Jedni je považují za zbytečný zvukový balast, který ruší při telefonování, druzí naopak za užitečnou, ba nezbytnou službu. Řeč je o nádražním hlášení. Už od příštího roku by přitom mohlo dojít k výraznému omezení výřečnosti nádražních amplionů. Tímto směrem se ubírají úvahy Správy železniční dopravní cesty.

Konkrétnější ale zatím železničáři nejsou. „Vzhledem k prvotní fázi přípravy můžeme pouze potvrdit, že SŽDC
připravuje změnu ve způsobu informování cestujících směrem ke zjednodušení hlášení, omezení například informacích o příjezdu vlaku a s větším důrazem na vizuální informační systém,“ uvedla mluvčí správy železnic Radka Pistoriusová.

Podle informací deníku Zdopravy.cz omezení hlášení nastane současně s jeho zpoplatněním, dopravci by tedy museli platit za informace, které by chtěli nádražním rozhlasem šířit. Podle dřívějších vyjádření šéfa SŽDC Jiřího Svobody činí dnes náklady na hlášení v celé železniční síti sto milionů korun ročně a správa nemá žádnou povinnost hlášení provozovat.

„Zatím jde o interní diskusi v rámci SŽDC, s dopravci nebyla tato záležitost oficiálně konzultována. Záleží na tom, jaké konkrétní změny se připravují a do jaké míry by bylo hlášení pro cestující omezeno,“ řekl mluvčí Českých drah Radek Joklík. Pokud by ale skutečně museli dopravci platit, náklady by podle Joklíka šly za objednateli dopravy, tedy hlavně kraji. Pak by záleželo na nich, zda by službu chtěli a našli na ní peníze.

Kdo ale hlášení jednoznačně hájí, jsou slabozrací a nevidomí cestující. „Ze zákona a s ohledem na přístupnost k informacím si myslím, že toto neodpovídá legislativě ani uživatelským potřebám, tato úprava by byla vyloženě diskriminační,“ myslí si František Brašna ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). Doplnil, že hlášení dnes nemohou nahradit jiné technologie, neboť nejsou dosud spolehlivé a rozšířené. Například informačními tabulemi, které se mohou spojit se slepeckou vysílačkou, je vybaven jen zlomek stanic. „V některých lokalitách by informace o dopravě nebyly již žádné, tím se sníží jak přístupnost k dopravě jako takové, tak i bezpečnost cestujících při přístupu, přestupu a výstupu,“ doplnil Brašna.

Podobný pohled má i prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě (SCVD) Miroslav Vyka. Staniční rozhlas je podle něj nezastupitelný, zároveň ale považuje dnešní způsob hlášení za zastaralý, a to především kvůli množství zbytečných a pro cestující neužitečných informací. „Hlášení je třeba využít zejména pro stručné předání základních informací, a podrobněji informovat zejména v případě mimořádností,“ říká Vyka. Celý jeho komentář přinese deník Zdopravy.cz dnes v podvečer.

Příklady odjinud

Rakousko – Wien HBf
– V nádražní hale s obchody, automaty na jízdenky a informačním centrem je klid, nehlásí se nic pravidelně
– Hlásí se pouze zpoždění a případné mimořádnosti.
– Na nástupištích se hlásí vždy jen informace k vlakům na příslušném nástupišti. Nezatěžuje se tak hlukovým smogem celé nádraží.

Švýcarsko Zurich HB
– Hlásí se mimořádnosti a přestupní vazby
– Tzn. v případě závady na vozidle ohlásí rozhlas předpokládané zpoždění nebo pak dokonce zrušení spoje
– Po příjezdu vlaků se hlásí přípoje, na které mají cestující možnost přestoupit.
– Ale hlásí jen vlaky dálkové dopravy

Pramen: SCVD

Tagy hlášení nádraží SŽDC Top

84 komentářů