Libeňský most nahradí „tvarová replika“. Praha překvapivě mění zadání oprav, zbudou jen pilíře
Ke změně zadání vedl podle magistrátu aktuální stav obou konstrukcí.
Rada hlavního města v pondělí rozhodla o změně zadání projektu rekonstrukce Libeňského mostu. Revokovala původní architektonickou studii ze srpna 2022 a nahradila ji novou, ke které poskytla i vizualizace.
Ze schváleného materiálu vyplývá, že místo opravy se soumostí nahradí „tvarovou replikou vycházející z původního Janákova řešení“. Vznikne nový tvar nosné konstrukce na stávajících pilířích.
Týká se to nejen hlavního mostu přes Vltavu, ale i navazujícího mostu X-656 přes zaniklé slepé rameno řeky. I ten čeká volná tvarová replika „vycházející z původního Janákova řešení“.
Rekonstrukce byla loni schválena v režimu Design & Build. O projektování a stavbu se tedy stará vítěz tendru, dostává jen architektonické a urbanistické zadání. A právě to se nyní změnilo.
Prahu ke kroku podle schváleného rozhodnutí vedl nově zjištěný stav obou obloukových mostů „v souvislosti se statickými přepočty konstrukcí vzhledem k normovým požadavkům, dodatečnými průzkumy a ve vztahu k proveditelnosti rekonstrukce„.
V testech provedených před rekonstrukcí přitom vyšlo, že požadovanou zátěž původní konstrukce unese. Od té doby se však podle projektantů změnily normy.
V nových výpočtech byly podle architektů zohledněny nejen dříve zjištěné mechanicko-fyzikální parametry z provedených diagnostik a zatěžovacích zkoušek, ale také aktuální stav obou konstrukcí.
Vedle toho přepracovaná verze podle dokumentu reaguje na aktuální požadavky v souvislosti se stavebními záměry v okolí. „Jedná se zejména o požadavky na zajištění dopravní obslužnosti jižní části Rohanského ostrova z důvodu plánovaných stavebních prací na jeho revitalizaci a dále požadavky společnosti České přístavy na zajištění dopravní obslužnosti veřejného přístavu Praha Libeň.“
Kvůli tomu se zachová stávající násypové těleso včetně sjízdné a nájezdové rampy v části plánovaného inundačního mostu do doby, než bude dopravně vyřešena obslužnost Rohanského a Libeňského ostrova a s tím spojené majetkoprávní vztahy.
Inundační most se v novém zadání zkrátí z osmi polí na tři pole. Nájezdové a sjízdné rampy na násypovém tělese se upraví pro pěší, cyklistikou a motorovou dopravu.
Zadání také nově řeší propojení prostorů pod mostem X-656 a plánované piazzetty včetně přístupových schodišť.
Boj proti bourání
Libeňské soumostí tvoří šest mostů. Byly postaveny podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928. Dosud nebyly opravovány a jsou ve velmi špatném stavu.
Konsorcium firem, které most mají opravit, vede společnost Metrostav TBR a tvoří jej ještě mateřský Metrostav a projekční firmy SATRA a SHP. V tendru zvítězilo s částkou 2,181 miliardy korun a s nutnou tramvajovou výlukou 365 dní.
Na místě se začalo pracovat už loni na podzim. Dělníci oplotili staveniště, vykáceli stromy a zbudovali retenční nádrže a proplachovací kanál. Souběžně s tím se pracovalo na projektových pracích.
Letos mělo vzniknout provizorní přemostění přes řeku, k tomu však kvůli přepracování projektu zatím nedošlo. Hlavní práce mají podle harmonogramu začít v roce 2024.
Nedaleko Palmovky dnes slavnostně začala oprava Libeňského mostu
Most je dlouhodobě v havarijním stavu. V roce 2018 byl kvůli tomu dočasně uzavřen pro auta a MHD. V roce 2021 se však při diagnostikách ukázalo, že všechny oblouky vykazují stejnou zatížitelnost jako v době stavby.
Prahy v minulosti počítala se zbouráním mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, minulé vedení magistrátu v čele s náměstkem pro dopravu Adamem Scheinherrem (Praha sobě) však rozhodlo o opravě. Scheinherr opakovaně zdůrazňoval architektonické a historické kvality mostu, jeho zachování byl prvotní impuls jeho politické kariéry.
„Hledáme každou příležitost, jak oprášit zašlou krásu kubistické konstrukce architekta Pavla Janáka a jejího okolí,“ uvedl loni po podepsání smlouvy na rekonstrukci Scheinherr.
Expertní zpráva Kloknerova ústavu ČVUT navrhla v minulosti čtyři varianty opravy. Rada města tehdy vybrala variantu číslo dvě, která počítala s posílením, nikoliv náhradou stávající konstrukce mostu přes Vltavu.
Vůči tomuto řešení už tehdy zaznívala odborná kritika. V oponentním posudku však variantu podpořil švýcarský profesor Eugen Brühwiler ze Švýcarského federálního technického institutu v Lausanne. Spočívala v zesílení vrstvou UHPC betonu. Tu tehdy ale čeští inženýři nedoporučili, a tak se tímto směrem nešlo.
Brühwiler následně odborně podpořil i spolek Nebourat v případě rekonstrukce Výtoňského mostu pod Vyšehradem, o jehož budoucnosti se rozhodne v nejbližších dnech. Použití UHPC betonu doporučoval i pro opravy Barrandovského mostu, kde se tento postup osvědčil.
