Roman Peroříz

Ale třeba by ten chlap co seděl hned za stěnou stanoviště přežil (třeba stejně ne), protože tam je ten, i když malej, prostor představku. Ale bůhví co by se stalo jinýho někde jinde, takže asi netřeba polemizovat…

Kamui

Pokud už je závěrečná zpráva, tak to si DI celkem mákla. Třeba závěrečná zpráva k nehodě trolejbusu v Brně v dubnu 2019 stále není, ačkoli policie již případ uzavřela včetně příčiny (technická závada). Co na tom tak strašně trvá?

Jan Kučera

Jedna věc je konstatovat příčinu (to je celkem v tomto případě jednoduché), druhá je pokusit se rozkrýt, kdo měl co dodat, co dodal a jak odběratel reagoval, když zjistil, že nemá úplně přesně to, co si objednal. Snažíme se, aby šetření mělo nějakou přidanou hodnotu. Zpráva je hotová a veřejná bude po projednání zhruba za měsíc.

Petr Šimral

A já k tomu připomenu, že chybí Zpráva i z prosince 2018.

Osobně vím, jakým způsobem DI ČR tlačí na rychlost vyšetřování a je proto pro mě velice zarážející, že někde to jde (viz. Pernink) a někde to nejde (viz. Nymburk ze 14.12.2018).

Kamui

Mně by i zajímalo, podle čeho se DI rozhoduje, co bude důkladně šetřit a co ne. Třeba shořelou 831.177 KŽC nešetřila, a stejně tak pochybuju že bude šetřit požár 845.314 (Arriva minulý týden), ačkoli obzvlášť u té 845 je to podle mně docela vážný incident (přece jen požáry 830/831 jsou známá konstrukční vada).

Jan Kučera

Oba požáry byly „jen“ incidenty a ano, hrají v tom roli také kapacity DI. Navíc to nešetří pouze provozovatelé, ale i HZS ČR, tedy „státní nezávislost šetření “ je zaručena.

Gwann

a plánujete či můžete vyvodit nějaké poučení v případě zjištění konstrukčních závad, respektive špatně či nedostatečně prováděné údržby?

Jan Kučera

Připomínat to nemusíte, víme o tom. Bohužel se nám na jednom pracovišti sešlo spousta zpráv, podklady pro závěrečné zprávy máme (víme vše, co se stalo, jak a proč), ale nestíháme zprávy sepisovat. A u některých zpráv přijde v rámci projednávání spousta nových podkladů, že samotné jejich vypořádání svou délkou přesáhne i délku některých závěrečných zpráv, což ve finále není na zprávě vidět. Ale samozřejmě z toho, když se některá zpráva zadrhne, nadšeni nejsme. Opatření přijatá byla (některé MU šetří jiné regiony, což je patrné už i z webu, ale je vždy je to efektivní, protože na ohledání místa MU stejně… Číst vice »

Petr Šimral

To je špatné. Dnes se totiž dopravce nedostane k „úspěchům jiných“ jinak, než právě přes vaše Závěrečné zprávy a pak nemáme podle čeho školit. A musím přiznat, že s rychlostí Perninka a třeba Chodové Plané z roku 2019 jste mě překvapili.

Kamui

A zeptám se, je nutné vyšetřovat každý bouchanec na přejezdu, kde ty zprávy jsou obvykle jak přes kopírák (řidič si nepočínal zvlášť opatrně), a šetřit důležitější MU?

Jan Kučera

A já se zeptám, co myslíte „každým bouchancem na přejezdu“, protože střetnutím se obecně věnujeme velmi výjimečně (větší počet mrtvých, možné pochybení na straně železnice nebo naplnění definice vážné nehody), viz přehled námi šetřených mimořádných událostí na našem webu. U kterého střetnutí máte pocit, že není šetření hodné?

Ondra

Připadá mi, že toho DI má k šetření hodně a tak prioritizují. Podobně třeba vykolejení v Malešicích (listopad 2019) také nemá závěrečnou zprávu, i když šlo o nehodu s jasnou příčinou (rozpadlý angličák). Ale nebyli tam zranění, nevypadá to, že by někdo něco porušil, systém zabezpečení je ze hry, podobně předpisy, takže z toho nevypadne ani žádné doporučení, čili není kam spěchat se závěrečnou zprávou, která bude konstatovat akorát únavu či vadu materiálu.

Jan Kučera

Ano, je to tak, Malešice byly poměrně jasné a dlouho čekaly na „sepsání“. Zpráva obsahující i bezpečnostní doporučení je aktuálně na projednání. Čekám, že do měsíce bude i na webu pro veřejnost.

Jerry

D3 vůbec nemělo vzniknout je to prasarna. Až se stala nehoda ,tak se to řeší.. stejně se od té nehody nic nezměnilo,nějaká aplikace nehodě nezabrání.

Jirka

D3 je v pohodě, protože ušetří velkou část personálu ze strany SŽ, ale měla být zavedena jen na tratích, kde se pohybuje 1, maximálně dva vlaky. Pokud se na trati pohybují více jak dva vlaky zároveň nemá tam D3 co dělat, protože to je moc velké riziko.

Dominik

No, pokud se křižuje stále na stejných místech, tak se riziko snižuje, i když uznávám, že pro takovou trať by byl lepší radioblok.

Leinad

Jenže SŽ řekla, že radioblok nebude. ETCS nebo nic, a na ETCS nejsou peníze.

