Lítačka by se měla přejmenovat, cizinci názvu nerozumí. Prodej jízdenek je zastaralý, řekl nový šéf pražské dopravy
Obnovení tramvajového provozu na rekonstruované ulici U Výstaviště. Foto: Ropid
Budoucí pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek popsal svou vizi pro klíčovou dopravní aplikaci.
tak zrovna název aplikace není nejpalčivějším problémem, ovšem cením snahu aspoň něco měnit a zlepšit…v PID by se nejprve měli zamyslet nad hrozným tarifem, který je nejpalčivějším problémem, dále nad zastaralým odbavením – to nahradit ať už funkcí v aplikaci báze FARTIQ nebo check-in/out plat. kartou
Neberte nám Lítačku! Argumenty pre premenovanie musia prísť každému cestovateľovi smiešne. Každé väčšie mesto v Európy s vlastným dopravným systémom má nejakú aplikáciu, všade to funguje inak, všade sa to aj nazýva inak (niekde podľa mesta, niekde podľa dopravného podniku, niekde úplne bez väzby na mhd v danom meste a väčšinou navyše v miestnom jazyku). Neexistuje nič ako univerzálny návod na pomenovanie takejto aplikácie, zato ale existuje množstvo neoficiálnych (niekedy aj podvodných) aplikácií venovaných danému mestu, s úplne inými funkciami. Už len kvôli vyššie uvedenému bude turista vždy hľadať informácie o oficiálnej apke na stránkach mesta/dopravného podniku alebo na zastávkach,… Číst vice »
Lítačka je odporné slovo, které je doslova v rozporu se středočeským subnářečím a uráží spisovnou češtinu. Přejmenování je nanjevýš žádoucí.
Však to taky vymyslela Slovenka Krnáčová. Pražáci měli vždycky tramvajenku.
Proč by měli cizinci rozumět Litačce, když je hlavně pro rezidenty? Nebo jako fakt cizinec rezident to nedá? A nestačí mit vice jazyčné mutate? I když čeština, angličtina a Ukrajinština asi pokryje drtivou většinu…
Přesně – pro cizince/návštěvníky by měla fungovat obdoba Pípni&Jeď – nastoupíš – pípneš, vystoupíš – pípneš. Systém si cenu apod. ohlídá sám. Nic jednoduššího, zejména pro turisty, snad ani vymyslet nejde.
Nemusí nic instalovat, nemusí řešit tarify apod.
PraGo?
Asi nejlepší by bylo aplikaci pojmenovat prostě „pid“. V ikoně už to je a v komunikaci jde vždy mluvit o „aplikaci pid/pid app“. Podobně to mají třeba v Helsinkách s aplikací HSL.
Klidně může zůstat lítačka a pro zahraniční návštěvníky to v Google Play i App store pojmenovat jinak. Jde to a není to těžké, bohatě by stačilo jenom doplnit název o nějaký přívlastek „Prague public transport app“.
Na památku navrhuji Hřib karta (mushroom card) po vzoru oyster
Lítačka je od roku 2016. Jaká je souvislost s Hřibem?
Na památku
dal bych tomu název Krnáčcard
No, ta se tím názvem chlubila.
Krndacard?
Nerozumiem problému s názvom. Načo mu kto potrebuje rozumieť? Strácajú sa tisíce turistov (a domácich) a v Londýne preto že miestna kartička sa volá Oyster čo nemá žiadnu väzbu na nič?
Protože hovorové názvy člověk který neovládá češtinu nepochopí a nedávají mu smysl. Nejlepší jsou jednoduché názvy, které dávají smysl i když neovládáte místní jazyk. To je moje vlastní zkušenost, když vyhledávám MHD v cizím městě.
A keď sa to bude volať Dopravní karta tak tomu bude ten turista neovládajúci češtinu rozumieť viac?
Názov nemusí mať význam, názov je názov, význam je to čo pod tým názvom existuje.
Může si to nechat přeložit. Nebo se může používat přeložený název aplikace. A pořád je tam ten slovní základ „kart“.
