Dopravci Železnice

Tři roky od tragédie pendolina ve Studénce. Čekání na soudy, odškodné i podjezd

Nehoda pendolina ve Studénce 22.7. 2015. Foto: Drážní inspekce
Nehoda pendolina ve Studénce 22.7. 2015. Foto: Drážní inspekce

Tři roky po srážce pendolina a polského kamionu s naloženými plechy řeší následky nehody stále soudy. Jedna z největších nehod na české železnici v tomto století přinesla spoustu slibů o odstranění úrovňových přejezdů na koridorových tratích, zatím ale zůstává právě jen u slibů.

Zatímco polského řidiče, který nehodu způsobil, potrestaly soudy poměrně rychle a v únoru 2016 ho poslaly na 8,5 roku do vězení, ostatní vypořádání následků nehody se vleče.

České dráhy už zažalovaly pojišťovnu Generali, u které měl majitel kamionu povinné ručení. „Podali jsme žalobu. Nesouhlasíme s vypořádáním pojistné události,“ potvrdil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Kolik České dráhy dostaly, firma neuvedla, jde o poměrnou část, protože poškozených je více.

Předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek už v květnu uvedl, že jednání s pojišťovnou jsou „velmi nepříjemná“.

České dráhy stála oprava poškozeného pendolina 210 milionů korun. Čelní vůz museli zaměstnanci Alstomu v Itálii fakticky postavit nový, vložený vůz měl menší poškození.

Na odškodnění dosud čeká i strojvedoucí pendolina Jan Černý. Upozornilo na to na svých stránkách Odborové sdružení železničářů. „To jsem si bláhově myslel, že v těchto případech, kdy ten člověk, mimo jiné i díky své duchapřítomnosti, zachrání nemalé hodnoty, že se mu bude pojišťovna snažit tu újmu maximálně kompenzovat. O to víc mě pak mrzí zjištění, že to tu pojišťovnu vlastně nezajímá a chce vyplatit co nejméně,“ konstatoval předseda základní organizace v pražském depu Jiří Běhounek. Odboráři si postěžovali, že strojvedoucí Jan Černý od Českých drah dostal pouze dvoje hodinky. Rychlá reakce Černého zabránila podstatně větším škodám i ztrátám na životech.

Krátce po nehodě začala série slibů, jak stát nebezpečný přejezd odstraní a začne řešit úrovňové křížení i na jiných přejezdech na koridorech. Na konci roku 2016 uvedl ministr dopravy Dan Ťok, že v optimistické variantě by mohl být podjezd zrušený v roce 2019. Tento týden SŽDC představila vizualizaci podjezdu. V optimistické variantě se začne stavět v roce 2020.

56 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • No já mám na to názor asi takový.
    3 roky a nic podstatného. Řidiči kamionů nemají ani zvýšenou pokutu. Takže pro zahraniční řidiče, na který je bodový systém krátký je to směšné. A když už, tak byly návrhy kvůli toho buzerovat i ostatní jako pěší, cyklisty, auta. Místo toho, aby se řešila příčina problému. Tedy vozidla nad 3,5 T.
    B) Cena 700 M. A kdo ví kdy to bude.
    Kdyby se detektory zadaly Camei, cena by byla směšná, a řešení tady už dávno bylo. A ještě by byly průjezdy na červenou pokutovány automaticky.
    Místo toho se tady zkouší lasery od dvorního dodavatele. Neustále slyšíme jak to nepůjde, protože se různě vyhrožuje prodloužením čekacích dob. A tím že to napojí na drážní systém, třeba ETCS, tak to bude podle mě nefunkční a bezzubé.
    Takže jediné co snad někdy bude je sekvenční sklápění. A občas se objěvují na přejezdech nějaké konvenční tupé neautomatické kamery.
    K tomu provedení a legislativa přejezdů zůstává stejně …
    Takže vyklizuje se třeba 50 sekund. Ale jakmile se zaklapnou závory, pendolíno dorazí třeba za 12 sekund.
    V Japonsku to tak není.
    K tomu .. matoucí systém blikající červené ještě cca sekundu po té, co závory dojedou do horní polohy. A to i u nových přejezdů za cca 10 mil. Nekompatibilní s východní mentalitou..
    V Rakousku, Německu ani Japonsku to tak není.

    • ty světla co blikají po zdvižení závor jsou matoucí jenom pro ty, co nemají školení řidičů, je to asi z důvodu toho, že když je vícekolejka, tak asi může být už druhý vlak. Každý rok na školení je tohle zdůraznováno, že závory jsou pro blbce a řidič musí hledět na světla.

      • No jo, ale vysvětlujte jim to. Už jim opět otrnulo. A minimálně na jednokolejkách už ani češi nečekají do zhasnutí. Protože přece jsou chytřejší než ažd. A vlastně mají pravdu.

    • Co je na červených světlech matoucího? Červená znamená stůj a nic víc nemusíte řešit ať je závora kde chce.

        • Kvůli naprostým idiotům = aby měli přímo před očima aspoň tu závoru, když už je světla nezajímají …

            • Problém je, že například právě ty závory se nemusí sklopit (ať už to je z jakéhokoli důvodu, např. porucha motoru). Kdežto žárovky jsou díky své konstrukci „jištěny“ (uvnitř žárovky jsou 2 vlákna, pokud se jedno přepálí, nastupuje druhé) a kromě jiného, když by měly to vaše „poslední slovo“ závory, nemohly by existovat přejezdy vybavené pouze výstražníky a světly, což by znamenalo zvýšení pořizovací ceny přejezdů a NUTNOST přestavět VŠECHNY přejezdy vybavené pouze světly (dle http://www.szdc.cz/web/prejezdy/prejezdy-v-cislech.html je v provozu 3741 přejezdů vybavených světelným PZZ, z toho pouze 1370 je vybavena závorami, zbytek (tedy nějakých 2371 kusů) by se musel přestavět, což by znamenalo výluky na zhruba 30% všech přejezdů, nebo na 63% přejezdů vybavených světelným zabezpečovacím zařízením).

              • No a to jsme zase zpátky – pak tam teda závora nemusí být vůbec a ušetříme spoustu peněz. Má-li to být jištění kvůli naprostým idiotům, pak tomu stav kdy se závora zvedn ale světla stále blikají a pak zase závora spadne, příliš nenapomáhá.

                • To je ten problém, protože některým ze standardů UIC (mezinárodní unie železničářů) bylo řečeno, že na tratích s rychlostí vyšší než (a teď pálím od boku, omlouvám se za případné nepřesnosti) 100 km/h musí být přejezdy se závorami. Potom tam je ještě něco ohledně toho, že přejezd smí být na tratích s rychlostí nižší než 160 km/h, pokud je traťová rychlost vyšší (200 km/h a více), nesmí tato trať obsahovat JAKÉKOLI přejezdy. No a protože ČR je království přejezdů, tak se asi jen tak trati s rychlostí vyšší 160 km/h nedočkáme.

  • Nějak se zapomíná na hlavní příčinu nehody – polský kamion chtěl ušetřit na dálničních poplatcích, a tak jel po silnicích nižších tříd. Tam je samozřejmě jediné řešení, zpoplatnit pro nákladní dopravu i tyto silnice. Jenže to nejde, dokud bude satelitní mýtné. Dá se tak přeneseně říct, že i tady se jedná o objeti úplatkú od Kapsche ….

    • Joo, už se o tym dlouho nepsalo, jestli výběrko a vítěz platí, nebo bude druhý. Čas utíká a radost ztoho má jen kapsch.

    • Univerzálně to samozřejmě bez satelitu neuděláte, ale když se chce, tak se mýtná brána postavit dá na libovolém úseku – viz I/33.

      Není to sice systémové řešení toho nešťastného přejezdu (neměl na tak frekventované trati dávno existovat), ale část problémů to eliminuje.

