Nárazová rychlost vlaků u Perninku byla 81 km/h. Inspekce poukázala na chybějící zabezpečení
Srážka vlaků u Perninku. Foto: Policie ČR
Hlavní příčinou tragické srážky vlaků bylo pochybení strojvedoucího. Nehoda přispěla k přehodnocení přístupu k zabezpečení lokálek.
Neschopné CD
Tady se opět sešlo několik vyšetřovatelů…
Je to těžké ,ale D3 není špatná volba pokud se přemýšlí hlavou a ne apkou .Ano nehodu mohu udělat vždy a je to chvilka ,ale řeknu svůj názor co bylo za mě ,jezdil jsem na D3 jako vlakvedoucí a i pamatuji ,když jsem se hlásil v dopravnách já.Nicméně i potom jsem chodil s fírou se hlásit ,nebo byl u hlášení na stanovišti a četl všechny rozkazy a nikdo s fírů mě nevyhodil ,věděli o situaci dva ,jeden může zapomenout ,dnes to tak není ,někde na D3 jezdí kasičky a vlakvedoucí jsou po dopravní stránce pouze štíplístci .Bohužel to bylo i… Číst vice »
Jestli nemel telefonek v tabletu, tak snim svuj klobouk.
Prosím, najděte si na internetu jakýkoli populárně naučný pořad.
Pokud jelo jedno vozidlo 37, druhé 44, tak nárazová rychlost byla max 44 km/h.
Přesněji řečeno, škoda byla ekvivalentní nárazu do nezničitelné zdi v rychlosti (až) 44 km/h.
Je to velmi překvapivý výsledek Newtonových zákonů.
Tak tohle je jiná liga …… asi no comment, v době kdy existují on-line kalkulačky a převodníky napsat něco takového
Online i offline kalkulačka vám sečte 30 jablek s 5 sekundami a výsledkem bude 35. Kalkulačka totiž nepozná, když do ní někdo zadává nesmysl.
WFA se moc nechce sčítat jabka se sekundami 😀
https://www.wolframalpha.com/input/?i=30+apples+%2B+5+seconds
Kalkulačka musí umět jednotky a uživatel je musí zadat, pak 30 years + 5 sec vychází normálně na https://www.wolframalpha.com/input/?i=30+years+%2B+5+seconds
Hezké… poslal mě do Sýrie.
https://www.wolframalpha.com/input/?i=30+jablek+%2B+5+jablek
Bořiči mýtů:
1. pokus: Auto narazí do překážky rychlostí 80. (jednotka km/h)
2. pokus: Dvě auta se srazí v protisměru, každé při rychlosti 80.
Na první pohled se zdá, ž v druhém pokusu je na obou autech o něco větší škoda, než v pokusu 1.
3. pokus: Auto narazí do překážky v rychlosti 160.
Ale co, vy znáte pravdu, tak proč si něco ověřovat. Volte Trampa.
Konkrétně kterého Newtonova zákona?
mauriicio zřejmě myslí 3. Newtonův zákon, ale ten nehovoří o rychlosti, nýbrž o síle a hybnosti.
A zde je největší problém „dopravnmích expertů“. Jejich zjednodušení pro sčítání rychlostí platí pouze tehdy, pokud do sebe narazí dvě vozidla o stejné hmotnosti a bez ztrát energie (tedy bez deformace)
Experti ovšem zpravidla zapomínaji sčítat i deformační zóny. Takže se nedaj sčítat ani energie a porovnávat to s betonovym blokem.
Nikde v článku se ovšem o betonovém bloku nepíše, a definovat nárazovou rychlost jako vzájemnou rychlost v okamžiku srážky je podle mě v pořádku.
Nikoliv, všichni se mýlíte… jelikož vlaky jely přesně opačným směrem, je potřeba rychlosti odečíst… tím pádem ke srážce došlo v rychlosti 7 km/h.
Kdyby druhý vlak zrychlil na 44 km/h, došlo by ke srážce v rychlosti 0 km/h, takže by se nikomu vůbec nic nestalo. Věřte mi, jsem fyzik.
