Chebský soud znovu zprostil viny strojvůdce vlaku, který vykolejil u M. Lázní
K vykolejení vedla vysoká rychlost, podle soudce se ale objevily nedostatky na straně Správy železnic i dopravce ČD Cargo.
Okresní soud v Chebu ve čtvrtek v opakovaném projednání znovu zprostil obžaloby strojvedoucího Radima Růžičku, který byl obžalovaný ze zavinění nehody, při níž v červenci 2019 vykolejil nákladní vlak u Mariánských Lázní. Za obecné ohrožení mu hrozil až osmiletý trest. Chebský soud už jednou Růžičku zprostil. Krajský soud ale po odvolání státního zástupce případ vrátil do Chebu k opětovnému projednání.
Podle soudu bylo opravdu příčinou nehody to, že vlak vjel na úsek trati, kde byla nejvyšší povolená rychlost 30 kilometrů v hodině, rychlostí 91 kilometrů za hodinu. Podle soudce Rostislava Tomise je ale železniční doprava ucelený systém, ve kterém by měli všichni účastníci spolupracovat na zajištění bezpečnosti provozu. V tomto případě se ale podle něj objevily nedostatky na straně Správy železnic i dopravce ČD Cargo, které přispěly k tomu, že se nehoda stala.
Obžaloba Růžičkovi vyčítala to, že jako strojvůdce se mohl a měl seznámit se změnami trati prostřednictvím služebního tabletu a také, že přehlédl předzvěstí na blížící se úsek s omezenou rychlostí. Podle soudce Rostislava Tomise ale nešlo o trestný čin. „Soud nedospěl k závěru, že by existovala nějaká zákonná nebo jiná povinnost, podle které by se strojvůdce měl seznámit se změnami na trati z tabletu, který mu byl ze strany zaměstnavatele přidělen. Zároveň soud dospěl k závěru, že v té věci existují zásadní antisystémové kroky provozovatele dráhy a ČD Cargo a. s., které nemohou být panu obžalovanému kladeny k tíži,“ shrnul po soudním jednáním novinářům důvody zproštění obžaloby soudce Tomis.
Soud vyslechl tři svědky a doplnil i nové listinné důkazy. Kromě toho posoudil i fotografe a videozáznam, které předložila obhajoba a které dokumentují světelné podmínky v místě nehody ve stejném ročním období.
Státní zástupce navrhl pro Růžičku podmíněný trest na spodní hranici sazby. Obhajoba opět žádala zproštění. Státní zástupce se po vynesení rozsudku odvolal. Případ se tak znovu dostane na Krajský soud v Plzni.
Podle obžaloby strojvedoucí vjel s vlakem do úseku s omezenou rychlostí příliš rychle. Následně vlak vykolejil a 13 ze 17 vagonů naplněných práškovým vápencem se ocitlo mimo trať. V místě nehody se stavěl silniční obchvat Mariánských Lázní. Přestože vlak vykolejil hned nad stavbou, nikdo při nehodě nebyl zraněn. Škoda na trati, vagonech a lokomotivě byla následně vyčíslena na 20 milionů korun.
Růžička u soudu tvrdil, že o stavebních pracích ani o omezení rychlosti v daném úseku nevěděl. Po trati jel naposledy sedm měsíců před nehodou, kdy tam žádné snížení rychlosti ani přeložka nebyly. Podle prvního rozsudku chebského soudu byla nehoda systémovým selháním na železnici.
Soudkyně loni v srpnu mimo jiné uvedla, že značení bylo umístěno na nevhodném místě, neodpovídalo předpisům a dokonce mohlo strojvůdce mást. Zároveň vyčinila zaměstnavateli strojvedoucího, že není možné, aby nutil své zaměstnance studovat tabulky změn na trati v době jejich osobního volna. V průběhu 15 minut, které má strojvůdce na přípravu stroje a zjištění poměrů na trati, to totiž není možné zvládnout.
K podobnému závěru ve čtvrtek dospěl chebský soud, i když v jiném složení trestního senátu, znovu.
Připomeňte si tři roky starý (a stále aktuální) komentář Juraje Kováče k nehodě: Vykolejení u Mariánských Lázní není o vinících, jen o drážním myšlení. Autor je železničním publicistou a projektovým specialistou v oblasti dopravního IT, věnuje se primárně technologickým projektům v sektoru veřejné dopravy.