Lítačka by se měla přejmenovat, cizinci názvu nerozumí. Prodej jízdenek je zastaralý, řekl nový šéf pražské dopravy
Obnovení tramvajového provozu na rekonstruované ulici U Výstaviště. Foto: Ropid
Budoucí pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek popsal svou vizi pro klíčovou dopravní aplikaci.
Cely ten nesmysl s nazvem Litacka od neschopne primatorky ani nemohl jinak dopadnout. Ted at to prejmenuji zase zpet na Opencard.
Lítačka je dobrý název, vždy se takhle dlouhodobým jízdenkám říkalo. A že cizinci nerozumí, v Německu taky neočekávám český název
U nás se tomu říkalo tramvajenka.
Ano. Lítačka. To jsou názvy. Jako třeba „chytrý telefon“ když jinde ve světě se tomu říká smartphone… Prostě Česko.
A co je na tom špatného. Jsme v česku tak tu máme česke názvy. Hlavně když tomu rozumím Češi.
to bych taky řekla, že ten název je nesmyslnej. Myslím, že původní název OpenCard byl docela dobrej. Taky mě teda baví jak byli překvapený, že to bylo úspěšný, proboha proč by nebylo? Karta na veřejnou dopravu je tady spousty let, tak to byla jenom otázka toho, že vyměnili jednu kartu za jinou. Ale proč si proboha každá instituce myslí, že má právo vnucovat lidem do mobilu svoje aplikace, to mě teda opravdu fascinuje. Kartu laskavě zachovejte ať už se to bude jmenovat jakkoliv, hlavně ať si zas každej nepředstavuje, že všichni jsou povinný mít mobil když chtějí mít předplatný na… Číst vice »
A co byste chtěla „biletku“?
síťovku. síťovou jízdenku. tak se tomu říkalo v Praze od nepaměti, tedy někdy od dvacátých let minulého století. lítačka je nářečí moravských studentů ubytovaných na kolejích.
Na názvu nezáleží. Vůbec první karta, která se zaváděla někdy po roce 2000 na dneska už mrtvou SID (ale dodnes se dá používat jako elektronická peněženka v PID) neměla žádné jméno a taky to nikomu nevadilo (teda bylo nějaké obecné pojmenování typu platební karta rodinná).
A souhlasím, že by se měla zachovat možnost klasického jízdného v podobě papírové průkazky nebo té karty. Nemusí každý mít chytrý mobil (taky na co, telefon mám na telefonování a na to stačí obyčejný), a to nemluvím o jeho zahlcování milionem různých aplikací.
Tap as you go a hotovo.
To jsem čekal. Čím blbější, tím lepší. Hlavně když je to anglicky.
I v Brně to mají, tak nevím proč ne Praha.. a funguje to super, stačí přiložit mobil nebo kartu při nástupu a při výstupu a částka se sčítá v průběhu dne, dokud nedojde k dosažení stejné ceny, jako stojí denní jízdenka. Poté už člověk víc neplatí.
Na konci věty jste zapomněl psát anglicky.
V Bratislavě nají Ťapni sa ( nebo tak nějak) jinak srovnání poskytování informací na monitorech ve vozech a na zastávkách, Praha,Brno, Vídeň, Bratislava – nejlepší podle mně jednoznačně v Bratislavě, i jak elegantně zakomponovali do téměř všech hlášení angličtinu. A ve vozech se příjemně topí, ne jak v Brně
Proboha, proč zase budeme muset utrácet za novou aplikaci? To myslíte vážně, že ti programátoři nečekali, že to budou používat miliony lidí? Neuvěřitelné. Aplikace se mají psát tak, aby tam šlo snadno přidávat nové funkcionality a šlo to přizpůsobit pro vetší počet uživatelů..
A vrchol amatérismu je, že kompletnímu přepsání říkají “technický refaktoring”. Achjo :(((
Palce ať dávají prosím jen programátoři. Od ostatních to nedává smysl
A kdyby to někomu náhodou nedošlo, tak mluvím ze zkušenosti programátora. A to ani nejsem nijak špičkový, ale to co jsem psal, jsou základy, které musí znát každý, kdo se programováním živí.
Programátor píše, co mu SW inženýr zadá a ten vymýšlí to, co si zákazník objedná a zaplatí.
Ne vždycky. Pokud SW inženýrovi záleží na tom, aby měl dobré jméno a dělal věci, které nejsou v rozporu s jeho přesvědčením, tak zákazníka upozorní na věci, které nejsou ideální a spolu se snaží vymyslet něco lepšího. Samozřejmě někdy je zákazník příliš tvrdohlavý a nedá se nic dělat…
Ale ve všech oborech by měl odborník konzultovat řešení se zadavatelem, aby se předešlo problémům o kterých nezasvěcený člověk ani netuší, že existují.
To je sice pravda, ale zadavatel to musí taky zaplatit.
Ale podle toho, co se píše v článku, jim nejde o to, jak je to naprogramováno, ale jak se to jmenuje.
Zase musej lézt cizincům někam, kromě přejmenovávání zastávek, např. Hellichova.
Byl jsem letos na Mallorce, nevím, kdo jiný tady z diskutujících. A uhodl by někdo, kdo tam nebyl, co znamená Tarjeta Intermodal?
Jde o název, z kterého by mělo být jasné, že jde o jízdenku: Klimaticket je „ticket“, uvedaná „Tarjeta“ v překladači také „ticket“. Zkuste zadat do překladače „Lítačka“: Bing to přeloží docela použitelně „Travel Card“, nejpoužívanějsí Google překladač anglicky tvrdí „Flying Card“, asi nejlepší překladač Deepl přeloží jako „Flighticket“. Lítací jízdenka pro pražskou MHD asi není pro každého srozumitelné.
Tak ono by stačilo lokalizovat název aplikace v Google play/App store.
Oba to umožňují.
Já jsem to ale psal hlavně kvůli tomu, že tam si to prostě pojmenovali PO SVÉM španělsky a houby řešili, jestli tomu cizinec rozumí. Tady musíme lézt všem do p—–e minimálně s angličtinou a stupidními zkratkami typu P+R.
Ale „lítačka“ není po našem. Lítačka v Praze je vojenská policie. Jízdenku tak pojmenoval někdo z Moravy.
Nás ale nemusí zajímat, jestli tomu rozumí nějaký cizinec. Tarjeta Intermodal, je jen pro obyvatele Mallorky a houby tedy záleží na tom, jestli tomu rozumí někdo jiný.
Že by Lítačku potřeboval cizinec, který sem přijede tak na týden, to bych nepředpokládal.
Takže rovněž není třeba, aby tomu cizinci rozuměli.
To platilo, dokud to byla jen předplatní jízdenka. Dneska je to aplikace, kterou se kupují jednotlivé jízdenky, vyhledává spojení, platí parkování. Tam už je použitelnost pro návštěvníky citelný plus.
PS. španělsky fakt neumím, na Mallorce jsem v životě nebyl, ale z toho Intermodal bych tipnul, že je to nějaká jízdenka na víc druhů dopravy…
Lítačka intermodal to by šlo? Dnes jsem si zrovna uvědomil, že se cizí diví u nás uživaného názvu pro MHD „mandelinka“. Prostě jiný kraji, jiný mrav.
Na Mallorce to mají vyřešené dost dobře. Nastoupíte, přiložíte kartu, vystupujete, přiložíte kartu. Platí i u přestupů. Systém v noci sám spočítá kolik zón s povolenou dobou přestupu cestující projel a odečte patřičnou částku. Slabinou systému je, že do cest meziměstskými autobusy se nepočítají městské autobusy v Palmě. Ty se počítají samostatně. A vlaky to počítá trochu jinak. Ale musím uznat, že meziměstská síť je na Mallorce výborně řešená a celý ostrov se dá přejet za nějakých 5.40€.
Na Tenerife mají něco podobného, ale zas tolik jsem tam nejezdil, tak jsem jezdil na jednorázové jízdenky, v autobuse koupené u řidiče v metru (tramvaji) čipové z automatu. Ale měla být nějaká možnost si je dobíjet (já i ze sběratelských důvodů kupoval pokaždé novou, ten možná desetník slevy při dobití karty jsem oželel) a právě to mělo být přesně tak. Do tramvaje se pípalo při vstupu a do autobusu při vstupu a výstupu a mělo se odečíst podle cesty, ale dál jsem po tom nešel, tak nevím. Podobný systém má spousta dalších měst. Nevím, jestli by to ale na Prahu… Číst vice »
Pamatujete na openkrad, kterou si měli pořídit všichni pražáci i středočeši (cca 2 miliony lidí) a už po 3/4 milionu jim to začlo kolabovat?To bude asi něco podobného. A programátoři by podle mě měli počítat s nejhorší variantou, tedy že tu aplikaci bude používat minimálně celá republika, plus bych dal tak jednou tolik cizinců. A na to bych nastavil zatěžovací testy, případně bych ještě přitvrdil, dokud se to nezhroutí (tím by se vědělo jaký je strop). A teď je otázka, jestli tohle je v moci programátora, nebo spíš nějakého jeho zadavatele (manažera projektu, který třeba vůbec nemusí být programátor). Jsem… Číst vice »
Se jednou z cizinců asi posereme. Za hranicemi se ne každý systém zabejvá cizincema jak u nás.
Vy jste tedy kozel. Když mám město, kam turisti jezdí (a utrácejí tu, zatím ještě), asi má smysl udělat věci tak, aby sem rádi jezdili, ne?