Však rychlosti se odečítají. Jeden jel 37 a druhý -44, popř. první -37 a druhý +44 (ono je jedno, jestli si kladný směr zvolíme do Varů či z Varů 🙂 ).
Zapomínáte na poměr váhy jednotlivých vozidel, kde se ona energie nárazu dělí v poměru k hmotnosti mezi oběma střetnuvšími se vozidly a to zanedbáváme fakt rozdílné tuhosti skříní. Je to stejné jako teoretický náraz dvou identických vozidel v identické rychlosti řekněme 90km/h. Pro některé asi překvapivě by to nebylo jako střet ve 180km/h, ale zase jen v 90km/h. Kinetická energie vozidel by se přemenila při nárazu do energie k deformaci karoserie, ale né jen jednoho vozu, ale do obou, tedy zase 90km/h. Nebo naopak v rozdílné hmotnosti vozů (osobák kontra kamion) se zase ten nepoměr hmotností otočí v neprospěch toho… Číst vice »
Zaráží mě, že informace v tabletu jsou odlišné od sesitoveho jízdního řádu viz.ikona telefonu na ohlas. Je to opravdu možné? Asi ano, je to další kočkopes. Může mi to nějaký víra vysvětlit jak to v praxi je možné? Diky
Spis mysleli informak. V tabletu je to samozrejme stejne jako v sesitaku.
Je to mozne. Je to dusledek vseobecne nepruznosti predpisu a nepripravenosti na nove technologie. Zacina to tim, ze se skrtaji stavy na zeleznici a rusi se „zbytecne“ profese. Na posledniho zamestnance na draze, totiz na firu, se tak vali vice a vice povinnosti. Jeho nadrizeny to snadno okeca – „dnes to prece firove maji jednoduche, nemusi se starat o nejake stroje, jenom si v klidecku sedi v teple a tukaji do zrychlovaci paky…“ A tak fira nejenze musi ridit stroj a sldovat trat, fira pak i odbavuje cestujici, stara se o poradek ve vlaku, ridi provoz, atd. Pak prijde chytry… Číst vice »
Takže je špatně předpis, nebo technologie?
technologii stanovuji predpisy, pokud technologie je bez predpisu, pak je zbytecna az nebezpecna
tedy v prvni rade predpisy, technologie se prizpusobi
Nejvyšší čas zrušit lokálky s D3 a sešrotovat šukafony
tak daná trať úplně není šukafonová lokálka…a i jinak bych si dovolil polemizovat
Naopak rozšířit! Šukafon je vlastně úžasný výdobytek.
Zde by měli zavést povinné ohlašování, stálé v Žst Pernink, pak až to svádět na D3 .
Mně teda připadá v tomto hlavní stresová chyba, že se ohlašovací povinnost nedělá ve stanicích, ale při jízdě.
Taky se zbytečně stresově snaží pasovat jízdní řády při hodinových taktech, to je zastaralost, dnes může mít každý jízdní řád ve svém mobilu, tak je lepší dělat časy raději s ohledem na snadné křižování a možnost ve většině stanic upravovat přesnost.
Ohlašovací povinnost se za jízdy dělat nesmí! Stejně jako nesmíme psát za jízdy Příkaz vlaku.
No jo nesmí, ale někdy při nestíhání dělá, a to je právě ten problém.
Ostatně proč ne? Pokud náklad nechce zastavit, tak bych hlášení rozdělil na dva úkoly.
1) Vlak 1234, chci jet z B do C. (Pokud to dispečer nepovolí, jdu na brzdy abych v B zastavil)
2) Vlak 1234, dojel jsem celý do B, uvolnil jsem úsek A-B.
Jestli jste si nevšiml, tak dráha vozí nějaké zákazníky, a ti ten hodinový (či jiný) takt preferují.
Vlak odjíždějící v 7.00, 8.07, 9.12, 10.21… je pro ně daleko méně přitažlivý, navíc na hlavní trati asi bude takt zachovaný, a teda návaznost na rychlík odjíždějící vždy třeba v X:10 bude mít jen vlak v 7.00, a pak až třeba ve 13.00 (předpokládejme pro jednoduchost jízdní dobu 60 minut). Od vlaku v 8.07 budou na přestup 3 minuty, tj. nedá se na to spolehnout, vlaku v 9.12 přípoj o dvě minuty ujede…
Ale vždycky se to tak dělalo.