Řeknu vám to jednoduše: Z názvu Lítačka se mi kroutí palce u nohou. V Praze byla vždycky tramvajenka. Lítačka se tomu nikdy neříkalo. To vymyslela vaše krajanka Krnáčová. Lítačka se u nás říkalo vojenské hlídce.
V Google play a Appstoru jde mít různé názvy pro různé jazyky. Pokud je toto problém, není nic jednoduššího, než ten název mít v angličtině upravený, třeba doplněný o text v podobě „Prague public transport app“.
Je úplně retardovaný, že každej kraj má vlastní nekompatibilní aplikaci. Naštěstí už aspoň Středočeský kraj a přilehlá území byla pohlcena PIDem.
Mít jednotný systém na celém území ČR by bylo fajn. Systém který vede PID mi fajn nepřijde.
Neuvěřitelné, jak mnoho ze zdejších diskutujících považuje návštěvníky metropole za druhořadý druh, kterým nemáme vycházet vstříc. Zájmem snad úplně všech je, aby turisté maximálně využívali MHD, a dále nezatěžovali silnice. A jak tomu můžeme pomoci? Snahou o maximální usnadnění cestování MHD – včetně aplikace na nákup jízdenek
Nejsou to jen turisté, Praha je na východoevropské poměry vcelku kosmopolitní město a není důvod, aby místní kteří mají původ na západě komolili název dopravní aplikace.
Na východoevropské poměry… Co má Praha společného s východní Evropou?
Praha je východní Evropa.
Vyjdou mi vstříc třeba v Bělorusku? Nebo mě budou považovat za podřadný druh?
Pro mě není vypovídající srovnání s totalitním režimem v zemi bez svobod jednotlivce a s násobně nižší životní úrovní.
Pro vás nemusí. Přesto se tam nějaký turista vydá.
Bělorusko bych si opravdu nebral za vzor. V čemkoli.
V Bělorusku netuším, ale v takovém Londýně mi s nákupem jízdenky na MHD vycházejí vstříc maximálně. A asi bych fakt hledal příklad tam než v Bělorusku.
Jak souvisí název Oyster s dopravou v Londýně? Je to zkrátka značka, stejně jako benzínky Shell. České dopravní aplikace se nemusí jmenovat cizojazyčně.
Oyster tady v diskuzi neustále někdo vytahuje. Ale pravdou je, že s ní jako návštěvník nemusíte vůbec přijít do kontaktu. Aplikace se jmenuje TfL, tedy Transport for London a je to jedna z nejlepších aplikací MHD v Evropě.
Já bych v první řadě jako turista přivítal aplikaci, která vůbec není potřeba, prostě si pípnu platební kartu při nástupu a tečka, tak jako to dávno mají třeba Ostrava a Londýn, kde mi na to konci dne strhne maximálně denní jízdné.
Třeba i Pardubice. Byl jsem mile překvapen jak lehce to jde provést.
A to by asi bylo moc výhodné, že by se nedalo rýžovat na propadlých 30min jízdenkách.
No zrovna název aplikace mi na celém tom složitém tarifním systému přijde to nejmenší.
Pro rodilého Pražáka obtížné vyslovitelný.
Proč by měli názvu rozumět?
Třeba proto, aby tu aplikaci našli. Jak před instalací (v obchodech s aplikacemi), tak po instalaci na mobilu.
Stačí jim dát QR kód na jeji stažení k zastavkam MHD
Dopravní aplikaci je dobré si stáhnout dřív, než když jsem na zastávce. Zejména když jedna z jejích funkcí je tu zastávku najít. Navíc to neřeší problém, abych tu aplikaci našel na mobilu.
Pro hledání aplikace v obchodu s aplikacemi jsou důležitá klíčová slova a popis aplikace ve všech důležitých jazycích. Název je až na druhém místě. Aplikaci Waze taky najdu, když zadám slovo cestování.
Přesně tak. Jestli se aplikace jmenuje QZ255 nebo 192356 je všem jedno. Důležité, že to najdu a vím, že to je aplikace na jízdenky. Nebo snad někdo bude přejmenovávat AliExpress nebo Temu?
Pardon, ale tohle je naprostý nesmysl. Zvláště potom pro orientaci v telefonu. Aplikaci nestačí jen najít a stáhnout ale pak ji třeba někdo chce používat.
