Autobusy Nová mobilita

Moravskoslezský kraj připravuje tendr na vodíkové autobusy, zahájil konzultace

Autobus Solaris Urbino 12. Pramen: Solaris
Autobus Solaris Urbino 12 na vodík. Pramen: Solaris
Od vodíku si Moravskoslezský kraj slibuje menší zátěž životního prostředí a vznik nového průmyslového odvětví

Moravskoslezský kraj jako první v republice začal připravovat tendr na provoz vodíkových autobusů mezi Ostravou a Havířovem a na Havířovsku. Vodíkové autobusy by měly vyjet v roce 2023. Kraj zahájil předběžné tržní konzultace a vyzval dopravce k účasti.

„Tendr na zajištění veřejné dopravy vozidly s vodíkovým pohonem ještě v Česku nikdo nevyhlašoval. Je to nová záležitost, se kterou u nás nikdo nemá zkušenosti. Proto jsme se rozhodli uspořádat předběžnou tržní konzultaci,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka. Dopravci mohou svůj zájem o konzultace vyjádřit písemně do konce března.

Od rozvoje a zavádění vodíkových technologií si Moravskoslezský kraj slibuje menší zátěž životního prostředí a také vznik nového průmyslového odvětví. Připravuje se tak i na „dobu bezuhelnou“.

„Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý – z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu fungovat bez energetického spalování uhlí. Chceme, aby v našem kraji jezdily jako první na vodík nejen autobusy, ale i vlaky. A v ideálním případě, aby se i v Ostravě vyráběly,“ doplnil první náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka.

Ten o vodíku (dříve z pozice náměstka pro dopravu) hovoří už několik let. Podle některých vyjádření z roku 2018 měla už na terminálu Hranečník ve východní části Ostravy dnes stát plnící vodíková stanice. Náklady na její zbudování se odhadují na 60 až 80 milionů korun.

70 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Lxxxx

Pohon na vodík je podobně „čistý a ekologický“ jako elektrobus nabíjený elektřinou vyrobenou v uhelné elektrárně! Pan Unucka by mohl podrobně popsat jak probíhá ta „naprosto čistá“ výroba vodíku.

Lxxxx

Dříve se hovořilo o trolejbusové trati OV-Havířov, dnes jsou dráty na Hranečník a parciální trolejbusy jezdí do Radvanic, takže prodloužení trolejbusové trati by se přímo nabízelo, případně s využitím parciálních trolejbusů.

Karolína hubková tramvajačka

Do pící co elektrobusi já každej den jezdim s elektro tramvají a vudec my to neva díky

Ic540

Zdravím. Nic proti vodíku. No jediná plnička na Hranečníku už sama o sobě způsobuje problém. Pokud by se jezdilo jen mezi Havířovem a Ostravou tak to problém není. Ale jak šel čas začaly se mimo jiné pro ušetření spojovat linky. Busy 441 odbočí v centru na směr Karviná kde pokračují jako 583. Busy 443 pokračují do FM, Třanovic jako 365,366, 367,465. Nedávno se spojil úsek OV-ORLOVÁ s ORLOVÁ-KARVINÁ. Spojování linek přineslo úspory a nemusí se škrtat v základu JŘ. To je asi dobře i když to také způsobuje určité změny. Takže pokud se to z vodíkem myslí vážně a počítá… Číst vice »

PetrD

První CNG plnička na Karvinsku byla taky jen jednom místě x let – Havířov(Horní Suchá) a tam jezdily tankovat i busy z Karviné

Ic540

A to způsobovalo problémy. Podobné těm výše.
Jinak řečeno také velké množství přejezdových kilometrů.
Ty se také musí zaplatit to určitě víte.
I když byla snaha busy MHD Havířov tankovat když končily linku 401 či 406 v Suché a bylo to v podstatě nejblíže.
Ale v ulici na Pavlasůvce si stěžovali a ještě dodnes je tam zákaz jízdy busům.