No jo, ale už něco přišlo, všichni se vrátili z oběda, nedělali problémy a dohodli se a kupodivu to na ho*** není 🙂
Nebo naopak, umístit stanice tak aby šlo s vatou vyjezdit požadovaný koncept.
Myslíte jako celou železniční síť zrušit a postavit odznova?
To by alespoň mohli na jiných tratích polo autoblok a mechanická návěstidla. Pořád lepší než lichoběžníková tabulka.
Lichoběžníkové tabulky najdete i v zastávkách na trati s autoblokem.
Lichoběžníkové tabulky? Kde jste to viděl?
Tady zase někdo viděl dráhu z rychlíku…
Anebo chyběl ve škole, když se bral rozdíl mezi obdélníkem a lichoběžníkem 🙂
Kde? Rád se nechám poučit.
Předpokládám, že nemárte na mysli označení konce nástupiště.
Ano, mám na mysli konec nástupiště.
To ale není lichoběžníková tabulka. Navíc, těžko to může být na trati s autoblokem, když lichoběžníková tabulka označuje dopravní D3.
V článku (a zřejmě tedy i ve zprávě DI?) se píše že „regionova… z nehody vyšla výrazně hůře, neboť jela řídicím vozem vpřed“. Chce se tím říct, že kdyby jela motorákem vpřed, její poškození by bylo menší? Soudě dle fotek, nevidím na regionově žádný náznak toho, že při opačném postavení by tato nehoda dopadla jinak.
Samozřejmě je to hloupost, protože konstrukce u řídícího i motorového vozu od čela po první podvozek je stejná, tedy i deformace bude stejná. Ty boční dveře u motorového vozu to nezachrání….
Ale třeba by ten chlap co seděl hned za stěnou stanoviště přežil (třeba stejně ne), protože tam je ten, i když malej, prostor představku. Ale bůhví co by se stalo jinýho někde jinde, takže asi netřeba polemizovat…
Pokud už je závěrečná zpráva, tak to si DI celkem mákla. Třeba závěrečná zpráva k nehodě trolejbusu v Brně v dubnu 2019 stále není, ačkoli policie již případ uzavřela včetně příčiny (technická závada). Co na tom tak strašně trvá?
Jedna věc je konstatovat příčinu (to je celkem v tomto případě jednoduché), druhá je pokusit se rozkrýt, kdo měl co dodat, co dodal a jak odběratel reagoval, když zjistil, že nemá úplně přesně to, co si objednal. Snažíme se, aby šetření mělo nějakou přidanou hodnotu. Zpráva je hotová a veřejná bude po projednání zhruba za měsíc.
A já k tomu připomenu, že chybí Zpráva i z prosince 2018.
Osobně vím, jakým způsobem DI ČR tlačí na rychlost vyšetřování a je proto pro mě velice zarážející, že někde to jde (viz. Pernink) a někde to nejde (viz. Nymburk ze 14.12.2018).
Mně by i zajímalo, podle čeho se DI rozhoduje, co bude důkladně šetřit a co ne. Třeba shořelou 831.177 KŽC nešetřila, a stejně tak pochybuju že bude šetřit požár 845.314 (Arriva minulý týden), ačkoli obzvlášť u té 845 je to podle mně docela vážný incident (přece jen požáry 830/831 jsou známá konstrukční vada).
Oba požáry byly „jen“ incidenty a ano, hrají v tom roli také kapacity DI. Navíc to nešetří pouze provozovatelé, ale i HZS ČR, tedy „státní nezávislost šetření “ je zaručena.
a plánujete či můžete vyvodit nějaké poučení v případě zjištění konstrukčních závad, respektive špatně či nedostatečně prováděné údržby?