Často nainstalované aplikace vyhledávám dle názvu, protože je nechci v telefonu hledat. A pokud má hloupý název, tak to nefunguje. Vy jen hledáte výmluvy, proč někomu neulehčit život. Ale proč?
Dokonalým příkladem je aplikace ČD nebo ZSSK. Každý normální dopravce má aplikaci pojmenovanou dle svého názvu. DB, OBB, VY, cokoliv. Jen my máme Můj Vlak…
Samozřejmě. Stejně tak jsem našel aplikace v ostatních státech.
To je takový problém napsat do vyhledávače „public traffic app for prague“? Hádejte, co vám vyjede na prvním místě… PID Lítačka
Na dotaz „Prague public transport“ bez problémů najdete PID. Když připíšete „app“, tak to najde PID Lítačku v Google play i AppStore.
Zkusil jsem dozat položit i takto: „transporte público de Praga app“ a opět to vede na PID lítačku.
Ve slově lítačka navíc není h, ch, ř, šsk, šč – žádný češtinářský špek, který by byl témět nevyslovitelný.
V každom európskom meste sa apka na mhd volá inak, v každom meste zároveň existuje množstvo iných oficiálne sa tváriacich aplikácií. Neviem si predstaviť, že by môj prvý krok smeroval priamo do vyhľadávania v AppStore a nie na stránky dopravného podniku, kde mám istotu že nájdem oficiálnu apku.
Je vidět, že pán radní tomu opravdu „rozumí“.
Tvorba nové aplikace není refactoring. Při refactoringu se nepřidávaji nové funkce apod. Z venku se kód po refaktoru chová skoro stejně, pouze kód je čitelnější a možná rychlejší.
Ve zkratce je to důkaz, jak Piráti IT rozumí.
Jenže on v souvislosti s refactoringem nemluvil o přidávání nových funkcí. Mluvil o refactoringu jako výměně jádra, což by teprve následně umožnilo přidávání nových funkcí.
Nicméně refactoringem se obvykle nazývá úprava nějaké části aplikace bez změny vnějšího chování. Nazývat refactoringem výměnu celého jádra je trochu divné.
V souvislosti s refactoringem mluví v souvislosti s tvorbou nové aplikace… a na to primárně narážím.
V článku je napsané toto:
> Aplikace by podle něj měla být od základu přepsána. „Říká se tomu technicky refactoring. Jádro by mělo být schopné odbavovat jednak výrazně větší množství požadavků, jednak by mělo být stabilnější a do budoucna umožňovat napojování nových funkcionalit,“ popsal chystané změny.
Tedy přepis se stejnou funkcionalitou, jen stabilnější a efektivnější. To je refactoring – obvykle se ten termín používá pro část aplikace, ale zase mluví o jádru, tak třeba jádro vnímají jako část aplikace, ne jako samostatnou aplikaci.
Pár řádků výše zase zmiňuje „Lítačku 2.0“ – z toho lze uvozovat, že text pod tím, který vy citujete se k té nové verzi vztahuje.
Navíc zlepšení fungování na venek nebývá primární účel refaktoru. Tím je primárně zlepšení čitelnosti kódu – odstraňování duplicitních částí, dělení větších funkcí do menších, přejmenovávání proměnných za účelem sjednocení jejich pojmenovávání, úprava výrazů v podmínkách (jejich zkracování). Výsledek by měl být kód, který lze lépe udržovat. Proto by se měl refactoring dělat průběžně na menších kusech kódu.
Ne, primárním účelem refactoringu není jen zlepšení čitelnosti. Je to obecně zlepšení kvality kódu. A refactoring se často dělá právě proto, aby bylo možné na nové verzi kódu stavět věci, které by s původním kódem byly obtížné nebo nemožné.
Oh nooooo. Týpek, kteří má řídit dopravu a není programátor možná řekl něco trochu špatně. No tak to je jasný důkaz, že nikdo ve straně nerozumí IT. Protože on sám osobně to určitě programuje.
Týpek sedí v dozorčí radě firmy, která to celé má na starost, vyjadřuje se k odborným věcem z rozhraní jejího vývoje a její architektury a ohání se odbornými pojmy, kterým zjevně nerozumí, zřejmě aby zněl chytře.
