Seriál: Jak vyzrát na dojezdovou tíseň? Už brzy na ni budeme jen s úsměvem vzpomínat
Domácí nabíjení elektromobilu. Foto: Radek Šindel
Diskuzím o elektromobilitě dominuje téma dojezdu. Je tzv. dojezdová tíseň oprávněná, nebo je to jen zbytečný strach?
V češtině se to řekne „dojezdová úzkost“. Spojení „dojezdová tíseň“ nedává smysl.
Píšu pozdě, ale autor je klasický elektrofanatik: – už vyjadřování „jel jsem fosilem“ – ekvivalent na druhé straně je elektrokrám – veškeré reálné problémy elektra marginalizuje – naopak tvrdí, že „dneska naftu bral 30 minut“ … a že dříve také předem plánoval, u které benzínky zastaví (lze napsat větší hovadinu?) – věří dojezdu elektroaut 700 km (v laboratorních podmínkách) – samozřejmě má: RD a fotovoltaiku (částečně dokonce bez dotace), na kterou jezdí jistě i v zimě – a samozřejmě má … i druhé auto … – vypočítává, že vlastně všichni mohou nabíjet doma Kdo si to přečte, musí mít pocit,… Číst vice »
Pokud jde o „marginalizaci“ problémů, tak popisuji svou tříletou zkušenost a momentálně 40 000 najetých km. Nikde netvrdím, že to stejně musí vycházet každému. Zmína o dlouhém tankování nafty byla v kontextu diskuze, že tankování trvá 3 minuty, což je někdy reálné, ale všeobecně to tak taky nemusí být ve všech případech. Uváděl jsem příklad, ne 30, ale okolo 20 min. Nic o plánování benzinky jsem nepsal. Osobně mám celoroční průměr dle WLTP. Jedná se kombinovaný cyklus a nikde netvrdím, že jde o dojezd za každých okolností. Zkušenosti s FVE jsem popsal v několika článcích a opět nikde netvrdím, že… Číst vice »
OK, než jsem začal psát reakci, zapomněl jsem, že jsi psal, že jsi naftu tankoval 20 minut (a ne 30) – i to je ale stejný extrém jako kdybych já odpověděl, že loni v zimě někdo v USA nabíjel 20 hodin. OK, o hledání benzínky v navigaci psal v diskuzi někdo jiný. To, že máš 3 roky a 40000 km zkušeností bohužel nevyloučilo, že k tomu přistupuješ jako fanatický nadšenec a fanatický propagátor. Zkus se nad tím zamyslet, pokud toho jsi ještě schopen. Nevidíš žádné nedostatky a vymýšlíš pitomosti typu aplikace na střídání se u nabíječky v podzemních garážích. Lidé… Číst vice »
Tak ještě jendou k tomu tankování, nepsal jsem v žádném případě, že jde o pravidlo, ale že i tankování se může někdy prodloužit, takže 5 minut a jedu není vždycky pravidlem. U nás jsou pumpy hodně časté, ale v zahraničí jich zas tolik kolem dálnci není a v sezóně tak bývají běžně kratší fronty jak na stojen, tak na následné zaplacení. Pokud si k tomu člověk zajde na záchod a něco koupí v bufetu, za 5 minut rozhodně neodjede. Nedostatky vidím, ale ze zkušeností známých a svých už dokážu celkem dobře vystihnout, kdy se jedná o hospodské povídačky a kdy… Číst vice »
jediného fanatika tu vidím a to ste vy bohužial. Píšete o tom tak negativne že vam zachvilku praskne cievka. Neznášam ludí čo popieraju niekoho skusenost. Pokial nemáte najazdené v elektro aute ani kilometer tak sa tu prosím nestrápnujte. Ja mám v EVčkach najazdené cez 100 000km od auta ktoré malo dojazd v zime cca 150km po auto čo realne dá 400km a nie nieje to tesla. Bol som vo všetkých okolných štátoch ČR a navyše dva krát na dovolenke v taliansku, v madarsku atd. Prosím naozaj to čo popisujete je len váš splýn kotrý z neakého dovodu vyustuje v agresivitu… Číst vice »
Někdo okopává brambory, jiný hraje v kapele nebo cestuje po světě… Zjevně jsou i lidé co netouží po ničem jiném, než poučovat ostatní o svém vlastním lepším názoru… …ale kdo jsem já abych je soudil, třeba budou v důchoďáku se sebou spokojení…
Za mě to není špatný článek. Dřív nebo později stejně nebudeme jezdit na ropu. Teď se zkouší elektrická auta, tak proč ne…. Když zjistíme, že to nefunguje, tak se vymyslí něco jiného. V té lepší části evropy, na západě a v číně se nepřestane vyvíjet a zkusí se něco jiného. Káždá éra jenou zkončí a ropa nebude vyjímkou. Elektřina je téměř neomezená, tak proč to nezkoušet právě touto cestou? Nebo ropofilové chtěj čekat na konec, na poslední kapku černého zlata? V klidu se usaďtě a dívejte se jak vše běží vpřed a nepindejte u toho tolik 🙂
Elektřina je na pohon skoro ideální, na pohon aut úplně ideální. (Jako elektrikář asi těžko budu řikat něco jiného.) V železniční trakci o ní nikdo nepochybuje. Ale to je všechno tzv. závislá trakce. Auta za sebou nemůžou tahat prodlužku, nebo teda se napájet z trolejí (třeba jako na pouťovém autodromu). Takže právě osud elektrické trakce na silnicích závisí na tom, kolik elektriky si s sebou můžou vézt. Tím to elektrika kdysi prohrála s benzínem (parnímu stroji byla soupeřem, ale s benzinem prohrávala). Ale tak dnešní dojezdy, i ty reálné na nějaké situace bohatě stačí. Na cestu napříč kontinentem to ještě… Číst vice »
Heledte a jak je mozne, ze se jeste nikdo nechytil perspektivniho oboru prestavby aut ze spalovaku na elektro?
Nadrz ven, rezervu ven, namisto nich baterky, spalovak ven, elektro dovnitr a zbyly volny misto rovnez doplnit baterkama.
Je to skvele, progresivni a bez debaty maximalne ekologicke, usetri se na vyrobe kastle a veskere bizuterie naokolo, jeste by se na tom mohly dat podojit dotace.
Vyhodou take je, ze pouhou zmenou pohonu nedojde k dalsim nezadoucim zasahum typu vnuceni nevypnutelnych asistentu a stenic, kterymi jsou dnesni auta vybavena.
Tohle se zkoušelo od minimálně 70. let a l ničemu to nevedlo. Teprve od chvíle, kdy jsou elektrický auta stavěný od nuly, dávaji smysl.
Ale jo, je mi znam nejakej Peugeot a snad jeste i Favorit na (tehda oloveny) baterky, to je vsechno max z devadesatek.
Ale neco novejsiho?
Fura lidi na dedinach ma nejakou malou nakupni tasku z roku 1234, kastle zdrava, jen emisema to uz projde jen tak tak.
Baterka ani nemusi byt velka, protoze prece nakupni taska na deset kilaku jednim smerem. Pro takovou prestavbu na BEV je takovy auto prece naprosto idealni kandidat, vzdyt spalovak se za tu chvilku sotva zahreje.
To se trochu pletete, bohužel už takto przněj i Jaguáry apod.
Popsaným způsobem Vám z kombíku vyjde SUV 🙂
přestavby se dělají, ale ono to nemá moc ekonomický smysl..to je jako do starého aut cpát nový motor, převodovku, řídící jednotky, nádrž atd. v cenové rovině autorizáku včetně práce a jestě ktomu přihoďte menší série a pak pochopíte
Navíc, baterky jsou tak těžké že na 99% překročíte nosnost karoserie (ne žeby se prolomila při stání na místě, ale nebude mít potřebnou rezervu na dynamické namáhání za jízdy) takže to jednak nikdo nepovolí, a kdybyste náhodou na předpisy a povolení kašlal, tak se vám to projeví kroucením a deformací karoserie(ev. rámu) při dlouhodobém používání…
Jasněže můžete začít navařovat zesilující prvky a tak, ale to celé je cvičení tak maximálně pro nadšence, ekonomicky je to v pytli.
Dělalo se to, ale ne u nás (ale třeba v Německu). Asi máme nějaké specifické předpisy, nebo prostě jen neni poptávka. Nicméně se to dělalo v době, kdy elektromobily nebyly běžně na trhu a ty, co byly vypadaly jako kosmická loď a ne jako auto. To byla tak doba 15 a víc let zpátky. Jestli se to stále dělá netuším.
Trochu nechápu tu logiku mít jako druhé auto BEV. Teda proč mít vůbec druhé auto, když jak autor píše, má i klasické spalovací auto. To jedno spalovací přece zastane jak ty dlouhé cesty, tak i krátké okolo komína. A pokud už z jakéhokoliv důvodu chce, nebo potřebuje mít i druhé auto, tak i to může mít spalovací. Mělo by to oproti BEV několik výhod. To druhé spalovací by přece také zvládalo ty krátké cesty a navíc by v případě potřeby zvládlo i jakoukoli dlouhou cestu. Pořizovací cena spalováku by byla nižší než BEV a životnost spalováku by také byla mnohem… Číst vice »
Je to vysvetleno v clanku. jako rodina potrebujeme 2 auta. a kdyz mame na strese 12kWp fotovoltaiku,proc bych mel jezdit v lete za 2,5kc/km v benzinu,kdyz muzu jezdit za padesatnik BEV? porizovaci cena spalovaci a elektricke ojete Kony je vice mene stejna.
Pořizovací cena ojeté elektrické Kony může být dokonce nižší než spalovací. Přesně z těch důvodů, které jsem už popsal. Protože cena elektromobilu v čase klesá mnohem mnohem rychleji než u spalováku. Takže sice pořídíte levný ojetý elektromobil, ale v momentě, kdy vám odejde baterie, ho akorát můžete hodit ze stráně. Protože pořízení nové baterie se nevyplatí. Takže když si spočítáte finanční ztrátu spojenou s vlastnictvím toho elektromobilu, tak i kdybyste nabíjel zcela zdarma, budete oproti spalováku stále v mínusu.
Cena aktualnich modelu pada u novejsich aut rychleji,protoze diky rychlemu vyvoji a snizovanim cen moralne rychleji zastaravaji. tohle se ale postupne stabilizuje. s tou Konou jste se trosku chytil do vlastni pasti. pravdepodobnost,ze odejde cela baterka je podobna,jako kdyz se kompletne rozsype motor. no a tak jako u spalovaku byste nasel nejakou bouracku a vzal z ni ojety motor,tak byste vzal bouranou elektriku a prohodil baterky. takze kdyz sam tvrdite,ze je ojetina levnejsi,provoz je levnejsi, tak tim tuplem nedava starsi spalovak minimalne pro lidi z domku prilis velky smysl.
Aha, takže neodejde celá baterka, ale jenom část baterky?? Takže vyměníte vadný modul a? A zbytek baterky bude stále jako nový dalších 10, nebo 20 let?? To asi ne. To, že odejde jeden modul signalizuje, že se životnost baterie blíží ke konci. Vyměníte jeden modul a po krátké době odejde další a tak dále. Takže byste postupně musel vyměnit ty moduly všechny. To znamená ve výsledku celou baterii. Dávat do EV starší baterii z bouraného vozu se velmi důrazně nedoporučuje. Nikdo neví jak hodně jsou poškozené vnitřní struktury takovéto baterie. Takže by se vám klidně mohlo stát, že vám následně… Číst vice »
Na ojetinach se jasne ukazuje,ze baterie vydrzi mnohem vice,nez se predpokladalo. jsou videt letite ojetiny se stovkami tisic km a baterka ma porad 90% SoH. Zkratka baterka auto prezije a pokud se nahodou prece jenom neco stane,da se vymenit z jineho auta. samozrejme to musi delat nekdo,kdo tomu rozumi.
Další trik elektromobilních fanatiků je uvádět životnost baterie v ujetých kilometrech, nebo v počtech nabíjecích cyklů. Což je dost zavádějící a v podstatě klamavé. Ale co je podstatnější, je tzv. kalendářní (časová životnost) baterie. Ta je podle nejoptimističtějších odhadů maximálně 12-15 let. Bez ohledu na počet nabíjecích cyklů, nájezdu kilometrů, nebo péči věnované autu. Takže baterka auto rozhodně nepřežije!! To je také důvod strmého poklesu ceny BEV v čase.
A už je to tady, někdo má na elektromobily jiný názor a hend začnete nadávat do fanatiků. Ano, baterka stárně jak s cykly, tak s časem. Statisticky je to zatím trošku těžké hodnotit, protože 20ti leté Ev tady prostě nejsou, ale když se podívám na takové i3, tak i 12ti leté kusy pořád jezdí s původní baterií a SoH se pohybuje nad 80%. Navíc auto má z dnešního pohledu malou baterii, takže má daleko více nacyklováno, než dnešní 60-80kWh. Jako pokud vyrobce poskytuje ZÁRUKU 8 let/160tkm, tak je velice nepravděpodobné, že by baterka vzápětí kompletně odešla. Pokud máte nějakou statistiky,… Číst vice »
Ale já nenadávám vám, jen jsem poukázal na všeobecně rozšířený jev mezi různými elektroaktivisty a fanatiky. Ano, pokud výrobce dává záruku na bat. 8 let, tak si je téměř 100% jist, že těch 8 let určitě vydrží. Ale co bude třeba za 10 let a více vám nikdo nezaručí.
