lot
Infrastruktura Stavebnictví Železnice

Železniční tunel Ceneri je hotov, švýcarský úřad povolil zkušební provoz

Tunel Ceneri. Pramen: AlpTransit Gotthard AG
Tunel Ceneri. Pramen: AlpTransit Gotthard AG

Švýcaři zdolali další milník při budování svého projektu století, kterým je nové železniční spojení v severojižním směru přes Alpy (Neue Eisenbahn-Alpentransversale, NEAT). Po otevření Gotthardského úpatního tunelu v roce 2016 završují stavbu dalšího tunelu na trase: Ceneri.

Dopravní úřad (Bundesamt für Verkehr) vydal povolení k „zapnutí“ tunelu a zahájení zkušebního provozu. K zapnutí trakčního proudu a všech systémů v tunelu včetně ETCS Level 2 by mělo dojít v noci ze soboty na neděli. Oznámila to společnost AlpTransit Gotthard (ATG), kterou pro budování NEAT založily Švýcarské spolkové dráhy (SBB).

„Po ukončení posledních přípravných prací zahájí ATG zkušební provoz v březnu a do konce srpna bude provádět zkušební jízdy,“ uvedla ATG. Součástí zkušebního provozu bude také cvičení záchranářů, které je naplánované na červen.

Na začátku září by pak tunel měly převzít do své správy přímo SBB, které zahájí testovací provoz s komerčními nákladními i osobními vlaky. Do běžného provozu se má tunel dostat v polovině prosince s příchodem nového jízdního řádu. Počítá se s tím, že jím za hodinu projedou čtyři nákladní a šest osobních vlaků jedním směrem.

Cenerský úpatní tunel má dvě trouby a vede z Camorina u Bellinzony do Vezie poblíž Lugana. Měří více než 15 kilometrů. Budovat se začal v roce 2006, proražen byl o deset let později. Je stavěn na rychlost 250 km/h. Spolu s Gotthardským úpatním tunelem, který měří 57 kilometrů, má výrazně urychlit spojení mezi Švýcarskem a severem Itálie.

Železniční spojení přes Alpy s úpatními tunely Gotthard a Ceneri.Autor: Markus Schweiß; edited by Cooper at de.wikipedia – WikiCommons,
Železniční spojení přes Alpy s úpatními tunely Gotthard a Ceneri. Autor: Markus Schweiß; edited by Cooper at de.wikipedia – WikiCommons,
32 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
HonzaX

Má dvě trouby nebo dvě roury? 🙂

Soukromý kůň

Také doufám, že se u nás postaví kvalitní silnice, které využívá na rozdíl od železnice většina lidí a tak je to i v tom Švýcarsku a Rakousku.

Jarek

To jste docela trefil, protože volat po high-tech tunelu pod Monte Ceneri v situaci, kdy něco tak primitivního jako silnice vypadají tak, jak vypadají, je absurdní.
Tvary křižovatek tak, jak je vymysleli nějací pošuci v 70. letech, připojovací pruhy, krajnice, značení, osvětlení – za 30 let spíš pár náhodných a sporadických úspěchů (novostavby, rekonstrukce průtahů obcemi) než systematické zlepšování s cílem vyšší bezpečnosti a komfortu jízdy…

Jarek

A hezký článek o geologii a stavbě tunelu je zde: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2095809918303187
Fakt borci…

David

To jsou zase vzdechy, že nejsme jako Švýcaři. Nikdy jsme nebyli, nejsme a nikdy nebudem. Proč? Protože nejsme Švýcaři. Na druhou stranu zdravé ambice bychom mít měli, to v každém případě. Pro začátek (na nejbližších 50 let) bychom se mohli snažit mít dráhu jako Rakušáci. A teď nemyslím Nordbahn, kde se dosud jezdí 120 km/h, ale Westbahn.

robert

Jo, vzdechy. Nevidím totiž jediný důvod, proč bychom se nemohli o dopravní infrastrukturu snažit jako oni. Nemusíme nutně dojít k jejich ideálu, ale můžeme se mu přiblížit. Ale neděláme ani to.

Jarek

Tak ani to Rakousko není špatné a z našeho pohledu je taky dost ambiciózní.
A když naše generace dá Rakousko, dotáhne to další na Švajc. 😀

Soukromý kůň

Ano, také doufám, že se u nás postaví kvalitní silnice, které využívá narozdíl od železnice většina lidí a to i v tom Švýcarsku a Rakousku.

robert

14 let? Švýcaři jsou prostě machři. Co se nám povedlo od roku 2006? Proč jsme tak neschopní?