Obecně se Piráti tváří, jak IT strašně rozumí, ale každým dnem ukazují, že pravdou je spíše opak.
Bémovka? Místo Open Card.
PraGo?
Kdyz jsi v Rime, chovej se jako Riman.
Aneb, vzdy je na cizinci se prizpusobit….
Huh? A jak to souvisí? Jako že musíme turistům srát na hlavu a ideálně jim dělat všechno co nejsložitější, aby mohli ukázat, jak se přizpůsobili?
Jakožto Pražan jsem pro zavedení tajných tarifů v Praze, které budou předávány z generace na generaci pouze ústně. Aby tady spďáci z vidlákova jako Juralix při návštěvě Prahy absolutně netušili, co mají dělat. Protože proč jim to ulehčit. Uvidíme, jak se pak přizpůsobíte.
Nemám dojem, že by mi někdo v cizině kálel na hlavu. Aplikaci na využívání MHD najdu vždy, ať už se jmenuje jakkoliv. Tedy pokud vůbec existuje.
a supnut auto na chodnik
Zatím jsem s Lítačkou spokojený. Pro přejmenování nevidím důvod. Cizinci se zkrátka musí přizpůsobit, stejně jako já se jakožto cizinec v zahraničí přizpůsobím jim. V Bulharsku jsme využívali MPass, v Helsinkách HSL, v Rumunsku 24pay, v Banské Bystrici CVAK. Takže doufám, že i OneTicket bude mít brzy český název.
Jo to byly debaty… na odvedení pozornosti.
Lítačka vyhrála, i když těsně. Pražané v průzkumu volili název nové Opencard
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/litacka-vyhrala-i-kdyz-tesne-prazane-v-pruzkumu-volili-nazev-nove-opencard-119561
Nemzeti Útdíjfizetési Szolgáltató Zrt. (to abyste si koupil dálniční známku na té správné stránce, až se pojedete přizpůsobovat do Budapešti)
(Národní poskytovatel platebních služeb pro mýtné, s.r.o.) má stránky i v českém jazyce:
https://nemzetiutdij.hu/cz
To jste se trefil, zrovna maďarština mi nedělá problémy. 😄
To jste ale jeden z mala 🙂
Nepochybuji, že tady nachází se spousta podobně zběhlých hungaristů, … 🙂
Nemůžu za to, že je mezi lidmi tak nepopulární. 😄 Mínusy za znalost jazyka moc nechápu.
Cestující si stěžovali na pády aplikace a politici/organizátoři si stěžují na pomalou implementaci změn. Vzápětí se přiznává, že pády byly způsobeny změnou, kterou cestující ani nevyužívají. Přitom se píše, že aplikace je úspěšná a je obětí vlastního úspěchu. Vždyť si to celé protiřečí. Politici se snaží z aplikace udělat něco, co cestující nechtějí. Narvat tam P+R, taxíky, půjčovny aut, koloběžky. Zkusili jste si někdy zapnout ten beta vyhledávač s povolenými taxíky a půjčovnami? Akorát vás to žene do taxíku za 200 Kč, abyste hypoteticky ušetřili 2 min času (přičemž vám to vypočítá, že za 1 min přestoupíte z taxíku na… Číst vice »
…pro návštěvníky Prahy…
Jděte se bodnout. Vážně vám přijde normální že když třeba nějaký cizinec jednorázově přijede do Prahy, tak si má do mobilu instalovat nějakou aplikaci, aby mohl jezdit MHD? Kdy se to začlo považovat za normální?
Proč by si musel instalovat aplikaci? Může si normálně koupit papírovou jízdenku nebo SMS jízdenku, spojení si vyhledá na DPP nebo IDOSu během pár minut, cenu a tarifní systém má na každé zastávce.
Oproti jiným i západním evropským městům má Praha poměrně dost jednoduchý a přívětivý systém cestování.
