Rok zvratů na evropském trhu s novými auty. Po Dacii Sandero žebříček ovládla Tesla
Tesla Model 3. Foto: Tesla
Poprvé v historii není nejprodávanějším autem v Evropě vozidlo se spalovacím motorem.
Poprvé v historii není nejprodávanějším autem v Evropě vozidlo se spalovacím motorem.
Ale tento problém není o spalovacích motorech, ale o tom, že běžná auta (neelektro) používají „primitivní“ čipy, které u výrobců představují max 5% produkce. A pokud se jako výrobce musím při omezených zdrojích a zvýšené poptávce rozhodnout co vyrábět, budu vyrábět čipy s vyšší marží a vyšším objemem produkce.
Opět se projevuje zpátečnické uvažování evropských výrobců klasických aut. Proč bych měl použít modernější technologii, když stará stačí….
Ve skutecnosti ne. Hlavni problem je v komplikovane nesmyslne infrastrukture. I diky tomu je tezke nahradit jednotlive cipy za jine, jak to dela Tesla. Tesla si vystaci i s mensim poctem cipu.
„Proč bych měl použít modernější technologii, když stará stačí…“
No ale je to tak. Krásný příklad je obvod NE555, vyrábí se už půl století : https://cs.wikipedia.org/wiki/NE555
Aktuálně jsme na TOP úrovni integrace na několika desítkách miliónů tranzistorů na 1mm2 s GHz frekvencí. K čemu potřebuje čip na ovládání oken miliony tranzistorů a vysoké frekvence? Na tuhle úlohu bohatě stačí 8bitový MCU na 20MHz s několika nožičkami.
Otázka je, zda by tam třeba nestačil „jeden“ výkonnější SoC „na všechno“ (nějaký ARM a-la BCM2711 třeba)…
Otázka je, kolik by se muselo po autě natahat drátů, kdyby všechno ovládal „jeden výkonější SoC na všechno“.
U telefonu je to jednoduché, když máte součástky několik milimetrů, maximálně několik centimetrů od sebe a celé je to kompaktní (ve smyslu „jednodílné“).
U auta je to několik metrů od sebe + to může být za ohebnými klouby (třeba panty dveří).
Čipy můžou být roztahané po autě stejně, ale je potřeba mít flexibilní architekturu toho vozidla i vývoj, která změny zapracuje. Přece nesmí být problém vyhodit starý osmibit nebo jednoúčelový obvod a nahradit ho novým ARMem, který má dnes desítky výrobců. Ovládat s tím výkonové prvky a číst tím stav senzorů jde stejně.
Akorát tomu brání zkostnatělá byrokracie korporací, kde pro každou změnu musí být kolečko x jednání manažerů, kteří už těm jednotlivých věcem ani nerozumí, ale mají k tomu předžvýkané tabulky a prezentace.
I kdyby automobilky tuto flexibility měly, tak stejně musí každou verzi homologovat znova (pravděpodobně by prošly jen maličkaté změny v HW architektuře).
Homologace je ovšem velmi drahý a dlouhý špás.
Také zapomínáte na spolehlivost. Jednoduché čipy většinou znamenají jednoduchý kód pro mikrořadič, na SOC poběží operační systém se všemi s tím souvisejícími problémy. Pokud to má dělat jen jednoduché úkony, je operační systém jen spousta komplexity k ničemu a proti principu KISS. To poslední co chce řidič řešit je restartování zadních světel atp. V chytřejších věcech (navigace atp) určitě nějaký běžný počítač je a zřejmě jej kupují jako celek, ne jako čipy na osazení.
To není úplně tím, ale automobilky si za to můžou samy. Očekávaly (před a pak i během covidu) pokles poptávky po vozech, tak zmenšili objem objednaných waferů u „čipáren“. No a ty pak samozřejmě vyhověly ostatním, kteří by rádi objednávky navýšili. Takže se automobilky už nemají kam vecpat, kapacita „čipáren“ prostě není nafukovací.
To je drsný budíček pro evropské automobilky a poslední varování pro český autoland, že kolaps trhu se spalovacimi motory může být blíž než se ještě předloni zdálo. Jestli na konci roku Musk rozjede gigafactory v Braniborsku a Ford dostaví dvě plánované továrny na elektromobily a zvládne masovou výrobu elektrického Transitu, tak může být vymalováno a ani Enyaq nás nespasí.
HMMC v Nošovicích už nějaké elektromobily seká, Škoda na tom taky není úplně špatně (Enyaq je aktuálně 5. nejprodávanější elektromobil v Evropě).
Pro subdodavatelé typu pneu, světla, sedačky apod. to zas takový problém být nemusí, ale subdodavatelé ve vztahu ke spalovacím motorům budou mít velký problém.
Místo dodávání spalovacích motorů a jejich součástí se mohou přeorientovat na výrobu baterií a nabíječek, pracovních míst bude potřeba ještě víc i přes velkou automatizaci výroby. Plus autonomní řízení a s tím spojený hardware – počítače a senzory. Už je na čase přecházet na vzdělanostní ekonomiku s větší přidanou hodnotou než jen chrlení a montování součástek na desítky let staré systémy s minimem inovací.
