Letectví Letiště

Ruzyně dál roste dvouciferným tempem. Na počet cestujících ji ale dohnala Budapešť

B737, Letiště Václava Havla Praha, foto: Letiště Praha
B737, Letiště Václava Havla Praha, foto: Letiště Praha

Letiště Václava Havla pokračuje i letos ve velkém růstu. I když roste rychleji, než je evropský průměr, dohnalo ho letos budapešťské letiště. Před ním měla Ruzyně dlouho náskok.

Čerstvá data za únor ukazují, že pražské letiště v druhém měsíci letošního roku zrychlilo tempo růstu z lednových 10,49 % na 13,40 %. Za únor branami letiště prošlo 939 917 cestujících, od ledna do února už 1,872 milionu pasažérů, což znamená nárůst o téměř 12 %.

Nejkratší měsíc v roce přinesl nepatrnou změnu v žebříčku destinací, kam se z Prahy létá: na první místo se vrátilo letiště Charlese de Gaulla v Paříži před Moskvu a Amsterdam. Počet pohybů letadel stoupl o 5,52 %, což ukazuje, že do a z Prahy létají větší a plnější letadla.

Praha sice v rámci Evropy roste rychleji, než je průměr, jiná středoevropská letiště ji ale už dohnala. Už loni se před Prahu dostala na počty cestujících Varšava, a letos v lednu poprvé také Budapešť. V součtu za leden a únor Praha před Budapeští vede už jen o čtyři tisíce cestujících.

Praha přitom měla dlouho před Budapeští výrazný náskok, ještě před dvěma lety činil téměř dva miliony cestujících za rok. Budapešť ale v posledních letech zažívá výrazný boom nových linek.

Jakub Habarta, který se ve společnosti Deloitte zabývá leteckou dopravou, vidí jako jeden z důvodů, proč se Budapešť přiblížila v počtech cestujících Praze, fluktuaci mezi sezónami. „Leden a únor jsou tradičně nejslabší měsíce roku z pohledu počtu cestujících. Z počtů za rok 2017 je vidět, že v těchto dvou měsících byla Praha a Budapešť na podobně nízké úrovni. Nárůst v průběhu hlavní letní sezóny ale Praha zažívá podstatně větší, přibližně dvojnásobný. Křivka vývoje počtu cestujících v průběhu roku je tak u Budapešti plošší než u Prahy, u které má velmi významný vrchol v červenci a srpnu. Jako hlavní důvody bych viděl relativně vyšší disponibilní příjmy českých domácností oproti maďarským a větší objem incomingových cestujících než u Budapešti. V celkovém ročním počtu tak Praha Budapešť v roce 2017 relativně značně předstihla,“ řekl Habarta.

Podle něj se může Budapešť dostávat před Prahu hlavně ve slabších měsících. „Důvodem může být zejména dominance nízkonákladových dopravců v Budapešti po krachu Malévu. Ti svou cenovou politikou dokáží generovat poptávku tam, kde by při vyšších cenách nebyla a sezónnost dopravy tak můžou vyrovnávat o něco lépe, než klasičtí síťoví dopravci, kterých v Praze působí víc,“ dodal Habarta.

Podle něj může Budapešť letos dál růst především díky ohlášené expanzi Wizz Airu a dalšího zařazování Airbusů A321 do flotily, které dopravce plánuje z velké části bázovat právě tam. „I na stávajících letech nabídnou skokový nárůst sedadlové kapacity ze 180 sedadel u současných A320 a 230 sedadel u nových A321. Na letišti navíc v letní sezóně obnoví dálkové spojení s USA polský dopravce LOT. Zda se letišti povede i v celoročních číslech dotáhnout na Prahu bude záležet právě hlavně na úspěšnosti letní sezóny na obou letištích,“ dodal Habarta.

5 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Ruzyně dál roste a rychlodráha do centra stále jen na papíře. Ostuda všech vlád ČR od r.1989.

  • Nikdy jsem uplně nepochopil, proč vlastně Ruzyně potřebuje další ranvej. Vždyť mají 2 plnohodnotné a ještě třetí takovou mírně retardovanou a chtějí stavět čtvrtou, zatímco všude kolem po Evropě to na letištích s podobnou kapacitou jde s dvěma. Něco mi uniká, takže prosím o zasvěcení 😉

    • Technicky vzato má letiště Ruzyně dráhy pouze dvě, ta třetí se již dlouhá léta jako VPD nepoužívá. Problém je, že provoz na „vedlejší“ dráze 12/30 je omezen vcelku přísnými protihlukovými opatřeními a vzájemnou polohou s „hlavní“ dráhou 06/24 se nejedná o dráhy nezávislé, to znamená, že provoz na jedné nelze řídit nezávisle na provozu na druhé dráze. V praxi tedy drtivá většina provozu užívá dráhu 06/24, z čehož plyne nižší kapacita dráhového systému i při aplikování HIRO (HIgh Intensity Runway Operations). Jedna dráha by tedy mohla být používána hlavně pro přistání a druhá pro vzlety. Tím by se dráhová kapacita více než zdvojnásobila. Mimo špičku je zatím sice kapacita jedné dráhy dostatečná. Při současném dvouciferném růstu počtu odbavených cestujících to však již brzy nemusí být pravda.

    • ACCCZ2: Píšete, že s paralelní dráhou by se „dráhová kapacita více než zdvojnásobila“, tomu nerozumím. 🙁

      V současnosti je deklarovaná dráhová kapacita 46 pohybů za hodinu, z toho maximálně 33 vzletů a 33 přistání. Viz http://www.slot-czech.cz/en/site/capacity_parameters/summer-season-s18.htm Pokud budete provozovat dráhy v segregovaném módu, tak se kapacita zvýší na 33+33 = 66 pohybů za hodinu. To znamená, že se kapacita zvýší pouze o 43 %. Nebo se předpokládají nějaké další změny v organizaci provozu? Třeba částečně smíšený provoz, kdy by byly oddělené vzlety a přistání jen pro letadla kategorie A320 + B737 a všechna těžká letadla by nadále přistávala na současné severní dráze, kdežto GA by naopak vzlétala z nové paralelní „přistávací“ dráhy?

    • Pokud by byly dve paralelni drahy, tak to nebude o tom, ze by tam bylo moznych 33 vzketu a 33 pristani. Ten narust by byl vyrazne nizsi. Minimalne na 2×47, ale ori segregaci (jedna draha jen oristani, druha jen vzlety) jeste vyssi.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora