V metru se testuje výraznější označení nouzových tlačítek. Dříve nám ho odmítli, tvrdí firma
Dosud o tlačítku schopném zastavit vlak někteří cestující ani netušili.
Špatné povědomí cestujících pražského metra o tlačítcích schopných zastavit vlak by mohlo zvýšit jejich testované zvýraznění. Ve hře přitom bylo spolu s dalšími bezpečnostními vychytávkami již dříve. Navrhovala to firma PRO CEDOP, zpracovávající Jednotný informační systém. Podle jejího představitele se proti výraznějšímu značení postavili Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID) a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Ti to však odmítají s tím, že důvody byly jiné, než firma tvrdí.
Když se po nedávném tragickém pádu nevidomého do kolejiště pražského metra začalo v médiích hojně rozebírat nepoužité tlačítko k nouzovému zastavení vlaku, ukázalo se, že většina cestujících ani netuší, kde se nachází, případně jak jej správně aktivovat. Potvrzují to i názory čtenářů deníku Zdopravy.cz
„Tlačítko je ve stanici neviditelné,“ píše ve svém komentáři jeden ze čtenářů. Další dodává, že o tlačítkách ví, ale jejich nalezení je podle něj oříšek. Na tom se shodují i další čtenáři s tím, že značení jim přijde podceněné. Někteří pak dokonce píší, že o tlačítku vůbec nevěděli.
Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib na platformě X uvedl, že nevědomost cestujících o tlačítkách chtějí v Praze změnit. Testují se proto dvě varianty výraznějšího označení. Obě mají přidané zvýrazňující olemování a upozorňují na ně i doprovodné ukazatele s tím, že se ještě zvažuje umístění směrových šipek na podlahy, které by na přítomnost tlačítka upozornily.
Tlačítka schopná zachránit lidský život přitom mohla být v Praze, podobně jako v jiných městech, výraznější již dříve. Při přípravě Jednotného informačního systému to navrhovala firma PRO CEDOP, která na zakázce pracovala.
Aby je cestující snadno našli i ve stresu
„Sloupky pro nouzovou komunikaci měly být podle našeho návrhu jasně z dálky viditelné, aby je cestující snadno našli i ve stresu. Kromě možnosti přímého spojení na pověřeného zaměstnance dopravního podniku a dalších bezpečnostních funkcí měly umožňovat právě i přímé zastavení vlaku cestujícím v případě ohrožení života,“ řekl deníku Zdopravy.cz dopravní expert Petr Panský, jeden ze spouautorů realizační studie Jednotného informačního systému.
Panský dodal, že u bezpečnostních prvků je jejich dobrá viditelnost zcela zásadní, protože je musí cestující najít velmi rychle i v případě chaosu, který v podobné situaci může na nástupišti nastat.
Další z autorů studie a ředitel PRO CEDOP Petr Šlegr však tvrdí, že navrhované řešení podobné tomu v Mnichově, tedy s výrazným sloupkem s funkcí zastavit vlak a spojit volajícího s dispečerem či záchrannými složkami, bylo rázně odmítnuto.
Mnichovský komunikační sloupek.
Zdroj: PRO CEDOP
Vizuální smog
„Filip Drápal jako zástupce zadavatele s jeho umístěním nesouhlasil, že by to prý v lidech vyvolávalo pocit, že veřejná doprava je nebezpečná. Tehdejší zástupce IPRu Lukáš Tittl zase varoval, že by to představovalo vizuální smog a další členové pracovní skupiny tvrdili, že v dnešní době stačí, že každý má u sebe mobilní telefon. Naše upozornění, že může jít o opatření zachraňující lidské životy brali na lehkou váhu,“ uvedl Šlegr.
Jak Šlegr dodal, v soudném člověku při příchodu do nějakých nových prostor viditelná přítomnost bezpečnostního prvku, ať je to záchranný kruh na náplavce, záchranná brzda ve vlaku nebo defibrilátor u vchodu do veřejné budovy vyvolá spíše pocit, že na jeho bezpečí je myšleno.
„A mimochodem, vůči automatickým defibrilátorům do metra a dalších prostor, byl obdobně nesmyslný odpor,“ uzavřel Šlegr.
Protistrana nesouhlasí
ROPID se proti tvrzení PRO CEDOP však ohradil.
„Bylo to trochu jinak, než říká pan Šlegr. PRO CEDOP totiž původně navrhoval instalaci výrazných sloupků do prostoru nástupiště, tzv. komunikátorů, které by obsahovaly jak nouzové tlačítko, tak i např. tlačítko pro přivolání policie či hasičů nebo pro spojení s informačním operátorem či defibrilátor. Tento návrh byl však zamítnut primárně dopravním podnikemz důvodu vysokých investičních nákladů a neprokázaného efektu,“ řekl za ROPID jeho mluvčí Filip Drápal.
Ze strany ROPIDu byla podle Drápala obava, že by takto složité zařízení naopak komplikovalo rychlou reakci, kdy je potřeba se rozhodovat velmi rychle, které tlačítko použít a které co znamená. Proto se v rámci pracovní skupiny i s ostatními zadavateli realizační studie shodli na redukci tohoto opatření, které spočívá pouze ve zvýraznění těchto bezpečnostních tlačítek. Toto opatření bylo v rámci studie schváleno a počítalo se s jeho realizací, která byla nyní urychlena ze strany vedení Prahy.
Podobné vyjádření získal deník Zdopravy.cz i od IPRu.
„Není pravdou, že by kdokoli z pracovní skupiny byl proti tlačítkům na nástupišti pro zastavení vlaku či jejich zvýrazňování, naopak na tomto panovala obecná shoda. Diskuze se vedla pouze o počtu různých dalších tlačítek, jako je například spojení s dispečerem, IZS apod. Zde jsme se shodli, že by pro cestující bylo matoucí, kdyby se ve stresu měli rozhodovat, které tlačítko zmáčknout. DPP, Ropid i IPR tedy byli toho názoru, že je daleko vhodnější mít jen jedno viditelné tlačítko, které zastavuje vlak,“ napsal za IPR jeho mluvčí Marek Vácha.
Podle Váchy zároveň není pravda, že by byl IPR proti prvkům zvyšující bezpečnost s odůvodněním, že to představuje vizuální smog.
„Téma vizuálního smogu bylo zmiňováno pouze u samotného pojetí klasického informačního systému, ve kterém bylo navrženo příliš mnoho vizuálních prvků. U prvků bezpečnosti jsme se naopak všichni shodli, že mají být jednoduché a dobře viditelné, použitelné i bez přečtení návodu. Proti automatickým defibrilátorům v metru též IPR nebyl,“ dodal Vácha.