Připomínat to nemusíte, víme o tom. Bohužel se nám na jednom pracovišti sešlo spousta zpráv, podklady pro závěrečné zprávy máme (víme vše, co se stalo, jak a proč), ale nestíháme zprávy sepisovat. A u některých zpráv přijde v rámci projednávání spousta nových podkladů, že samotné jejich vypořádání svou délkou přesáhne i délku některých závěrečných zpráv, což ve finále není na zprávě vidět. Ale samozřejmě z toho, když se některá zpráva zadrhne, nadšeni nejsme. Opatření přijatá byla (některé MU šetří jiné regiony, což je patrné už i z webu, ale je vždy je to efektivní, protože na ohledání místa MU stejně… Číst vice »
To je špatné. Dnes se totiž dopravce nedostane k „úspěchům jiných“ jinak, než právě přes vaše Závěrečné zprávy a pak nemáme podle čeho školit. A musím přiznat, že s rychlostí Perninka a třeba Chodové Plané z roku 2019 jste mě překvapili.
A zeptám se, je nutné vyšetřovat každý bouchanec na přejezdu, kde ty zprávy jsou obvykle jak přes kopírák (řidič si nepočínal zvlášť opatrně), a šetřit důležitější MU?
A já se zeptám, co myslíte „každým bouchancem na přejezdu“, protože střetnutím se obecně věnujeme velmi výjimečně (větší počet mrtvých, možné pochybení na straně železnice nebo naplnění definice vážné nehody), viz přehled námi šetřených mimořádných událostí na našem webu. U kterého střetnutí máte pocit, že není šetření hodné?
Připadá mi, že toho DI má k šetření hodně a tak prioritizují. Podobně třeba vykolejení v Malešicích (listopad 2019) také nemá závěrečnou zprávu, i když šlo o nehodu s jasnou příčinou (rozpadlý angličák). Ale nebyli tam zranění, nevypadá to, že by někdo něco porušil, systém zabezpečení je ze hry, podobně předpisy, takže z toho nevypadne ani žádné doporučení, čili není kam spěchat se závěrečnou zprávou, která bude konstatovat akorát únavu či vadu materiálu.
Ano, je to tak, Malešice byly poměrně jasné a dlouho čekaly na „sepsání“. Zpráva obsahující i bezpečnostní doporučení je aktuálně na projednání. Čekám, že do měsíce bude i na webu pro veřejnost.
D3 vůbec nemělo vzniknout je to prasarna. Až se stala nehoda ,tak se to řeší.. stejně se od té nehody nic nezměnilo,nějaká aplikace nehodě nezabrání.
D3 je v pohodě, protože ušetří velkou část personálu ze strany SŽ, ale měla být zavedena jen na tratích, kde se pohybuje 1, maximálně dva vlaky. Pokud se na trati pohybují více jak dva vlaky zároveň nemá tam D3 co dělat, protože to je moc velké riziko.
No, pokud se křižuje stále na stejných místech, tak se riziko snižuje, i když uznávám, že pro takovou trať by byl lepší radioblok.
Jenže SŽ řekla, že radioblok nebude. ETCS nebo nic, a na ETCS nejsou peníze.
To já vím, že Radioblok byl před léty bohužel, nesmyslně, pohřben.
Popsal jste jádro problému. Hledíme na to, kolik se ušetří (peněz, personálu), namísto abychom hleděli především na bezpečnost…
Pokud máte omezený rozpočet, musíte hledět i kde ušetřit.
Lépe bych to nenapsal.
No prasárna, tam, kde jezdí jeden motorák celý den, nebo se alespoň křižuje stále ve stejné dopravně, tak to zas tak nebezpečné není. A i když mám rád, když je Stanice obsazena výpravčím, tak kvůli jednomu motoráku za 2 hodiny je jasné, že to je trochu drahý špás. A že se to řeší až po nehodě? Ale tak to bývá u všeho, myslíte, že by vyvstala potřeba mít lepší zabezpečovací zařízení, kdyby se nestávaly nehody? Že by vyvstala potřeba rušit přejezdy, kdyby řidiči a chodci respektovali PZZ? A je to tak u všeho, třeba letectví, na kolik věcí se přišlo,… Číst vice »
Přesně tak, hledí se na peníze, než bezpečnost, tak se místo pořádných mašin používají papírové shnilé šukafony, jen pro to, že údajně jezdí za kýbl nafty.