Dneska letí vodík a do politika jako by vosa píchla. PR je jasné. My budeme první…
Jízdní řád a oběhové záležitosti vozidel včetně směn řidičů nikoho nezajímá…
A vo tom to je……………………..

Jiří Kocurek

Ta úvodní fotka je parádní. Doufejme, že byla focena navíc ještě o víkendu. 🙂

Pavel Vavříček

Řeknete mi, kde nebo kdo by dokázal v Ostravě vyrobit vodíkový autobus? Možná Škodovka, jak potom získá ty dílny v Martinově. Vlaky by se určitě vyrobily ve Škodě Vagonka ve Vítkovicích.

Peeetr

Vodíkový autobus dokáže vyrobit skoro každý větší výrobce autobusů. Moduly od Toyoty jsou volně dostupné. Hlavní nevýhoda vodíku je jeho cena a manipulace s ním, a to vše nemůže být principiálně nikdy vyřešeno účinněji než na jaké úrovni jsou bateriové autobusy už dnes.

Kalina

V odkazovaném článku z roku 2018 je napsáno, že hodlají použít „zelený vodík, který vzniká využitím přebytečné elektřiny k elektrolýze vody“. A mě by zajímalo, jak vzniká zmíněná „přebytečná elektřina“ a proč není použita přímo k pohonu vozidel, resp. nabíjení baterií, jakožto procesu, při kterém vznikají podstatně menší ztráty, než přes uvažovaný vodíkový mezičlánek.

Permonik

Přebytečná elektřina vzniky mimo energetickou špičku. Nikde nepsáno, že to nevyužiji i na nabijení baterii. Ale v tomhle smětru hraje roli skladovatelnost.

PetrD

Hlavně když x krát do roka v Německu hodně zafouká a cena na spotovém trhu se dostane do záporných hodnot.

bently

Zrovna v MHD alternativní pohony (baterie i vodík) smysl dávají, takže za mě spokojenost. V plzeňské Škodovce se šušká, že na vodíkovém pohonu aktivně pracují i v turecké Temce, která je přes PPF se Škodou majetkově provázána. Projekt je údajně již ve vysoce pokročilém stavu a zanedlouho by měl být představen prvním potencionálním zákazníkům.
Osobně jsem rád, že i naše firmy tuto cestu rozvíjí, protože alternativní pohony jsou hudbou budoucnosti, ať už se to někomu líbí nebo ne.

Karel Mio

Jen takove drobne rypnuti, hudba budoucnosti se pouziva pro veci vzdalene, krasne ale nepravdepodobne nebo tezko uskutecnitelne. Alternativni pohony jsou pohony budoucnosti, ale nemusi byt hudbou budoucnosti, kdyz uz ted resime vodikove clanky, baterie atd 🙂

Alibaba

A nebylo by lepší mezi Ostravou a Havířovem udělat normální trolejbusovou trať?
A v Havířově zavést trolejbusy místo hlavních páteřních autobusových linek.

Jinak mě vždycky fascinují věty typu: „…i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. “ A nikdo neřekne, jak to bude právě v tom konkrétním případě.

Pavel

Hlavní spojnicí Havířova s Ostravou je Rudná ulice, tudy jezdí většina spojů. Je to dělený 4pruh a diskutuje se o zvýšení rychlostního limitu na 110 km/h. Samozřejmě existuje i alternativní trasa ze Slezské Ostravy přes Radvanice a Šenov do Havířova, kam by se trolejbusy mnohem víc hodily, jenže je to o čtvrthodiny dýl. K vaší poslední větě: kdo by podle vás měl říct, jak se bude vyrábět vodík pro autobusy v Havířově? Myslíte, že by ho mělo vyrábět město či kraj? Čeští podnikatelé to s vodíkem umějí, akorát v tuzemsku zatím nebyla poptávka …
https://forbes.cz/jurickova-trefa-vodikovy-byznys-miliardare-ze-severu-fuzuje-s-americkym-gigantem-plug-power/

cestující

jsem si nevšiml, že odvlečky Mittalu(Liberty) je až do Vítkovic dělený čtyřpruh, proč jsou tam tedy ty čelní srážky?