Zkuste si přečíst i článek a nejen titulek. Od redakce je ale tohle taky klasický clickbait, článek je z většiny úplně o něčem jiném a oni do titulku dají tu nejméně podstatnou věc, o které se budoucí náměstek asi spíš jen tak mezi řečí zmínil – že jemu konkrétně se název nelíbí…
Mimochodem, on se ten název nelíbí ani dost Pražanům. Některým třeba evokuje slovenské slovo hnačka…
Já se ani nedivím, slovo lítačka se pro předplatní legitimaci (tramvajenku) používalo mimo Prahu, od žádného pražáka jsem to nikdy neslyšel, ti tomu většinou říkali legitka. Takže je zajímavé, že se z toho stal oficiální název. Přijde mi to podobně absurdní asi jako kdyby se metro přejmenovalo na krtka.
Jasně, zrovna Litacka je největší bolest, co Praha má.
Neskutečné množství cykloinfrastruktury, kterou nikdo nepoužívá, přecpané rozpadající se silnice, jejich naprosto nesystémová a neefektivní údržba a vůbec celá dopravní infrastruktura napadená aktivisty.
Když si člověk projede velká města okolních státu, vidí to tragické zaostávání Prahy za posledních 30 let. A tohle je jen vyhlídka na další stagnaci.
Je vcelku běžné, že lidé si neustále stěžují na to, co mají, a naopak vychvalují to, co je v cizině. Vy jste toho ukázkou.
Spíš nedostačující cykloinfrastruktura, která by byla použitelná pro běžné uživatele
(Mimo stezky podél Vltavy – které jsou v centru přerušené – plus stezku podél Rokytky …)
Cyklo infrastruktura má význam jediné v případě, že je pro ni dostatečná šířka silnice. V centru Prahy je to nesmyslné a působí to velké problémy, protože vozovka je tam vedle tramvaje úzká, i bez cyklostezek to tam bylo často ucpané a neprůjezdné….a tak nám tam nacpal Hřib ještě cyklopruhy. U nás udělali cyklopruh v protisměru jednosměrné uličky, kde po obou stranách parkují auta a místo je mezi nimi jen taktak na projetí osobákem, když se na vás vyřítí zpoza rohu cyklista v protisměru, je to fakt o držku, není kam uhnout. Cyklostezky prostě mají být tam, kde je místo tak… Číst vice »
Praha má nedostatek použitelné infrastruktury.
V článku se ale nepíše, že Lítačka je největší bolest. Je to jedna z věcí k řešení. Jinak problém s dopravní infrastrukturou má jediné řešení – že se lidé budou přesouvat z aut k ostatním druhům dopravy. Tedy k pěší dopravě, cyklistice, MHD, přinejhorším sdílená auta nebo taxi. Jednou z věcí, která k tomu má přispět, je právě i kvalitní dopravní aplikace.
Ano, Praha v posledních 30 letech tragicky zaostává, protože se pořád cpou nesmyslné peníze do aut, což je extrémně neefektivní a kvalitu života v Praze to zhoršuje.
Jakmile nějaká alternativní forma dopravy začala být populární, město ji obratem zařízlo.
Nepletete si doufám alternativní formu dopravy s předraženou atrakcí pro přesun často opilých turistů od hospody k hospodě, případněod hospody do jejich AirBnB, že ne? 🙂
Nevšiml jsem si, že by město zařízlo MHD nebo chůzi. Ne že by byly nějak preferované, chůze je někde na pomezí „ještě to strpíme“ a „občas uděláme nějaký naschvál“, ale nenazýval bych to zaříznutím.
Pán je zelený, tzv. „Pirát“, nebo bě psychiatrické diagnozy najednou?
Mou kvalitu života spíše zhoršuje cestování v přecpané MHD, teď v zimě s bonusem zapáchajících individuí, jezdicich od někud někam kvůli počasí. Dekuji nechci, zlaté auto.
Ta MHD je přecpaná proto, že stojí v zácpách tvořených auty. Jinak klidně si jezděte autem – ale za své a neobtěžujte a neomezujte tím ostatní.
„problém s dopravní infrastrukturou má jediné řešení – že se lidé budou přesouvat z aut k ostatním druhům dopravy“
Jsem ovšem zvědav, jak dlouho takové přesouvání vydrží, když řidiči spíš odchází než aby přicházeli. Tak potom nebude div, až se budou prodlužovat intervaly, protože pro ty autobusy atd. prostě nebude dost řidičů. S tím jde taky otázka, jak dlouho lidi budou mít trpělivost čekat na další spoj, když jim ujede o minutu, a to nepočítám cestující s kočárky a dětmi.
Nedostatek řidičů je jenom otázka jejich platů. A stejně je to jen dočasný problém, než budou autobusy samořiditelné. Je otázka, co nastane dřív – zda budou v ČR dřív běžné samořiditelné autobusy, nebo zda se dřív v Praze omezí protežování aut.
Neskutečné množství cykloinfrastruktury, kterou nikdo nepoužívá? V Praze? Jste se snad úplně pomátl
Od podzimu do jara tam jezdí jen kurýři, pokud zrovna nejedou po chodníku.
Druhý pruh je permanentně přecpaný auty, kterým se kvůli cyklopruhu jeden pruh ubral.
Výsledek je vidět denně – permanentní kolony až za Prahu, ztráty jdou do desítek milionů.
Ovšem nový náměstek má největší starost o název té technologicky zastaralé karty…
Není nad to se inspirovat v zahraničí, nezapomenu na skvělou kartu Suica, se kterou jsem objel celé Japonsko – MHD, příměstské vlaky, Shinkansen, lodní převoz, dokonce i automaty na nástupištích
To má Praha za to s kým se tahá.
?
Nebo taky To vás pámbu trestá, že se nemodlíte 🙂
Ale mezi pirátskými aktivisty je těžké najít někoho, kdo alespoň nebude škodit, rozvoj už je vyloženě mimo jejich obor hodnot.
Fairtiq je nesvobodná aplikace, vnucuje jediné možné jizdné, které mi nemusí vyhovovat. Takže je to pro ně, že z cestujícího vytěží maximum nikoli pokrok.
Těch jízdných je tam tolik, kolik tam objednavatelé zadají.
V ČR je asi nejvyšší míra podbízivosti vůči zahraničním návštěvníkům, jakou jsem kde zažil. Naposledy jsem šel do kolen při zjištění, že věž Staroměstské radnice se oficiálně jmenuje Tower, jak hlásá nápis u vstupu. Vytěsňování češtiny na pro národ symbolických místech potom ostře kontrastuje s hrdostí, pro kterou mnozí úředníci horlivě bojovali třeba proti opodál stojící replice Mariánského sloupu.
je fakt, že když je našinec v Praze, tak aby měl k tomu slovník…už ani Češi se nedomluví Česky.
Praha je jedno z nejhůře připravených měst na zahraniční turisty, které jsem kdy viděl. Na to, kolik zahraničních turistů sem jezdí, je absolutně ignoruje. Drtivá většina informací je pouze v češtině. Město a stát má minimální snahu zemi propagovat v zahraničí, takže většina turistů sem přijede maximálně se záměrem „legálního“ hulení, levného chlastu a trdelníků a korunu tomu dává naprosto nulová snaha eliminovat činnosti, které se zaměřují jen na podvádění a „okrádání“ turistů. Místo nabízení relevantních služeb atraktivních pro slušnou klientelu centrum vypadá jak cirkus pro alkoholiky. Praha má asi nejmenší míru podbízivosti zahraničním návštěvníkům, jakou jsem kdy viděl a… Číst vice »
Praha = Disneyland
JJ, máme přesně takové turisty, jaké lákáme a jakým umíme něco nabídnout. A máme je přesně tam, kam je tlačíme.
To, že Praha má nejvíc těch nejprobklematičtějších turistů a že se koncentrují na velmi omezené ploše v centru, kterou tím přehlcují, to opravdu není náhoda. Přesně to odpovídá tomu, jak je město dělané a co návštěvníkům i obyvatelům nabízí…
No nevím. Češtinu už v centru Prahy skoro vůbec nevidím. Všude samá angličtina.
Tak nějak. Co když turista bude chtít okusit místní kulturu a půjde do divadla na činohru? Budou tam titulky? Co když bude chtít jít do supermarketu? Ne všechny výrobky a etikety s cenou jsou vícejazyčné. Co když bude chtít poznat valašský folklór? Jsou v Rožnově pod Radhoštěm na tohle připravení s mají vícejazyčné popisy? Současná technologie umožňuje, aby si stát zachoval svůj jazyk. S výjimkou důležitých informací, které mají být psané mezinárodně. V Rumunsku, Německu, Dánsku nebo Nizozemsku jsem si taky dokázal poradit. A to je Evropa, kde co stát, to jiný jazyk. Angličtina navíc není všespásná. Podle mě se… Číst vice »
Jo některá divadla projektor na titulky mají a u vybraných her anglické titulky používají.
A která to jsou?
V Praze jsem to viděl v Národním, v Dlouhé a Na Zábradlí, ale tipuju, že to má i řada dalších, jen jsem v nich nikdy nebyl na hře, kde by to použili.
Je to tak, v Praze ale i jinde v Česku už si připadám jako v Anglii, kde jaký obchod musí mít anglický název. Přitom v Rakousku, v Německu, ve Francii, v Polsku jsem takové nesmysly neviděl, snaží se používat národní jazyk.
Co mi je do cizinců, ať se na učí česky. Nám to taky v zahraničí nenosí nikdo na zlatém podnosu…. Název bych nechal
v neanglicky mluvících zemích je zcela přirozené a ocekavatelne, ze bude většina turistických míst v angličtině.
na tom bychom měli trvat především…Ukrajinci to umí a ostatní jsou honorace?