SMS jízdenku cizinec nemůže – ta je spjatá s našimi operátory, tedy pokud si nekoupí naší SIM, tak ne, a to je lepší aplikace v mobilu, ať už se jmenuje jakkoli. A nevidím důvod, proč by to nemohl zvládnout – stačí, když bude mít někde vícejazyčnou informaci a sama aplikace umožní také být vícejazyčná (čeština je opravdu nesmírně těžký jazyk). Osobně mám několik takových aplikací, hlavně ze Slovenska (tam je to jednoduché slovenština jako čeština), ale i z Rakouska a Německa, v létě jsem si stáhl i místního dopravce po jednom z Kanárských ostrovů – rozhodně pro mě pohodlnější, než… Číst vice »
No právě že nemá… tarifní systém je plný všelijakých výjimek, že i pro občasného domácího cestujícího je to často složité: jinak metro, jinak vlak/bus/tram v Praze a jinak bus mimo Prahu, Linka Airport Express, lanovka na Petřín… a angličtina také zatím není pravidlem úplně všude.
Pardon, ale mně to přijde už celkem běžné – nejen u mladší, ale i střední generace. Každé 1-2 měsíce vyrazím na kratší nebo delší dovolenou a vždy si zjistím, jaká appka na taxi, MHD, vstupy, víza apod. je v dané zemi/městě potřeba. Nainstaluju, použiju, po odjezdu smažu. Ušetřilo mi to dost času i peněz 🙂 a v mém okolí znám plno lidí, kteří to dělají podobně …
V roce 2025 je to úplně normální když Praha nemá a asi v blízké době nebude mít systém „tap&go“, lidé ze zahraničí jsou zvyklí na jednoduché elektronické platby a fakt, že si v mnoha metropolích už papírovou jízdenku ani koupit nemohou, je naučil spoléhat na technologie.
Vyberu čas, pípnu kartou, vypadne lístek. Jako, nemuselo by se to chovat různě podle typu automatu (z bedny padá něco jinýho než z validátoru), ale jinak cajk…
Já to v cizině dělám. Pak ji zase odinstaluju.
Naprosto normální. Kdykoliv někam jedu, instaluju místní aplikace, po odjezdu je odinstaluju. Co je za problém? Velmi výrazně to zjednodušuje fungování v daném místě.
Ale možná jen nejsem zapšklý geront, abych to vaše brečení chápal.
Každý není profesionální cestovatel.
Nemusí být. Stačí používat ten chytrý telefon a nebýt líný využívat ty možnosti, které má.
Nemusí být hned geront, zapšklý může být člověk v každém věku. Takoví ti ukřivděnci, co mají celý život pocit, že svět kolem nich existuje jenom proto, aby jim ubližoval. Třeba prostřednictvím mobilů a platebních karet 🙂
Mně to připadá skvělé, že si můžu jako cizinec nainstalovat aplikaci do mobilu. Takové usnadnění cestování v cizině tu snad za celou dobu veřejné dopravy nebylo. V aplikaci si vyhledám spojení, nemusím znát názvy zastávek, nemusím znát tarifní systém, protože rovnou z aplikace si koupím jízdenku. Aplikace na mne může mluvit jazykem, kterému rozumím. Bylo by lepší, kdyby všechno bylo otevřené a mohl bych pro kteroukoli veřejnou dopravu kdekoli na světě (nebo aspoň v EU) použít jednu aplikaci, ale pořád ty jednotlivé aplikace jsou výrazně lepší, než hledat v mapě zastávku, tam pak studovat jízdní řád, bůhvíkde shánět informace o… Číst vice »
Za normální se to začalo považovat zhruba v době kdy se instalace aplikace stala jednodušší než hledání trafiky prodávající jízdenky.
Jsem slepy, nebo se krome nadpisu o prejmenovani v clanku nic nepise? Jinak to tema je usmevne, turisti nerozumi nazvu Litacka, ale treba takova Oyster card nebo T:kort je suprove intuitivni nazev 🙂
Jste slepý 😂 „Dodal, že osobně by si také přál, aby se aplikace přejmenovala a jejímu názvu rozuměli i zahraniční návštěvníci.“
Je to přece úplně logické. Svět je mou ústřicí, kterou si otevřu mečem 🙂
P.S. Veselé paničky windsorské
„Card“ nebo „kort“ pořád odkazují na karty, které se ve veřejné dopravě používají dávno. „Lítačka“ je jen WTF?