Pavel

Pardon, já zapomněl, že místní používají výraz Ostrava jen pro centrum města 🙂 I tak – vy byste chtěl trolejbusy mezi enháčkem a Havířovem?

Alibaba

V tom článku není popsáno, z čeho ten vodík dělají.
Myslím si, že by město mělo mít představu v případě vodíku, z čeho a jak se to bude vyrábět a kolik to bude stát. To prostě není nafta, benzin nebo elektrika v drátech, kde je i jakž takž konkurence.

Kubrt

Celé ostravské aglomeraci by slušel nejvíc systém ala západonemecke Stadt-Bahn – meziměstské tramvaje. Bohužel v době, kdy se aglomerace formovala a kdy tam šlo nejvíc peněz, frčely v tuzemsku nejvic autobusy, které převálcovaly i 760mm „lokalky“ (nevím, zda by na jejich základě bylo možné vybudovat rychlou tramvaj – polomery oblouku). A železnice byla na Ostravsku odsunuta zejména do oblasti dálkového spojení, takže celou oblast spíš objíždí než ze by vytvářela místní spojení (nebrat doslova).

Karel Mio

Na Stadtbahnu je super, ze se z nich jednoduse stane obycejny Straßenbahn projizdejici mestskymi ulicemi. Koneckoncu na opacne strane Ostravy existuje TT na Vresinu a Zatisi, i kdyz teda jednokolejna. Aglomerace pro to ma idealni predpoklady.

abc123

Jak moc bych byl rád za něco takového. Nebo kdyby současná nádraží více použitelná. Že Středu je to na přestupy daleko, stejně tak Stodolní a na destinace je zas hlavní daleko. Pro mě jediné použitelné nádraží je Svinov.

Jiří Kocurek

Švýcar lídí na metru stovkou a vůbec mu to nevadí. Taže nějakých 70-80 km na 760mm rozchodu by bylo možných. Otázkou je jak udržet geometrickou polohu koleje, když řes to jezdí všecko možné i nemožné.
Novostavba sítě na 760mm ale nedává smysl, buď metr, nebo normální rozchod, nákladově to vyjde nastejno, pracnost je stejná a štěrk levný.

Kubrt

„Nebojím“ se rozchodu, ale polomeru oblouku na te stare síti.

jal

Tratě této sítě vedly tam, kde dnes není žádné nebo jen malé osídlení. Kromě pár výjimek. Nemá smysl je obnovovat.

Vodíku má kraj dost z místních zdrojů.Zatím.
„Koksárenský plyn obsahuje cca 55 % vodíku.“

Ovšem v době bezuhelné asi nebude tento zdroj dostatečně zelený.

Kubrt

Nemyslím dnes lokalky obnovovat, to by samozřejmě byl nesmysl. Pokud dnes light-rail na Ostravsku, tak jedině ve vazbě na stávající tramvajovou síť v Ostravě. Nicméně moc pravděpodobne to nevidím. Zpět k lokalkam – místo patnáctileté agónie se ten systém mohl evolučně přizpůsobovat novým požadavkům a podmínkám. No nic, to už nezměníme.

Kubrt

Ještě k tomu vodíku. „Ostravští proponenti“ vodikoveho hospodářství operují s koksarenskym plynem. Ten se ovšem dnes využívá jako palivo- částečně při výrobě koksu, částečně jinde – tedy jako alternativa zemního plynu. Pokud z koksarenskeho plynu odseparujeme (dost komplikovaně) čistý vodík, snížíme jeho vyhrevnost a budeme ho muset nahradit- zemnim plynem. Takže environmentalni efekt prinejlepsim nula, ale spíš záporný (účinnosti jednotlivých energetických transformací). Kromě toho, budoucnost koksarenstvi v ČR ne v návaznosti na konec těžby černého uhli poněkud mlhava. Zatím se bude uhlí dovážet a zde jen koksovat, ale jak dlouho to bude fungovat v konkurenci dovozu koksu, nebo rovnou oceli,… Číst vice »