No, zrovna v tomhle případě je název srozumitelný spíše cizincům (náplavám) z Moravy, než místním. 😉 Takže klidně změnit, ale hodně záleží i na tom, aby ten nový nebyl ještě blbější (za každou cenu anglicky), to pak zase radši nechat.
Nechme ho, ať napřed ukáže, co umí. Nadávat můžeme až potom.
opravdu nechci za všechno platit elektronicky 🙁
Proč přejmenovat? Název Lítačka jsme běžně používali v letech 1987-1992 na studiích na ČVUT. Já také nerozumím MHD v Lisabonu, vracení PET lahví v Maďarsku v automatu atd.
slovo lítačka je odvozeno od oboustranných křídlových dveří, které se otevírali vždy do směru chůze. On se to nikdo nesnaží vysvětlit.
Jenže takové dveře (lítačky) jsou jen na saloonech z divokého západu. Rozhodně ne v MHD. Myslel sem že s lítačkou můžu lítat po Praze dle libosti…
Zrovna to jediné s tím nejde – máme vlaky (včetně podzemních), tramvaje, autobusy (včetně trolejových), lanovky i lodě, ale není žádná linka obsluhovaná letadly či vrtulníky. 🙂
jsem je zažil i v nemocnicích, když se jelo s ležícím pacientem, tak se do nich jen vrazilo, ale byly i v sálech u nás… něžné byly od 30 do 80. let.
Fakt jste v tomhle významu někde slyšel slovo lítačka v jednotném čísle?
Dveře se otvíraly…
Jako Pražák jsem slovo Lítačka slyšel až z úst Krnáčové, tedy slovenské náplavy. V Praze se tomu říkalo tramvajenka.
No já v Praze strávil pár let na studiích a jinak než lítačka jsme tomu neříkali.
Lítačka se odjakživa říkalo hlídce vojenské policie, která na vlakových a autobusových nádražích kontrolovala záklaďáky, jestli mají v pořádku vycházkovou knížku (a v ní řádně zapsanou vycházku, opušťák nebo dovolenku) a tudíž jestli náhodou nedezertovali z obrany socialistické vlasti.
Jenže tuto buzeraci z vás mladých zde v diskuzi už asi málo kdo pamatuje.
To jsem si taky dlouho myslel, že je to název používaný pouze lidmi, kteří se do prahy přistěhovali (sám jsem to slovo poprvé slyšel na VŠ od spolužáků z kolejí). Ale později jsem zjistil, že to tak není, v některých částech Prahy ho používali i lidé, kteří tu žijí celý život. V jiných (třeba těch, kde jsem bydlel já) zase tu tramvajenku.
To jste tedy jako Pražák neměl moc přehled o tom, jak mluví náplavy z východních Čech.
Název Lítačka tu byl myslím dříve, než se používal název Tramvajenka. Ale to se bavíme o době před více než 50 léty. Krnáčová to vzala z té dnes již vzdálené historie.
To je super, že jste si na porovnání vybral skoro ty nejhorší příklady, co jste mohl. MHD v Lisabonu je bordel, kterému nerozumí ani místní a všichni tam jezdí Boltem. A Maďarsko je celé jeden velký cirkus.
Co se třeba inspirovat ve vyspělých státech? třeba ve Skandinávii vám všechno perfektně vysvětlí v angličtině. Protože ví, že honění si ega na turistech jim nic nepřinese.
Nemusí jít o honění si ega, jen dávání si pozor na opačný extrém. Turista sem jede – předpokládám – poznat místní prostředí, tudíž nějaké popisky v rozšířenějším než českém jazyce jsou dobré, na druhou stranu by neměly být těmi hlavními, jedinými a zvýrazněnými za účelem komerce. Nedělejme z Prahy ještě větší pouťovou zábavu, než už (bohužel) je.
MHD v Budapešti nebo Szegedu bylo bez problémů. Vlaky kupujeme v aplikaci. Tak jaký cirkus? Ve Finsku byla veřejná doprava taky bez problémů. Horší byla Bukurešť, tam nemají na zastávkách ani jízdní řády. Musel jsem se řídit Google mapami. Ale jízdenku jsme si koupili opět v aplikaci.
Název Lítačka jsem poprvé slyšel od té prešpurské husopasky, co dělala v Praze primátorku. Vždycky se tomu říkalo tramvajenka……
Z IDS z krajů nicméně patří PID k lepším. Úplně nejlepší je DÚKapka, dobrá IDOLka aj. Děs běs CB, KV i jiné.
Inu pirát. To zas budou nápady.
Klima tickets, to je krásně skopčácký název. Ještě v názvu chybí neco jako LGBT ticket.
👌🤣
Novinky.cz jsou jinde.
To sice ano, nicméně název „Klima“ je podobně hloupý. Klima neochráníme tím, že budeme jezdit (a obecně spotřebovávat) více než dosud, jakkoli naoko „zeleně“, nýbrž že to budeme činit uvážlivě – a ano, ve větším počtu/množství lépe hromadně, lépe pak po kolejích.
Název do Prahy zatáhla Krnáčivá. V Bratislavě snad normální název. Jsem rozený Pražák, a tak sděluji, že v Praze byla tramvajenka nebo ještě dříve síťovka. Ten název znamenal, že cestující mohl přestupovat do celé sítě vozů pražských DP.
Vzal jste mi to z klávesnice. Úplně živě si vzpomínám, jak argumentovala, že tramvajenka přeci není jen na tramvaj.
Protože by to cizince (i ze Slovenska) mátlo. 🙂
Síťovka je taška
To taky. Co z toho má plynout?
Litacka byla po OpenCard konečně krok správným směrem, bez ohledu na název. Že se od dob Krndy moc neposunula je druhá věc.
Krnáčová to spíš jen reinkarnovala. Slovo lítačka se docela běžně v Praze používalo před tramvajenkou. Síťovka se používala taky.
Je mi 63, slovo Lítačka jsem poprvé slyšel až od Krndy….
Moje babička (ročník 1926) nic jiného než lítačka nikdy nepoužívala. A v době novodobé Lítačky už nebyla. Takže tohle užití je evidentně starší než z období Krnacove a spol.
popravdě je mi úplně jedno co si myslí a čemu (ne)rozumí v době online překladačů v rámci jízdného. Mě spíš stále ještě hlodá v hlavě to , že tradiční pražskou tramvajenku, nahrazenou tzv opencard nakonec oficiálně nahradila právě lítačka, tedy slovo v pražské dopravě používané pro pohotovostní četu ( pardon dnes česky asi emergency squad) a v ČSLA pro hlídku která prudila vojáky na vycházkách ve snaze odchytit ty, kteří si jen odskočili z kasáren 🙂 . Prostě mi to slovo tramvajenka pořád naskakuje na první dobrou když vidím svou letitou “ opencard“
OpenKrad 🙂
prosim zmente i barvy aplikace na cerveno-sedivou kdyz uz to budete delat, diky za kamarada.
Jako sjednocení s vozidly sice dobré, ale ta importovaná šedá, která odráží tak akorát orientaci města na beton a asfalt, je i na nich dost nešťastná.
Šedé písmo na šedém pozadí, na to jsou grafici PID experti.
V pohlavním městě přemýšlejí o názvosloví. To u nás v Jihočeském kraji žádná funkční integrovaná doprava a tedy ani žádná lítačka neexistuje a opravdu se neblýská na lepší časy. Naposledy někdy v červnu se kraj k tématu vyjadřoval, teď už jen trpělivě mlčí. Ale máme tu holt letiště.
Byli bychom rádi za ty pseudostarosti, jaké jsou v Praze.
To je proto, že jste bezpohlavní město.
Co na to Kuba? 😁
Kuba je jen neschopná loutka kmotrů z Hluboké, nic víc.
Nejlepší, co by se mohlo stát Jihočeskému kraji, je jeho zrušení. Kdybychom patřili pod Plzeňský kraj, tak by to tu fungovalo podstatně lépe.
Kuba je jen jihočeský Babiš, kterého ještě místní voliči Spolu nestihli odhalit. Jediné co dělá je vlastní PR, takže dělá pouze ty kroky, které jsou pro něj výhodné, ne pro kraj potřebné. To dřív bude stát akvapark v každém okresním městě jihočeského kraje, než funkční systém integrované dopravy.
Zrovna s letištěm by vám „lítačka“ seděla, ne? 🙂 Jinak upřímnou soustrast.
V našem kraji by byla dobrá i defenestračka…
https://www.stream.cz/blanik/proste-krnda-231947
https://www.stream.cz/blanik/litacka-232082
Určitě přejmenovat! To se tehdy Krnda asi s někým musela řádně opít…
Jen aby se neopili ti, již budou vymýšlet nový název – aby to nebylo z louže do bláta.
