623 km/h. Rolls-Royce oznámil pokoření rychlostního rekordu elektrických letadel
Elektrické letadlo Spirit of Innovation. Foto: Rolls-Royce
Předchozí rekord konkurenčního letadla pokořil stroj od Rolls-Royce o více než 200 km/h.
Nic proti, ale rychlost opravdu není hlavní problém elektrických letadel 🙂 Ale chápu, jelikož ten opravdu zásadní problém, kterým je dolet vs. užitečná nosnost, žádné řešení s elektrickým pohonem nemá, tak si holt našli nesmyslný parametr, ve kterém soutěžit můžou. To že to v praxi k ničemu použitelné není, to je druhá věc 🙂 To vítězství má asi takovou hodnotu, jako množství cihel odvezených na stavbu dvoumístným kabrioletem nebo nejvyšší rychlost dosažená nákladní Tatrou 815 s plnou korbou hlíny…
La Jamais Contente (Věčně nespokojená) byl elektromobil, první silniční dopravní prostředek, který dosáhl rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu. Rychlostní rekord vznikl 29. dubna roku 1899 v obci Achères nedaleko Paříže (dosáhl rychlosti 105,878 km/h).
a sakra takže od vítězství v rychlostních rekordech to autům na baterky trvalo cca. 100 let, teď je otázka kdy letadélko na baterky překročí dosavadní rychlostní rekord letadla na fosilní paliva tj. tuším mach 6… no a pak to ještě potrvá 🙂
Jako experimentální model asi dobrý, pokrok nezastavíš, ale z ekonomického hlediska a i z použitelnosti při současné energetické krizi, která se bude díky zeleným ještě prohlubovat,
absolutní nesmysl jak ty elektrický hračky na čtyřech kolech.
Nejrychlejším vrtulovým letadlem hstorie je ruský TU95 s rychlostí 924 km/h.
Elektřina má ještě co dohánět.
Když už se ta baterizace cpe i do letadel, udělali by možná líp kdyby se soustředili spíš na prodloužení doletu než maximální rychlosti.
Dolet = množství paliva x energie v něm uložená x účinnost pohonu. Zde je zásadní hmotnost baterií a kapacita baterií. Účinnost eletkromotoru samotného je ten nejmenší problém.
Takže jsme u baterí. Všichni zkoumají baterie a ani v v Tesle nemají ukrytý zázračný patent na 5 kWh v kilogramu „paliva“. Už by ho dávno použili.
Třeba mají jenom jim ekonomicky nevychází jeho použití.
Do sporťáku, pro jehož pořízení cena až až tak nerozhoduje? Model S Plaid. $123,740
A jsou i dražší vozy než za 3 miliony Kč.
A jinak srovnatelný způsob uložení energie existuje, který vyrobí cca 5 kWh na hřídeli z 1 kg paliva. Není to nic, co by zlý kapitalista skoupil a nedovolil vyrábět ani v Sovětském svazu, aby mu nekonkurovali. Ta věc se jmenuje spalovací turbína. Do automobilu se moc nehodí. Jen je ideologicky špatná, podobně jako žárovky.
To je právě to, co s bateriovým pohonem nelze. Proto se soustředí na překonávání nesmyslných parametrů, které nikoho nezajímají 🙂
Nevíte někdo jaký to má na jedno nabití dolet?
Je to prototyp. Takže logicky provozní údaje prozatím nejsou směrodatné.
Ale pár obecných info o doletu vrtulového letadla poháněného energií z baterie, lze získat např. z diskuze pod článkem https://www.planes.cz/cs/article/205891/letadla-na-baterky-na-baterky/?page=4
Dík za odkaz.
Zajímavý článek kde hrubý závěr je ten, že se to nedá použít ani pro spojení z Prahy do Brna (pro 20 lidí), protože by to přes všechny letecké bezpečnostní požadavky (rezerva paliva a rezerva tahu) ani těhlech cca 220 km neuletělo spolehlivě.
Ano, prozatím se to jeví jako v 60.-tých letech, kdy populární literatura, filmy atd. popisovala s mírnou nadsázkou, že cestování na Měsíc pro běžné občany je už-už na dosah… -:)
To není prozatím. To je do té doby, dokud někdo nevyrobí baterie s minimálně 10x vyšší hustotou uložené energie na jednotku hmotnosti. Postavit elektrické letadlo je snadné, snadnější než se spalovacím motorem. Chyby tomu jediná, ale bohužel podstatná věc a to ty baterie, které nejsou ani na ve výhledu, natož někde na počátku výroby. A bohužel, letadlo není auto, tam není možné tupě jako u auta zesílit konstrukci a dát prostě větší (těžší) baterku. U letadla nepřekročitelně platí fyzika a aerodynamika, nejde to nijak žádnou lepší konstrukcí obejít. Navíc letadla jsou za tu >stovku let vývoje co se týče hmotnosti,… Číst vice »
Je irelevantní, že to je prototyp. Baterie prostě nepojmou dostatek energie, aby to mohlo mít dostatečný dolet i nosnost.
Dotaz na znalejší – jaká je OPTIMÁLNÍ rychlost vrtulového letadla s elektromotorem?
U turbovrtulového se jako nejvíc palivově efektivní jeví rychlost mezi 400 až 500 km/h, popř. kolem 600 km/h
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/01/Gas_turbine_efficiency.png
Z mého laického pohledu u elektromotoru bude zhruba stejná hodnota optimální rychlosti jako u turbovrtulového, neboť oba typy motorů pohání to samé = vrtuli.
Pletu se?
V letadlech se nevyznám, ale naprosto obecně:
Výsledný pracovní bod závisí jak na mechanické charakteristice zátěže (tedy vrtule) tak na mech. char. pohonu.
Kromě toho pod pojem „elektromotor“ se vejde více různých typů s odlišnými charakteristikami. Na druhou stranu, dnes se všude dávají asynchronní motory, jejichž charakteristiku zkrotí elektronika. Asi je tedy možné z elektromotoru dostat podobnou charakteristiku jako u turbínového – a tedy i stejnou optimální rychlost. Právě tak si umím představit elektromotor řízený tak, aby maximální efektivity dosahoval v úplně jiné rychlosti.
Dík.
Já myslel že „úzkým hrdlem“ je samotná vrtule… Vycházel jsem z „laborování“ s tvarem + počtem listů vrtule, včetně snižování hmotnosti (viz vrtule zčásti vyrobené z kompozitů např. od fy MT Propeller).
A taky se záváděním možnosti nastavit během letu různé varianty natočení listů (stavitelnosti) u konkrétního typu vrtule.
Howgh.
Myslím, že máte pravdu. Právě účinnost vrtule tomu dává tu charakteristickou křivku. Podobnou křivku má i samotný drak letounu. Musí se to sejít někde uprostřed.
A není to trochu málo Antone Pavloviči? Myslím charakteristika dána jen vrtulí a motorem. Nemělo by se to optimum uvažovat „přes celé letadlo“? Tedy jako „vztlak“ proti odporu vzduchu proti dopřednému pohybu, kapacita baterií vůči jejich hmotnosti, to celé vůči užitečné zátěži, požadovanému doletu, faktu, že úroveň nabití baterie se neprojevuje na její hmotnosti tak jako naplnění nádrže…
Ano, zapomněl jsem dodat, že má úvaha bere v potaz pouze otáčky vrtule, jejichž souvislost s dopřednou rychlostí letadla je na samostatnou diskusi.
Nepleteš, nicméně neexistuje ani výhledově použitelná baterie. Takže starosti s pohonem a rychlostí jsou irelevantní. V tom žádný problém není.