Přejmenujme tedy aplikaci na Lítačkard.
Předem se omlouvám za zatahování politky do diskuse. Pan Beránek, pokud vím, je z Pirátské strany. Pirátskou stranu jsem vždycky měl za velkého obhájce svobody na internetu. Přesto p. Beránek vidí ideál v aplikaci Fairtiq, která cestujícího sleduje po celou dobu jeho cesty, viz starší článek: https://zdopravy.cz/svycarska-aplikace-slavi-rok-ve-zlinskem-kraji-celkem-prodala-pres-pul-milionu-virtualnich-jizdenek-250540. Připadá mi to absurdní.
To je jedna věc. Druhá věc (opět z pirátského programu) je podpora open source a technologické svobody. Např. to, že si každý má právo vybrat, jaké zařízení a jaký operační systém bude používat. Což rozhodně neznamená nutit lidi používat proprietární služby typu Google Play (nemluvě o digitální suverenitě), bez kterých vám ani stávající lítačka ‚oficiálně‘ (ne, že by to nešlo snadno obejít) nedovolí koupit si jízdenku. A přitom existuje interoperabilní standard přístupný pro všechny – web. Proč si nemůžu koupit jízdenku v eshopu, jako u ČD? (klidně na jméno, pokud se bojíte sdílení, ale samozřejmě to schopný člověk může obejít… Číst vice »
Nebo ještě lépe, mít otevřené API pro nákup jízdenek, ať mohou vznikat alternativní a konkurenční a komunitní aplikace a vyhraje nejlepší
A pak vás na té cestě bude sledovat někdo třetí úplně cizí.
Pořád si můžu vybrat, komu důvěřovat. Pokud je to open source, můžu si to zkontrolovat. A pokud kódu nerozumím, pořád je pod dohledem komunity, a kdyby tam bylo něco podlého, někdo na to upozorní. Zrovnatak jako si můžu být na 99% jistý, že na mém linuxovém desktopu není žádný cílený spyware, přestože jsem všechen kód nečel.
A buďtě si jistý, že pokud tomu nebude aktivně bráněno, komunitní open source alternativa vznikne. Zatím tomu tak snad u jakéhokoli produktu bylo.
Otevřené API pro nákup jízdenek by dávalo smysl u tarifního systému jako má PID, kdy si koupíte jízdenku na konkrétní čas a pásma. (Navíc by fungovalo jen online).
Pro aplikaci typu Fairtiq by to možné nebylo, protože by dříve či později někdo napsal aplikaci, která by v případě kontroly ukázala, že jste nastoupil v předchozí stanici – a jinak by žádné jízdenky nenakupovala. Nebo by ta aplikace musela odesílat polohu uživatele průběžně na server, což by vyžadovalo neustálé online připojení a bylo z hlediska ochrany osobních údajů daleko horší.
Ano, však o takovém systému mluvím. Jako alternativu ke stávající Lítačce. Fairtiq like systém může být pro někoho option navíc, ale není to důvod neumožnit vybrat a pořídit si jízdenku dopředu manuálně.
(Pokud nechápete, proč je to důležité, jsem si jistý, zeptejte se prosím spolustraníků, kteří se těmto tématům věnují.)
A jakých spolustraníků? Vy máte nějaké spolustraníky?
Tak si kupujte papírovou za hotovost 😉
Až na to že:
(1) budou cenově diskriminované (což u papíru jde ospravedlnit náklady, ale znamená to, že to není rovná alternativa)
(2) ne vždy je rozumná možnost si ji koupit, při různém navazování dokladů po cestě atp.
Ale:
– i tak jsem rád aspoň za ně
– dá se čekat, že do budoucna bude tendence je zrušit
Je to rovná alternativa. Vybral jste si variantu, se kterou má dopravce vyšší náklady, tak ty náklady zaplaťte. Proč by vaši volbu měl dotovat někdo jiný.
Však já neříkám, že by měly být papírové jízdenky za stejnou cenu jako elektronické. Říkám, že není problém, aby byly nabízené elektronické jízdenky interoperabilním a nediskriminačním způsobem.