  • Vizualizace podjezdu nestačí?
    My v Kladně už tolik let máme tolik vizualizací rychlodráhy… 🙂

    • Drž hubu a plav 🙂

      Rád bych věděl, jestli se pár projektů typu kolejová doprava na Ruzyň nebo nové nádraží v Brně ještě dožiju..

      • Ještě než jsem se narodil tak u nás měla být celá trať elektrifikována. Kvůli tomu se zde stavěly i delší nástupiště. Ještě před deseti lety se plánovalo, že hotovo bude tento rok. Minulý rok na sždc napsali, že stavět se bude po roce 2020. Alespoň konečně budou mít pravdu (pokud to někdy postaví) protože po roce 2020 může být i rok 3020 🙂

        • Trať 300 mezi Brnem a Přerovem se taky modernizuje už od roku 2008, tak buďte v klidu 🙂

    • My v Liberci už také máme spoustu vizualizací V. koridoru a ještě víc různých studií. Ale v reálu nic.

      • Na to vám odborníci vysvětlí, že se to nemůže vyplatit. Opravdu a zcela vážně tohle někdo (s mocí rozhodovat) řekne.

  • Chodím pracovně i mezi zdravotně postižené a tomu strojvedoucímu to handrkování po uřadech teprve začíná a kdo to nezažije tak to ani neví jak to u nás chodí. Právníci by škodu měli vymáhat po polské vládě-státu nebo ten dal řidiči papíry na kamion a fa licenci.

  • Za 210 milionu ma Regiojet novou lokomotivu a čtyři vagony. CD opraveny dva vozy. Vzhledem k tomu, že jednotka uz byla splacena a nejaky patek v provozu, tak tipuji, ze pojišťovna dala CD tak maximálně neco okolo 100 milionu.
    Odskodneni po nehode vznika na základě skodne události, jinak pojistovna ani odskodnovat nemůže. Pak zalezi na limitech pojistneho plneni u kamionoveho dopravce. Tak je dle zakona. Pojistovne může onomu strojvudci maximálně poděkovat.

    • Ta jednetka je tak drahá, protože má náklopnou skříň, což rj nemá.
      Pojišťovna nedá víc jak 90 mil., protože povinné ručení bylo na 45mil. na tahač a na přívěs.

      • kolikrát to naklopí do ostravy, neměli ji nechat opravovat a za ty peníze měli koupit něco jiného.

        • A co měli dělat se zbylými vagony? Odepsat další desítky milionů korun (nevím cenu těch vozů)?

          Pendolino bylo plánováno k nasazení na jiné trati, např. Praha-Vídeň, ale Rakušané z několika důvodů byli proti. Tak holt náklopné skříně jezdí po rovinách kolem Labe a Moravy..

          • Ty pendolína jsou uzký a rakušáci chcou aby tam jezdil komfortnější a novější railjet. Ty vložené vozy by se vložily do stávajících souprav a řídící vůz by čekal než se proda na nd, vždyt ty starý pendolína jezdí v itálii jak u nás regionovy.

          • Pendolín by zbylo v provozu 6, takže by snad bylo možné se zbytkem provést přeskládání a některé jednotky prodloužit o jeden vůz, či to nechat na prohazování jako rezervy. Pokud by trochu přihodily, mohli mít další railjet.

            Nicméně myslím že ta současná koncepce jednotek je nešťastná, je jich málo, 7 pendolín, nějakých 7 railejtů, ano je to prvočíslo a hraje magickou roli, ale okultismus by se na dráze provozovat neměl, buď se mělo jít cestou pendolín (a nějak to s ÖBB uhádat), nebo nakoupit rovnou dostatek railjetů, třeba i v kratší a bez jídelňáku pro rychlíky. Doufejme že ty vozy založené na railjetech budou k něčemu, že tam nebude moc věcí jinak a že se třeba podaří novému majiteli Škody domluvit se se Siemensem na tom že se nové lokomotivy naučí také Siemensovský protokol a opačně. (nevím jak je to s lokomotivami pro DB) Ještě by při nějaké větší opravě mohly u railjetů dosadit dveře na konec soupravy. a bude to ideální.