Jinak vám odpovím protiotázkou. Vy tedy máte k dispozici nějaké statistiky, nebo odbornou studii, které by dokazovaly, že baterie přežije auto?? Nebo na základě čeho jste vyslovil tak odvážné tvrzení, že baterie přežije auto?
Tak vzhledem k tomu, že pracuji na vývoji železničních vozidel, tak vím, jak se s bateriemi pracuje. Pokud jde o LTO, tak dáváme jako výrobce garanci, že vozidlo po 15ti letech ujede za každých okolností jízdní řád. Vlak tak ujede řádově miliony km. U aut se používá NMC, nebo LFP, které vydrží méně, ale taky mají auta úplně jiné nabíjecí cykly. Zároveň znám lidi se staršími auty, které už mají něco za sebou a nemají ani patrnou nějakou větší degradaci. Pokud má baterka v pořádku BMS, tak lze usuzovat, že auto s největší pravděpodobností přežije.
Opět vyhýbavá odpověď. Znáte lidi se staršími auty. Jak stará jsou ta auta? A to že baterie má třeba ještě 80% neznamená, že přežije auto. Úskalí časové životnosti je právě v tom, že i když baterie vykazuje třeba ještě slušnou kapacitu, tak smrt přichází náhle.
Problémy s baterií mají některé typy vozidel, třeba starý Leaf bez aktivního BMS. Známí mají třeba e Golfa se skoro 10ti lety, 10 let starou Teslu. Může se stát, že baterie odejde, ale zatím jsem nikde nenarazil na nějakou odbornou studii, která by to potvrzovala. Pokud máte nějaká přesná data, sem s nima.
Pokud jde o pokles užitné hodnoty auta, tak to je dáno rychlým nástupem technologie a poklesem cen vozidel. Ta moje Kona měla ceníkovku 950 000,- a to má jenom 40kWh a 45kW nabíjení. Má zastaralý informační systém a jde pořád o Hyundai, žádnou premiovku. Dneska za podobné, nebo menší peníze máte lepší značku, s vyšším výkonem, větší baterkou, rychlejším nabíjením v lepším provedení, takže cena ojetily logicky padá rychleji. Dneska dostanete Základní Teslu s dvojnásobným dojezdem, rychlým nabíjením a úplně jinými parametry za 900t. A zrovna tohle s nezničitelnou LFP baterkou cenu bude držet úplně jinak. https://www.novinky.cz/clanek/auto-nejdostupnejsi-tesla-miri-do-ceska-cena-startuje-pod-hranici-900-000-korun-40552071
Pořád se točíte v kruhu. Z čeho usuzujete, že ta Tesla bude mít nezničitelnou baterii??
Protože standard range využívá LFP, která je robustnější s vyšší životností.
Ok, jakou životností? Myslím časovou. Kolik garantuje výrobce?
Výrobce garantuje klasických 8let/160tkm, ale to je pořád garance, ne životnost. Naopak se ukazuje, že k garantovaným hodnotám se auto ani nepřiblíží, ale je výrazně lepší.
Pořád dokola. Těch 8 let je stále to samé. To snad ani nikdo nerozporuje. Ale jak se ukazuje, kde se ukazuje, že životnost bude výrazně vyšší?? A o kolik podle vás?? A čím to máte podložené?? Nebo jsou to jen vaše odhady a zbožná přání?
Protoze typ baterie! Ve vozidlech se pouzivaji ruzne typy chemii. Nejasteji NMC s vysokou energetickou hustotou,ale nejnizsi zivotnosti. na druhem konci LTO, s robusti konstrukci s vysokou zivotnosti (v desitkach tisic cyklu). ty se pouzivaji ve vozidlech VHD. LFP jsou neco mezi. nizsi hustota energie oproti NMC,ale vyssi zivotnost. Lze to vsechno vycist s typovych listu baterii.
Protože typ baterie?!? Pořád se vyhýbáte odpovědi.
8 let garantují u baterií téměř všichni, to není nic nového. Ale jak víte , že ty baterie vydrží výrazně déle, než je garance? Nebo že přežijí celé auto? V těch typových listech baterií je uvedeno ještě něco jiného, než těch garantovaných 8 let???
Každý výrobce modulů dává ke konkrétnímu článku údaje o životnosti v různých hloubkách cyklu i údaje o stárnutí.
Ty LFP mají vyšší cykly a všeobecně vydrží více, než NMC. Je to asi jako srovnání diesel/benzín. Záruku dává výrobce stejnou, zpravidla 2 roky a taky nikdo nepředpokládá, že se auto po pěti letech rozsype. A zároveň i se stejnou záruční dobou ten diesel vydrží zpravidla více. Jako jestli máte po ruce nějakou analýzu, která by ukazovala, že se baterky po 12-15 letech kompletně vysypou, sem s ní. Už vás o to ýádám potřetí.
Takže vidím, že se od vás odpovědi nedočkám. Stále jen kličkujete a mlžíte. Spalovací auta tady jsou s námi více jak 100 let. Takže ze zkušenosti víme, že takové spalovací auto vydrží klidně 20, 30 i více let. Samotní výrobci a prodejci BEV uvádějí předpokládanou životnost baterií v různém rozmezí. 8-12, 8-15, 10-15 let. Koukněte na webové stránky prodejců. Ale nikdo neuvádí 20 a více let. A já vás už poněkolikáté žádám, abyste doložil nějakou analýzu, která by ukazovala, že baterie vydrží třeba 20 a více let. Vaše nadsazené odhady o dlouhé životnosti baterií vycházejí pouze z vašich dojmů a… Číst vice »
Tak ještě jednou. Jako firma dáváme na LTO baterii garanci 15 let v těžkém drážním režimu, což odpovídá milionům najetých km. Ani po této době už není beterka „mrtvá“, ale použije se na second live aplikace. NMC/LFP vydrží méně, ale pořád je to pro auta dostačující. Živostnost auta negarantuje žádný výrobce. Vždycky se mluví o záruce, ať už dva, nebo více let. Každopádně 8 let na motor nedává nikdo, už to je u baterií rozdíl. Když to není běžné u spalováku, proč to vyžadujete u elektroauta? Kompletní statistika zatím není k dispozici, ale i ze starších modelů Tesel, i3 apod.… Číst vice »
Kia dávala, nebo ještě dává záruku na auto 7 let. Ale tu garanci na baterii většina požaduje proto, že cena baterie tvoří někdy skoro až polovinu ceny nového vozu. U ojetého auta by cena baterie přesahovala cenu celého vozu. A ze zkušenosti je také známo a je statisticky naprosto výjimečné, že by u spalováku odešel komplet celý motor a musel se jako celek měnit za nový. V naprosté většině případů stačí oprava s výměnou nějaké součástky (součástek) za pouhý zlomek ceny auta, nebo nového motoru. A navíc, spalovací motor nemá něco jako časovou životnost. Životnost motoru se odvíjí od opotřebení,… Číst vice »
Jako jo, jedná se o něco trošku jiného. Každopádně stav, kdy se rozsype celý motor je vzácný, nicméně zrovna známému se třeba motor rozsypal. vadně odlitý píst a motor se odebral do dieslového nebe asi po 150tkm. Kdyby zašel do autorizovaného servisu, tak by stál nový motor to samé, jako ona ojetina. Takže sehnal motor z jiného auta a motory prostě vyměnil. Motory navíc potřebují intenzivnější servis. ýměny oleje, rozvody, po vyšších km EGR, DPF, spojka, různá čisla, u automatů se ozve převodovka a ono to taky není zrovna levné. jde to po měnších částkách, ale v sumě si i… Číst vice »
Tak to je možná hudba nějaké vzdálenější budoucnosti. Za současné úrovně vědeckého poznání a stavu techniky a technologie není smysluplná repase, nebo recyklace baterií možná. Snazší a levnější je vyrobit baterii novou. A ta je bohužel poměrně drahá.
no zkuste si o bateriich nejdrive neco zjistit a teprve pak psat…
Taky je tam spousta videí, kdy byla třeba GO motoru ješte před najetím100tkm, za statisíce Kč.🤷♂️ A teď co je horší? Když mi odejde po 10 letech baterie za 250t Kč, nebo repase motoru po 80 000km za 300t Kč?
Ale Lehký Topný Olej není baterie 😉
https://en.wikipedia.org/wiki/Lithium-titanate_battery
Krásná metrika jsou A123 LFP které zaplavili modeláře okolo roku 2006/2007 a snášely proudy přes 20C. Ještě 2020 byly všechny packy použitelné do maket os odběry do 5C, letos už nebyl jediný z dvacítky packů bez vadného (svodového) článku. Předtím NiCD Sanyo SCR1700. Naprosto legendární počin. Bez ohledu na počet cyklů se sypou po 12 letech (i sady, co měly třeba jen 20 cyklů). Stejně je nakonec zabije termodynamika, mechanické namáhání a únava materiálu při nabíjení… Proto nemáme Li-S a jiné “lepší” chemie U aut “nevíme”, protože ještě nezestárla. Resp. víme. Budeme to vybíjet 0.005C a tvrdit, že se žádná… Číst vice »
Co to je za jednotky 20C? Proud se přece měří v Ampérech.
No a pán vás žádá, ať doložíte, že to ty baterie nevydrží. Zatím jste nic neukázal. Jsou to tedy jenom nějaké vaše dohady a předpoklady.
Jak to, ze 8 let nikdo nerozporuje. Kazdy den minimalne 1x ctu v nejakem prispevku: EV si koupi akorat idiot, stejne vam za 2-3 roky odejde v tom elektrokramu baterka.🤷♂️😀
Vyrobca chladnicky garantuje zivotnost dva roky, ale to neznamena ze vsetci menime co dva roky chladnicky.
Pan Šindel to nepochopí. V jeho bublině všichni kupují auta za stovky tisíc, mají minimálně dvě protože je “potřebují” a zbývá jim na ptákoviny jako fve za další stovky tisíc.
Půlka národa poslední roky opět topí dřevem, jezdí autem starým 15-30 let přesně do doby, než shnije a bez známostí a směnného obchodu by do výplaty nevyšla…
To není o Brániku a gramatických chybách, jen to jsou “hraběcí rady”, jež by si mohl odpustit…
Užijte si svoji bublinu, Miloši.
Já nevím, když se podívám do ulice, tak žádné takové vraky až na vyjimky nevidím. Domky v ulici většinou topí plynem, nebo tepelným čerpadlem, někteří dotápí i dřevem, včetně mě. Pokud jde o FVE, tak na rok starých fotkách na mapách je v ulici zhruba 11 z 60 ti domů a další průběžně přibývají. Pokud má někdo staré auto, tak si jej může nechat. To, že někdo popíše své vlastní zkušenosti přece nikomu nic nebere. Každopádně pokud máme v ČR aktuálně skoro čtvrt milionu malých FVE, tak se zkušenosti mohou hodit poměrně širokému okruhu lidí. Nehledě na to, že i… Číst vice »
Tak ono už vlastnictví RD (v dobrém stavu) je pořád ještě (a asi zůstane) mírně nadprůměrné. V činžáku (i jako vlastník) se věci jako solárka a parkovací místo s nabíjením (někdy je problém to druhé, někdy už to první) řeší citelně obtížněji…
to, že je složitější se domluvit ještě neznamená, že to nejde. I na činžáku se dá vybudovat společná FVE včetně nabíjení, stačí chtít.
Stačí chtít? Viděl jste film Vlastníci? A pamatujete postavu,kterou hrál Lábus? Jestli si myslíte, že je to vyjímka,tak to lze omluvit pouze tím, že jak jste se přiznal,jste v životě má schůzi v baráku nebyl. -Ne, prostě NE-,a to se jedná i o mnohem prostější věci než je nabíječka na El.auto.
Film jsem viděl, na schůzi jsem nikdy nebyl. Nicméně když vidím orpavené fasády, dodělané výtahy ve starších domech, tak se asi lidi nakonec přece jenom domluví, protože chtějí. Ale vy evidentně nechcete. Holt další „Lábus“.
Ale to je preci volba kazdeho z nas. Nekdo si koupi byt v panelaku ve vetsim meste za cenu domku na malem meste nebo vesnici. Rozhodl se pro byt, zrejme je to pro nej pohodlnejsi, ale holt nema moznost si dat na strechu FVE a udelat si misto s WB. Naproti tomu majitel domu na vesnici ma tyto vyhody, ale do kina, nebo divadla si holt musi dojet. Je to vzdy o vlastni volbe a prioritach.🤷♂️
Dovolím si oponovat. Viz nález norského soudu:
„Životnost nad 10 let nelze očekávat.“ Norský soud rozhodl v případu vadné baterie – Aktuálně.cz
https://share.google/beCRh2r0KyXNCTbIy
Ano, technická chyba, kdy do baterie zateklo….