Pracovních míst víc u baterek ?? A to máte odkud. Leda by všichni nafasovali aceton a leptáme, leptáme, aby byly kovy…
Jako že všichni ti, co si v potu tváře našetří na Fabku, nebo v lepším případě na Scalu či Octavii, si půjdou koupit Teslu, jo? To asi sotva. Ta čísla u Tesly jsou zapříčiněna primárně tím, že „obyčejná“ cenově dostupná auta se jednak nevyrábí, bo čipy … viz téměř stojící Škodovka … jednak ti, kteří na auta za mega nemají, drtivá většina, neví co bude a koupi nových vozů odkládají. A šetří na vyúčtování za plyn a elektřinu:-). Ti, co na to mají jsou si celkem právem jisti, že na to budou mít dál a ty nejrůznější dotace, které zaplatíme… Číst vice »
To se budou majitelé Tesly divit, až přijde blackout 🤣🤣🤣
Když budou mít nabitou baterku a elektrárnu na střeše tak se budou spíš divit sousedi., jak to že teslista svítí, když u nich je tma.
Mas FVE na steche ? Ja nie a tak som to zacal zistovat kolko to stoji a aka je produkcia. Na Slovensku 3 kWp FVE vyde najakych 3500 euro.- co je nejakych 88 000 Kc. O nicom lacnejsom neviem, pokial to chcete mat oficialne s moznostou pripojenia do siete a to je cena bez akychkolvek baterii. Ta 3 kWp FVE podla jedneho majitela mala v lete spickovu produkcie 18 kWh elektriny. To urobil rekord. V zime, kedy je ten black out podstatne je produkcia FVE podstatne mensia. Kludne moze vyrobit 3 kWp FVE mu za cely den nejakych 4,5 kWh.… Číst vice »
Proč jste zvolil 3kWp FVE, nikoliv výrazně výkonnější/větší FVE?
Nemáte optimální orientaci střechy vůči slunci? Nebo je malá?
Anebo nějak řešíte přehřívání?
Nebo komín/satelit/,….?
Preco len 3 kWp FVE? No preto, lebo nie som majitel Tesly ani ziadneho EV auta. Moja rocna spotreba elektrickej energie sa pohybuje niekde okolo 3,2 MWh a to 2 roky dozadu som mal pod 2.5 MWh, takze vsetko nad 3 kWp sa mi zda predimenzovane.
V dome mam plyn. Pokial bude natlakovany system tak bez elektriny viem varit – plynovy sporak – teplo budem mat minimalve v kuchyni.
Budem mat teplu vodu – ohrev prebieha plynovym prietokovym ohrievacom – ten nepotrebuje elektrinu na beh.
Kurenie – tam by mi 1 kWh UPS zabezpecila ze budem moct kurit minimalne 24 hodin – tam je spotreba len obehove cerpadlo a kolko bezi tak to zavisi od vonkajsej teploty. Kludne bude bezat dokopy len 3- 4 hodny za den a to mame spotrebu 300 – 400 Wh.
3500 Euro za 3 kWp je hrozně moc. Samotné panely, řekněme 11x 280Wp se dají sehnat za 27500 Kč, tedy nějakých 1100 Eur. K tomu pár kabelů, instalace na střechu, to by mohl být tak dvojnásobek. To mi zbývá ještě 1300 Eur za baterii a měnič s nabíječem, to se dá taky pořídit slušný hardware. Obecně se dá dost ušetřit když si to člověk zvládne nainstalovat sám. A k tomu pořídit LiFePO baterie, které přežijí ty olověné několikrát s minimem poklesu kapacity. I přes vyšší počáteční cenu se to vyplatí. Taky se vyplatí mít ostrovní systém, který živí celý dům… Číst vice »
K tym lacnym panelom. Jeden chalan z druheho fora. Fanusik FVE. Doma ma FVE, kupil aj ojazdeneho Leaf-a. Chodi montovat FVE v okoli, kde byva. Sluboval lacne FVE panely. Slubil ze ked pridu, postavi FVE dalsiemu cloveku z fora. Po 3 mesiacoch cakania na lacne panely prisli 2 kamiony. Jemu sa usli v kapacite 2.3 kWp, ci si rozsiril svoju FVE a tym skoncil. Kedy bude najblizsie a ci vobec bude lacne FVE panely to nevie povedat. Takze ohladne lacnych FVE som trochu skepticky. Ta cene 3500 euro bola cez firmu. Instalacia na kluc vratane reviznej spravy a vybavenie pripojenia… Číst vice »
Mám a spokojenost. 3kWp je dost málo, ale cena 30 tKč/kWp není tak špatná, za dobu životnosti se vám bohatě vrátí a máte svý jistý.
I benzinky a rafinerie potřebují k provozu elektřinu…
Existuje nieco co sa vola statne hmotne rezervy a v nich by mala byt zasoba paliv na niekolko mesiacov a tankovat benzin alebo nafta sa da tankovat aj z priamo cisterien. Napr. armada ma na to priamo urcene cisterny
To je super, ale jak se ten benzín dostane k „běžným řidičům“?
Vždyť drtivá většina lidí během několika dní ani nebude mít jak a čím zaplatit (nepůjdou karty, nepůjdou bankomaty, nepůjdou pobočky bank).
On teda ani není důvod, proč by mělo dojít k supermasivnímu globálnímu dlouhdobému blackoutu.
Když se to stane, tak se prostě síť rozdělí na ostrovy a začne se postupně „nahazovat“.
Ano, můžou být nějaké osady, kde třeba nepůjde elektřina týdny, ale města budou „zapnutá“ za několik hodin, maximálně dva dny.
Dlouho můžou čekat velcí odběratelé – ocelárny, chemičky atd.
Už několik masivních blackoutů postihujících desítky až stovky milionů lidí v zemích 1. světa nastalo a vždycky to bylo pro drtivou většinu zasažených opraveno do 3 dnů.
Ale budou to nepříjemné 3 dny, to je pravda.
Už vidím jak při blackoutu tankujete… To jsou pane teorie, základní problém při armagedonu je elektromobil. 😀