Jenže zde to byla 814 s 844, a i kdyby tam byla třeba 840, tak by to nedopadlo o moc lépe.
Je pravda, a je to smutné, že 810 patří k tomu nejspolehlivějšímu (co se týče provozu a poruch), co na našich kolejích jezdí.
co je na šukafonech spolehlivého ? Že se ty shnilotiny spolehlivě rozpadnou, to je všechno
Furt dokola ,co si objednavatel Zaplatí to má ..ano staré 810.
D3 je holt poplatné době kdy vzniklo, je fakt že dneska není potřeba (stejnou věc zvládne D4)
Narazova rychlost byla 81 kmh? Nebo relativni rychlost obou souprav v okamziku narazu?
RegioShark jel rychlostí v době nárazu 37 km/h, Regionova jela rychlostí 44 km/h a protože jeli proti sobě tak se rychlosti sečtou a nárazová rychlost je 81km/h.
Nesečtou. Zopakuj si fyziku.
Docela smutné, že někdo navrhne, abych si zopakoval fyziku a přitom to sám neumí. Fyzika je často i o pokusech tak můžete jeden vyzkoušet. Nastupte do jakéhokoliv vlaku a změřte si jak rychle jede v nějakém úseku, na další zastávce z něj vystupne a nastupte do dalšího, který jeden zpět. Pokud vlaky jedou na rovince pravděpodobně vám vyjde stejná rychlost tam i zpět (například 80km/h) Jenže ty vlaky jedou přesně opačným směrem. Jak to teda vyjde podle vaší teorie? Rychlosti se odečtou, nebo jak to vlastně myslíte? Pokud se odečtou tak rychlost bude okolo 0 a asi si umíte představit… Číst vice »
Zkusíme to jinak. Představte si 2 situace: 1) vlak v rychlosti 80km/h narazí do překážky na kolejích, např. spadlý most, nepohne s ním ani o centimetr, tj. bude se deformovat na místě, nárazová rychlost 80km/h 2) vlak v rychlosti 80km/h se srazí s protijedoucím úplně stejným vlakem (stejné hmotnosti, kontrukce apod.) jedoucím rovněž 80km/h. Tím, že jedou stejně rychle a jsou stejní, tak se také budou deformovat na místě a neposunou se od místa prvního dotyku ani o centimetr. Ve výsledky budou následky (deformace) stejné jako v případě nárazu do mostu. Nárazová rychlost tedy opět 80km/h. Součet rychlostí je relativní… Číst vice »
A teď si představe ledničku na kolejích. Oproti vlaku má zanedbatelnou hmotnost. Vlak jede 80 km/h. Lednička jede 20 km/h opačným směrem. Delta vé ledničky bude téměř 100 km/h.
Stojí za to si skutečně nají nějaký populárně-naučný pořad, kde se to probírá.
Srážka dvou vozidel o rychlosti 80 proti sobě má shodné následky se srážkou s pevnou zdí v rychlosti 80.
Bylo to např. i v epizodě Bořičů Mýtů (MythBusters na Discovery).
Ve skutečnosti trochu méně, pokud člověk započítá efekt Einsteinovy speciální teorie relativity.
Heh, ten šukafon išiel tak rýchlo, že vplyvom dilatácie sa mu červené návestidlo javilo ako zelené. 😀
To není Einstein ale Doppler…
Pravda…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Relativistick%C3%BD_Doppler%C5%AFv_jev
Jak je možné, že redakce má k dispozici zprávu, která ještě nebyla oficiálně publikována?
Zpráva byla včera rozeslána všem dotčeným stranám.
Honzo, jen hnidopišťský detail – ta ministerská komis nebyla nově založená, tu vymyslel už náměstek Milan Feranec a po něm ji vedl náměstek Ladislav Němec. Jen byla mediálně zresuscitována. Ale samozřejmě jde o prd 😉
aha, to mě nějak minulo, díky:))
A od dnešního rána je na webu DI. Včera k večeru tam ještě nebyla.
Pro možnost podrobného rozboru už je na webu Drážní inspekce
http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Pernink_Nove_Hamry_200707.pdf