Ale soud to „vyřešil“ konstatováním že přes 8 let se „nedá očekávat“ což přiznejme je nepříjemný precedent který se může zle vymstít.
Baterka auto skutečně přežije, pokud počítáte s konečnou životností auta mezi 10-12let. Pokud jste jeden z nás co si buď nemůžeme, nebo nechceme (u mě spíš druhý případ, málo najezdím většinou vhd) dovolit vyhodit auto tak brzy, tak tam prostě žádné elektroauto dostupné nevidím a v životě jsem neviděl, přitom spalováků do 100kKč je docela dost, a mnohé z nich i celkem dobré…
takže výrobci poskytují záruku 8 let, zdá se mi celkem nepravděpodobné, že by se v zápětí po téhle době začala baterka sypat.
Spalovák do 100t Kč nebude rozhodně dobrý. Nebo ne ve stavu, aby s ním šlo bez vetších investic jet bez strachu na nějaké delší trasy.
Já s tím třeba mám zkušenost – moji rodiče měli od roku 1992 Škodu Favorit. V roce 2005 (13 let) jsme s ní ještě spokojeně jeli do Chorvatska, ale po roku 2010 už rodiče i do Prahy raději jezdili autobusem. Od žádného 15letého auta nečekám, že s ním budu spokojeně jezdit dálkové trasy a pro pojíždění kolem komína stačí i 70 % původní kapacity baterky. Většina aut nakonec selže na něčem jiném, co by možná i šlo opravit, ale oprava bude nerentabilní. Spalováky kolem 100 tisíc mají dnes tu výhodu proti EV, že jestvují, t.j. v roce 2011 byla v… Číst vice »
Já tu zkušenost nemám, ale často čtu, že někdo s FVE pořídil jako druhé auto do rodiny BEV a teď se o něj doma perou. S ohledem na pohodlí je to auto pro ně auto první volby. Do spalováku nasedají, když je BEV pryč, nebo někde čeká na svou výroční jízdu do Chorvatska na jeden zátah. Při nabíjení doma je BEV o zhruba 500 tisíc levnější na provoz po dobu životnosti (rozdíl zhruba 2 Kč/km × 250 tisíc km). Má-li auto postupně víc majitelů, o tuto výhodu se podělí. Touto optikou stojí toto benzínové auto 947 tisíc Kč: https://carvago.com/cs/auto/79581466/hyundai-kona-1-6-130-kw Tento… Číst vice »
Loni jsme na firmu koupili Id Buzz, naprostá spokojenost a zrovna včera jsme objednali 2 e Citany od Mercedesu. Nabíječek je všude plno, vůbec se to nemusí řešit. Jinak ti věční odpůrci e aut by si měli uvědomit, že ropu mají více méně jenom Rusové a Arabáci, ani jeden není ůplně náš kamarád. Možná za chvíli budem rádi za naftu do traktorů.
Traktor na elektriku? A co budete jíst?
Budou brzy.
Traktory na elektriku už byly.
https://www.agroportal24h.cz/clanky/soveti-v-50-letech-postavili-elektricky-traktor-s-napajecim-kabelem-vynalez-nyni-znovu-objevuje-svetovy-vyrobce
https://www.agroportal24h.cz/clanky/uz-v-50-letech-v-sssr-vyjel-na-pole-traktor-s-automatickym-rizenim-jeho-konstrukter-sve-znalosti-vyuzil-pri-cernobylske-havarii
Tak asi nejde čekat na baterky velké stroje na orbu, ale na lehčí činnosti už první prototypy přichází. Další možností mohou být různé nakladače, které nikam daleko nejezdí. https://www.deere.com/en/stories/featured/electric-tractor/
To už má dlouhou tradici, viz „ještěrky“…
Pokud jste s eleltroauty spokojený, fajn. Ale zjistěte si něco o světových zasobách ropy. Případně o tom, že ne všechny muslimské země jsou arabské.
nejde o to, že by ropa nutně došla, ale o to, že 2/3 draze nakoupené rusoviny dovezené z tísíců km proměníme ve ztrátové teplo. Pokud to někomu přijde v 21. století v pohodě, tak mě třeba ne. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-zavislost-na-rope-a-elektromobilita-kolik-skutecne-stoji-fosilni-paliva-126625
V podstatě totožná čísla o zásobách ropy (na kolik let vystačí) se uváděla už když jsem byl ve škole, okolo roku 1980…
A ti férovější k tomu dodávali (tehdy i dneska) „plus další neobjevená naleziště která se nedají odhadnout“ což vysvětluje proč dneska je číslo zase stejné.
SAMOZŘEJMĚ to neznamená že ropa bude navždy. Ostatně nárůst CO2 to neřeší. Ale vaši protiargumentující by měli laskavě přestat používat podružné „nic neřešící“ argumenty…
Ropa velmi pravděpodobně nebude omezující kritérium.
Ono to s těmi strategickými surovinami není tak jednoduché. Ani u EV ani u spalováků.
Je fakt, že u EV jsou ty suroviny potřeba jenom při výrobě, u klasických aut je potřeba hodně ropy, což je právě ten provozní problém. Tak to možná, ale jinak si tyhle dvě kategorie nemají co vyčítat, na výrobu obou je potřeba spousta surovin, které právě mají země, se kterými nejsme zrovna kamarádi.
Jízda v EV je úžasná, ale i nudná a bez emocí. Byl bych úplně ideální uživatel EV,bydlím mimo město na kopci v 580m/n.m. Na svém domě mám střechu 160m2,tedy ideál pro solární panely. A nebudu do toho investovat z těchto zásadních reálných důvodů : 1. Při výpočtu návratu investice do EV+soláry se to nevyplatí. 2.Jízda v EV oproti klasickým spalovacím autům bude ne ekonomická. Protože budou chybět peníze ze spotřební daně z paliv ve státní kase. A je to férové narovnání trhu,když uživatel EV bude platit za ujetý KM do státní kasy,jako to bude od roku 2028 v Anglii a… Číst vice »
No nevím, pokud jde o jízdní parametry, tak tam je na tom EV mnohem lépe. Lépe se předjíždí, lépe se projíždí křižovatkami a k tomu kravál od motoru normální člověk prostě nepotřebuje. Nicméne proti gustu…. Pokud jde o spojení FVE a auta, tak nevím, mi tedy ekonomika vychází s návratností pár let a to jsem kupoval část FVE bez dotací. Ojeté auto rovněž. Pokud jde o zdanění, tak je potřeba si uvědomit, že v VB už jsou zpoplatnění emisní povolenky v palivu. Zároveňje tam vyšší spotřební daň samotná. ta, která se u nás už 20 let nevalorizovala. Litr paliva tam… Číst vice »
Mám zkušenost, že majitelé EV spíš moc nepředjíždějí a musím předjíždět já je.
To víte musí šetřit energií aby dojeli a také přemýšlet kde a kdy budou nabíjet 😀
Američan a Němec běželi maraton. Amerčan proťal pásku v čase 1:59 a s úsměvem na tváři začal rozdávat rozhovory. Němec padl v cíli vyčerpáním v čase 3:15. Německé noviny „der Laufer“ následně píší: „Americký závodník sice zvítězil, ale náš statečný soudruh také doběhl!!!“.
Asi tak mi připadá tohle věčné srovnávání baterií a benzínu.
Nemělo to být „náš soudruh bral stříbrnou medaili zatímco američan byl předposlední“?? 🙂
Ano, tak to nějak vypadá na křižovatce. Než borec ve vytuněném fosilu zařadí jedničku, tak jsem za křižovatkou. 😉
V CR se na semaforech spi. Kdo by koukal na semafor, kdyz muze koukat na brzdovy svetla auta pred sebou a pak az neco delat. Takze zatimco v civilizovanych zemich se s padnutim zelene plynule rozjizdi celej strudl, u nas je mnohdy potreba pouzit akusticky urychlovac, aby se ten prede mnou probral… A bavit se o nejakym rozjezdu z nuly je fakt nesmysl. Ani u spalovaku fakt neni limitem kroutak a jeho ne/dostupnost, jako spis pneumatiky, potazmo tedy ne/pritomnost pohonu vsech kol. Co z toho vyplyva? Pravdepodobne pouze to, ze na semaforech nespite – dekuji za to. 🙂 Nepovazuji vsak… Číst vice »
Ano, bude, potvrdí vám to každý uživatel EV. Jde u rychlý nástup výkonu, žádné prodlevy u řazení, vyšší moment jako takový. Prostě Ev je srovnatelné s nějakými sportovními auty. Bežný fosil je na rozjezd absolutně bez šance.
Ma zkusenost z provozu tvrdi opak. Atmosfericky benzin, jakis takis vykon zacina az nekde kolem 3500 rpm a stejne neni problem na svetlech mit vyrazne rychlejsi start. Jen kvuli sledovani provozu a ochote vic prislapnout ten pedal vpravo…
Sebelepsi pohon nenahradi nedostatky mezi sedackou a volantem.
To ne, ale když vidím, jak jezdí moje opatrná žena s fosilem a EV. Ne, že by s někým závodila na semaforech, ale když nemusí řadit, z nuly to má odpich, tak se rozjede mnohem rychleji, než když musí zápasit s manuální převodovkou. V americe se všichni rozjíždí naráz, protože mají všichni automaty.
.. ještě jsem neviděl BEV který by se mohl měřit autem které má převodovku a zařazenou jedničku. (Takový běžný TDi +- 4500 Nm.)
Ne že by to hned znamenalo nějak lepší rozjezd.
Když porovnáte trakční diagram, tak tam jsou maximální hodnoty momentu zpravidla na jedničku a dvojku vyšší, než v případě EV, jenomže je to jenom v účitých otáčkách a při rozjezdu je potřeba rychle přeřadit, což zase znamená chvilkový výpadek momentu. U vícestupňové DSG převodovky a silného motoru tak bude rozjezd podobně svižný, ale u manuální převodovky to rozhodně neplatí.
Stejně rychlý nástup výkonu si může vyzkoušet každý u ještěrky na nádraží,aniž by musel utratit milion.
To je ale vážně úplná pitomost. Nijak nezpochybňuju svižný rozjezd EV, ale spalováky ho zvládají taky dostatečně. Teda třeba náš letitý stroj s 50 kW atmosférickým benzínovým motorem rozhodně jo.
Že někdo u semaforu spí a navíc neumí své auto pořádně ovládat, je věc jiná. Na druhou stranu je před rozjezdem žádoucí se ujistit, že je křižovatka opravsu volná a nevletí do ní třeba někdo, kdo projel na konci žluté – to zase za nějakou vteřinu zpoždění stojí.
Podobne odjizdim z krizovatek s (ne-plugin) hybridem od Toyoty s e-CVT planetovou prevodovkou. Bezna auta brzdi razeni rychlostnich stupnu.
X krat se mi stalo, ze jsem odjizdel z krizovatky normalnim tempem, bez vyuziti maximalniho, dokonce ani ne polovicniho vykonu meho auta. Po zhruba 150m me jizdy zbyla auta teprve projizdela krizovatkou v oblaku koure, co z nich vychazela.🤷♂️
Totéž ovšem dokáže nejen elektrokřáp (sorry, dokud budete důsledně používat hanlivá označení, budu se též držet) ale i prachobyčejný automat (kór s hill-holderem)…
Nedávno jsem procházel 8 projektů nové bytové výstavby v jednom velkém městě, všechny ve výstavbě, nebo těsně před ní. Víceméně každý projekt od jiného developera. Pro zajímavost: pravidlem je odhadem cca.20% parkovacích míst s možností instalace wallboxu. Zbytek parkovacích míst není ani v současné době na wallboxy projektován: nevede k nim kabeláž, nepovolí je hasiči (např.je to příliš daleko od vjezdu do podzemní garáže). Případně transformátor budovy vůbec nepočítá s takovou kapacitou. Takže nejde jen o starší sídliště: z mé zkušenosti s EV nepočítá ani nová bytová výstavba. Ano, můžete namítnout, že se dá nabíjet přes běžnou zásuvku 230V. Jenže… Číst vice »
Tohle je pro mě trošku překvapení, nicméně i tahle situace jde řešit nějakou aplikací a sdílením nabíjecích míst. V průměru stačí nabíjet 1-2x týdně, což se dá v rámci domu protočit.
No dá se ale je to nepříjemná komplikace, normálně mívá každá jednotka své „přidělené“ místo a střídat si ho s někým vyžaduje opravdu dobrou organizaci, a pokud je nabíjecí místo „ničí“ tak to je ještě horší, vykukové vpřed…
Půjde vyřešit nějakým centrálním boxem, kabely na každé místo a chytré přepínání/load sharing. Přidat další trafo na tohle zvlášť (nebo paralelně = rozšíří kapacitu baráku). Podle mne to je v pohodě, jen v Česku (a v podstatě asi nikde jinde) nenastal čas na tak masové rozšíření.
Pak povede drát na všech xx parkovacich mist, ale nabíjecí elektronika bude centrálně pro celý barák někde v budce.
Třeba za 10-15 let standard.