Najednou to jde když má tenhle názor někdo z vedení, ale když to řikam já že je to pravěk a je to šíleně komoplikovaný pro někoho kdo neni šotouš, tak dostanu sodu. Ale na název už jsme si zvykli, snad můžou udělat pro cizince jinak pojmenovanou variantu, když to udělaj anglicky tak zase budou nadávat češi že je to anglicky.
tak zrovna název aplikace není nejpalčivějším problémem, ovšem cením snahu aspoň něco měnit a zlepšit…v PID by se nejprve měli zamyslet nad hrozným tarifem, který je nejpalčivějším problémem, dále nad zastaralým odbavením – to nahradit ať už funkcí v aplikaci báze FARTIQ nebo check-in/out plat. kartou
Neberte nám Lítačku! Argumenty pre premenovanie musia prísť každému cestovateľovi smiešne. Každé väčšie mesto v Európy s vlastným dopravným systémom má nejakú aplikáciu, všade to funguje inak, všade sa to aj nazýva inak (niekde podľa mesta, niekde podľa dopravného podniku, niekde úplne bez väzby na mhd v danom meste a väčšinou navyše v miestnom jazyku). Neexistuje nič ako univerzálny návod na pomenovanie takejto aplikácie, zato ale existuje množstvo neoficiálnych (niekedy aj podvodných) aplikácií venovaných danému mestu, s úplne inými funkciami. Už len kvôli vyššie uvedenému bude turista vždy hľadať informácie o oficiálnej apke na stránkach mesta/dopravného podniku alebo na zastávkach,… Číst vice »
Lítačka je odporné slovo, které je doslova v rozporu se středočeským subnářečím a uráží spisovnou češtinu. Přejmenování je nanjevýš žádoucí.
Však to taky vymyslela Slovenka Krnáčová. Pražáci měli vždycky tramvajenku.
No to už by cizinec vůbec nepochopil, že jede autobusem na tramvajenku. 😀
fungovalo to pro oboje od roku 1951. Nemluvě o tom, že jsou v Evropě města, kde si s jedním kuponem vystačíte třeba jen v jedné třetině MHD , typicky Glasgow kde jsou dvě autobusové společnosti a ještě metro a všichni tři se navzájem ignorují…
Viva kapitalism. Ach jo
Vážně chcete, abychom pro pár cizinců přejmenovali tradiční název Pražáky a okolím používaný tramvajenka?
O tom tu ale řeč nejde. Bavíme se, proč kvůli cizincům přejmenovávat „Lítačku“. Ostatně největší výzva by byla zafinancovat změnu názvu.
To zas ne: Slovo lítačka ve smysl permanentka na mastnou tyč jsem slíchal už v devadesátkách, ne-li osmdesátkách od starý pražský kamarádky mámy, která ráda mluvila o tom, jak furt někde lítá po Praze. Její další oblíbený slovo bylo stíhačka, a používala ho hlavně při telefonování, když ji někdo naháněl, nebo když mluvila o někom kdo se jí snaží opakovaně dovolat nebo dozvonit.
možná ti mladší; starší cestovali s lítačkou po Praze
Resenim ovsem neni nazev zmenit na anglicky znejici paskvil.
Máte jistě na mysli paskvil typu „spyder“, „wyn“…
To spíš něco jako OpenCrad… 🙂
To sice ano, zavlekla to sem slovenka Krnda, ale už je to tady tak dlouho že si na to každej zvyknul.
Myslím, že více uráží spisovnou češtinu „bidlet“, „mamynka“ apod.
O počinech stran shody podmětu s přísudkem zejm. v některých článcích ani nemluvě.
Mně samotnému se dělá zle, když to vidím a vzpomínám na školní léta, jak jsme na tato pravidla, jak říkali naši učitelé „DO ZBLBNUTÍ“, psali diktáty a různé písemky.
Tak si také vzpomeňte, jaké známky z těch diktátů, písemek a slohových úloh dostávala většina vašich spolužáků. Podle mého názoru většina Čechů nemá na to, aby zvládli psát bez chyb. Múže nás utěšit, že například Francouzi jsou na tom ještě hůř.
Myslíte, že Vy zvládnete psát bez chyb? Co myslíte, píše se „múže“ nebo „může“…?
Zkuste mi vysvětlit, co ten výraz „Lítačka“ vlastně znamená? Já vždycky když jsem v praze a slyším, jak se řidič příměstského autobusu ptá, jestli mám „lítačku“, tak bych vraždil 🙂 Něco tak stupidního, to člověk jen tak neslyší 🙂 Ani ta naše brněnská „šalinkarta“ není tak mimo, protože to aspoň vystihuje, k čemu to slouží a hlavně to není oficiální název 🙂
„Lítáte“ s ní po celým městě. Název mi z principu nějak zvlášť nevadí, jsem rád, že se aspoň do toho nevložilo nějaký vemeno, který by bylo schopný udělat z toho „Lýtačku“
Tak říkejte Lítačka na Slovensku. V Česku, resp. v Praze se používá název tramvajenka, stejně jako v Brně nebo Ostravě má také vlastní názvy.
Jo, v Ostravě je dopravní systém pod zkratkou ODIS.
ODIS-karta je pak pojmenována zkráceně ODISka.
Jen se trochu obávám, jakou reakci by vyvolalo pojmenování ve stejném stylu, odvozené od zkratky PID. 🤔
Nám? 😄
Proč by měli cizinci rozumět Litačce, když je hlavně pro rezidenty? Nebo jako fakt cizinec rezident to nedá? A nestačí mit vice jazyčné mutate? I když čeština, angličtina a Ukrajinština asi pokryje drtivou většinu…
Přesně – pro cizince/návštěvníky by měla fungovat obdoba Pípni&Jeď – nastoupíš – pípneš, vystoupíš – pípneš. Systém si cenu apod. ohlídá sám. Nic jednoduššího, zejména pro turisty, snad ani vymyslet nejde.
Nemusí nic instalovat, nemusí řešit tarify apod.
Přesně, jako v Londýně. Nemuset se při návštěvě otravovat s Travel Cards a Oyster Cards je obrovský plus. Bohužel, v Praze mi přijde, že je systém schválně složitý, aby mu co nejvíc lidí nerozumělo, a pak snadno padlo za oběť lovcům pokut.
On by tomu měl hlavně rozumět rezident, a ne se bát vojenské kontroly. 😉
A rezidenti tomu rozumí jak? Co znamená slovo „lítačka“? Jaký to má vztah k Praze, MHD, PID? To je jen naprosto náhodný shluk písmen 🙂
Aplikace se jmenuje PID Lítačka. Z toho je to snad patrné dost. Používá se k lítání po Praze. Co takhle Plzeňská karta, dává to snad větší smysl?
Jen létání zatím PID neumožňuje. A ubrat trochu spěchu (jímž paradoxně vznikají zdržení – např. pod eskalátory či v kolonách aut – aby byl někdo někde dřív, což nakonec není) by nám místním neškodilo. 🙂
Pokud to má být hlavní aplikace na vyhledávání spojení a nákup jednorázových lístků, musí tomu rozumnět i cizinec. Kdyby to byla aplikace jen pro rezidenty (tedy jen na dlouhodobé kupóny), bylo by to jedno.
Za minimum vstřícnosti k návštěvníkům bych přitom považoval název bez specifické diakritiky. Nemusí být anglicky, nemusí vlastně ani nijak extra vyjadřovat, o co jde, to se člověk naučí.
Viz Oyster card v Londýně, kde ten název ani žádnou přímou spojitost s Londýnem nebo dopravou nemá (a AFAIK to byl jeden z důvodů jeho volby). Naopak zoficiálnění lidového názvu v Praze byla kravina, ještě jakž takž použitelná, dokud to byla fyzická karta sloužící jen pro dlouhodobý předplatný. Převzetí názvu aplikací, která má daleko víc funkcí, už je z hlediska použitelnosti tragédie…
A významu tramvajenka, který se také používá rozumí? Tak hlavně ať tomu rozumí cizinec, proto tady žijeme, kvůli cizincům.
Tramvajence hlavně rozumí Pražané, na rozdíl od Lítačky. 🙂 V přehledu tarifu by mohl být překlad Tramcard (hmotná podoba), nebo Tramapp (nehmotná), či najdou-li pokročilejší angličtináři lepší…
Vůbec to nemusí být anglicky. Naopak, něco českýho by bylo lepší. Ale ne takovej špek s pro cizince nezvyklou diakritikou a ještě dlouhý a v případě zadání do překladače zavádějící slovo.
Klidně český, klidně bez přímý souvislosti, nebo naopak klidně související zkratku. „lidová slovesnost“ si to stejně upraví a zkomolí a vytvoří neoficiální podoby. A to je dobře, blbost byla vzít jednu z těch lidovejch podob a udělat z ní oficiální název.
Tak aby si někdo nestěžoval, že to přeci není jen na tramvaje, tak mě napadlo PubCard a PubApp (třeba jako je aplikace PubTran), ale asi by pak od toho taky někteří očekávali něco úplně jiného… 🙂
Třeba Fahrkarte, ale lítačka je myslím dostatečně srozumitelná a vchází z historie.
PraGo?
Asi nejlepší by bylo aplikaci pojmenovat prostě „pid“. V ikoně už to je a v komunikaci jde vždy mluvit o „aplikaci pid/pid app“. Podobně to mají třeba v Helsinkách s aplikací HSL.
Klidně může zůstat lítačka a pro zahraniční návštěvníky to v Google Play i App store pojmenovat jinak. Jde to a není to těžké, bohatě by stačilo jenom doplnit název o nějaký přívlastek „Prague public transport app“.
PID je zánět pánevní, tak proč ne, aspoň to některé odvrátí od sedání na ty polstrované sedačky. Hraje to podobnou roli jako ty žluté tyče varující před žloutenkou.
Trefa. Jinak mi to připomělo, jak jsem návštěvě ze zahraničí vysvětloval, že šedesát kilometrů za Prahou jezdí „Pražská“ doprava. Do vysvětlování propojení ROPID a IDSK, jsem se v zachování jejího duševního zdraví nepouštěl. 😀
Ve Finsku se s HSL člověk také dostane docela daleko za hranice Helsinek. Už v pásmu B je Espoo, což je jiné město. V pásmu C je Vantaa atd.