Ic540

Proč myslíte že chtějí po stávající trati vést vlakotramvaj mezi Havířovem a Karvinou…? S možným protažením do Ostravy přes hranečník až někam do Hulváků…? Nebo regiotram Orlová Ostrava…? A různé kolejové propojení které se zůstaly v územní rezervě. Třeba pro napojení i do Albrechtic…? Protože se počítá s významným oživením tohoto území. V začátku to mohou být průmyslové akvizice na brownfieldech. A je zájem to doplnit o množství dalších atraktivních projektů. Chápu, že nemáte přístup k informacím o aktuálních záměrech. Ale základem toho všeho kromě v podstatě existující silniční sítě. Také železniční trať kterou budou moci využít i třeba vlakotramvaje.… Číst vice »

Ic540

Plán na vlakotramvaj je stále aktuální a upřesňuje se.
Jde o úsek Karviná Havířov Ostrava v několika variantách.
Už se začalo mimo jiné tím, že se propojily JŘ linek 441 a 583.
Znalí občas řeknou jdu na vlakotramvaj a jedou 441 z či do Ostravy…

Alibaba

Proti tomu nic nemám, jen jak správně píšete, v minulosti se to směrovalo někam jinam. Já se třeba divim, že když v minulosti se počet obyvatel Havířova pohyboval okolo 80 tisíc, a že to je město na zelené louce vybudované, že se neudělala páteř MHD trolejbus nebo tramvaj.
Té sítě 760 mm je škoda, ale soudruzi prý na údržbu pěkně kašlali, takže zrušení bylo i při těch hornických propadech asi nevyhnutelné.

Bertik

Vzdyt nejsou schopni udelat kolej ani ke Globusu v Ostrave pres Porubu. Do prumyslove zony Hrabova take tramvaj nejezdi. ….

cestující

Bylo by rozumnější opravit nádraží ČD Vítkovice ke spojení OV-Havířov využít příměstských elektrických vlaků. Jako díte jsem za babičkou do Havířova jezdi pantografem, a přestupoval na MHD v Havířově. A z Vítkovic se dostanete kdekoliv tramvají. Stejně ty autobusy nyní končí na Slezské, takže cestující přestupuje tak či tak.

Pavel

Bydlet v Havířově a pracovat ve Vítkovicích už dnes není frekventovaný případ. Drtivá většina lidí, co jezdí z HA do OV, jezdí vlakem na Střed, Stodolní nebo Hlavák, nebo právě autobusem.

Alibaba

Jenže kdyby to byl trolejbus, tak by mohl jet skrz centrum Ostravy bez přestupu.
Použití vlaků nerozporuji.

Jiří Kocurek

No to je jednoduché: Aby se omezily ztráty ve vedení, bude eletkrolyzér přímo v areálu Dětmarovické uhelné elektrárny. (ironie)

Ic540

Hlavními busy jsou rychlé linky 442 a 443. Tam trolejbus díky trasování určitě ne.
Kdyby teoreticky dráty trolejbusů nekončily na Hranečníku, ale na kruháči v Šenově.
Mohl by jezdit parciální trolejbus na lince 441.
Ale ta z velké části dnes v Havířově přepíná na 583 a jede do Karviné takže asi ne či jen na vybraných spojích které na linku 583 nepřepínají, ale pokračují na AN v Havířově a zpět…

Alibaba

Tak jí si představuju trolejbusy v podstatě až do Těrlicka k přehradě. Plus nějaké ty větve do Šumbarku, Prostřední Suché, …