Ano, za 10-15 let. Ale u v té době nově budovaných domů. Dodatečná instalace do již existujících garáží je nákladové i technické peklo.
No a ten problém s hasiči stále trvá. V současnosti zpravidla nepovolí nabíjení EV u podzemních garáží jinde než kousek od vjezdu.
Jak se říká, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
auto potřebuje průměrně strávit na nabíječce 4-5h týdne. Se započtením nějaké rezervy tak stačí mít 2-3 Wallboxy na 10 aut. Opravdu si nemyslím, že by nějaký jednoduchý rezervační systém představoval nějakou zásadní komplikaci.
hej, akurat tych 4-5 hodin su v nedelu v noci, ked sa polovica mesta vrati z vikendu mimo a rano chcu mat nabite auto, pripadne vecer pred zaciatkom predlzeneho vikendu / prazdnin / … Priemer je uplne nezaujimave cislo, infrastruktura asi kazdeho druhu sa neda dimenzovat na priemernu zataz, musi sa na spickovu…
Jasně, čistě statisticky by to bycházelo na jeden z 10ti, ale já počítám 2-3. Že by měli momentálně všichni v garážích EV, 100% aut jelo každý víkend pryč a to tak, že přijedou s prázdnou baterkou, to je z dnešního pohledu trošku nepravděpodobné, co? Jsme v 21. století, aplikace máme na každou drobnost a tohel je jedna z možností, jak nabíjení řešit. Zkrátka někdo zůstáva na víkend doma, někdo jede kousek a nechá nabíjení na další den, někdo pro jistotu šťouchne na pondělní cestu na rychlonabíječce.
Ale v současných projektech si majitelé ta místa s wallboxy kupují vyhrazená, pro sebe samotné na své jméno. Tak jsem to v těch projektech viděl. Ani náhodou nebudou chtít SVÁ místa s kýmkoliv sdílet. Proč by to dělali? Jsou jejich.
Jako jo, legislativa, návyky, dojezdy aut, to se všechno bude další desítky let vyvíjet. Dělat závěry z dnešního stavu na další desítky let dopředu mi přijde trošku předčasné.
Ta místa byla ve všech projektech co jsem viděl vyhrazená, na konkrétního majitele, který si je tak předem koupil. Na střídání s někým jiným zapomeňte.
Stoupneme si do kolony k elektronabiječce a budete celou noc popojíždět?
Proč byste proboha stál v koloně? Reálně si družstvo udělá pár wallboxů a pořídí k tomu nějakou rezervační aplikaci. Běžné auto potřebuje týdně nabít zhruba 40-50kWh, to je 4-5h na nabíječce. Týden má 168 hodin, tzn. auto potřebuje na nabíječce strávit asi 3% času. 10ti autům tak na běžný život stačí 2-3 WB. Neskutečné, jaký talent mají někteří na hledání problémů tam, kde nejsou.
Sdílet se nějak dá ta kapacita na trafačce, další 2 problémy sdílením vyřešíte obtížně.
Když si někdo v rámci výstavby domu koupí parkovací místo blízko vjezdu (=hasiči tam povolí nabíjení EV) a s wallboxem, opravdu nemá motivaci to místo půjčovat jiným, kdo si koupili místo pro spalovací vůz a svou chybu zjistili až následně.
Podívejte se, nevím, když se jsou lidi schopni domluvit na nové fasádě, nebo výtahu, veřte, že se domluví i to nabíjení.
Zřejmě jste nebyl nikdy na schůzi družstva 🙂
Nebyl a doufám ani muset nebudu. Ale upřímně, naistalovat do domu výtah je násobně složitější, než natáhnout wallbox. nebojte jakmile zbytek družstva pochopí, že je to podobně prospěšné, jako výtah, ledy se určitě prolomí. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-komunitni-nabijeni-aneb-jak-jezdit-za-pakatel-i-bez-vlastniho-zdroje-203203
Takhle mluví – straší politik. Tam, někde, něco, určitě na to doplatíte a věřte mi, bude hůř. Vždy jde takovým o dobro druhých…
Ale já jen popisuji, co vidím u v současnosti stavěných projektů. Sám si jich pár projděte a ptejte se, když mi nevěříte. Jen popisuji, nehodnotím.
Pokud někdo v zánovní/nové garáži nemá ani „normální“ zásuvku 230V (16A) tak to je prostě kravina… už jenom kvůli možnosti použít takové drobnosti jako nabíječku (startovací) baterie, kompresor, světlo…
Samozřejmě kdyby byly vážné problémy s povolováním wallboxů tak aspoň ty zásuvky mít v několika okruzích, aby těch 16A nebyla CELKOVÁ zatížitelnost všech dohromady.
Celkový „power budget“ budovy to už je jiná, to může být omezeno místními podmínkami, ale aspoň to mít připravené na rozšíření…
Drtivá většina nejsou jednotlivé garáže, ale parkovací stání. Tam opravdu nebývá zásuvka standardem.
Předpokládám, že hlavně kvůli placení. V domě o víc než 10 bytech se téměř jistě najde zneužívač. Buď bude mít každý svůj elektroměr a pak hrozí, že se někdo připojí k vám. Nebo je elektroměr společný a pak se na spravedlivém dělení nákladů nedomluvite nikdy.
Placení / účtování je dávno vyřešeno, dělají se wallboxy s RFID a lidé dostanou čipy / karty:
Natáhnout WB je jednoduchá věc. Standarně jsou vybaveny čipovou kartou, takže rozůčtování probíhá automaticky.
Zásuvka se dá umístit do malé zamykatelné skříňky s malou průchodkou jen pro připojený kabel => nikdo se k vám nepřipojí
Šlo o parkovací místa v podzemních garážích nově budovaných bytových domů. Většina neměla k parkovacím místům ani natažené 230V, mimo těch pár předem pro EV určených. A dodatečná instalace, no, hodně štěstí. Jak píšu, další trafo, kabeláž, povolení od hasičů…
Máte evidentně zkušenosti – nevíte zda by „problémy s požárníky“ byly i v případě instalace „pouhých“ 230V (16A, 1f) zásuvek ke každému stání? Stranou nechme placení, to je řešitelné, přípojky se můžou sbíhat v jednom místě a tam už je to na dohodě, třeba „kdo ji chce zapojit, zaplatí si podružný elektroměr“ a může si dát vlastní zámek…
Samozřejmě 3,7kW není žádná hvězdná hodnota ale za 10 hodin to už něco hodí (200km)…
problém nedostatečné kapacity přípojky je spíše virtuální. Dá se řešit vhodným řízením nabíjením v rámci objektu. Není potřeba, aby každé parkovací místo mělo pevně přiřazených 3x16A, když je možný load balancing.
V jedne z takovych garazi (cca. 170 stani) parkujeme. Praha bylo jedno z poslednich mist, kde do mistnich reguli naimplementovali evropskou smernici o povinne stavebni pripravenosti, nase garaz to bohuzel jeste stihla bez ni. Doplnit to jde. Problem neni v kapacite trafacek, ale v tom, ze se potrebujete dohodnout s ostatnimi vlastniky. Projektovali jsme to tak, aby se kazde auto stihlo za noc dobit minimalne na 100km, i kdyz zrovna prijedou vsichni a budou mit vsichni prazdne baterie (cili mame velmi predimenzovano). Je to samozrejme nasobne drazsi, nez jeden wallbox do garaze vedle rodinneho domku, ale to je i bezny… Číst vice »
Snad nebudu moc příkrý, ale toto je článek z roku 2017. Od uvedení Ioniqu Electric se toho v elektromobilitě hodně změnilo. Autor to férově zmiňuje, ale nežije v tom. Proto článek potvrzuje obvyklé „elektromobil je pro ježdění kolem komína – na dálky máme diesel“. Protože autor má 2 generace staré EV vhodné na ježdění kolem komína a jezdí s ním kolem komína; na dálky má přece diesel. A EV jsem najel zatím 20 tisíc kilometrů včetně dálkových tras a mohu potvrdit, že dojezdovou úzkostí trpí zejména lidé, co v soudobém EV ještě dálkovou trasu nejeli. Když jedu trasu, kterou znám,… Číst vice »
Ano,jde o moralne stary model,pricemz dnesni EV uz jdou bez problemu vyuzivat jako jedina auta v rodine. Clankem jsem chtel ukazat,ze jde i takovym modelem vyjezdit vetsinu cest a na ty delsi si chvilku nechat starsi spalovak. ten ma uz 250tkm,takze jej co nevidet nahradim EV.
To mi připomnělo jednu historku z mého života kterou jsem zaslechl u Eniaqu. Kdy osadka vozu živě diskutovala o tom kam všude pojedou a kde všude budou nabíjet. Byla to živá a zajímavá diskuse 🙂
„Pozitivní změna pro mně je, že spustit nabíjení je mnohem rychlejší, než natankovat. Takže má přestávka začíná minutu po zastavení u stojanu. Předtím jsem nejdřív 10 minut obsluhoval auto, až pak sebe.„
🤣🤣🤣
Sorry ale to si představujete že průměrný český řidič po každé nové generaci elektromobilu (řádově těch 3-5 let) ho „zahodí“ a koupí si ten nejnovější???
Jinak co mělo znamenat to „stejně jako jsem vyhledával čerpací stanice“ to mi připadá ujeté to jsem snad v životě nedělal (kromě jízdy s kolegou jeho LPG, tam to má nějaký význam dojezd kratší čerpaček výrazně míň).
A co má sakra znamenat to „10 minut obsluhoval auto“ to když tu budeme nalhávat (ano pane!) násobně přemrštěná čísla tak to už se nebavíme o skutečnost ale o dojmech a snech…
S tou dobou tankovani je to taky celkem rozdilne. Na nasi male benzince ve meste opravdu prijedu,natankuju a odjedu do 5ti minut. na tech vetsich dalnicnich to uz zastavka s obcerstvenim tak rychle rozhodne nejde. Nekdy byva kratsi fronta,pak tankovani,pak fronta na zaplaceni,nasledne zaparkovat a teprve pak je mozne se treba najist. v lete jsem takhle tankoval fosila v Madarsku. nez jsem si objednal jidlo mi trvalo 25min.
Dalsi bezna situace je koureni. spousta lidi si potrebuje v pauze zapalit, coz u stojanu z principu nejde.
> Sorry ale to si představujete že průměrný český řidič po každé nové generaci elektromobilu (řádově těch 3-5 let) ho „zahodí“ a koupí si ten nejnovější??? Ne, psal jsem o tom, že někdy kolem roku 2021 došlo v nabídce EV k zásadní změně, kdy kombinace kapacity baterie a rychlosti dobíjení u některých modelů v nabídce (třeba Ioniq 5 & EV6) již dojezdovou úzkost nebo nutnost trávit čas na nabíječkách smazaly. Ostatní automobilky přidávají takové vozy do svých nabídek taky, takže dnes je situace zcela jiná, než byla v roce 2017-19. Zkušenost lidí s Ioniqem Electric a Ioniqem 5 je zcela… Číst vice »
Článek zajímavý, ale přestěhoval bych autora do činžáku a ať pak napíše o zkušenostech s elektromobilem.
A další věc. Autor sám přiznává, že aby „mohl mít elektromobil“, tak potřebuje auta dvě. Ano i mě by elektromobil v pohodě vystačil na cca 80% všech mých cest (do práce, nákupy, výlety, na chatu apod.), ale těch zbylých 20%? To elektroautem prostě nedám (hlavní důvod – stále pomalé nabíjení). A tak prostě pořád vyhrává klasické spalovací auto, protože si radši koupím auto jen jedno (a ujedu s ním 99% cest) než auta dvě (na blízko a na dálku)…
Autor v článku píše, že se jedná o venkovský problém a venkovské řešení.
To mi sice uniklo, nicméně i na venkově bydlí lidé v bytovkách (i panelácích). Z hlediska třeba fotovoltaiky, ale i možnosti parkování, se to chová úplně stejně, jako bydlení v činžáku ve městě…
Na venkově v bytovkách a panelácích se bydlí stejně jako v roce 1970. Co si neukradeš v lese nebo na statku, tak nemáš. Tihle lidé žijí z ruky do huby nebo od výplaty do výplaty a neshodnou se na ničem, než na společné kuřárně před vchodem, opékačce koblihových šmakulád a lahváčích v akci za 11,-Kč. Prokouří za měsíc tolik, co stojí jeden fotovoltaický panel, ale za jejich špatnou životní úroveň může ten zlý Brusel a Grýndýl.
Bytovky na venkově jsou typicky citelně menší než činžák ve městě, a bývá tam citelně víc místa. Výsledek – kdo má zájem obvykle není problém si zařídit vyhrazené parkoviště pro svůj elektromobil s možností aspoň základního 230V nabíjení…
Autor sice pise, ze bydli na vesnici, ale vidi do budoucnosti, ze brzy budeme i v mestech a v bytovych domech normalne parkovat a dobijet na ulici. Nebudeme nikdy. Neni na to infrastruktura a ochota mest toto resit. Takze zlaty diesel nebo benzinak. EV je fajn, ale ma sve limity pro zivot ve meste.