A mají tam dva integrátory?
No co, pokud by dokonali pojmenování krajů podle krajských měst (jakkoli mně osobně se toto z určitých důvodů příčí – krajské město nemá být pupkem světa), byl by to stejně Pražský kraj.
Přitom tu byl Podbrdský i Povltavský kraj. To, že je Středočeský kraj slepenec zcela rozdílných oblastí, je celkem jasné.
No na to, že tu medicínu mám vystudovanou, tak jsem se se zkratkou PID ve významu, který píšete, zatím ještě dosud nesetkal. Ne že by se v medicíně nepoužívala vůbec – kolegové imunologové to používají pro primary immunodeficiency (a funguje to v i češtině – primární imundeficience / imunodeficit).
Ale je fakt, že v medicíně se často stává, že ty zkratky jsou takové nějaké – jak to říct slušně – oborově specifické. Třeba IM může být infarkt myokardu, nebo také infekční mononukleóza… 🙂
Na památku navrhuji Hřib karta (mushroom card) po vzoru oyster
Lítačka je od roku 2016. Jaká je souvislost s Hřibem?
Na památku
dal bych tomu název Krnáčcard
No, ta se tím názvem chlubila.
Krndacard?
To by bylo Boletus Card, LOL.
No spíš Bolete Card, nebo chcete mišmaš latiny s angičtinou? 🙂
Nerozumiem problému s názvom. Načo mu kto potrebuje rozumieť? Strácajú sa tisíce turistov (a domácich) a v Londýne preto že miestna kartička sa volá Oyster čo nemá žiadnu väzbu na nič?
Protože hovorové názvy člověk který neovládá češtinu nepochopí a nedávají mu smysl. Nejlepší jsou jednoduché názvy, které dávají smysl i když neovládáte místní jazyk. To je moje vlastní zkušenost, když vyhledávám MHD v cizím městě.
A keď sa to bude volať Dopravní karta tak tomu bude ten turista neovládajúci češtinu rozumieť viac?
Názov nemusí mať význam, názov je názov, význam je to čo pod tým názvom existuje.
Může si to nechat přeložit. Nebo se může používat přeložený název aplikace. A pořád je tam ten slovní základ „kart“.
Řeknu vám to jednoduše: Z názvu Lítačka se mi kroutí palce u nohou. V Praze byla vždycky tramvajenka. Lítačka se tomu nikdy neříkalo. To vymyslela vaše krajanka Krnáčová. Lítačka se u nás říkalo vojenské hlídce.
V Google play a Appstoru jde mít různé názvy pro různé jazyky. Pokud je toto problém, není nic jednoduššího, než ten název mít v angličtině upravený, třeba doplněný o text v podobě „Prague public transport app“.
Oyster dava smysl?
Navic nejsme v anglofonnim meste.
Super, navrhuji pro Prahu Lobster Card… 🙂
A na taxíky bude speciální Mobster Card.
To je právě to, krátkej název bez nezvyklý diakritiky a nemající přímou vazbu na nic (nebo jen na zkratku, kterou člověk nemusí znát) je v pohodě.
Slovo s nezvyklými písmeny, který když dám do překladače, vypadne něco vzdáleně, ale podivně souvisejícího, je daleko, daleko horší.
Je úplně retardovaný, že každej kraj má vlastní nekompatibilní aplikaci. Naštěstí už aspoň Středočeský kraj a přilehlá území byla pohlcena PIDem.
Mít jednotný systém na celém území ČR by bylo fajn. Systém který vede PID mi fajn nepřijde.
Ono by bohatě stačilo, kdyby v době zavádění tohoto v Praze někdo vytáhl hlavu ze zádi a domluvili se třeba s Ostravou, která to měla implementované dříve a mnohem lépe, mohly být integrované systémy alespoň krajských měst a na zbytky krajů už by to přešlo tak nějak spontánně
No pohlcena. Furt je ten tarif dost kočkopes. např. existuje pražskej 40 Kč lístek a středočeskej 40 kč lístek, oba koupíte v Lítačce a ne, není jedno, kterej použijete…
Neuvěřitelné, jak mnoho ze zdejších diskutujících považuje návštěvníky metropole za druhořadý druh, kterým nemáme vycházet vstříc. Zájmem snad úplně všech je, aby turisté maximálně využívali MHD, a dále nezatěžovali silnice. A jak tomu můžeme pomoci? Snahou o maximální usnadnění cestování MHD – včetně aplikace na nákup jízdenek
Nejsou to jen turisté, Praha je na východoevropské poměry vcelku kosmopolitní město a není důvod, aby místní kteří mají původ na západě komolili název dopravní aplikace.
Na východoevropské poměry… Co má Praha společného s východní Evropou?
Praha je východní Evropa.
A co je pak Vídeň? Ne, Praha je střední Evropa. Východní začíná v Michalovcích.
Vídeň je západní a můžete se třeba stavět na hlavu. To není geograficky, ale podle železné opony. „Střední Evropa“ je ten Východ, který nechce být Východ.
Takže Berlín je podle vás západ nebo východ?
Všetko.
Možná že ty žiješ ve východní Evropě, ale já žiju ve středoevropských Nuslích…
Vyjdou mi vstříc třeba v Bělorusku? Nebo mě budou považovat za podřadný druh?
Pro mě není vypovídající srovnání s totalitním režimem v zemi bez svobod jednotlivce a s násobně nižší životní úrovní.
Pro vás nemusí. Přesto se tam nějaký turista vydá.
Bělorusko bych si opravdu nebral za vzor. V čemkoli.
V Bělorusku netuším, ale v takovém Londýně mi s nákupem jízdenky na MHD vycházejí vstříc maximálně. A asi bych fakt hledal příklad tam než v Bělorusku.
Jak souvisí název Oyster s dopravou v Londýně? Je to zkrátka značka, stejně jako benzínky Shell. České dopravní aplikace se nemusí jmenovat cizojazyčně.
Oyster tady v diskuzi neustále někdo vytahuje. Ale pravdou je, že s ní jako návštěvník nemusíte vůbec přijít do kontaktu. Aplikace se jmenuje TfL, tedy Transport for London a je to jedna z nejlepších aplikací MHD v Evropě.
Přesně tak. Oyster jsem používal až do doby, než začala stačit bankovní karta. Cizinec v Praze přece lítačku nepotřebuje, použije debetní kartu. Jen by se to mělo zmodernizovat. Tedy ne, že to vytiskne jízdenku, ale zapíše do karty. Tady v Bratislavě, pokud mi stačí 30 min jízdenka, nemusím mačkat nic, pouze přiložím kartu. Pokud chci jinou jízdenku, tedy delší čas, 24h, zlevněnou, přidat více cestujících atd., dotknu se na displeji příslušných políček, jsem-li s výběrem hotov, dotknu se ikony zaplatit, přiložím kartu a počkám, než mi displej oznámí, že údaje byly zapsány do karty a také čas, do kdy mi… Číst vice »
Do té karty se nic nezapisuje! Tak jak asi…
Karta slouží jen jako identifikátor. Načte se číslo karty, daný dopravní podnik si uloží do své databáze informaci, že někdo, kdo má kartu s tímhle číslem si koupil takový a takový lístek (nebo se tím „tapnul“ při nástupu), při kontrole se jen ověří v databázi tahle informace…
V Londýně žádná aplikace ani není potřeba. Stačí platební karta v mobilu s NFC nebo i bez něj.
Nemusí to být cizojazyčně. Ale nemuselo by to být zbytečně dlouhé, matoucí a používat pro většinu návštěvníků neznámé znaky.
Ta nesouvislost je naopak výhoda, pseudosouvislost problém.
Další město, které by mohlo být pro Prahu vzorem (Orbána stranou), je Budapešť. Mají poměrně dobře a srozumitelně udělanou appku (lepší než „pid lítačky“, které používám na mastnou tyč), srozumitelné podmínky a přímočarý systém, na rozdíl od pražských zón Pé, Nula, Bé a já nevím co, plus 1, 2, 3, a dál, přičemž bez appky člověk na zastávce nemá ják vědět, kde vlastně je, nehledě na to, že některé zastávky jsou současně ve více zónách. Navíc, některé mají snad i jinou „tarifní hodnotu“ nebo co než ostatní. Dodneška když lezu do vlaku a validuju jízdenku, tak nevím co zakliknout za… Číst vice »
Já bych v první řadě jako turista přivítal aplikaci, která vůbec není potřeba, prostě si pípnu platební kartu při nástupu a tečka, tak jako to dávno mají třeba Ostrava a Londýn, kde mi na to konci dne strhne maximálně denní jízdné.
Třeba i Pardubice. Byl jsem mile překvapen jak lehce to jde provést.
Aj Brno
Pardubice, sice zavedli systém pípni a jeď, ale zároveň s tím rozbili co mohly. Například společné použití Pardubické/Královéhradecké karty v sousedním městě, kdy v HK je opravdu žalostně málo míst, kde si koupit jízdenku (jistě už i HK najel na systém pípni a jeď, ale oproti Pardubicím se zpožděním). Nákup časových jízdenek online, lze pouze s platností nejdřív od příštího dne. Taktéž nelze mít zároveň virtuální a plastovou pardubickou kartu. A hlavně systém si náhodně hází karty na blacklist, jak se mu zamane, stalo se mi vícekrát, první jízda – ok, přestup a terminál hlásí stopku, že karta nelze odbavit,… Číst vice »
A to by asi bylo moc výhodné, že by se nedalo rýžovat na propadlých 30min jízdenkách.
