Železnice Železniční průmysl

Oprava Slovenské strely se blíží ke konci, v pondělí se vrátí unikátní vůz na koleje kvůli lakování

Oprava Slovenské strely do původní podoby. Stav v květnu 2020. Foto: ČMŽO-elektronika
Oprava Slovenské strely do původní podoby. Stav v květnu 2020. Foto: ČMŽO-elektronika

Po necelých dvou letech od zahájení opravy motorový vůz M 290.002 „Slovenská strela“ se objeví opět na kolejích. Zatím ale ještě nedokončený: čeká ho cesta do lakovny. Oprava nabrala mírné zpoždění, hotovo by mělo být v říjnu.

V pondělí se kolem 14. hodiny vydá vůz z areálu ČMŽO-elektronika v Hranicích na Moravě do areálu mateřské firmy ČMŽO v Přerově, kde bude v nové moderní lakovně opatřen finálním nátěrem. „Unikátnost přepravy spočívá v tom, že pod vůz byly zavázány původní zrestaurované podvozky a do Přerova tak bude přepravován po vlastních kolech. Po šedesáti letech se tak Slovenská strela vrací na naše koleje, byť zatím ještě nemůže jet vlastní silou,“ řekl projektový manažer ČMŽO-elektronika Andrej Baliga. Pokud by v pondělí silně pršelo, k přesunu dojde o den později.

K rozsáhlé rekonstrukci do původní podoby se rozhodl majitel vozidla, společnost Tatra Trucks. Podle Jiřího Střechy, který na opravu dohlíží, je hotovo zhruba 80 % všech prací. „Došlo ke zpoždění kvůli pandemii koronaviru, kdy dočasně vypadli někteří dodavatelé. Do října by mělo být ale hotovo,“ řekl Střecha.

Vůz má již funkční motory, ale do Přerova bude ještě tažen lokomotivou. Podvozek není ještě s motory propojen kabeláží, k tomu dojde po návratu z lakovny.

Samotné lakování potrvá tři týdny. Restaurátoři museli najít správný odstín, v jakém motorový vůz původně jezdil. V materiálech k vozu je uvedena „jasně zářivá višňová červeň“. Tento odstín našli v archivech Tatry v originálním vzorníku. Podvozky budou šedé, střecha v barvě starého zlata.

Velká část interiéru je replikou původního vybavení, část bude ale původní. Motorový vůz je Národní kulturní památkou.

Motorové vozy M290.0 byly vyrobené v roce 1936 pro tehdejší Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice. Na voze je unikátní například elektromechanický přenos výkonu od Josefa Sousedíka. Díky jeho nápadu se vůz rozjížděl hlavně na elektrický pohon, s rostoucí rychlostí se zapojoval mechanický přenos.  Dosahoval rychlosti až 130 kilometrů v hodině, při zkouškách dosáhl až 148 km/h.

Dráhy je nasazovaly na trasu z Prahy do Bratislavy, označení Slovenská strela zůstalo v jízdním řádu dosud, i když doplněné o název Metropolitan. Jen pro srovnání: v roce 1936 urazily tyto vlaky cestu z Prahy do Bratislavy za 4 hodiny a 51 minut. Dnes trvá cesta bez minuty 4 hodiny.

Během války vozy nejezdily kvůli nedostatku paliva, pak sloužily pro vládní a ministerské jízdy. Jeden z vozů vyhořel, druhý se dostal do podnikového muzea Tatry. Vůz bude vystaven v nově budovaném depozitáři. Více o samotné opravě a návratu vozidla si můžete přečíst ve velkém rozhovoru s Jiřím Střechou.

17 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jan Sova

Strela zůstala odpoledne v Hranicích. Moc pršelo.

Vapch

Krásná práce (y)
Už se těším až bude hotová 🙂

Přemek

Držím palce.

Hřebíček

Měla by ji vézt 704.706 – jako vlak 58826.

Aleš

Nádhera. Škoda, že půjde do depozitáře. Pár nostalgických jízd ročně mezi Prahou a Bratislavou by jí slušelo.

Dan

Informačně trochu odfláknutý článek… na odborném webu bych čekal, že když už přišel pár dnů po ČT, přinese aspoň více detailů.
Ten odstín červené bude nakonec podle vzorníku Tatra? Před pár měsíci média psala, že nakonec bude použit odstín podle ČSN. Zlatá byla vybrána podle jakého vzoru? Sousedíkův systém se úspěšně povedlo oživit? Jak byl implementován soudobý vlakový zabezpečovač? Jaké všechny změny byly provedeny pro umožnění provozu za současných předpisů? Kdy podstoupí Strela zkoušky na okruhu?

Guláš

Tohle, ale není odborný web.

Lech Malý

Pokud je ‚ale‘ použito jako částice, čárka se před ním nepíše :-).

Radosto

„V pondělí se kolem 14. hodiny vydá vůz z areálu ČMŽO-elektronika v Hranicích na Moravě do areálu mateřské firmy ČMŽO v Přerově,“ Promiňte, ale Hranice na Moravě to je jenom zastávka, která je sice blízko, ale i tak je od areálu společnosti vzdálená. Město ve kterém je areál ČMŽO-elektronika se jmenuje Hranice. Pokud tam chcete tu Moravu, tak použijte německý název. Ale v českém názvu ta Morava není.

Apten

Máte pravdu. Toto je ale železniční část webu, tak si myslím, že to není takový překlep. Existují taky Hranice v Čechách ,ale ty jsou v Ašském výběžku. Tak záměna si myslím nehrozí. Je to hnidopyšské

Radim

Město (na Moravě) se jmenuje Hranice, železniční stanice v těchto Hranicích má název Hranice na Moravě, zastávka v Hranicích má název Hranice na Moravě město. No a kousek od Aše jsou ještě jedny Hranice, kde se zdejší stanice jmenuje Hranice v Čechách, nyní koncová, kdysi průjezdná směrem do Německa.

libcha

Když chcete být hnidopich a poučovat ostatní, tak si opravte, že ‚Hranice na Moravě město‘ není zastávka.

Jarek

Německy se to nejmenovalo Weisskirchen?

XXXD

Tak když už jsem u toho opravování, tak Hranice na Moravě nejsou zastávka ale stanice.

Vrtak

Myslim, ze pokud dnes existuje nazev Hranice na Morave, tak jen kvuli tomu, aby nedoslo k zamene za ty v Cechach. Uplne spravny a logicky nazev se nabizi spise HRANICE NAD BEČVOU 🙂

cracatit

Opravte si, prosím, popisky fotek, Strela rodu ženského.