Bydlim v malém městě a u nĕkolika novych bytových domů tu jsou nabíječky u každého parkovacího místa. Dále několik i 20 a vice lety starých bytových domů má garáže se zásuvkami. U paneláku se nabíječky na parkovištích budou dělat..
A cena za kWh?
Úplně v klidu .. https://www.youtube.com/watch?v=sWMlrrUjQtA
Auto nebudete potřebovat vlastnit. Na tuhle alternativu se mentálně nastavte. Tím padají veškeré Vaše argumenty.
Tak na takový svět ti séru. A udělám svým skromným podílem všech pro to,aby nevznikl. A budu zajisté sám 😎
Tak ano, popisuji stav, v jakém t funguje u rodinného domku, ale zkušenost je celkem dobře přenositelná i do činžáku. I u něj lze vybudovat pomalé nabíjení.
Jak kde, u bytovky někde na malém městě často jo, v řadě čtvrté ve velkých městech často ne. Nebo by to minimálně nedávalo smysl.
Trochu mě překvapuje že umíte psát a přitom vám nejde čtení. Autor píše že druhé auto potřebují aby manželka mohla jezdit když je autor na služební cestě.
No je potřeba si uvědomit, jaký EV autor popisuje. jedná se o 6 let starý model s malou materií a extrémně pomalým nabíjením. Ten jako první a jediné auto do rodiny sloužit může s omezeními. Současný stav techniky je ale úplně někde jinde. Tesla model 3 s dojezdem 750km může fungovat jako plnohodnotné auto bez jakýchkoliv omezení jak pro lidi z domků, tak z činžáku.
Btw. Nikde se v článku nepíše, že autor potřebuje dvě auta, aby mohl vlastit elektromobil. V článku se píše, že má autor dvě auta pro potřeby rodiny.
No já tam čtu, že diesel se používá na delší trasy a elektro kolem komína. Což je samozřejmě naprosto v pořádku a logické řešení. Problém je v té potřebě dvou aut. Někde jsem četl, že snad 60% obyvatel bydlí v bytovkách/paneláku = problém kde zaparkovat, o nabíjení ani nemluvě – když přijedu do 17h, zaparkuju. Ale určitě nenabiju, na sídlišti není jediná nabíječka. Bydlím v paneláku = volím pouze jedno auto a to univerzální, které ujede 100% všech cest = spalovací. Kdo bydlí v baráku a má FVE, ať si klidně pořídí dvě auta a má na 99% cest EL… Číst vice »
ta potreba je ale dana potrebami rodiny,ne pohonem. momentalne jsou uz na trhu dostupne modely,ktere jdou pouzivat jako jedine auto v rodine.
Ještě bych dodal bez dotací a všelijakých výhod pro EV a FVE. Ať si každý vybere podle toho co je pro něj lepší.
Mám to stejně jako vy – bydlím ve městě, 2 auta nepotřebuji a nechci. Stačí na 100 % mých potřeb včetně ježdění po Evropě.
Když jsem jel s kolegy do Rakouska na hory nafťákem, vyšlo mi, že naše pauzy jsou v součtu 2násobek toho, co by potřebovalo EV pro dobíjení. Pak jsem si jej koupil a vida – naše nabíjení trvalo přibližně polovinu našich přestávek.
Představuju si diskuzi někdy na přelomu 19. a 20. století. Koňák říká: “Takže tedy ten tvůj automobil dojede třicet kilometrů a pak potřebuje dolejt, jak tomu říkáš, benzín, který se vyrábí složitým procesem z nějaké ropy, kterou nemáme a budeme vozit z Arábie a Ruska, který je jedovatý a výbušný a odpařuje se, takže se s ním musí zacházet extrémně opatrně, který se teď momentálně dá koupit v Praze na jednom místě a v Brně také na jednom, při spalování smrdí a vyrábí jedovaté splodiny a je drahý. Proč bych měl přejít s vozem z koní? Koně jsou všude, dojedu… Číst vice »
Proto to taky trvalo dalších 30 let než to začalo mít jakžtakž smysl…
Jinak zásoby (spalovacího) paliva se daly už od začátku řešit aby byl dojezd „obrovský“ (řekněte téměř jakékoliv číslo) ale brzo to přestalo být nutné, jelikož začalo být běžně dostupné každých 50-100km plus případně nebyl problém naložit dodatečnou zásobu (kanystr).
První generace aut musela dělat pravidelné zastávky po nižších desítkách km kvůli mazání.
Ano, teoreticky mohli vozit s sebou sud s benzínem (který ovšem nebyl běžně k sehnání, kdežto kůň se napase i na louce u cesty).
Dneska je elektrika v každém baráku a přívěs s baterkama taky můžete připojit 😀
V zásadě máte pravdu, ale… Zásadní rozdíl se situací před více jak 100 lety a v posledních letech je to, že nikdo koně nezakazoval a auta nebyla nikomu vnucována. A v tom spatřuji ten zásadní problém. Pokud by se nová technologie prosazovala tím, že by byla lepší (a ano, asi by to také trvalo desítky let) než to, co je k dispozici a zároveň nebyla vnucována jako jedině možná a jejíž prodeje ve značné míře závisí na dotacích a umělém navyšování ceny stávající technologie, tak by proti tomu nikdo neprotestoval. Ale zvolený způsob, kterým jsou EV prosazována, je prostě chybný.
To je samozřejmě omyl. O vnucovaní aut – v USA – jsou popsané stohy papíru. Zjistěte si například, jak vznikl fenomén jay walking. Anebo jak poválečný útěk bílých na segregovaná předměstí umožnil zničit centra amerických měst, obývaných jen barevnými.
Naše autocentrická společnost rozhodně nevnikla sama od sebe. To je to, co píšu o vnímaní současné situace jako nějaké přirozenosti. Kterou rozhodně není, je to důsledek lobbyingu, mocenských her a politických rozhodnutí.
Nevím, za co jste schytal ty mínusy, když popisujete realitu.
Petrolheadi.
VŽDYCKY byl vývoj ovlivňován všelijakými externími vlivy, ale v oblasti (elektro)mobility je to dneska extrémní.
Ten zákaz od roku 2035 byl samosebou chyba. Evropský automobilky se nemusely zbytečně stresovat a mohly odejít ve spánku jako Nokia, Kodak a další, kterejm taky nikdo nic nezakazoval…
Pokud se podíváte do historie tak tu byly dříve vozidla na elektřinu než spalovací. Začali postupně ve městech vytlačovat koně. Nakonec zvítězila lepší technologie. Byl to přirozený vývoj.
A pokud přijdeme o automobilový průmysl tak budeme v opravdu moc velkých nejen hospodářských problémech.
Pokud se budeme točit u vzorce auto=spalovací motor, přijdeme o ten automobilový průmysl zcela jistě.
Totéž platí pro vzorec auto=elektromotor.
Jinak malá odbočka Nokii pohřbil Microsoft. Na počátku byla snaha o osvojení nové dotykové technologie která na poprvé nevyšla. Nokia šla do sebe připravovala nový operační systém. Jenže než se pořádně dostal do světa koupil Nokii Microsoft.
Osobně si myslím že pokud Nokia se držela toho co ve své době uměla skvěle a postupně přešla na nové technologie mohla tu být s námi.
Moc se omlouvám ale zareagoval jsem na špatný příspěvek.
Nokii nepohřbil Microsoft, ale Elop, se jmenoval. Šílenec kterého musel Microsoft nakonec stejně sám vyhodit.
Elon byl člověk z Microsoftu a měl za úkol protlačit Windows mobile. Což se nepovedlo.
On to byl poněkud neřešitelný úkol… ROZHRANÍ (GUI) windowsů do mobilu natlačit samozřejmě šlo (i když bylo normálně určeno pro mnohem větší (rozlišením i velikostí) screen+myš) ale to většina lidí dost brzo prohlédla, a pod tím reálně nejela (bez úprav) skoro žádná aplikace z „velkých“ windows. Ten výkon na to prostě zdaleka nestačil, muselo by se to jádro drasticky ořezat a optimalizovat, ale ty vypuštěné věci by některým app chyběly plus vyžadovalo by to tisíce hodin programátorů…
Trochu vám v tom falíruje taková drobnost, že ten spalovací motor vskutku lidem neskutečně rozšířil možnosti. Proto nastal rozmach přirozenou cestou. To se o baterkách opravdu říct nedá.
Kdyby se společnost, uspořádání měst, investice státu a strategická bezpečnost nepostavily kolem aut a jejich dodavatelských řetězců, tak se žádný rozmach nekoná. Na tom rozmachu nebylo nic přirozeného. Jednoduše jsme si ho politicky vybrali, prosadili a zaplatili. Bez zákazu pohybu chodců v ulicích, bez investic do dálnic a zabezpečení dodavatelského řetězce ropy a bez vybourání půlky měst na dálnice by žádný rozmach nebyl. Rozumíte?
Viděl jste obrázky ze starých velkoměst třeba Londýn, Paříž před 150 lety? Ne, tam ještě nejezdily spalováky, nicméně volně se procházet po ulicích už nešlo, tam už jezdily houfy briček…
Souhlas, všichni by měli bydlet v rodinných domcích a mít dvě auta 🙂
Realisticky šlo poslední desetiletí hlavně o ideologickou hysterii, jejíž jedinou k dnešku plošně ziskovou částí bylo nejspíš rozvlnit ceny akciií automobilek nahoru a dolů, aby na tom spekulanti co nejvíce vydělali.
A dobře to dopadlo celkově jen v Číně, kde je na baterii dnes 90% nových autobusů a pak nejvíc bicykly, motorky a malá auta. Ne ta naprostá elitistická magořina, kdy se EU rozhodla přednostně měnit myšlení masy lidí tím, že bohatí půjdou vzorem v miliónových dotovaných elektrolimuzínách.
Naprosto s Vámi souhlasím. Dodal bych, že Čína vyvíjí dále spalovací motory, má úspěch, účinnost nového motoru je vyšší než u evropských spalováků. Ćína také staví fabriky na produkci benzínu z uhlí aby snížila svou závislost na dovozu ropy.
No nevím, jak moc je vám situace v číně známa, ale momentálně jde o největší trh elektromobilů s podílem BEV+PHEV okolo 55%.
Taky u nich PHEV nejsou „podezřelé“ že je lidi budou „zneužívat“ a tím pádem tato technologie která celkem účinně řeší „strach z dojezdu“ i bez extrémních baterek (zvlášť pro lidi kteří je většinou nepotřebují) může prokázat své možnosti…
Jen bych dodal že Čína masivně investuje do infrastruktury a také pokud v mnoha oblastech chcete jezdit autem nemáte jinou možnost než EV.
Autorově zkušenosti věřím, ale s tou genetalizaci na všechny krom obchodních zástupců bych byl opatrnější. Například já mám oproti autorovi tyto věci jinak: 1) Ty cesty kolem komína, do práce a na nákupy absolvuji MHD. Čilii zbývají hlavně ty, které i autor jezdí tím Dieselem, a na těch pár krátkých se druhé auto nevyplatí, kor když uvážím zabrané místo a fixní i pořizovací náklady. 2) V bytovém domě tu možnost nabíjet levně a pomalu nemám a v dohledné době mít nebudu. 3) Zejména v zimě auto nepoužiji i několik týdnů v kuse, což je pro baterky větší problém, než pro… Číst vice »
Jo, je to z pohledu někoho, kdo bydlí v rodinném domku za městem, situace pro nás v činžácích uvnitř města je jiná. Což ale neznamená, že není zajímavý si to přečíst. Něco se přeci jen aplikovat dá. Minimálně je dobrý vědět, že i ty delší cesty jsou v pohodě možný, když jsou občas. A o kolik jsou reálně náročnější, než se spalovákem. A něco z toho by mohla být i obchodní příležitost. Třeba jednoduchý půjčování elektromobilů, který by měly svá parkovací stání s nabíječkama. Něco mezi klasickou, nepružnou půjčovnou, kam se musí člověk dostavit v otvírací době a plovoucím carsharingem.… Číst vice »
Ano, popisuji svou situaci, která je ale přenositelná i jinam. Denšní auta už umožňují dojezd 750-800km, což je zrovnatelné s benzínovým autem. Já osobně mám dvě auta ne kvůli elektromobilu, ale protože dvě auta využijeme.
Zřídit Ac nabíjení v rámci bytového domu je možné a je možná důležitější hledat způsoby, jak to udělat, než hledat důvody, proč nejde využívat EV.
Nevím, jestli víte, jak se parkuje v zástavbě starších činžáků a panelových sídlištích ve středních a větších městech. A kde bydlí významná část obyvatel.
Večerní příjezd znamená většinou několik koleček po okolních ulicích a v polovině případů místo nenajdete a zaparkujete někde, kde by se nemělo (u popelnic, v křižovatce, ve druhé řadě, ve zúžení, na zákazu, atd.). Ale na takových místech nikdy žádná nabíječka povolená nebude. A bez ohledu, zda je takové parkování správně, tak to je realita určitě statisíců obyvatel této republiky.