No zrovna název aplikace mi na celém tom složitém tarifním systému přijde to nejmenší.
Pro rodilého Pražáka obtížné vyslovitelný.
Proč by měli názvu rozumět?
Třeba proto, aby tu aplikaci našli. Jak před instalací (v obchodech s aplikacemi), tak po instalaci na mobilu.
Stačí jim dát QR kód na jeji stažení k zastavkam MHD
Dopravní aplikaci je dobré si stáhnout dřív, než když jsem na zastávce. Zejména když jedna z jejích funkcí je tu zastávku najít. Navíc to neřeší problém, abych tu aplikaci našel na mobilu.
Pro hledání aplikace v obchodu s aplikacemi jsou důležitá klíčová slova a popis aplikace ve všech důležitých jazycích. Název je až na druhém místě. Aplikaci Waze taky najdu, když zadám slovo cestování.
Přesně tak. Jestli se aplikace jmenuje QZ255 nebo 192356 je všem jedno. Důležité, že to najdu a vím, že to je aplikace na jízdenky. Nebo snad někdo bude přejmenovávat AliExpress nebo Temu?
Pardon, ale tohle je naprostý nesmysl. Zvláště potom pro orientaci v telefonu. Aplikaci nestačí jen najít a stáhnout ale pak ji třeba někdo chce používat.
Často nainstalované aplikace vyhledávám dle názvu, protože je nechci v telefonu hledat. A pokud má hloupý název, tak to nefunguje. Vy jen hledáte výmluvy, proč někomu neulehčit život. Ale proč?
Dokonalým příkladem je aplikace ČD nebo ZSSK. Každý normální dopravce má aplikaci pojmenovanou dle svého názvu. DB, OBB, VY, cokoliv. Jen my máme Můj Vlak…
Mno, dpp ma aplikaci „pid litacka“ a k ni anglicky popis….
Takže dobře vidíte, já v telefonu jdu podle ikon a ne dle pidi písma.
Popisek u ikony nelze přepsat, jako v každém normálním uživatelském rozhraní?
Myšleno tak, že to ikony se stejně vejde jen nějaká zkratka, logo apod., ne název (anebo je tak pidi, jako popisek).
Samozřejmě. Stejně tak jsem našel aplikace v ostatních státech.
To je takový problém napsat do vyhledávače „public traffic app for prague“? Hádejte, co vám vyjede na prvním místě… PID Lítačka
Na dotaz „Prague public transport“ bez problémů najdete PID. Když připíšete „app“, tak to najde PID Lítačku v Google play i AppStore.
Zkusil jsem dozat položit i takto: „transporte público de Praga app“ a opět to vede na PID lítačku.
Ve slově lítačka navíc není h, ch, ř, šsk, šč – žádný češtinářský špek, který by byl témět nevyslovitelný.
V každom európskom meste sa apka na mhd volá inak, v každom meste zároveň existuje množstvo iných oficiálne sa tváriacich aplikácií. Neviem si predstaviť, že by môj prvý krok smeroval priamo do vyhľadávania v AppStore a nie na stránky dopravného podniku, kde mám istotu že nájdem oficiálnu apku.
V diskusi zmineny Oyster je srozumitelny k vyhledani aplikace pro londynskou dopravu? Intuitivni nazev, vyslovene. Priletim do Londyna, chci do metra a nic jineho mi nevytane na mysli nez ustrice. Co jineho?
Vzpoměl jsem si na „Modrou ústřici“. 😀
Pokud mají v Londýně špatně nazvanou aplikaci, znamená to, že ji musíme mít také nazvanou špatně?
Jasně musíme začít v tom co máme špatně u těch jednoduších věcí.
Mimochodem co kdybycho začali u názvu Správy železnic a konečně to pojmenujeme České dráhy a toho dopravce například Národní železniční dopravce? Tedy když už budeme řešit ty věci, které nemáme dobře.
Obávám se, že pražský radní pro dopravu nemá na název Českých drah ani SŽDC žádný vliv.
Má a to hodnotou jednoho hlasu. Předpokládám, že i o názvu Lítačky by se rozhodovalo demokraticky, tedy hlasováním. Jedinný rozdíl je v síle hlasu. A je pravda, že SŽDC už nepřejmenuje.
Akorát že Praha opravdu nerozhoduje ani o názvu ČD ani o názvu SŽDC. Takže o tom by si mohl pražský radní hlasovat, jak by chtěl, ale nic by to nezměnilo.
Národní? Přesnější by bylo státní (vím, formálně jen skrze akcie, ale…). Pak by byly správcem České dráhy a dopravcem Státní železnice. 😉
Jenže ČD to používají a státní už nejsou dávno. Dnes je to obyčejná alciovka, jejíž akci zatím vlastní stát. https://zdopravy.cz/urad-prirkl-ceskym-draham-pojmenovani-narodni-dopravce-dalsi-rizeni-bezi-23756/
Na anglické klávesnici ten název nejde ani opsat
Je vidět, že pán radní tomu opravdu „rozumí“.
Tvorba nové aplikace není refactoring. Při refactoringu se nepřidávaji nové funkce apod. Z venku se kód po refaktoru chová skoro stejně, pouze kód je čitelnější a možná rychlejší.
Ve zkratce je to důkaz, jak Piráti IT rozumí.
Jenže on v souvislosti s refactoringem nemluvil o přidávání nových funkcí. Mluvil o refactoringu jako výměně jádra, což by teprve následně umožnilo přidávání nových funkcí.
Nicméně refactoringem se obvykle nazývá úprava nějaké části aplikace bez změny vnějšího chování. Nazývat refactoringem výměnu celého jádra je trochu divné.
V souvislosti s refactoringem mluví v souvislosti s tvorbou nové aplikace… a na to primárně narážím.
V článku je napsané toto:
> Aplikace by podle něj měla být od základu přepsána. „Říká se tomu technicky refactoring. Jádro by mělo být schopné odbavovat jednak výrazně větší množství požadavků, jednak by mělo být stabilnější a do budoucna umožňovat napojování nových funkcionalit,“ popsal chystané změny.
Tedy přepis se stejnou funkcionalitou, jen stabilnější a efektivnější. To je refactoring – obvykle se ten termín používá pro část aplikace, ale zase mluví o jádru, tak třeba jádro vnímají jako část aplikace, ne jako samostatnou aplikaci.
Pár řádků výše zase zmiňuje „Lítačku 2.0“ – z toho lze uvozovat, že text pod tím, který vy citujete se k té nové verzi vztahuje.
Navíc zlepšení fungování na venek nebývá primární účel refaktoru. Tím je primárně zlepšení čitelnosti kódu – odstraňování duplicitních částí, dělení větších funkcí do menších, přejmenovávání proměnných za účelem sjednocení jejich pojmenovávání, úprava výrazů v podmínkách (jejich zkracování). Výsledek by měl být kód, který lze lépe udržovat. Proto by se měl refactoring dělat průběžně na menších kusech kódu.
Ne, primárním účelem refactoringu není jen zlepšení čitelnosti. Je to obecně zlepšení kvality kódu. A refactoring se často dělá právě proto, aby bylo možné na nové verzi kódu stavět věci, které by s původním kódem byly obtížné nebo nemožné.
Tak někdy ne nutně zlepšení jeho kvality, pouze přepsání třeba na modernějším / nebo prostě jiném základě, obvykle s cílem vymanit se z nějaké slepé uličky.
Pokud se bavíme o použití novějších metod již používaného, nebo nahrazení knihovny za jinou, tak ano. Pokud ale budu měnit technologii a architekturu od základu, tak to už není refaktorizace. Během refaktorizace by se nemělo dít nic jiného, než že z původního kódu uděláme kód kvalitnější == lépe udržovatelný. Jediný vedlejší produkt může občas být rychlejší běh, ač se spíš stane opak.
Primární funkce refaktorizace je, aby na jejím konci byl kód kvalitnější. Nic jiného.
Když jste popsal, co je refaktoring, nepopsal jste nic, co by vylučovalo změnu architektury a technologie.
Ale nemá smysl se o tom dohadovat, refaktoring nemá přesnou definici, takže si to holt někdo představuje jako širší pojem, někdo jako užší.
Tedy zlepšení kvality.
Oh nooooo. Týpek, kteří má řídit dopravu a není programátor možná řekl něco trochu špatně. No tak to je jasný důkaz, že nikdo ve straně nerozumí IT. Protože on sám osobně to určitě programuje.
Týpek sedí v dozorčí radě firmy, která to celé má na starost, vyjadřuje se k odborným věcem z rozhraní jejího vývoje a její architektury a ohání se odbornými pojmy, kterým zjevně nerozumí, zřejmě aby zněl chytře.
Obecně se Piráti tváří, jak IT strašně rozumí, ale každým dnem ukazují, že pravdou je spíše opak.
Bémovka? Místo Open Card.
PraGo?
Kdyz jsi v Rime, chovej se jako Riman.
Aneb, vzdy je na cizinci se prizpusobit….
Huh? A jak to souvisí? Jako že musíme turistům srát na hlavu a ideálně jim dělat všechno co nejsložitější, aby mohli ukázat, jak se přizpůsobili?
Jakožto Pražan jsem pro zavedení tajných tarifů v Praze, které budou předávány z generace na generaci pouze ústně. Aby tady spďáci z vidlákova jako Juralix při návštěvě Prahy absolutně netušili, co mají dělat. Protože proč jim to ulehčit. Uvidíme, jak se pak přizpůsobíte.