            • Není (nebylo) možné vhodndně vložit zbylé 4 vagóny (ony jsou s toho dva trakční a přední nevložitelný)) do dalších souprav. Jednotka je dělaná jako ucelená s tím, že technologie je z důvodu požadavku nízkého nápravového tlaku rozhozená do všech sedmi „vagónu“.

            • Jak bylo již řečeno, Pendolina nejdou „poskládat“ do sebe už jen kvůli tomu, že se jedná o ucelené soupravy a s nimi nelze provést „rozřazování“ jako u klasických souprav. Krom jiného, před nějakými 20 dny zveřejnila společnost AŽD PRAHA na svém Instagramu zprávu o „nakupování nových railjetů“ (pokud jsem si to správně vyložil… Pokud jsem to pochopil špatně, opravte mne prosím) od konsorcia společností Siemens a Škoda. Bohužel více informací jsem nezjistil, ale znamená to nejspíš, že tu budeme mít railjety s českými lokomotivami. (Odkaz na příspěvek je zde: https://www.instagram.com/p/BkxNSH4ltYN/ )

        • Petr R. Údaje o naklapění Ostrava hl.n. – Praha hl.n.
          Vypnutý 104,9 km.
          Vns=Vk 156,979km
          Vns~Vk 94km

          • Beru to z přerova okolo 14 ve středu- pojedu do prahy, čd, ale né pendolínem.Ale je to ostrava-praha-_leo expres- 3,13hod za 249kč, čd pendolino 2,53hod za 355kč-RJ-3,16hod za 229kč. Stojí to za to, ale podle plánku volných míst se neptám sám a možná po výplatě s ním pojedu.

            • Jestli se ptáte a záleží vám na penězích, tak je to podle mě zbytečné. Trochu to klopení de vidět, ale není to nic extra….

      • A jako reakci na Vaší reakci si nemůžu dovolit poznámku, že kdybyste do toho zahrnul lokomotivu od Škodovky za cca 175M, tak byste se dostal na tu stejnou hodnotu jako původní úvaha, tj. LOKO +4 vozy za 210M. Akorát, že ojeté.
        Ale tím fakt nechci vybuzovat debatu, to je jenom taková poznámka, kterou si nejde odpustit 🙂

      • Milan: Bohuzel x let stare vagony, wifi a obrazovky v sedadlech je scifi.

    • Proč do toho taháte RJ? Jinak pojištění se týká toho kamionu, vlaky se zpravidla nepojišťují, protože by to stálo majlant, je výhodnější mít náhradní soupravy 😉

      • taky se divým, ale asi chtěl naznačit, že RJ by tohle neudělal, a jako mechanik bych to taky neudělal a divým se, že na čd jsou velice technicky vzdělaní na takové rozhodnutí. Kolik stojí railjet?

        • Petr.R Přibližně 450 milionů včetně lokomotivy, kterou k railjetu musíte také mít.

        • Cenu railjetu musíte počítat včetně lokomotivy, takže něco nad 450 milionů.

        • V hrubých číslech 50M vagón a něco málo přes 100M lokomotiva. Násobení a sčítání máš za domácí úkol 😁

          • rozkaz generále, ale musíš si ujasnit, že to pendolíno mělo 14 let a ještě generálkovali interier. Co tak inter panter?

        • Já se často divím kolik Čechů je tak nedovzdělaných v základní školní docházce a všemu se divÝ

    • Hele ty demagogickej chytrolíne, ČD má opravené dva vozy a funkční kompletní jednotku, která by jinak byla jen okrasu.

    • Tuším že dali 38 mil za návěs.Za tahač ne,ten nic Pendolinu neudělal.Argumentace Generali

      • Myslím že přesně tyhle věci, by měla řešit EU, aby kamion který jezdí po EU, by měl mít pojistné plnění třeba 250 mil… pak by se pojišťovna už na nic nemohla vymlouvat… podobné problémy má i RJ na Slovensku.

Newsletter

Partneři


Výběr editora