Panda

Tak čistě stavebně by tady asi 14 let stačilo taky (viz třeba metro). Tady je spíš problém ve financování, schvalovacím procesu, přípravě a doladění…

robert

Myslím ale celý proces. Ne jen stavební. Když se něco rozjede, tak se to dodělá. Ale ty ukrutné bolesti mezi okamžikem rozhodnutí a kopnutím do země…..

Panda

Chápu, ale dle článku se tunel 14 let razil, tzn. právě bez schvalovacího procesu, přípravy a doladění. A v tom je mezi námi a Švýcarskem největší rozdíl – tam může stačit třeba 5 let před zahájením (i u takto velké stavby), zatímco u nás u prioritních a stavebně náročných staveb (a/nebo těžších na schvalování) je často potřeba 10-30 let (viz např. Letiště/Kladno, Praha-Beroun…).

Lemmy

O tunelu se povídalo zřejmě hodně dlouho, v roce 1991 začal geologický průzkum, v roce 2006 se začalo stavět. Celkový čas od zahájení vážnějších diskusí o záměru po otevření bude nejméně 35-40 let.

Panda

Jasně, ale čas stavby vč. posledních příprav jsem do toho právě počítat nechtěl, protože ten je úměrný její náročnosti a to podobným způsobem u nás jako ve Švýcarsku. My možná budeme mít reko Praha-Beroun taky za 35-40 let od vážnějších diskuzí, ale z toho stavba včetně příprav zabere třeba jen 5-10 let a zbylých 25-35 let jsou právě ty diskuze, projektování a hlavně schvalovací proces:) Ale uznávám, že projekty jsou hodně špatně porovnatelné…

Richard Fiala

Nejsme zas tak neschopní ale v r.1948 jsme se přimkli k Východu což nám v tradiční snaze odříznout se od Německa přinejmenším mentálně zůstalo. „Spojenectví“ s Ruskem jsme jen nahradili podobně pochybným spojenectvím s USA.

Slosor

Od Německa jsme se odřízli hlavně v roce 1945.

Lemmy

Jistě, vliv mezinárodněpolitické orientace na ražbu tunelů musíme nepodceňovat!

MildaIV

Jasně, na bolševika se budeme vymlouvat ještě za 100let.

Jarek

No to né, pan Fiala se vymlouvá na „spojenectví s Američany“, čímž asi myslí členství v NATO (?).

Petr-666

Však bolševiky tu máme furt – jak v palici skoro poloviny voličů, tak i ve vládě s premiérem v čele 🙁

Jiří Kocurek

Tunely Ejpovice a zdvojkolejnit kus štreky do Budějovic, přes všechno frflání šotoušů, jak je to k ničemu. Obojí.

robert

Není to k ničemu. Že to k ničemu považuješ ty, neznamená, že to tak je.

HonzaX

Ještě i české podvodníky musí trestat švýcarské soudy. Domácí „spravedlnost“ na to nemá.

Honza

Už v roce 2006 se stavěl na rychlost 250 km/h? Proč nemůžem i u nás myslet trochu dopředu?

Haha

Berounský se tak chystal…

Jiří Šrámek

Myslíte toho železničáře z Jablonce?

Růža

Vždyť tu mnozí kroutí hlavou, že naše první regionální regionální trať bude na 160 km/hod. A prý s čím se tam bude jezdit? Že je to zbytečný.

Jiří Kocurek

Jasně, budeme mít trať na 250 a na ní zastávky co 5 až 10 km, protože tam chceme mít zastávkový osobák. Takže za ním bude potřeba 15 minut pauza, aby ten express nedohnal osobák někde v zastávce. Těch 15 minut znamená 40 km prázdné trati v téhle rychlosti. Kapacita v −censored−, hlavně že se jezdí 250.
Ono totiž je potřeba pro 200+ km/h stavět segregovanou trať a ne předělávat současnou s vmax 120 až 160, jako je Praha − Pardubice.

David

Zastávky v tunelu Praha – Beroun? 🙃

Pavel

A my tu s velkou slávou oslavujem otevření Deboreče něco málo přes 600 metrů… Achjo

Jiří Kocurek

Škoda, že nemáme Alpy. Už by byla VRT Praha − Brno. Jenže máme jenom Vysočinu. A tak pomlouváme Ejpovické tunely, že jsou úplně špatně. Že se měla rekonstruovat štreka ve stávající stopě na 160 km/h a bylo by to i kratší. K dohledání v příslušné diskuzi.

Jarek

Spíš tomu říkejme PR event než „slavení“. Dokončení tunelu je k tomu mimořádně vhodné.

A jinak prohrabat se 600 metry nesoudržného svinčíku s minimálním nadložím jako na Deborči je za trest – úplně bych to nebagatelizoval.