Ic540

Jojo. Nic proti. Ale jak jsem již jinde v odpovědi zmínil kdyby byly trolejbusové dráty do Šenova na kruháč. Tak na Šumbark by mohl parciální trolejbus linky 440 třeba. . Suchou a Těrlickou přehradu by asi současný parciál nezvládl.
Navíc Suchá, Suché je/jsou dobře a rychle dostupné vlakem.
A třeba Žermanická přehrada je z/do Ostravy dobře dostupná díky celodennímu propojení linky 443 s linkami 365,366,367,465 do této oblasti.
Řekl bych že ohledně JŘ v Msk obecně došlo k řadě zlepšení. A věřím, že ještě i dojde, alespoň co vím z toho co se chystá…

Jirka

Výroba vodíku pomocí elektřiny a následné spálení vodíku na výrobu elektřiny, na kterou vodíkový bus jezdí má účinnost asi 30%. To už je lepší bus na baterky.

Pavel

Pakliže nemáte vodní, větrný či solární zdroj. Právě tyhle zdroje jsou kritizovány za nestabilní a obtížně regulovatelný výkon. Nebyla by výroba vodíku právě tady cestou, jak uskladnit jejich „nadbytečný“ výkon?

Kubrt

Jistě, taková je vize, ale zatím do reality ještě nedošla.

Pavel

V Česku.
I tady ale jednou někdy bude muset být první. Anebo zase budou rychlejší Poláci a budou ho k nám vozit.

Kubrt

Ani nikde jinde. V Německu snad taková elektrolyzni stanice ve výstavbě.

Gogo

A tím to úplně postaví „na (ekologickou) hlavu“. Bo zrovna Polsko, které cca 80% elektřiny vyrábí z uhlí a je největším znečišťovatelem ovzduší v EU, je na první pohled jasným kandidátem na výrobu ekologicky čistého vodíku pro ostravské autobusy.

Kalina

Uskladnit „nadbytečný“ výkon lze efektivněji nabíjením baterií přímo ve vozidlech nebo ve stacionárních bat. úložištích.

Kubrt

Přínos („zeleného“) vodíku ma být v „rychlejším tankovani“, než v případě dobijeni baterií – stojícího – vozidla, případně (do jisté míry ekvivalentne) větší „hustotě“ ve vozidle uložené energie. Samozřejmě existuje možnost vyměnit baterku v pauze mezi vlaky za nabitou, ale to je dost těžkopádné.

Modré zábradlí

Jenomže doba, kdy slunce svítí, se jak napotvoru potkává s dobou, kdy autobus jezdí, a v tu chvíli se obtížně nabíjejí jeho akumulátory.

Kalina

Pro zmiňuji stacionární bateriová úložiště, stejně, jak to funguje u domácích FVE.

Pavel

Takže když zafouká vítr, vy byste dobíjel baterku v autě?

Kalina

Psal jsem o „nabíjení baterií přímo ve vozidlech nebo ve stacionárních bat. úložištích“.

Alibaba

Přehazování energie z baterky do baterky taky moc účinnosti nepřidá.

Jirka

Jenže celý proces výroby a pálení vodíku má účinnost jen 30%. K tomu drahé a dotované soláry a větrníky. K tomu si musíte připočíst palivový článek, elektrolýzu, skladování vodíku. Jednoduší je v případě že nesvítí nebo nefouká omezit výkon plynové elektrárny.

Pavel

Musíte do ekonomiky počítat i efekt spalování fosilních paliv, mezi něž zemní plyn patří, tzn. náklady vyvolané klimatickými změnami, nejste-li tedy Klausovec, který by je neviděl.

Jirka

Zemní plyn bude hrát příštích několik desítek let prim. Proto také němci dokončují Nord Stream II. Možná za 30 let a více, kdy už budou tyto busy dávno ve šrotu, tak nastane situace, kdy nebude muset být zapnutá jiná elektrárna než OZE. Do té doby je levnější omezit výkon fosilní elektrárny v případě, že bude velká produkce OZE, než jet neefektivně přes vodík.