Ano, vím, sám jsem u známého parkoval v druhé řadě na sídlišti Velká Ohrada. Nicméně tohle je problém parkování, ne pohonu. Ten je poteba tak jako tak vyřešit bez ohledu na pohon. Každopádně pokud jde o podíl obyvatel, tak počítejte se mnou. Skoro 50% lidí bydlí v RD, dalších odhadem 15-20% v různých činžácích buď s garáží, nebo dvorkem, resp. místem, kde jde nabíjení nějakým způsobem zřídit v rámci objektu. Zbylá zhruba třetina žije na sídlištích. Část z nich parkuje i na sídlišti v parkovacích domech – třeba na ostravské Dubině je jich hend několik. Z té zbylé třetiny má… Číst vice »
Dokud plné dobití nebude trvat stejně dlouho jako dolití benzínu do nádrže (3 minuty), a na jedno nabití auto nedojede stejně daleko jako benzíňák na jednu nádrž (běžně 700 – 1000 km), tak z pohledu běžného člověka bude elektromobil vždy horší. Člověk chce jet a ne plánovat zastavování v boxech.
Přemýšlíte v kolejích dnešního stereotypu, kdy máte zažito, že doma nic neděláte, ale palivo čepujete tehdy kdy to potřebuje *auto*. Zkuste to myšlení obrátit: dodávejte autu palivo, kdy si řeknete *vy*.
Paradoxně pokud auto slouží hlavně jako nákupní taška, potom vám EV čas ušetří. Stačí jej zastrčit do nabíječky doma, případně v obchodním centru či práci. Stojí to pár sekund, na druhou stranu nemusíte jezdit na benzinku *vůbec*.
(jasně, ne vždy domácí nabíjení pokryje vše. občas musíte na DC a trochu plánovat. ale to musíte se spalovákem taky, když jste mimo dálnici a benzinek je méně, třeba.)
To je dost extrémní tvrzení, vyberete „to nejlepší“ ze spalováků (já teda asi v životě neměl hotové tankování za 3 minuty, to jste z toho ořezal cestu k pokladně a placení? U nás je počet benzínek s placením přímo na stojanu minimální, u nabíječek je to standart) a očekáváte že to elektromobil 1:1 dorovná? Proč rovnou neřeknete „a stejně to nechci“??
Zrovna dneska jsem nalil do nádrže 42 litrů a i s placením jsem za ty tři minuty odjel…
Jednou mi to zabralo asi 15 minut, na benzínce, kde bylo málo stojanů a obsluha ještě jedné slečně odmítla vzít 5000 kč bankovku, takže jeden stojan byl zablokován tím než slečně přijel někdo pomoct. No a třeba na takových benzínkách Tank Ono nebo samoobslužkách Orlenu jsou mnohdy fronty, že se to za ty 3 minuty ani náhodou nedá stihnout. Tam ale najednou zřejmě nevadí lidem čekat kvůli ušetření, přitom je to horší, když se ve frontě musí popojíždět, pak natankovat, jít zaplatit oproti zastrčení kabelu u EV a čekání při kterém se může dělat v klidu něco jiného (číst, vyřídit… Číst vice »
No vidíte, a já jsem letos stál s díeslem na benzince ve frontě na natankování a následné zaplacení půl hodiny. Za tu dobu by bylo EV nabité.
Jinak, kdýž se podíváte na data z článku, rychlonabíjení tvoří okolo 10% nájezdu. Zbytek tvoří nabíjení při parkování. To je asi největší rozdíl orpoti spalováku, který je potřeba si uvědomit.
Kdyby byla stejná fronta na nabíječku, jako byla na benzince, tak byste rozhodně za stejnou dobu neměl EV nabité! 😁
No kdyby, jenomže nabíjecí huby se staví přímo v rámci parkoviště a jde jich takto osázet násobně více, než klasických stojanů. Navíc jak je vidět z dat z článku, dominantním způsobem nabíjení bývá nabíjení pomalé běhm parkování. V létě jsem byl na dovolené v Černé Hoře, dohromady asi 3500km, snad naposled fosilem. Když jsem přepočítal pauzy na cestě, tak bych s elektrem jel podobnou dobu a zhruba půlku tarsy bych stejně unabíjel pomalu za parkování. V tom je i pointa celého článku, lidi s běžnými auty se nedokážou přepnout na EV, které se prostě nenabíjí z 90% tak, jako se… Číst vice »
V rámci parkoviště určitě nebudete mít stejný počet nabíjecích stojanů jako je počet parkovacích míst. Nebo si dokážete představit, že parkoviště s 200, nebo s 500 parkovacími místy má pro každé místo nabíjecí stojan?? To by bylo možné pouze za předpokladu, že by to parkoviště mělo vlastní elektrickou rozvodnu s vlastním přívodem linky VVN. Takže v reálu budou stojany pouze pro nepatrný zlomek parkovacích míst. Takže co zbyde těm nešťastníkům na které se nedostane místo se stojanem? Čekat v pomyslné frontě, až se nějaké místo uvolní.
Provozovatel postupně staví stojany podle jejich vytížení. Navíc se data o vytížení sdílí přímo s auty. Heldáte opět problém tam, kde není.
Typicky vyhýbavá odpověď elektromobilního fanatika. Nehledám problém tam kde není, to je prostě neúprosná fyzika. Pokud by měly být nabíjecí stojany u desítek, nebo dokonce stovek parkovacích míst, tak to vychází na příkon v řádu megawatt. V tom případě by se takové parkoviště bez vlastní velké rozvodny neobešlo. Takže by to dopadlo jak jsem psal. Nabíječky u několika málo míst a další by museli čekat až se uvolní.
Bože, kdyby bylo na vás, tak u nás nejezdí vůbec elektrické lokomotivy. Vectron/Traxx mají okolo 6MW a jezdí jich u nás stovky, dále stovky starších lokomotiv s výkonem o něco nižším. Holt se nadimenzuje na potřebné zatížení přípojka. I z 22kV se dá dostat několik MW, spousta TNS s výkonem 10MW visí na klasické 22kV lince. No a pokud by i to bylo málo, pořád je možné připojit se na 110kV. Ano, fyzika je neúprosná, ale tohle není nic, co by nešlo zvládnout.
Proč sem pletete lokomotivy? To je úplně mimo. Ano, všechno jde zvládnout. Kolik by stálo vybudování takového parkoviště s vlastní rozvodnou a přivedenou linkou 110 kV? Ten kdo by zainvestoval ty astronomické sumy by to jistě chtěl v nějakém rozumném časovém horizontu vydělat zpět. Takže na takové nabíječce by stála kWh třeba 50, 100, nebo i víc Kč.
bavíme se o technice, vy tvrdíte, že je to technicky problém a já říkám, že to zas tak velký problém není. Známý připojoval třeba hub u ostravského schopping parku. Je tam 12x250kW Tesly a hned vedle 8×350 Ionity. Technicky složitější, ale žádný problém. Asi se vás zapomněli zeptat, že to nejde. Samozřejmě nikdo nebude budovat nabíjecí hub o desítkách stojanů hned, ale vybere místo idelně s blízkou 110 linkou a sotjany přidává postupně. Jinak nevšiml jsem si, že by TNS potřebovaly „vlastní rozvodnu“. Jinak pokud nneí 22 linka příliš dlouhá, dostanete z ní taky okolo 10MW, což stačí s nějakým… Číst vice »
Teď ale lžete, nikde jsem nepsal, že to nejde technicky zvládnout. Jen kolik to bude stát a kolik následně bude stát kWh na takové nabíječce.
Tak samozřejmě, že silnější přípojka něco stojí. Každopádně provozovatel nabíjecích stanic funguje jako každý jiný spotřebitel. Zažádá o příslušné připojení a ditributor jej do nějaké doby připojí, stejně jako připojí fabriku, nebo TNS. Je samozřejmě na provozovateli, o jakou konrétní přípojku zažádá. kolik stojí přípojka provozovatel přímo neřeší, protože tu platí distributor elektřiny. Provozovatel pak platí poplatky za distribuovaný příkon a poplatek za přenesenou elektřinu. Popsal jsem to v tomhle článku.
https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-proc-je-rychlonabijeni-drahe-a-proc-to-vlastne-neni-zas-takovy-problem-133179
Ano, to všechno vím. A bude to pěkně drahé.
A mimochodem. Žadatel o připojení nese veškeré náklady spojené s realizací přípojky od stávající sítě VN až po své odběrné nebo výrobní zařízení.
Ano, jako každý jiný spotřebitel. Každopádně, se současnými výkony se zpravidla žádná nová přípojka nedělá, protože stávající linka k benzince postačuje. Ano, tu taky musel někdo postavit a zaplatit. Děláte, jako by si řidiči na odpočívce vyráběli elektinu ve vlasntích autech. Takže se provozovatel nabíjecí stanice připojí na stávající 22kV linku, postaví se separátní tarfo, zřídí nabíjecí stojany a jede se. Ano, stojí to nějaké peníze a ty platí následně sami uživatelé EV v poměrně vysoké ceně za kWh. Provozovatel pak stanici optimalizuje, dodává nové stojany a s přibývajícím počtem aut roste i jejich utilizace. nezlobte se, ale tyhle diskuze… Číst vice »
Uvažujete poněkud zkostnatěle.
Na dálničním _odpočívadle_ s 500 místy nikdy nebude všech 500 aut nabíjet současně maximálním výkonem. Protože většina se bude stejně chtít zastavit na delší dobu kvůli odpočinku. Takže není problém elektřinu distribuovat podle potřeby, žádná VVN rozvodna není nutná.
A pokud by v nějaké špičce byla nárazově vyšší poptávka, než je dostupné elektřiny, dostanete na výběr: buď budete nabíjet pomalu třeba 20 min, nebo rychloproudem 5 minut, ale za dvojnásobnou cenu. Kdo spěchá, rád si připlatí. Leckdo si zase rád odpočine, občerství a ušetří.
Jste trochu mimo. Reagoval jsem na příspěvek pana Šindela, kde popisuje pomalé nabíjení na parkovištích. To co popisujete vy, by byla obdoba benzínky na dálnici. Tam by těch stojanů bylo třeba jen 10, nebo 20. A pokud by měly umožňovat rychlonabíjení, tak celkový příkon takové stanice by byl v řádu megawatt. Takže také vlastní rozvodna a linka VVN.
Však já jsem mluvil o dálničních hubech, kde se v zahraničí běžně instalují dedítky stojanů. Tak samozřejmě je potřeba nadimenzovat na toto zatížení přípojku. Z 22kV dostanete jednotky MW, ze 110kV desítky. U nás takové výkony zatím nejsou potřeba, ale když umíme udělat TNS na železnici, tak proč bychom neuměli připojit nabíjecí hub?
Pro informaci, TNS na VRT potřebují 40-60MW. Bere se to samozřejmě ze 110kV, stojí to nějaké peníze, ale technicky to není žádný problém. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-proc-je-rychlonabijeni-drahe-a-proc-to-vlastne-neni-zas-takovy-problem-133179
Ale já jsem nepsal, že by to technicky nešlo zvládnout. Jak jsem vám odpovídal výše, stálo by to astronomické sumy, které by chtěl každý investor vydělat zpět. Takže kolik by stála kWh na takové nabíječce?
kWh stojí na DC nabíječce 12-18Kč a uživatelé Ev tím platí mimo jiné tyhle vstupní náklady při nízké utilizaci.
Třeba v zahraničí je vidět i pokles cen s tím, jak se zvyšuje utilizace stanic. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-proc-je-rychlonabijeni-drahe-a-proc-to-vlastne-neni-zas-takovy-problem-133179
Jednou jsem to stopoval náhodným lidem, když jsem u auta čekal na manželku a děti. Auta stála u stojanu kolem 8 minut.
Máte doma benzinku?
Pokud vás to zajímá trochu více, značka NIO buduje systém, kde autem najedete do „garáže“, zůstanete v autě a za cca 5 minut se vymění baterie za jinou, nabitou. Baterka pak zůstane v „garáži“ a tam se nabíjí pomalejším nabíjením, takže to tak nezatěžuje ani síť.
Funguje to myslím v Norsku a snad už i v Německu. Jsou už i videa na youtube, např. Bjorn Nyland
A bude to nějaký průmyslový standard který adpotují všechny značky, nebo si každý bude z komerčních důvodů hrát na svém písečku?
To se ptáte na špatném místě 🙂 Osobně si ale myslím, že vzhledem ke zvyšujícím se rychlostech dobíjení (lepší dobíjecí křivce) je to spíše nepravděpodobné.
Slepá ulička kterou už prošlapalo mnoho firem, které jsou dnes již minulostí… Tohle má smysl maximálně u obřích jednotných vozových parků zajíždějících na jedno místo, jako třeba u Rohlíku a systému který používají. Jinde se to nemůže z mnoha důvodů uchytit.
Ale ono by to fungovalo i častěji, „akorát“ by se musely stadartizovat rozměry a elektrické parametry batterypacků, a to je dost nepravděpodobné… asi jako „standartní motor“.
Samozřejmě že ho to nezajímá. Kdyby ho to zajímalo, tak nebude tvrdit, že běžnej člověk potřebuje běžně a bez plánování ujet tisíc kilometrů. Kdyby ho to zajímalo, tak bude vědět, že ten elektromobil sám nabízí vhodný místa cestou na dobití a nebude se tvářit, že je potřeba kvůli tomu trávit dva dny nad mapou.