Ta API na nákup jízdenek již existují, protože Lítačka je používá. Jen jsou (oficiálně) neveřejná. (Jistě by se to s trochou snahy dalo reverse engineerovat.) Jen by stačilo je zpřístupnit, a případně přidat možnost koupit jízdenku na jméno, což je v celkovém objemu prací na tom systému celkem drobná změna a marginální náklad pro zajištění rovného přístupu k veřejné službě. (A i kdyby drobný náklad vadil, klidně bych jim ho zaplatil, kdybych měl jak :D)
Nejlépe drobnými mincemi. Mince jsou starší než bankovky. Kdo to kdy viděl platit nějakými papírky!
A když už jsme u toho, co takhle rovnou oficiální Lítačku (a další OICT projekty) uvolnit jako open source? Vývoj platíme všichni. Proč bychom neměli mít rovné možnosti využít jeho výsledky.
Já úplně beru, že nemůžu po veřejné instituci chtít, aby vyvíjela aplikaci pro moji menšinovou platformu. Ale kdybych měl ten kód, mile rád si ho portuju sám (a poskytnu zbytku své menšiny). I kdybych neměl kód a měl aspoň oficiální API, mile rád si ho napíšu od nuly. Ale zatím je mi v tom aktivně bráněno.
S tím nákupem jen přes google play – jak řekl autor aplikace Spojenka https://www.spojenka.cz/ – ochrana proti nelegálnímu nakupování jízdenek by měla být v přepravních podmínkách a zákonu, ne uživateli aplikace házet klacky pod nohy.
Piráti a IT? Pokud vím, digitální informační agenturu zakládal pan Bartoš a tato agentura porušuje GDPR na svých stránkách a nikdo to neřeší. I jako nevolič jsem doufal, že je právě IT ta jejich vize, ale potom přesně nefunguje portál občana několikrát ročně a půl roku PID lítačka, takže jsem vyléčen 🙂
Odkdy jsou Pirati za svobodu? Vzdyt je to krajne levicova strana.
Piráti nejsou ani náhodou krajně levicová strana. A osa levice/pravice je ortogonální k ose svoboda/nesvoboda.
Mně ne. Jsem pro FAIRTIQ všemi deseti.
Co má aplikace sledující trasu cestujícího společného se svobodou internetu? Navíc ta aplikace je založená na tom, že platíte za skutečně projetou trasu. Takže byste buď musel pípat aplikací při každém nástupu a výstupu do/z dopravního prostředku a aplikace by vaši trasu sledovala takto, nebo ji sleduje jednodušeji podle polohy telefonu.
Pokud je to dostatečně anonymizované, tak proč ne? Cestující to mají rádi, což je pravidelně vidět i tady v komentářích.
Anonymizovaná asi být nemůže, když se podle polohy vypočítá cena jízdenky pro konkrétního cestujícího. Ale jinak máte pravdu, cestující to tak chtějí. Jenom u Piráta takový postoj prostě překvapil.
Piráti už se dávno od “svobody” prokopali, ke svému pravému já, a to novodobí komunisti … viz pokus Hřiba o sledování lidi podle toho jak se točí elektrohodiny
„Sledování lidí“ – no, taky jste to mohl nazvat třeba zabíjením lidí… Jinak to, že s někým nesouhlasíte, ještě neznamená, že je to komunista.
Rozumím Vašim obavám. Pirátských principů auditovatelnosti kódu a nešmírování se rozhodně nechci vzdát. Fairtiq uvádím jako příklad ticketingového nástroje, který by se (nejen) mně líbil ideálně jako opt-in pro svoji jednoduchost a uživatelskou přívětivost. Diskuse však teprve začíná.
Za velký přínos bych považoval balík velkého množství agregovaných a anonymizovaných dat o směrovosti cest pro zlepšení plánování obslužnosti do budoucna. Naopak nevýhodou takového externího řešení by samozřejmě byly extrémně vysoké poplatky dodavateli. Zajímá mě názor veřejnosti, zda se městu vyplatí mít vlastní vývojový tým a rozvíjet in-house řešení, kde by externí dodavatelé zajišťovali pouze dílčí komponenty.