Reportáž od vlajících označníků. Olomouc je ode dneška hlavním městem výluk
V Olomouci dnes ráno začaly dvě velké výlukové akce, které mají dopad na cestování hromadnou dopravou a komplikují provoz. Přinášíme reportáž přímo z místa.
Chladné olomoucké ráno. Na zastávce Palackého stojí pár lidí, čekají na autobus, který tady jezdí ode dneška v osmiminutových intervalech, v ranní špičce ještě častěji. Je označen jako linka X a momentálně nahrazuje tramvaj číslo 3.
Na tohle cestování už si místní pomalu zvykli – jedná se o třetí výluku za poslední tři měsíce. Některým obyvatelům Palackého ulice však výlukové autobusy stále nedají spát. Je to i případ studentky Barbory. Okna jejího pokoje jsou situovaná přímo k zastávce. Na tramvaje, které tady běžně jezdí, si už zvykla. Autobusy ale přece jen dělají větší hluk. Z vyhlídky půlroční výluky nadšená není. „Znamená to pro mě, že se moc nevyspím. Ty autobusy začínají jezdit od pěti a budí mě to,“ stěžuje si Barbora.
Na zastávce pod okny bytu mezitím čekají cestující, kterým způsobila kombinace výluk nemalé problémy. Stojí zde i žena, které výluky protáhnou cestu do práce. Jméno neuvede. „Jedu takhle poprvé, dříve mi cesta trvala 15 minut, teď jedu skoro hodinu,“ vypráví na zastávce. Je zima, fouká, scenérii ještě dotváří vlající označník, který jako by symbolizoval, že v systému olomoucké MHD to teď v dalších týdnech a měsících nebude úplně pohodlné.
Bez informátorů, jen na papíře
Mimochodem, tento označník je společně s růžově obarveným jízdním řádem jediným informačním zdrojem přímo na zastávkách, který dává vědět o právě zahájených výlukách. Žádný zaměstnanec DPMO, koordinátor, někdo, kdo by lidem vysvětlil, co a jak. Tahle vymoženost na rozdíl od Prahy nebo Ostravy do ulic Olomouce ještě nedorazila. Lidem musí stačit označník.
Po chvíli čekání přijíždí díky dobře nastavenému intervalu onen výlukový autobus X. Na rozdíl od výluky na jaře roku 2020, kdy se souběžně uzavřela i ulice 8. května, teď mohou spoje vyrazit přímo směrem na zastávku U Svatého Mořice a pokračovat pak dále klikatými uličkami historického centra. Vyhnou se tak úseku u kina Metropol, kde tehdy často kvůli stavu vozovky vypustili řidiči nejednu nadávku.
Žižkovo náměstí jako středobod problémů
Cesta ani teď moc pohodlná není, autobus se občas zhoupne, jede po trase, kterou standardně křižují tramvaje. O pár metrů dál jsme pak svědky těsného vyhýbání obou linek X. Řidiči se tady v úzkých ulicích míjejí a snaží se s co největší dávkou opatrnosti projet kritický úsek mezi ulicemi Pekařská a Denisova. Podobná situace se pak opakuje i u Žižkova náměstí, středobodu problémů olomoucké MHD.
Autobusy se tu vedle sebe nevejdou, jeden čeká na druhý, minuty utíkají. V dáli vidíme most, který je už přes dva roky v přestavbě. Dělníci tam dnes začali demontovat provizorní tramvajové obratiště. To je důvod, proč lidé musejí autobusem. Ten je alespoň doveze na nádraží.
Dál pak míjíme některé zastávky, řidič si ještě před cílem nuceně zkrátí cestu skrze malý kruhový objezd, u kterého se nemá jak vytočit, a vystupujeme na hlavním vlakovém nádraží. Ani tady nestojí koordinátor, pomocník, asistent. Zase jen povlávající označník. Bylo by to tady ještě potřebnější než na Palackého, kde si lidé už zvykli.
Abychom se dostali k druhé olomoucké výluce, která odstartovala ve stejný den jako ta z Palackého, musíme se vrátit linkou číslo 14 na Náměstí Hrdinů. Autobus už na rozdíl od výlukového spoje zastavuje na všech zastávkách, a to i na té U Bristolu, která působí značně provizorním dojmem. Při příjezdu na zastávku míjíme dlouhé řady betonových kvádrů. Ty měly pravděpodobně přijít někde do okolí dříve zrekonstruovaného mostu, nikdo je tam však zatím neumístil. V dáli pak sledujeme znovu práce na onom teď rozestavěném mostě u Žižkova náměstí. Tramvaje tam pojedou až v červnu. Od Bristolu máme lepší výhled na celou stavbu.
Autobus jede odklonem. A nic více
Za chvíli pak už přestupujeme na Náměstí Hrdinů na autobus číslo 16. Je to jedna ze sedmi linek, kterým mění trasu další etapa výstavby tramvajové trati na Povel, ta začala v Olomouci minulý rok v únoru. Cestujícím tu alespoň dnes zpříjemňuje cestu nedávno zakoupený autobus Solaris, který ještě voní novotou. Projíždíme pravidelnou trasou, až za zastávkou Botanická Zahrada přijde první a poslední hlášení o výluce: „Autobus jede z důvodů stavebních prací odklonem.“ Zazní celé hlášení. Kam autobus jede? Jaký odklon? Co se děje? To se cestující nedozví, autobus směřuje dál po alternativní trase.
O několik zastávek už stojíme na Trnkově. Aktuálně konečné tramvají číslo 3 a 5. Výluka autobusů tady umožnila, že lidé mohou přestupovat systémem hrana – hrana i z linky číslo 16. To normálně běžné není. Zastávka se tak stává jakýmsi miniaturním přestupním terminálem uprostřed místního panelového sídliště, aktuálně tady zajíždí šest linek. Právě z Trnkovy má vést nová tramvajová trať na Povel. Pohled na její základy a rozestavené fragmenty se nám nabízí vzápětí.
Kritický bod celé cesty přichází na sídlišti Nové Sady. Řidič autobusu tady musí kvůli výluce zatočit mezi hustou zástavbu, prodírá se tak společně s 18 metrů dlouhým kloubovým Solarisem podél zaparkovaných aut k další zastávce. Jede opatrně, pomalu. Pak, aniž by měl pauzu, nebo si mohl alespoň na pár minut odpočinout, přehodí automaticky cílovou stanici a bez přestávky jede dál. Zase směr Náměstí Hrdinů. Žádné stání, pořád v tempu skrze náročnou trasu.
Ani cestující nejsou spokojeni, stěžují si na zpoždění. Ode dnešního rána musejí využívat řadu provizorních zastávek. Jako například tu na Velkomoravské, kde se pro linku číslo 16 posunula zastávka Povel Škola. Nad jejím umístěním přímo do odbočovacího pruhu na frekventované křižovatce pak zůstává rozum stát. Zvláštně, když o necelý 400 metrů dříve autobus mine zastávku, která je bezpečně zahloubená a umožňovala by i pohodlnější nástup. Místo toho tady lidem musí stačit provizorní zastávka ověšená už důvěrně známými růžovými papíry značícími výluku. Těch se ode dneška stala Olomouc hlavním městem.