Jiří Kocurek

Nálepkováním jste se dopustil diskuzního faulu. Zároveň tím dáváte ostatním najevo, že o jejich názory budete mít zájem je v případě, že souhlasí s vaším přesvědčením. Jinak konec.

Jiří Kocurek

Vodní a obtížně regulovatelný, prosím? Právě vodní elektrárny se používají již přes půl století k regulaci sítě. Mají rychlý náběh a vodní turbína dokáže pracovat s velkou účinnsotí v širokém rozsahu průtoků/výkonů.
A dá se to velice rychle zastavit, když na to přijde. Asi 20 sekund k zastavení, zbytek je vyrovnání vodního rázu: https://www.youtube.com/watch?v=fJVBlhgt9j8

PetrD

„Pakliže nemáte vodní, větrný či solární zdroj. Právě tyhle zdroje jsou kritizovány za nestabilní a obtížně regulovatelný výkon“

Vodní elektrárny jdou samozřejmě dobře regulovat.(stačí se podívat na výrobu u nás např https://oenergetice.cz/energostat )
Soláry a větrníky jdou taky regulovat (odpojit od sítě – v tom případě se musí platit kompenzace za nedodaný proud), jenže legislativně se musí primárně odebírat proud z OZE, takže se regulují ostatní zdroje.

Pavel

Jasně, že jdou krátkodobě regulovat, ale když máte suchý rok, na max. výkon se moc nedostanete. Napsal jsem, že ty zdroje jsou kritizovány, ne že je kritizuji. Hlavními kritiky jsou zastánci uhlí a jádra.

Alibaba

U vodní elektrárny je třeba rozlišovat nějakou špičkovou elektrárnu typu vodní nádrž Orlík a Dlouhé stráně oproti třeba elektrárně Střekov (ta jede furt a výkon je podle množství vody).

Jsem zvědavý na chytrý sítě, kdy když bude přebytek díky OZE, tak se bude vyrábět elektrolýzou vodík. Stejně bude muset být ve finále velký výkonový instalovaný přebytek, tak aby byla vůbec nějaké spolehlivost ve vodíkovém hospodářství (v množství vodíku v záloze).

Petr

S tou vodou jste to poněkud netrefil. Navíc přečerpávací elektrárny jsou určitě účinnější než přeměna na vodík. Ale kdo je dneska postaví, co? 😉

Filias

Kdybychom měli k dispozici kvalitní baterie, tak jsou baterky lepší. Ovšem ty lithiové baterie nejsou žádná výhra a proto ze zkouší alternativy typu vodík.

Jirka

Ony ty baterky zase tak špatné nejsou. V Číně v některých městech mají jen busy na baterky a funguje jim to.

Jiří Kocurek

Zkoušely se i palivové články na metanol, mělo to nahradit baterie v mobilu.
Má to dvě nevýhody. Metanol je jed, který lidské smysly nerozeznají. A když ano, tak už je pozdě, zhasnuto, tma. Ta druhá nevýhoda je, že malé děcko by to mohlo vypít, což dělá manipulaci ještě více obtížnou.

Kalina

Na výrobu 1kg vodíku spotřebujeme asi 55kWh.
Výroba zeleného vodíku – rozhovor s Dr. Alešem Douckem | Electro Dad # 184
https://youtu.be/n0wziihJWdU?t=399

Kalina

Spotřeba vodíkového Hyundai Nexo je asi 0,95kg vodíku na 100km
https://youtu.be/ziHD1ri4B10?t=176
Proti tomu elektromobil s klasickou li-ion baterkou má spotřebu v průměru kolem 17kWh/100km, ztráty při nabíjení se udávají 10-15%.
Další komentář k tomu asi není potřeba.

Pája

Má jít o palivové články, nebo spalovací motor?

Kubrt

Palivové články. Motory spalujici vodík jsou mrtvá záležitost.

Jiří Kocurek

Pravda, dokonce i Space X létá radši na levný kerosin, než na drahý vodík.

Alibaba

A to se Elon Musk ohání ekologií elektroaut. 🙂

Hans