Nemám dojem, že by mi někdo v cizině kálel na hlavu. Aplikaci na využívání MHD najdu vždy, ať už se jmenuje jakkoliv. Tedy pokud vůbec existuje.
a supnut auto na chodnik
Zatím jsem s Lítačkou spokojený. Pro přejmenování nevidím důvod. Cizinci se zkrátka musí přizpůsobit, stejně jako já se jakožto cizinec v zahraničí přizpůsobím jim. V Bulharsku jsme využívali MPass, v Helsinkách HSL, v Rumunsku 24pay, v Banské Bystrici CVAK. Takže doufám, že i OneTicket bude mít brzy český název.
Jo to byly debaty… na odvedení pozornosti.
Lítačka vyhrála, i když těsně. Pražané v průzkumu volili název nové Opencard
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/litacka-vyhrala-i-kdyz-tesne-prazane-v-pruzkumu-volili-nazev-nove-opencard-119561
Nemzeti Útdíjfizetési Szolgáltató Zrt. (to abyste si koupil dálniční známku na té správné stránce, až se pojedete přizpůsobovat do Budapešti)
(Národní poskytovatel platebních služeb pro mýtné, s.r.o.) má stránky i v českém jazyce:
https://nemzetiutdij.hu/cz
To jste se trefil, zrovna maďarština mi nedělá problémy. 😄
To jste ale jeden z mala 🙂
Nepochybuji, že tady nachází se spousta podobně zběhlých hungaristů, … 🙂
Nemůžu za to, že je mezi lidmi tak nepopulární. 😄 Mínusy za znalost jazyka moc nechápu.
A to ještě nevíme, kolik by to přejmenování stálo. 🙂
Cestující si stěžovali na pády aplikace a politici/organizátoři si stěžují na pomalou implementaci změn. Vzápětí se přiznává, že pády byly způsobeny změnou, kterou cestující ani nevyužívají. Přitom se píše, že aplikace je úspěšná a je obětí vlastního úspěchu. Vždyť si to celé protiřečí. Politici se snaží z aplikace udělat něco, co cestující nechtějí. Narvat tam P+R, taxíky, půjčovny aut, koloběžky. Zkusili jste si někdy zapnout ten beta vyhledávač s povolenými taxíky a půjčovnami? Akorát vás to žene do taxíku za 200 Kč, abyste hypoteticky ušetřili 2 min času (přičemž vám to vypočítá, že za 1 min přestoupíte z taxíku na… Číst vice »
…pro návštěvníky Prahy…
Jděte se bodnout. Vážně vám přijde normální že když třeba nějaký cizinec jednorázově přijede do Prahy, tak si má do mobilu instalovat nějakou aplikaci, aby mohl jezdit MHD? Kdy se to začlo považovat za normální?
Proč by si musel instalovat aplikaci? Může si normálně koupit papírovou jízdenku nebo SMS jízdenku, spojení si vyhledá na DPP nebo IDOSu během pár minut, cenu a tarifní systém má na každé zastávce.
Oproti jiným i západním evropským městům má Praha poměrně dost jednoduchý a přívětivý systém cestování.
SMS jízdenku cizinec nemůže – ta je spjatá s našimi operátory, tedy pokud si nekoupí naší SIM, tak ne, a to je lepší aplikace v mobilu, ať už se jmenuje jakkoli. A nevidím důvod, proč by to nemohl zvládnout – stačí, když bude mít někde vícejazyčnou informaci a sama aplikace umožní také být vícejazyčná (čeština je opravdu nesmírně těžký jazyk). Osobně mám několik takových aplikací, hlavně ze Slovenska (tam je to jednoduché slovenština jako čeština), ale i z Rakouska a Německa, v létě jsem si stáhl i místního dopravce po jednom z Kanárských ostrovů – rozhodně pro mě pohodlnější, než… Číst vice »
No právě že nemá… tarifní systém je plný všelijakých výjimek, že i pro občasného domácího cestujícího je to často složité: jinak metro, jinak vlak/bus/tram v Praze a jinak bus mimo Prahu, Linka Airport Express, lanovka na Petřín… a angličtina také zatím není pravidlem úplně všude.
Praha se docela dá, ale když chcete vyjet za hranice Prahy, tak tam pro mě (jako Moraváka) teprve začíná peklo.
Jinak teda oproti Sofii, Budapešti, Bratislavě, Ostravě je odbavování v Praze hrozný pravěk.
Na tohle východoevropský naříkání mám vždycky krásnej příklad – Cáchy. Město na pomezí Německa/Nizozemska/Belgie. Žádný automaty na jízdenky, (snad jen 4 v celým městě na hlavních uzlech) dvě aplikace, který ale jsou jen pro místní rezidenty (při registraci zadáváš číslo německýho občanskýho průkazu), linky se stejným číslem jezdící po dvou různých trasách, řidiči akceptující pouze karty, ne cash, osmnáct jízdních tarifů a zón (ani řidič nám nebyl schopný vysvětit, kolik vlastně máme platit za jízdenku). Byl jsem svědkem toho, jak místní rodina přišla na zastávku, chvíli hledala v jízdním řádu a mapě, pak spolu diskutovali o jízdenkách a kde je… Číst vice »
Přesně tak, proto je nesmysl ji přejmenovávat kvůli cizincům. Kdo zde pobývá dlouhodobě, trochu té češtiny stejně potřebuje. Osobně i jako turista při cestě do ciziny kouknu na pár základních věcí, včetně názvů zboží a služeb, abych se zorientoval. A kdo to nechce, může jet na výlet s cestovní kanceláří, která to v případě potřeby použije za něj.
Pardon, ale mně to přijde už celkem běžné – nejen u mladší, ale i střední generace. Každé 1-2 měsíce vyrazím na kratší nebo delší dovolenou a vždy si zjistím, jaká appka na taxi, MHD, vstupy, víza apod. je v dané zemi/městě potřeba. Nainstaluju, použiju, po odjezdu smažu. Ušetřilo mi to dost času i peněz 🙂 a v mém okolí znám plno lidí, kteří to dělají podobně …
Nejrychlejší způsob, jak si do mobilu zatéhnout nějaké svinstvo.
V roce 2025 je to úplně normální když Praha nemá a asi v blízké době nebude mít systém „tap&go“, lidé ze zahraničí jsou zvyklí na jednoduché elektronické platby a fakt, že si v mnoha metropolích už papírovou jízdenku ani koupit nemohou, je naučil spoléhat na technologie.
Vyberu čas, pípnu kartou, vypadne lístek. Jako, nemuselo by se to chovat různě podle typu automatu (z bedny padá něco jinýho než z validátoru), ale jinak cajk…
Já to v cizině dělám. Pak ji zase odinstaluju.
Naprosto normální. Kdykoliv někam jedu, instaluju místní aplikace, po odjezdu je odinstaluju. Co je za problém? Velmi výrazně to zjednodušuje fungování v daném místě.
Ale možná jen nejsem zapšklý geront, abych to vaše brečení chápal.
Každý není profesionální cestovatel.
Nemusí být. Stačí používat ten chytrý telefon a nebýt líný využívat ty možnosti, které má.
Nemusí být hned geront, zapšklý může být člověk v každém věku. Takoví ti ukřivděnci, co mají celý život pocit, že svět kolem nich existuje jenom proto, aby jim ubližoval. Třeba prostřednictvím mobilů a platebních karet 🙂
Mně to připadá skvělé, že si můžu jako cizinec nainstalovat aplikaci do mobilu. Takové usnadnění cestování v cizině tu snad za celou dobu veřejné dopravy nebylo. V aplikaci si vyhledám spojení, nemusím znát názvy zastávek, nemusím znát tarifní systém, protože rovnou z aplikace si koupím jízdenku. Aplikace na mne může mluvit jazykem, kterému rozumím. Bylo by lepší, kdyby všechno bylo otevřené a mohl bych pro kteroukoli veřejnou dopravu kdekoli na světě (nebo aspoň v EU) použít jednu aplikaci, ale pořád ty jednotlivé aplikace jsou výrazně lepší, než hledat v mapě zastávku, tam pak studovat jízdní řád, bůhvíkde shánět informace o… Číst vice »
Za normální se to začalo považovat zhruba v době kdy se instalace aplikace stala jednodušší než hledání trafiky prodávající jízdenky.
A to nehledě na fakt, že třeba v Praze je ještě relativně jednoduché papírovou jízdenku koupit díky husté síti prodejních automatů, ale nejen v Praze, ale i v Brně, Hradci, Liberci nebo Ústí nad Labem prodejní místa, především trafiky nebo večerky ubývají velmi rychle a sehnat papírovou jízdenku mimo pracovní dny a sobotní dopoledne už je vyšší dívčí.
V Liberci koupíte v každém vozidle kartou, automat je uživatelsky přívětivý.
Chápu, měl jsem na mysli tradiční prodejní kanály za hotové.
V Praze ano, ale v Příbrami už je to výzva. Ale označovač na nádraží máme.
Jsem slepy, nebo se krome nadpisu o prejmenovani v clanku nic nepise? Jinak to tema je usmevne, turisti nerozumi nazvu Litacka, ale treba takova Oyster card nebo T:kort je suprove intuitivni nazev 🙂
Jste slepý 😂 „Dodal, že osobně by si také přál, aby se aplikace přejmenovala a jejímu názvu rozuměli i zahraniční návštěvníci.“
Je to přece úplně logické. Svět je mou ústřicí, kterou si otevřu mečem 🙂
P.S. Veselé paničky windsorské
„Card“ nebo „kort“ pořád odkazují na karty, které se ve veřejné dopravě používají dávno. „Lítačka“ je jen WTF?
