Co dál s mostem pod Vyšehradem? Praha ukázala svoji verzi tříkolejného mostu
O budoucnosti železničního mostu přes Vltavu na Výtoni má být jasno během letošního léta. Institut plánování a rozvoje (IPR) představil
O budoucnosti železničního mostu přes Vltavu na Výtoni má být jasno během letošního léta. Institut plánování a rozvoje (IPR) představil dnes svoji koncepci, jak si budoucnost mostu představuje. Přišel se dvěma verzemi: se stavbou nového i zachování současného. Jisté je, že spojení přes Vltavu bude tříkolejné.
„Jsem přesvědčen, že most se dá přestavět i s památkovou ochranou,“ řekl Roman Koucký, který práce na koncepční rozvaze vedl.
Zatímco Správa železniční dopravní cesty žádá o sejmutí památkové ochrany a chce postavit zcela nový most, nové vedení Prahy přišlo s plánem ho zachovat. Jisté je ale víceméně to, že mezi Smíchovem a Výtoní budou v budoucnu vlaky jezdit po třech kolejích. „Je to klíčové pro rozvoj městských vlakových linek,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr. Jasné přitom ještě ani není to, jak naváže třetí kolej na trať vedoucí nuselským údolím k hlavnímu nádraží a do Vršovic, v případě Smíchova je podle náměstka pro modernizaci SŽDC Mojmíra Nejezchleba jisté, že budou tři koleje i na této straně.
„Pokud most půjde zachránit, postavíme vedle další jednokolejný most – to prověří posudek švýcarského profesora Brühwilera, kterého jsem spolu se SŽDC pozval na konci února do Prahy. V případě nemožnosti záchrany mostu máme moderní alternativu s odkazem k původnímu mostu včetně řešení obou předmostí,“ dodal Scheinherr.
Koncepční rozvaha se věnuje předmostí na obou stranách Vltavy i nové zastávce v oblasti Výtoně. „Oprava železničního mostu i jeho předpolí je jednou z našich priorit. Tříkolejné přemostění ve stávající ose a nová železniční zastávka na Výtoni má potenciál významně zlepšit dopravu v Praze,“ říká Petr Hlaváček, první náměstek primátora.
Debaty o budoucnosti mostu začaly kvůli jeho velmi špatnému stavu. Jeho náhradu ale komplikuje fakt, že je památkově chráněn. Praha je ale přesvědčena, že jde dospět k dohodě s památkáři.
IPR v tiskové zprávě připomněl, že současné tři dvoukolejné ocelové příhradové oblouky železničního mostu byly instalovány v roce 1901, kdy nahradily původní jednokolejnou konstrukci o pěti lichoběžníkových polích z roku 1871. V době výměny se proti novému mostu zvedla vlna protestů veřejnosti. Po čase Pražané obloukový most přijali a zprvu neoblíbená konstrukce byla později prohlášena za památku.
Nová konstrukce mostu ale neprojde tak razantní proměnou, jako se to stalo na počátku minulého století. Vzácné a stále funkční kamenné pilíře budou zachovány, doplní je přidružené sloupy. Dožilé ocelové oblouky nahradí nová konstrukce.
Nový železniční most bude mít shodně jako původní tři prostě uložená pole o rozpětí 71,2 m. Panorama by mělo zůstat zachováno. Po prověření řady jiných konstrukčních řešení tým navrhl stávající, do jisté míry obligátní figuru mostu ikonizovat a převést ji do soudobého architektonického jazyka. Most bude mít tři hlavní nosníky. Střední nosník rozděluje most na dva prostory. Jeden prostor je dvoukolejný a druhý jednokolejný s vnitřní lávkou o šířce 4 m, která navazuje na zastávku.
„Došli jsme k závěru, že je nutné nalézt řešení s maximálním využitím stávajících, zejména kamenných konstrukcí, ale s novou, současnou konstrukcí ocelovou,“ vysvětluje šéf autorského týmu Roman Koucký. „Prozkoumali jsme vícero možností, včetně několika statických soustav, a nakonec přijali řešení, které vychází ze současného tvarosloví mostu. Sestává ze série prostých nosníků a zachovává současnou siluetu. Ano, tu siluetu, proti které prý veřejnost tak vehementně protestovala před více než sto lety.“
Nový most má být tříkolejný. „Přidanou hodnotou bude, že se stane něčím víc než pouhou napodobeninou nebo kopií. Z nedávných příkladů rekonstrukcí železničních mostů vyplývá, že repliky nedopadají z konstrukčního a zejména estetického hlediska vůbec dobře. Kvůli normám dochází ke změně proporcí konstrukcí a tím i ke ztrátě elegance,“ uvedl IPR v materiálu. Historické kamenné konstrukce budou v rámci předmostí konzervovány a důstojně prezentovány jako památky.
Průjezdný profil pro tramvaje bude díky efektivním konstrukcím zvýšen, vznikne nová železniční zastávka Praha-Výtoň a přestupní místo. Nádraží Vyšehrad není bohužel možné využít, protože je příliš vzdálené a principy odbavení cestujících neodpovídají současným požadavkům. Každý rok počet cestujících roste, železniční doprava je na hranici své kapacity a bez třetí koleje není možné navyšovat počet dálkových a tolik potřebných příměstských vlaků.