První kraj vypsal soutěž na provoz vodíkových autobusů. Mají jezdit na Havířovsku
Vodíkový autobus Solaris Urbino 12, ilustrační foto. Pramen: Solaris
Autobusy mají vyjet od roku 2024, dopravce získá desetiletou smlouvu.
Autobusy mají vyjet od roku 2024, dopravce získá desetiletou smlouvu.
Budou jezdit na Havířovsku ? Snad v Havířově.
To by tam slavnostně na otevření mohli dotáhnout vrak Trihybusu. Aby bylo vidět, jak ten projekt dopadl . Z Neratovic nic, vodík se vozil z Ostravy.
Pan Podstawka s panem Unuckou by mohli popsat jak bude probíhat ta „čistá“ výroba vodíku a taky kolik bude stát kilometr jízdy takového vodíkového autobusu. Někde jsem četl, že oproti autobusu na CNG je tří až čtyřnásobek. Ať to stojí co to stojí, hlavně že budeme první, však to daňoví poplatníci zaplatí. Kdyby měli krajští a magistrátní úředníci ekonomickou odpovědnost za svá rozhodnutí tak by je takový nesmysl ani nenapadl.
Co může selhat, dříve či později selže. Každý člověk dříve či později udělá chybu. Tím, jak se vodíkové šílenství rozlézá po světě, také přibývá explozí. Inu pokrok nezastavíš.
Kdysi jsem kdesi četl, že jediný ekonomicky konkurenceschopný způsob výroby vodíku, je rozklad vody teplem termojaderné reakce. Od té doby se bavím představami následků exploze
v takové továrně, kdykoli o vodíku jako palivu čtu.
Velmi zajímavé je také čtení o energetické náročnosti skladování vodíku.
Představte si, že vodík do busu tankuje mudrc typu toho, kdo postavil kamion plný plechů před šmejdolíno na přejezd ve Studénce. 🤪🤪🤪
Vozidla s třetinovou účinností oproti elektrovozidle. Pořád nějak nepobírám posedlost vodíkem pro pozemní dopravu jako čistým zdrojem. Zejména v linkové dopravě na nevelké vzdálenosti. Z Wiki: In 2006 a study of the well-to-wheels efficiency of hydrogen vehicles compared to other vehicles in the Norwegian energy system indicates that hydrogen fuel-cell vehicles (FCV) tend to be about a third as efficient as EVs when electrolysis is used, with hydrogen Internal Combustion Engines (ICE) being barely a sixth as efficient. Even in the case where hydrogen fuel cells get their hydrogen from natural gas reformation rather than electrolysis, and EVs get their… Číst vice »
S ohledem na mizernou účinnost palivových článků, nutnost stále vozit baterii a s obojím spojený komplikovaný dopad na ŽP nevím, jestli je to výhra. Nejsem proti zelené mobilitě, jen to nesmí být krok zpět, o to hlasitěji politicky oslavovaný.
Nemám absolutně nic proti vodíku. Ať to u nás či Ústeckém kraji jezdí na vodík všechno. Nemám s tím problém a oprošťuji se od diskuze o čistotě výroby vodíku. Problém vidím v jediném místě tankování na Hranečníku. Těch míst by mělo být více. Horko těžko se vybojovaly jízdní řády pro oblast Havířovsko. Už tak to bylo kvůli vodíku rozděleno na Havířovsko 1 a 2. Ten autobus nemůže jet a ten zas tohle. Jestli se těmi jízdními řády zamíchá a tradičně vznikne paskvil odnese to cestující. Politici se mohou nadále honosit tím, že je vše vysoutěženo a jsme mezi prvními či… Číst vice »
Ať je to sebešpinavější, může na to jezdit všechno? No… 🙂 „Porodní bolesti“ samozřejmě odnese cestující, kdo jiný.
Jak říkám oprostil jsem se od podstaty vodíku…
A porodní bolesti by být nemusely kdyby se to dopředu nenastavilo kilometrově tak striktně. Že jako by paskvil byl dopředu jistý. Byť v to však až tak nedoufám…
Ale došlo i k dalším věcem postupem doby jako je třeba spojování linek. Když se to udělá citlivě tak je to přínosem a to jednoznačným…
Uvidíme co třeba přecházení 441 na 583 a odvratně. Aby se to to po té co se to zaběhlo zas nerušilo.
Ale i další destinace. To jsem zvědav…
Původně tvrdili, že pro pohon se využije zelený vodík, tj. vyráběný energií z blízké solární farmy, nyní už zmiňují pouze možnost: „výroba tohoto paliva může být naprosto čistá“. A ve výsledku to zřejmě skončí dovozem polského šedého vodíku.
