V Otrokovicích začala stavba prodloužení trolejbusové dráhy, na lince 55 skončí autobusy
Trolejbus Škoda 35 Tr v Otrokovicích. Foto: DSZOTrolejbus Škoda 35 Tr v Otrokovicích. Foto: DSZO
DSZO chystá letos nákup dalších trolejbusů s bateriemi.
Takže trolejbusy budou jezdit i do Bělova, Kvítkovic a k Trelleborgu? To bude jeste zajímavé
Bělov si tipuji na elektrobus jezdící linku 55. Ev. č. z hlavy nevím. Možná 911?
Nebudou ty nové vozy SOR, že ne? Fakt „stačí“ na linkách 4 a 5 a i tam je občas Solaris příjemná změna.
Ano budou.
Ne, už ne, prosím 😯
TEMSA není žádná výhra.
Ale Škodovka se může klidně přihlásit i se Solarisem, proč by ne…
Fotka je v Otrokovicích před železniční stanicí.
414 na fotce je v Otrokovicích. Ne ve Zlíně.
To už jsem psal několikrát a vždy zbytečně.
Klidně bych to natáhl až na to Štěrkoviště, stejně tam zajíždějí všechny spoje.
Kvůli nadjezdu to nejde, na něj nejdou upevnit sloupy. Jinak by tam trolejbusy jezdily dřív než na Příluky a Bartošku. Na druhou stranu, na zmíněné trase už trolejbusové sloupy připraveny jsou, takže se bude „jen“ drátovat.
To je vlastně pravda, ten nadjezd to moc neumožňuje. Ale určitě bych si s tím nějak poradil. 🙂
Vím, že tam stožáry jsou, proto byl projekt mého kolegy o dost jednodušší. 🙂 Snad jsou ty stožáry v pořádku. I když se totiž nevyužívá, neznamená to, že nepodléhají zkáze jako ty zatížené.
Myslím, že minimálně problémy typu tahem nakloněný stožár tam vůbec nejsou. 😉 Natřeli to občas, protože to nese lampy. Dovnitř materiálu nevidím. Osobně si myslím, že problémy s jejich stavem nebudou, v síti DSZO nesou vedení stejně staré nebo starší. Jak by jste Vy navrhoval vedení přes nadjezd? Jen se ptám. Nejsem projektant , ale zvědavý na technické možnosti.
To ano, ale kdo ví, v jakém stavu jsou ty piloty, ve kterých to je. Obecně je životnost stožáru 40, maximálně 50 let.
Vyřešil bych to právě tak, jak jsem popsal níž. Stožáry na mostech jsem zatím neprojektoval, ale pár řešení se dá bez problémů odkoukat odjinud. Společně s nějakým stavebním inženýrem, správcem mostu a statikem bychom si určitě poradili. 🙂
Co tak se inspirovat lanovým mostem …
Vedle výtažné koleje postavit pylon, trolejové vedení konstruovat jako řetězovku s nosným lanem na kterém budou zavěšeny nosné prvky trolejového vedení a nosné lano bude neseno pomocí soustavy lan ukotvených na pylonu … zřejmě by musely být pylony dva na každé straně mostu jeden, tak aby se vzájemně vyrovnávaly napínací síly působící na nosné lano (nebo nosná lana) nesoucí trakční vedení …
Poněkud netradiční řešení ….
Zkouším si to představit… Máš nějaký obrázek, náčrt?
A to by nestačila řetězovka, uchycená před a za nadjezdem? Něco jako drážní „převěsy“ napříč kolejištěm.
To je jedna možnost. Druhá možnost je mít vysoké stožáry stejně jako třeba ve Zlíně u Okružní ulice pod Centrálním parkem.
Ty jsou ke konstrukci mostu naroubovány dodatečně zdola. O kolik by se zvýšilo zatížení nadjezdu? On je o něco delší…
To byl jen příklad. Stejně dlouhé stožáry jsou třeba v Brně v Pisárkách nebo v Komíně, které na nadjezdu drží trolejbus. A nejsou vůbec spojeny s mostem. Ostatně není problém něco takového nechat spočítat.
Tohle už za minulého režimu a pak znova v 90. letech projektoval pan Ing řekněme K. Na obou stranách brány, mezi nimi ta „paráda“ měla viset. Ale mezi čtyřma očima mi rovnou řekl, že to určitě neprojde. Podle něj je to hrubá chyba projektanta nadjezdu. Dnes už to není důležité. Parciální vozy budou snadnější řešení.
Tak jsem ty plány nakonec našel, posílal mi to kolega k tisku. Tenhle kousek projektoval pan Tomčala, ten už bohužel zemřel. :-(. Ty Y převěsy jsou na mnoha místech dost plytké, tak snad to ty stožáry udrží.
V Hradci to šlo.
Všechno se dá technicky vyřešit … když stožáry nejde umístit na most, tak lze stožáry ukotvit pod mostem a prostě budou vyšší.
Nebo problém vyřešit pomocí řetězovkového vedení s nosným drátem.
Podobná řešení volí některé dopravní podniky na tramvajových tratích … nebo na způsob lanového mostu s jedním pylonem a soustavou nosných lan