Nárazová rychlost vlaků u Perninku byla 81 km/h. Inspekce poukázala na chybějící zabezpečení
Hlavní příčinou tragické srážky vlaků bylo pochybení strojvedoucího. Nehoda přispěla k přehodnocení přístupu k zabezpečení lokálek.
Příčinou loňské nejtragičtější nehody na české železnici bylo pochybení strojvedoucího vlaku ve směru z Johanngeorgenstadtu. K nehodě u Perninku na Karlovarsku přispěla podle Drážní inspekce také absence technického zabezpečovacího zařízení, které by eliminovalo možné selhání lidského faktoru.
Vyplývá to ze závěrečné zprávy o nehodě, ke které došlo loni 7. července. Redakce ji má k dispozici. Při nehodě zahynuli dva lidé, 22 bylo zraněno. Celková škoda dosáhla 25,39 milionu korun. Mimořádná událost přispěla k tomu, že Správa železnic začala řešit zabezpečení na tratích řízených podle předpisu D3.
Zpráva detailně popisuje celý průběh nehody. U Perninku se v 15:08 h srazila jednotka RegioShark řady 844 s jednotkou Regionova řady 814. Ta z nehody vyšla výrazně hůře, neboť jela řídicím vozem vpřed. „Čelo vlaku bylo zcela zdemolováno. Stanoviště strojvedoucího včetně ovládacího pultu bylo kompletně zničeno a vtlačeno do prostoru pro cestující,“ popisuje zpráva srážku. Oba usmrcení cestující jsou z Regionovy.
V jednotce 844 cestovalo podle záznamu 19 cestujících, ke srážce došlo při rychlosti 37 km/h. Regionova s 11 cestujícími jela v době srážky rychlostí 44 km/h. Nárazová rychlost tak byla 81 km/h.
Rozdílné jízdní řády pro všední den a den pracovního klidu
Zpráva potvrzuje předběžné závěry, že nehodu zapříčinila chyba strojvedoucího RegioSharku, který řídil vlak z německého Johanngeorgenstadtu. Jedním z důvodů jeho pochybení mohl být i jiný jízdní řád pro dny pracovního klidu a ve všední den. Ten samý vlak řídil i den před tím o státním svátku, kdy se v Perninku nemusí čekat na protijedoucí vlak; ohlašovací povinnost však v Perninku u daného osobního vlaku byla denně. V osudný den vyjel na trať ve chvíli, kdy se k Perninku blížil jiný vlak od Karlových Varů. Ten strojvedoucí zahlédl zhruba po ujetí půl kilometrů z Perninku na vzdálenost asi 100 metrů. „Okamžitě zavedl rychločinné brzdění, otočil se na křesle, odskočil směrem dozadu za místo strojvedoucího,“ uvádí se ve zprávě.
Zpráva uvádí i jeden zásadní rozdíl mezi sešitovým a elektronickým jízdním řádem: v sešitovém měl u Perninku ikonu telefonu, která znamená nařízenou ohlašovací povinnost v dopravně. V elektronickém jízdním řádu, který je pouze informační, se nezobrazuje. „O ohlašovací povinnosti v dopravně D3 Pernink věděl, ale nedokázal si vysvětlit, co se v dopravně D3 Pernink stalo a jak k tomu mohlo dojít,“ píše se ve zprávě.
Drážní inspekce je přesvědčena, že k nehodě přispělo i nedostatečné technické zabezpečení, které by zabránilo lidské chybě. Poukazuje přitom i na jiné nehody, které se na tratích řízených předpisem D3 staly.
Vážná nehoda v Perninku byla loni zlomovou událostí v debatách o bezpečnosti na české železnici. České dráhy nejprve vyvinuly pomocnou aplikaci, která by měla snížit riziko lidské chyby, Správa železnic ve spolupráci s ministerskou bezpečnostní komisi oznámila velké investice do zabezpečení tratí, kde se dosud spoléhá pouze na lidský faktor. Jejich přehled je zde.