Dominik

To já vím, že Radioblok byl před léty bohužel, nesmyslně, pohřben.

Vapch

Popsal jste jádro problému. Hledíme na to, kolik se ušetří (peněz, personálu), namísto abychom hleděli především na bezpečnost…

blue

Pokud máte omezený rozpočet, musíte hledět i kde ušetřit.

Miloš

Lépe bych to nenapsal.

Dominik

No prasárna, tam, kde jezdí jeden motorák celý den, nebo se alespoň křižuje stále ve stejné dopravně, tak to zas tak nebezpečné není. A i když mám rád, když je Stanice obsazena výpravčím, tak kvůli jednomu motoráku za 2 hodiny je jasné, že to je trochu drahý špás. A že se to řeší až po nehodě? Ale tak to bývá u všeho, myslíte, že by vyvstala potřeba mít lepší zabezpečovací zařízení, kdyby se nestávaly nehody? Že by vyvstala potřeba rušit přejezdy, kdyby řidiči a chodci respektovali PZZ? A je to tak u všeho, třeba letectví, na kolik věcí se přišlo,… Číst vice »

Luboš

Přesně tak, hledí se na peníze, než bezpečnost, tak se místo pořádných mašin používají papírové shnilé šukafony, jen pro to, že údajně jezdí za kýbl nafty.

Dominik

Jenže zde to byla 814 s 844, a i kdyby tam byla třeba 840, tak by to nedopadlo o moc lépe.
Je pravda, a je to smutné, že 810 patří k tomu nejspolehlivějšímu (co se týče provozu a poruch), co na našich kolejích jezdí.

Luboš

co je na šukafonech spolehlivého ? Že se ty shnilotiny spolehlivě rozpadnou, to je všechno

Jerry

Furt dokola ,co si objednavatel Zaplatí to má ..ano staré 810.

Leinad

D3 je holt poplatné době kdy vzniklo, je fakt že dneska není potřeba (stejnou věc zvládne D4)

Zdenda

Narazova rychlost byla 81 kmh? Nebo relativni rychlost obou souprav v okamziku narazu?

Jirka

RegioShark jel rychlostí v době nárazu 37 km/h, Regionova jela rychlostí 44 km/h a protože jeli proti sobě tak se rychlosti sečtou a nárazová rychlost je 81km/h.

Pex

Nesečtou. Zopakuj si fyziku.

Jirka

Docela smutné, že někdo navrhne, abych si zopakoval fyziku a přitom to sám neumí. Fyzika je často i o pokusech tak můžete jeden vyzkoušet. Nastupte do jakéhokoliv vlaku a změřte si jak rychle jede v nějakém úseku, na další zastávce z něj vystupne a nastupte do dalšího, který jeden zpět. Pokud vlaky jedou na rovince pravděpodobně vám vyjde stejná rychlost tam i zpět (například 80km/h) Jenže ty vlaky jedou přesně opačným směrem. Jak to teda vyjde podle vaší teorie? Rychlosti se odečtou, nebo jak to vlastně myslíte? Pokud se odečtou tak rychlost bude okolo 0 a asi si umíte představit… Číst vice »

Olda

Zkusíme to jinak. Představte si 2 situace: 1) vlak v rychlosti 80km/h narazí do překážky na kolejích, např. spadlý most, nepohne s ním ani o centimetr, tj. bude se deformovat na místě, nárazová rychlost 80km/h 2) vlak v rychlosti 80km/h se srazí s protijedoucím úplně stejným vlakem (stejné hmotnosti, kontrukce apod.) jedoucím rovněž 80km/h. Tím, že jedou stejně rychle a jsou stejní, tak se také budou deformovat na místě a neposunou se od místa prvního dotyku ani o centimetr. Ve výsledky budou následky (deformace) stejné jako v případě nárazu do mostu. Nárazová rychlost tedy opět 80km/h. Součet rychlostí je relativní… Číst vice »

Jiří Kocurek

A teď si představe ledničku na kolejích. Oproti vlaku má zanedbatelnou hmotnost. Vlak jede 80 km/h. Lednička jede 20 km/h opačným směrem. Delta vé ledničky bude téměř 100 km/h.

mauriicio

Stojí za to si skutečně nají nějaký populárně-naučný pořad, kde se to probírá.
Srážka dvou vozidel o rychlosti 80 proti sobě má shodné následky se srážkou s pevnou zdí v rychlosti 80.
Bylo to např. i v epizodě Bořičů Mýtů (MythBusters na Discovery).

Kolemjdoucí

Ve skutečnosti trochu méně, pokud člověk započítá efekt Einsteinovy speciální teorie relativity.

dopravopat

Heh, ten šukafon išiel tak rýchlo, že vplyvom dilatácie sa mu červené návestidlo javilo ako zelené. 😀

tondovo

To není Einstein ale Doppler…

dopravopat

Pravda…

Bureš

Jak je možné, že redakce má k dispozici zprávu, která ještě nebyla oficiálně publikována?

Oldřich Sládek

Honzo, jen hnidopišťský detail – ta ministerská komis nebyla nově založená, tu vymyslel už náměstek Milan Feranec a po něm ji vedl náměstek Ladislav Němec. Jen byla mediálně zresuscitována. Ale samozřejmě jde o prd 😉

Petr Šimral

A od dnešního rána je na webu DI. Včera k večeru tam ještě nebyla.

PMa

Pro možnost podrobného rozboru už je na webu Drážní inspekce
http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Pernink_Nove_Hamry_200707.pdf