Něco podobného tu už bylo a nějak se to neujalo. To co popisuje má jednu podstatnou vadu. Musíte to dělat u sebe v garáži. Což je pro většinu lidí nerealizovatelné.
Tak to jsem to špatně popsal. To není u někoho v garáži, je to normálně služba, jako je benzinka. V norsku to bývá u benzinek, prostě zajedete dovnitř, tam se to vymění a frčíte dál.
Když jedete soudobým EV, tak tahle eskapáda časově úplně nedává smysl. Taky by sdílela problém s tankováním – někde uprostřed Německa po 2-3 hodinách jízdy zastavíte, chcete na záchod, na kafe a něco sníst, ale prvních 5-10 minut se věnujete autu a jeho potřebám.
Občas vyslechnu diskusi o tom, jestli elektromobil, nebo auto se spalovacím motorem a bývá, jak je u nás zvykem vyhrocená. Já osobně jsem celý život bez auta a ušetřené peníze věnuji cestování a dalším zálibám, ale kdybych se dnes rozhodl pro auto, asi bych dal přednost elektromobilu, což se asi nestane, neb po překročené šedesátce si dělat řidičák, by asi nebylo ono. Ale celá diskuse jestli ano, nebo ne mi připomíná dobu před cca 20 roky, kdy došlo k postupnému zákazu výroby klasických žárovek a jejich náhradě úspornými, později LED. Tehdy se u nás zvedla podobná diskuse dvou nesmiřitelných táborů,… Číst vice »
Já tedy poměrně úspěšně roky vzdoroval, měl jsem dostatečné zásoby, nakoupil jsem maximálně 10 nevhodných svítidel.
A dnes si v klidu kupuji ty žárovky co vypadají úplně jako tradiční, jen mají místo žhavé spirálky fluorescenční tlustá vlákna. Ve sklepě mi ještě hnije asi pět těch superekologických násilně protěžovaných hovadin, budu je muset už někdy konečně vyhodit.
Klasické žárovky se pořád ještě kupují, i když se to jmenuje jinak, např. tepelná lampa. Kupovat ledku nebo úsporku na půdu, kde svítíte 10 minut za rok, fakt nemá cenu, a někde potřebujete lehce přitápět, aby něco nezamrzlo, takže žárovka 25 W je tam vhodný a levný zdroj.
Já mám silnější 200 W halogenku na normální svícení, vyhovuje mi spektrum, regulovatelnost a 70% roku to „odpadní teplo“ odpadní není, stejně topím a termostat reguluje…
(A těch 30% roku jsou zase dlouhé dny že člověk svítí minimálně )
Ještě bych dodal že klasické žárovky se přestala prodávat v době kdy ještě technologie led nebyla tak rozšířená a už vůbec ne levná.
Jiste, likvidace klasickych zarovek byl cilem Philips a Tungsram s jejich usporkama, pro jejichz produkci si chteli ziskat garantovany odber skrze zasah politiky.
Jenom jim Cinan vypalil rybnik s prichodem LEDek, coz teda onem akterum akce „zakazeme zarovky z politickeho rozhodnuti“ s chuti preju.
Z článku vzhledem k tématu pochopitelně, ale pro čtenáře, který o EV chce a může uvažovat, nešikovně vypadává možnost nahradit je na dlouhé vzdálenosti vlakem. Jistě že to není rada pro všechny situace. Ale vlaky prostě jezdí a pokud nehledáte úplně nejnižší cenu za km, což beru, je kult dojezdu často jen důsledkem neochoty v hlavě zvolnit a najít si spoj. Opravdu každou díky dieselu ušetřenou hodinu a korunu využijete tak, abyste na sebe byli pyšní? A to nemluvím o emisích, to už bych se palců dolů nedopočítal.
Proti vlaku třeba v našem případě hovoří hlavně to, že je drahý, neskutečně pomalý, neflexibilní a člověk sebou nemůže vzít nic co nepobere. Když už někam jedeme, tak je kufr auta dost plnej, holt malý děti a nějaké ty aktivity, takže to je úplně bez šance.
Mám i zkušenost, že když někdo říká jak pojede vlakem, tak to zároveň znamená „a vezmete nám věci a zajede pro nás na nádraží?“.
Vlak je ok, pokud umíte ten čas v něm využít k práci/odpočinku a nádraží je blízko cílové destinace. Jakmile je někdo z menšího města/obce, tak je spojení vlakem nic moc. Za sebe dám příklad. Potřebuji se dostat z Opavy na Černý Most do Prahy. Autem to i s jednou zastávkou vychází na +- 4 hodinky, ti rychlejší to zvládnou za 3:30. V porovnání cestou vlakem musím nejdřív na nádraží (s nějakým předstihem), pak dojedu na Svinov, kde si musím nechat dostatečnou rezervu, protože 5 minut málokdy stačí. Za posledních pár cest jsem měl cca 20 minut zpoždění na příjezdu do… Číst vice »
Já třeba mezi Prahou a Brnem jezdím vlakem. Ačkoliv je cesta většinou delší, než by byla autem (ne vždy), tak ve vlaku si něco přečtu, nebo si otevřu notebook a udělám nějakou (placenou) práci.
Když bych pro příklad plánoval příjezd domů na osmou, tak autem sice vyjíždím z kanceláře později (udělám víc práce v kanceláři), ale celkově v efektivitě využití času vítězí vlak.
Ja mam treba cestu autem 2h + pulhodka metrem, cestu vlakem 3,5h.
Ze muzu ve vlaku teoreticky neco delat na pocitaci je skvele a progresivni, jenze proste o hodinu dele nemuzu delat to, co delat chci.
Treba takovej spanek, prochazka lesem, nebo i treba jen nevazana konzumace alkoholickych napoju jsou aktivity, ktere clovek v tom vlaku moc delat nemuze, nebo na nej spolucestujici delaji blbe ksichty. 🙂
Souhlasím. Nejlepší EV je vlak, ale má to to své nevýhody. Například ne všude vedou koleje. Ale jinak ze zkušeností těch, kdo elektromobil skutečně vlastní tak není překážkou ani dojezd, ani bydlení v bytových domech, jak se nás někteří zde diskutující snaží stále dokola přesvědčovat. Za několik let bude elektromobil naprosto normální záležitost našeho každodeního životan a nikdo se nad tím nebude pozastavoat.
V článku mi chybí zásadní věc – pokud mám předvídat plošnou náhradu spalovacího pohonu , kde budou lidé nabíjet = každý si musí pořídit dům , fv a větrník? to zprvé, a za druhé – je krásné že nové baterie umožní běžně 100kw nabíjení … ale kde jalsi takové proudy vezmeme, pokud by to mělo být masové?
Prostě nelze specifickou osobní situaci rozšířit na možnosti celé populace
Myslím, že stejný dotaz jste mohl položit i před tím, než začala elektrizace železnic. Elektromobily budou přibývat postupně, takže elektrická síť se taky postupně přizpůsobí.
Elektrizace železnic u nás probíhá 100 let (odhlédnu od Křižíka) a stále jsou elektrifikované jen hlavní trati. Postupné nasazování umožnila též postupná stavba elektráren. Ale teď je ta křivka náběhu elektromobility vyšší, jen pár let a naopak se elektrárny zavírají.
Kromě lidí v rodinných domech má i velká část obyvatelů bytových domů vlastní parkovací stání a tedy mohou nabíjet doma. Jinde zle společné nabíjecí místo zrealizovat relativně snadno – třeba jako v našem SVJ v rámci projektu zateplení. Kde je vůle (a všeobecná potřeba), tam se najde cesta. Co se týče výkonů, jak autor správně uvádí, pouze malá část nájezdu auta pro běžné použití bude z rychlých dobíjecích stanic u dálnic. Většina lidí většinu své potřeby zrealizuje v noci. Když síť utáhne večerní špičku (zhruba 1 kW na domácnost), utáhne i noční nabíjení (11 kW na domácnost zhruba každou 11.… Číst vice »
Ano, přesně tak. ale lidi budou nestále hledat důvody, proč to nejde. Když se umí dohodnout na společném výtahu, tak se dohodnou i na společném WB. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-komunitni-nabijeni-aneb-jak-jezdit-za-pakatel-i-bez-vlastniho-zdroje-203203
A jako u každé diskuze na téma elektromobilů, pojďme debatovat slušně a věcně. Fanatické hájení jednoho či druhého k ničemu nevede. 🙂 Všechno má své plusy a mínusy.
Správně. Jediná správná tíseň je SNĚDÁ TÍSEŇ!! DYCKY MOST!!!😅😅
Dojezdovou tísní se ohání jen ti, co s EV mají málo, nebo žádnou zkušenost. Navrhoval jsem to známému a ten mi řekl, že mu 300 km přijde málo a nechce každý den zastrkávat nabíječku u baráku. Když jsem se ho zeptal, že denně najede 20 km a že by mu stačilo nabíjet jednou za 10 dní, neměl co říct.
„A jako u každé diskuze na téma elektromobilů, pojďme debatovat slušně a věcně. Fanatické hájení jednoho či druhého k ničemu nevede.“ Nejdřív napíšete tento komentář, že se tím někdo ohání…..někde se stala chyba? 😀 Osobní pozorovatelský zážitek z Německa, kde mi při cestě po Evropě nebylo hej, tak jsem často stavěl si odpočinout. S benzínem jsem odstavil auto vždy někde na parkovišti, většinou poblíž jsou tam místa s nabíječkami. Na každém tom parkovišti minimálně 10 nabíječek, většina vždy prázdná. Když už tam nějaká auta stála, tak zhruba u každého 5. auta někdo tancoval s tim kabelem od nabíječky a když… Číst vice »
A jak se moje dva komentáře vylučují? Ve výsledku přesně sedíte na to, co jsem napsal. Neberte to zle, ale praktickou zkušenost s tím zatím nemáte, ale už máte strach 🙂 Souhlas s tím, že někdy nabíječky stávkují, to nepopírám (ačkoliv ta šance je minimální). To, že mnohdy si lidi ale za problémy můžou sami, je věc druhá. Nabíjení není žádná raketová věda a stejně se najdou jedinci, co neumí pochopit, co jim stojan říká 😀 Co se týká karet, tak dnes není problém buď a) použít čip/kartu od svého poskytovatele a být v tzv. roamingu, leč za cenu vyšších… Číst vice »
Prostě jsou různé tarify, někdo to řeší, někdo platí default.
Ale u benzínu taky jsou různé karty benzinek, tankovací kreditky jako ccs, natankuju a uvidím že za rohem je levnější.
Jenže u každé benzinky zaplatíte bez problémů běžnou bankovní kartou o hotovosti nemluvě. Leckde to jde i eury. U nabíjení musíte být ve střehu. Hlídat si kde a jak rychle můžete nabíjet mít tu správnou apku….
Na hromadu věcí už myslí auto, které si vhodné nabíjecí body najde podle trasy. A k tomu, že musíte mít správnou apku. Nemusíte. Stačí mít 1 čip/kartu. To, od koho ta karta bude už je věc zákazníka. Vím, že dobíjím jen na PRE, tak nejlepší ceny má samozřejmě PRE čip. Ale když budu chtít dobít jinde, tak použiju stejný čip, jenom budu v tzv. roamingu za vyšší cenu. Nebo mám 1 kartičku od Škodovky (eventuelně jiné automobilky) a přesně vím, že na každé AC stanici zaplatím tolik a na DC tolik. Na konci měsíce přijde faktura a hotovo. Navíc hromada… Číst vice »
Mimochodem problémy s nabíjením – to je důvod, proč bych nechcel nic jiného než Teslu. Má vlastní síť nabíječek a tam nic neřešíte, jen zapojíte a nabíjíte. Síť je na západě dostatečně hustá a rozrůstá se i u nás. Jedinkrát jsem měl problém a stačilo přejet k vedlejšímu stojanu. Zato u nabíječek GreenWay jsem měl problémů požehnaně a tancoval jsem kolem těch stojanů asi tak, jak píše Marťas :). Pak jsem si u nich pořídil kartičku a od té doby jsem neměl problém. ° A u různých malých sítí, to už raději ani nezkouším. Nevíte dopředu, kolik to stojí, v… Číst vice »
Jooo, ty Superchargery jsou na super. Na druhou stranu, je to přesně to, že ti „lokální“ pokrývají i méně žádané lokality (např. PRE), zatímco SC jsou jen na pár místech s dobrou využívaností.
A můžete tam dnes nabíjet i non-Tesla. 🙂
No jsou lidi co s tankováním neměli nikdy žádný problém. Přijeli ke stojanu nazankovali zaplatili a to vše bez starostí do pár minut.
Mně se to třeba za ta léta nasbíralo
– benzinka zavřená – několikrát
– benzinka procesovala denní uzávěrku – dvakrát
– samoobslužná benzinka brala pouze karty určité společnosti – jednou
– samoobslužná benzinka zhltla 50€ bankovku a nechtěla vrátit zpátky – jednou
To jsou nemilé věci které Vás postihly i mě se stalo že jsem párkrát musel čekat na benzínce neb si předávali směny ale to nic není proti tomu co musí prožívat spousta majitelů EV na delších cestách.