Přejmenujme tedy aplikaci na Lítačkard.
Flycard? 🙂 Kard, to už je zase něco směrem ku srdci, aby z toho uživatele nekleplo. 😉 Už jen ten zmatek, že jde vlastně o aplikaci do telefonu, a nikoli o kartu…
Předem se omlouvám za zatahování politky do diskuse. Pan Beránek, pokud vím, je z Pirátské strany. Pirátskou stranu jsem vždycky měl za velkého obhájce svobody na internetu. Přesto p. Beránek vidí ideál v aplikaci Fairtiq, která cestujícího sleduje po celou dobu jeho cesty, viz starší článek: https://zdopravy.cz/svycarska-aplikace-slavi-rok-ve-zlinskem-kraji-celkem-prodala-pres-pul-milionu-virtualnich-jizdenek-250540. Připadá mi to absurdní.
To je jedna věc. Druhá věc (opět z pirátského programu) je podpora open source a technologické svobody. Např. to, že si každý má právo vybrat, jaké zařízení a jaký operační systém bude používat. Což rozhodně neznamená nutit lidi používat proprietární služby typu Google Play (nemluvě o digitální suverenitě), bez kterých vám ani stávající lítačka ‚oficiálně‘ (ne, že by to nešlo snadno obejít) nedovolí koupit si jízdenku. A přitom existuje interoperabilní standard přístupný pro všechny – web. Proč si nemůžu koupit jízdenku v eshopu, jako u ČD? (klidně na jméno, pokud se bojíte sdílení, ale samozřejmě to schopný člověk může obejít… Číst vice »
Nebo ještě lépe, mít otevřené API pro nákup jízdenek, ať mohou vznikat alternativní a konkurenční a komunitní aplikace a vyhraje nejlepší
A pak vás na té cestě bude sledovat někdo třetí úplně cizí.
Pořád si můžu vybrat, komu důvěřovat. Pokud je to open source, můžu si to zkontrolovat. A pokud kódu nerozumím, pořád je pod dohledem komunity, a kdyby tam bylo něco podlého, někdo na to upozorní. Zrovnatak jako si můžu být na 99% jistý, že na mém linuxovém desktopu není žádný cílený spyware, přestože jsem všechen kód nečel.
A buďtě si jistý, že pokud tomu nebude aktivně bráněno, komunitní open source alternativa vznikne. Zatím tomu tak snad u jakéhokoli produktu bylo.
Otevřené API pro nákup jízdenek by dávalo smysl u tarifního systému jako má PID, kdy si koupíte jízdenku na konkrétní čas a pásma. (Navíc by fungovalo jen online).
Pro aplikaci typu Fairtiq by to možné nebylo, protože by dříve či později někdo napsal aplikaci, která by v případě kontroly ukázala, že jste nastoupil v předchozí stanici – a jinak by žádné jízdenky nenakupovala. Nebo by ta aplikace musela odesílat polohu uživatele průběžně na server, což by vyžadovalo neustálé online připojení a bylo z hlediska ochrany osobních údajů daleko horší.
Ano, však o takovém systému mluvím. Jako alternativu ke stávající Lítačce. Fairtiq like systém může být pro někoho option navíc, ale není to důvod neumožnit vybrat a pořídit si jízdenku dopředu manuálně.
(Pokud nechápete, proč je to důležité, jsem si jistý, zeptejte se prosím spolustraníků, kteří se těmto tématům věnují.)
A jakých spolustraníků? Vy máte nějaké spolustraníky?
Tak si kupujte papírovou za hotovost 😉
Až na to že:
(1) budou cenově diskriminované (což u papíru jde ospravedlnit náklady, ale znamená to, že to není rovná alternativa)
(2) ne vždy je rozumná možnost si ji koupit, při různém navazování dokladů po cestě atp.
Ale:
– i tak jsem rád aspoň za ně
– dá se čekat, že do budoucna bude tendence je zrušit
Bohužel, vzhledem ke zranitelnosti elektronické verze z více směrů, jakož i její složitější dostupnosti, zejména bude-li tlak na stálou obměnu zařízení…
Je to rovná alternativa. Vybral jste si variantu, se kterou má dopravce vyšší náklady, tak ty náklady zaplaťte. Proč by vaši volbu měl dotovat někdo jiný.
Však já neříkám, že by měly být papírové jízdenky za stejnou cenu jako elektronické. Říkám, že není problém, aby byly nabízené elektronické jízdenky interoperabilním a nediskriminačním způsobem.
Ta API na nákup jízdenek již existují, protože Lítačka je používá. Jen jsou (oficiálně) neveřejná. (Jistě by se to s trochou snahy dalo reverse engineerovat.) Jen by stačilo je zpřístupnit, a případně přidat možnost koupit jízdenku na jméno, což je v celkovém objemu prací na tom systému celkem drobná změna a marginální náklad pro zajištění rovného přístupu k veřejné službě. (A i kdyby drobný náklad vadil, klidně bych jim ho zaplatil, kdybych měl jak :D)
Nejlépe drobnými mincemi. Mince jsou starší než bankovky. Kdo to kdy viděl platit nějakými papírky!
Bankocedule jsou jen věcí důvěry. Bohužel i mince z podivných kovů.
A když už jsme u toho, co takhle rovnou oficiální Lítačku (a další OICT projekty) uvolnit jako open source? Vývoj platíme všichni. Proč bychom neměli mít rovné možnosti využít jeho výsledky.
Já úplně beru, že nemůžu po veřejné instituci chtít, aby vyvíjela aplikaci pro moji menšinovou platformu. Ale kdybych měl ten kód, mile rád si ho portuju sám (a poskytnu zbytku své menšiny). I kdybych neměl kód a měl aspoň oficiální API, mile rád si ho napíšu od nuly. Ale zatím je mi v tom aktivně bráněno.
S tím nákupem jen přes google play – jak řekl autor aplikace Spojenka https://www.spojenka.cz/ – ochrana proti nelegálnímu nakupování jízdenek by měla být v přepravních podmínkách a zákonu, ne uživateli aplikace házet klacky pod nohy.
Piráti a IT? Pokud vím, digitální informační agenturu zakládal pan Bartoš a tato agentura porušuje GDPR na svých stránkách a nikdo to neřeší. I jako nevolič jsem doufal, že je právě IT ta jejich vize, ale potom přesně nefunguje portál občana několikrát ročně a půl roku PID lítačka, takže jsem vyléčen 🙂
Odkdy jsou Pirati za svobodu? Vzdyt je to krajne levicova strana.
Piráti nejsou ani náhodou krajně levicová strana. A osa levice/pravice je ortogonální k ose svoboda/nesvoboda.
Mně ne. Jsem pro FAIRTIQ všemi deseti.
Co má aplikace sledující trasu cestujícího společného se svobodou internetu? Navíc ta aplikace je založená na tom, že platíte za skutečně projetou trasu. Takže byste buď musel pípat aplikací při každém nástupu a výstupu do/z dopravního prostředku a aplikace by vaši trasu sledovala takto, nebo ji sleduje jednodušeji podle polohy telefonu.
Pokud je to dostatečně anonymizované, tak proč ne? Cestující to mají rádi, což je pravidelně vidět i tady v komentářích.
Anonymizovaná asi být nemůže, když se podle polohy vypočítá cena jízdenky pro konkrétního cestujícího. Ale jinak máte pravdu, cestující to tak chtějí. Jenom u Piráta takový postoj prostě překvapil.
Piráti už se dávno od “svobody” prokopali, ke svému pravému já, a to novodobí komunisti … viz pokus Hřiba o sledování lidi podle toho jak se točí elektrohodiny
„Sledování lidí“ – no, taky jste to mohl nazvat třeba zabíjením lidí… Jinak to, že s někým nesouhlasíte, ještě neznamená, že je to komunista.
2022: Rozhovor s našimi protějšky z partnerského města Phoenix, hard core Arizona, kde místní nechtějí novou tramvaj, protože k nim tou tramvají začnou jezdit obyčejní lidi. A víte co? Oni mají data z elektroměrů jako město normálně k dispozici, protože jim pomáhají v rozhodování! To jsem se fakt upřímně smál, i když se mi chtělo spíš brečet.
Rozumím Vašim obavám. Pirátských principů auditovatelnosti kódu a nešmírování se rozhodně nechci vzdát. Fairtiq uvádím jako příklad ticketingového nástroje, který by se (nejen) mně líbil ideálně jako opt-in pro svoji jednoduchost a uživatelskou přívětivost. Diskuse však teprve začíná.
Za velký přínos bych považoval balík velkého množství agregovaných a anonymizovaných dat o směrovosti cest pro zlepšení plánování obslužnosti do budoucna. Naopak nevýhodou takového externího řešení by samozřejmě byly extrémně vysoké poplatky dodavateli. Zajímá mě názor veřejnosti, zda se městu vyplatí mít vlastní vývojový tým a rozvíjet in-house řešení, kde by externí dodavatelé zajišťovali pouze dílčí komponenty.
K tomu plánování jen trochu obava, aby to nebylo „tudy je jediné použitelné spojení, tedy tam jezdí lidé, tak to tam posílíme, a trasy nepoužitelných spojení zrušíme“, přičemž tam pak budou lidé jezdit více auty, tak jim tam postavíme další silnice a parkoviště. Trochu u toho zpracování dat pak brát širší kontext, aby na tom získal celek.