Píše se rok 2005,… 🙂
2006 😉
„i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá“ – To sice může, ale po dobu životnosti těch busů zcela jistě nebude – většina vodíku se dělá z metanu, i kdyby se nějak víc rozjela výroba elektrolýzou vody, tak při uvážení budoucího energetického mixu a zoufalé účinnosti palivových článků je to spíš takový pseudoekologický exhibicionismus.
Ve Spolchemii v Ústí nad Labem vzniká výrobou vodík jako vedlejší produkt. Takže v Ústeckém kraji se využije touto cestou v regionálních autobusech, MHD v Ústí nad Labem a MHD v Mostě s Litvínovem.
Ale ne dostatečně čistý.
https://zdopravy.cz/ustecky-kraj-resi-prepnuti-verejne-dopravy-na-vodik-53054/#comment-301292
„Už se s tím opakuju, ale ta chiméra odpadní vodíku stále probublává, takže znova: vodík je produkt, cíleně vyráběná látka, obchodovaná na trhu, má svou cenu. V ústeckém kraji jsou dvě výrobny vodíku – petrochemická v Unipetrolu a membránová elektrolýza ve Spolku. V Unipetrolu vodík vyrábějí ze zemního plynu jako surovinu pro vlastní výrobu amoniaku a pro hydrogenační procesy v petrochemii. Ve Spolku je vodík vedlejší produkt elektrolýzy – tu tam primárně provozují jako zdroj chlóru, přitom vzniká i stechiometrické množství louhu a vodíku. Tento elektrochemický vodík je velmi čistý a pro palivové články vhodný. Spolek už někde prezentoval, že… Číst vice »
Ale ve výsledku je to pro dobro celku. Odbourá se problém s odpadem a vyřeší problém s pohonem. Lepší, než odpad extra likvidovat a palivo shánět jinde. Ono sklo či kovy jsou také odpad, a platí se za ně.
Pokud by se použil v upraveném spalovacím motoru, tak se nemusí zdaleka tak čistit. A výsledek by byl stejnej.
Žádný „problém s odpadem“ se nevyřeší, protože žádný problém s odpadem neexistuje. Vodík z membránové chlorové elektrolýzy, o kterém je řeč v Ústí, je velmi čistý a dá se prodávat jako technický plyn. A jako takový si ho bude DP kupovat.
Jenže vedlejší produkt není odpad. Pořád je to produkt. Kdysi byl vedlejším produktem benzín a podívejte se dnes. 🙂
Proč je tedy ve studii, kterou cituji nahoře, uvedeno, že se bude dočišťovat?
Vždyť má pravdu, čistota nevyhovuje: „Vodíková plnicí stanice v Ústí nad Labem“
Výrobní potenciál (množství) vodíku a jeho čistota
Spolek pro chemickou a hutní výrobu a. s. používá na výrobu chloru a hydroxidů membránovou elektrolýzu. Jako odpadní látka vzniká vodík. Vodík je produkován v dostatečném množství. Plánovaná technologie zajistí jeho dočišťování na požadovanou hodnotu pro využití v dopravě.
Ve Spolku mají novou membránovou elektrolýzu, která produkuje velmi čistý vodík. Nicméně i ten si v sobě nese náš energetický mix a značné investiční (vozidla) a provozní náklady (pochybuju, že si za ten vodík nenechá Spolchemie zaplatit). Ale jistě je to o něco lepší, než si hrát na vodíkovou mobilitu s „petrochemickým“ vodíkem.
Existuje nějaká představa, kolik elektrické energie je potřeba na výrobu vodíku na řekněme 100 km jízdy vodíkového aoutobusu? Moc b mě zajímalo kolik CO2 to v konečném důsledku znamená.
Nejen CO2…
Ale on to vážně může být odpad z výroby. U nás jsme měli vodíkový kotel co ho spaloval a vyráběl páru. Jinak by hořel jen tak.
Musíme se smířit s tím, že nastala doba zelená.. Tak teď všechno bude přírodní a čisté. Uvidíte, za nějakou dobu přijde zase jiná doba 😉
Vodík spalitelný a vodík pro palivové články jsou dost odlišné věci. Pro články musí být extrémně čistý. Pálení vodíku také není až tak čisté, proces produkuje třeba NOx.
A 100% efficient electrolyser requires 39 kWh of electricity to produce 1 kg of hydrogen. The devices today require as much as 48 kWh/kg.
Pak se nesmí zapomenout na stlačování na dost extrémní tlaky až kolem 70 MPa. Na 35 MPa padne třetina energie do získání vodíku vložená. Zkapalnění si vezme až zhruba 40 % energie získaného vodíku.
Pak jsou ztráty, až 1 % denně, protože vodík projde čímkoliv.
Spotřeba klasického busu je kolem 9 kg/100 km.
Když jsme u toho, tak i benzín se dá syntetizovat z CO2 a vody. Jen ta účinnost je nic moc.