Já jezdil nafťákem 12 let a s EV 1,5 roku – dá se říct, že mám 8× víc zkušeností s ježděním ICE než EV, ale tak tak 20-30 dálkových jízd (400+ km) s nácestním nabíjením mám za sebou i s EV. Pokud by mé problémy s tankováním nafty byly „nic proti tomu, co musím prožívat na delších cestách nyní s EV“, už by jsem si toho všiml. Zatím je to spíš lepší než předtím – připojím, pípnu, du na záchod, svačím, odpojím, jedu dál. Minulý rok jsem jel s kolegy do Rakouska (2×500 km) a taky mluvili o tom, že… Číst vice »
Opravdu existují „záchranná“ auta pro vyproštění (nabití) totálně vybitých elektroaut. Ty co jsem viděl na videu prostě měly v dodávce 10kW generátor/elektrocentrálu, i když by asi šlo vytvořit i sofistikovanější řešení zahrnující decentní (poměrně malý) akumulátor…
Viděl jsem toto řešení u nás už vícekrát na sjezdech z dálnic. Elektromobil, dodávka a bafající agregát.
Jo to je přesně ono, zahrnují to do svého „nářadí“ všelijací žlutí andělé a podobné služby…
V Miláně večer při delší cestě jsem na jedné samoobslužné benzínce (v Itálii jich je snad převaha) už pak taky trochu zmatkoval, když mi u jednoho stojanu nešlo zahájit tankování, u druhého taky ne, pak jsem musel popojet k dalším stojanům vedle a u v pořadí třetího se to nakonec podařilo. Ale je fakt, že je to přecijenom lepší než x karet nebo mobilních appek pro různé provozovatele nabíječek.
Za ty desítky případů veřejného nabíjení se mi tohle stalo pouze jednou, na jednom stojanu ze šesti volných. Stejně jako se mi pouze při tankování nafty stalo, že byla zrovna půlnoc a 15 minut nešlo platit, nebo vícekrát, že byla benzinka prostě zavřená.
Nyní jsem už nějak otrlý a pouze to zapojím a pípnu, ani nečtu, co stojan říká. V komfortu jsem si proti tankování subjektivně hodně polepšil.
Nooo, a to prave neni pravda. Z Tesly napriklad „vykape“ za noc treba 50km dojezdu jenom tim, ze stoji na mraze pred barakem a rano se snazi predehrat baterku (ne, nikoliv interier) na jizdu. Takze kalkulace 20km / dem = 10 (15) dni bez nabijecky v praxi nefunguje.
Ale no tak, to opravdu ne-e. 🙂 Máte nějaký odkaz, nebo zkušenost?
V zimě je dojezd nižší, to je sice pravda, ale fakt vám neuteče 50 km z baterky na výhřev baterky.
Utece. Tesla 3, 180kkm, 4,5 roku, SOC 82%.
SOH, ne SOC. Je moc brzo rano…
Jak baterka vychladne, udávaný dojezd klesne. Někdy ubydou i procenta. Ta energie se ale neztratí, pouze je při dané teplotě nedostupná, nebo auto přepočítá dojezd na aktuální povětrnostní podmínky.
Jinými slovy pokud chcete přemýšlet kdy a jak pojedete a rád dopředu plánujete cesty zvláště pokud většinou jezdíte kolem komína tak si kupte EV ale pokud chcete jen jezdit a prakticky o nic se nestarat kupte si spalovak.
To si ovšem protiřečíte. Kolem komína nic neplánujete, protože jste v rámci dojezdu. Zapojit před delší cestou auto na nabíječku je asi taková kognitivní práce, jako zajet na benzínku.
Když jedete nějakou obvyklou trasu, víte, kde budete nabíjet. Stejně jako nyní víte, kde budete tankovat.
Pokud jedete do neznáma, v obou případech si zapnete navigaci. Navigace pro EV vám navrhne, kde nabíjet. Jedete-li spalovákem a zobrazí se hladové oko, tak si v navigaci naplánujete zastavení na benzínce. Nebo začnete vyhlížet totemy a odbočovat jako já na odpočívadla v naději, že tam bude i benzínka.
To co popisujete je diskomfort. Něco takového nemusíte u spalovaku vůbec řešit. Mrkne na vás hladové oko kdekoliv natankujete a jedete dál. Bez starostí a přemýšlení. Auto po vás prakticky nich nechce. A můžete kdykoliv kamkoliv vyrazit. Což se nyní u.mnohych EV říci nedá.
Teď ale popisujete zejména situaci, kterou většinový majitel EV nezažívá – jezdíte si své běžné jízdy „kolem komína“ a najednou na vás mrkne hladové oko. Zastavíte někde, kde to máte zaužívané a tam natankujete. Je to zastávka pouze pro tankování, žádné svačení ani káva a v klidu odjíždíte po 5-7 minutách. Rozumím vám, já to tak dělal 12 let. Většinový majitel EV nabíjí doma a režim doplňování energie „pumpa u Tesca“ nezná. Mí rodiče mají EV půl roku a veřejně ještě nenabíjeli ani jednou. Docela se obávám, že 200€ kredit od automobilky na nabíjení přes Kia Charge jim nakonec přepadne.… Číst vice »
Mam za sebou 120k km na EV. S dnesnima modernima EV neni cestovani normalne po Evrope zadny problem. Mozna, kdyz clovek pojede hodne na vychod.
Realne dojezdovou tisen clovek nezaziva, protoze nabijecky jsou vsude. A klidne na vsechny staci jedna karta. Nic slozityho.
A dneska se uz auta nabiji na pohodu 150 kW+ a casy se vyrazne zkratily i na ctvrt hodinu.
Naprosto zavádějící příspěvek, kdy neberete do úvahy ceny ani počet rychlych nabíječek.
O ceně nabíjení ale pan Jirka nic nepsal. To stejné by se dalo říkat o ceně tankování na benzinkách na hlavních tazích.
Cenu nabíjení máte u poskytovatele furt stejnou, ať už bude stojan u Tesca nebo na D1 (pokud mají stejný výkon).
Např. západní Evropě se paradoxně dostanete na lepší ceny nabíjení než tady (Ionity). Přičemž za benzín/naftu to bývá přesně naopak, tuplem na dálnicích.
Nevidím, v čem je ten příspěvek zavádějící. Mám stejnou zkušenost. Kromě té karty, protože s Teslou karty řešíte jedině při cestě na východ (Polsko, Slovensko, Bosna, Makedonie).
Udávate u plného pomalejšího nabíjení relativně dlouhé časy… No a teď si představte, že má elektromobil každý… Už jen čekací doby na nabíječku by vystřelily do nadoblačné výše…
Oproti benzinkam bude vetsina nabijet na domaci nabijecce.
Na cestach je jasny, ze musi byt adekvatni infrastruktura. Jak casto vidite fronty u benzinek?
Právě že u benzinek mimo tank ono nejsou nikde žádné fronty. I když člověk bere plnou nádrž tak u stojanu nestravi více než 5 minut. Většina lidí to tak stihne za 2-3 minuty. Kolik nabiju za 15 minut?
noo jak se nám tak rozmáhá 800V technologie a občas se ukáže i dost velká baterka s odpovídajícím termomanagmentem, tak se nám hodnoty nabíjecího výkonu jako 400kW začnou množit. takže za těch 15 minut se v tom typickém EV rychlonabíjecím profilu 10-80% budeme za rok-dva běžně pohybovat. a pokrok půjde dál. nikde jsem neslyšel, že by se plánoval zvětšovat průtok tankovací pistolí, takže se ten bod zvratu prostě bude přibližovat a jednoho krásného dne zjistíte, že na těch 800km se EV nabije rychleji, než natankujete plnou. nebude to zítra, nebude to za rok, ale tak nějak se dá očekávat, že… Číst vice »
Chcete říct, za rok-dva to zvládnou ta nejlepší (fungl nová) elektroauta, a to ještě na semtam nějaké nabíječce…
Až to bude tak to bude. Zatím máme co máme. A to ještě nemluvím o cenách rychlejšího nabíjení a jeho vlivu na baterii.
Vliv na barerku je čistě o tom, jak se dá udržet teplota v optimálním okně. Víceméně poučka z každého oboru. Chcet e vyskokou hustotu výkonu, musíte chladit.
Máte pravdu vysoká teplota nedělá dobře žádné baterii. Ne každý EV má sofistikovaný tepelný management. A je také otázkou co s bateriemi udělají tak vysoké toky. Přeci jen se doporučuje nabíjet pomalu. Viz např. Apple či Samsung.
Chybné srovnání.
Všechna spalovací auta se musí tankovat JENOM na jedné z 6 tisíc benzinek. NIKDE JINDE (až na pár výjimek).
Elektroauta můžete nabíjet doslova z každé zásuvky, kterých je několik milionů (ok, z okna panelákového bytu v 7.patře si kabel k autu nenatáhnu, ale těch veřejných dobíjecích míst je spousta).
Zkrátka je falešný předpoklad, že EV auta se budou dobíjet jen a pouze na (dnešních) pumpách. Kdepak, tam se budou dobíjet jen v tom krajním případě..
Jo, ale mam v garazi kanystr a za 4 minuty prodlouzim dojezd o 400 km.
U nás má někdo elektroskútr pod balkónem a prodlužku z pátého patra, ok s autem by to bylo horší, ale jako nouzovka … taková alternativa přelévání z kanystru.
Běžný čas u stojanu je 8 minut, pokud se platí u pokladny (ne samoobslužný stojan, ne přes aplikaci).
Ovšem, 8minutové tankování je takové to „vyjel jsem nádrž ježděním do práce, musím doplnit“. Když jedete do Chorvatska, tak tam strávíte o hodně delší dobu.
A právě v tom mi vyhovuje nabíjení – spustím jej za přibližně minutu a můžu mít tu přestávku pro sebe. Předtím jsem nejdřív 10 minut opečovával auto (včetně přeparkování na parkoviště) a až pak se vrátil a měl tu přestávku.
Vzhledem k tomu, že benzínek začíná být veliký nadbytek, už ani ne… Navíc mají vychytaný systém a spoustu tankovacích mist… I když na frekventovaných benzínkách na dálnicích, které nabízejí nadstavbu v podobě občerstvení/restaurace ty fronty jsou pořád… Taky tankuje mnohonásobně vice aut, než se dobíjí… Pokud by to bylo rovnocenné, radši nechci spekulovat…
Toho že s rostoucím podílem elektromobilů přibývají i nabíjecí stanice jste si nevšiml nebo se vám to jenom nehodí?
A co myslite, bude ten nadbytek trvat, nebo se budou casem zmensovat a ubyvat s klesajici poptavkou po benzinu a nafte?
Časy (těch 16-17 hodin) znamenají, kolik za 30000 km strávil nabíjením na veřejných nabíječkách. Protože má auto s velmi nízkým nabíjecím výkonem. Nová auta ho mají tak 3-5x vyšší. To neznamená, že by 16-17 hodin nabíjel baterii auta.
Dobře, beru, ale i tak… 16 hodin (spodek odhadu) a pětkrát rychlejší dobíjení (vršek odhadu)… Pořád je to mnoho hodin na kabelu…
Ve srovnání s tím, kolik hodin strávíte za těch 30 000 km v tom autě je to dost zanedbatelný.
Tak se zeptejme jinak. Kolik času člověk ztratí nabíjením a kolik tankováním.
To bude záležet auto od auta a auta Teoreticky bych mohl i čas ušetřit – nabíjení doma a v práci. Pokud tyhle možnosti nemám, tak je to další kombinací faktorů, ale spíše vyhraje spalovák.
Koukněte na YT na Bjorn Nyland, ten jezdí s různými EV 1000 km na čas. A ten seznam aut je obsáhlý. Má tam i porovnání s čistě spalovacím autem. Určitě doporučuji podívat se.
Nabíjením 0,5% z doby používání auta, tankováním 0,4%?
použité hodnoty pro odhad:
30 kkm s průměrem 50 km/h je 600 hodin. 50 tankování po 3 min jsou 2,5 h.
16 hodin pro starý EV z článku, děleno 5 ( rychlejší nabíjení a větší dojezd novějšího BEV) cca 3 hodiny.
Na druhou stranu, pokud dnes EV najede 300-400km bez nabíjení, jak často bude běžný uživatel nabíjet? Jak píšu výše, pokud bychom vzali, že ve městech bude denní nájezd do desítek kilometrů, tak stačí nabíjet 1x za pár dní. Nemusí se nabíjet každý večer. Tak jako lidé netankují, když mají půlku nádrže.
Jo, samozřejmě záleží na nájezdu… Jako nákupní taška fajn, na delší cesty už míň
Souhlasím, že největší smysl to dává do nějakého určitého denního nájezdu.
Jsou samozřejmě i EV auta, která najedou denně 400 km a majitelé jsou spokojení, ale samozřejmě to už vyžaduje nějaké plánování a mít případně trošku časovou rezervu, kdyby náhodou něco.