Přehledně: Kam povedou vysokorychlostní tratě a jakou rychlost umožní
Jedním z nejdůležitějších témat na české železnici je plánování a budoucí výstavba vysokorychlostních tratí. Deník Zdopravy.cz přináší výňatek z prezentace,
Jedním z nejdůležitějších témat na české železnici je plánování a budoucí výstavba vysokorychlostních tratí. Deník Zdopravy.cz přináší výňatek z prezentace, kterou ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty Radek Čech představil zástupcům krajských samospráv na konferenci minulý týden. Železničáři spolu s ministerstvem dopravy razí termín rychlá spojení (RS), pod který zahrnují vylepšené konvenční tratě pro rychlost 200 kilometrů v hodině i plnokrevné vysokorychlostní tratě (VRT) s rychlostí až 350 kilometrů v hodině. Většina českých tratí je v evropských plánech v takzvané síti comprehensive s nejzazším datem dokončení v roce 2050, do sítě core s datem dokončení do roku 2030 si Češi troufli zařadit pouze úsek Praha – Lovosice. Ani ten se ale zřejmě nestihne včas.
S jakými rychlými spojeními stát počítá:
RS 1 Praha – Brno: jednoznačnou prioritou z vnitrostátního hlediska mezi novostavbami zaujímá úsek Praha – Brno (jádrový úsek nejen pro samotnou ČR, ale pro celou střední Evropu)• realizace zásadním způsobem přispěje ke zlepšení většiny dálkových relací ve vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravě • prověřovány jsou varianty spojení přes Havlíčkův Brod (koridor ZÚR) a Benešov • pro pokračování přípravy RS je nezbytná územní stabilizace trasy v jednotlivých úsecích • ve sledovaných variantách je základní návrhová traťová rychlost ve většině úseků 350 km/h.
RS 1 Brno – Přerov: modernizace stávající trati až na rychlost 200 km/h • zdvoukolejnění trati • úrovňové přejezdy nahrazovány nadjezdy nebo podjezdy.
RS 1 Přerov – Ostrava: novostavba VRT • návrhová traťová rychlost až 350 km/h • zpřesnění vymezení koridoru VRT v územně plánovacích dokumentacích • SP již je obsažena v Plánu investiční výstavby železniční dopravní infrastruktury.
RS 2 Brno – Břeclav: prověřováno v rámci SP Praha – Brno – Břeclav • v úseku Brno – Vranovice bude trať řešena novým výjezdem z Brna v parametrech VRT • v úseku Vranovice – Břeclav bude prověřováno zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h • na rakouské straně prověřovány možnosti zvýšení rychlosti v úseku Břeclav – Vídeň na 200 km/h.
RS 3 Praha – Plzeň: prověřována realizovatelnost nové železniční trasy v úseku Praha – Beroun – Hořovice • v úseku Hořovice – Plzeň modernizace trati.
RS 4 Praha – Ústí nad Labem – Drážďany: v úseku Praha – Ústí nad Labem pouze osobní vlaky pro rychlost až 350 km/h, nákladní dopravě budou nadále sloužit dvě stávající dvoukolejné tratě • přeshraniční úsek Ústí nad Labem – Dresden umožňuje maximální rychlost provozu 120 km/h pro nákladní vlaky a výhledově až 230 km/h pro osobní vlaky • pro zlepšení dopravní obslužnosti Lovosicka, Litoměřicka a Roudnicka je navržena možnost zřízení regionálního terminálu na nové trati a propojení nové tratě se stávající železniční sítí • prověřována bude také nová trať Kralupy nad Vltavou – Louny – Most.
RS 5 Praha – Liberec/Hradec Králové – Vratislav: nově uvažovaný směr • do budoucna může tvořit novou transevropskou osu spojující SV a JZ Evropy • v současné době v tomto směru neadekvátní dopravní infrastruktura • probíhá hledání možného vedení tratě v území při zohlednění možného vedení přes Liberec nebo Hradec Králové.
—-
Prvním krokem jsou studie proveditelnosti (SP). Cílem je nalézt dopravně, technicky, ekonomicky a ekologicky proveditelná řešení. Na základě výsledků SP proběhne aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR) krajů a územních plánů (ÚP) dotčených obcí (2019 a dále):
• RS 4 Praha – Drážďany (dokončení 01/2019),
• VRT Praha – Brno – Břeclav (zadání 05/2017),
• doplnění SP pro RS 3 Praha – Beroun/Hořovice (– Plzeň) (zadání 05/2017),
• studijní prověření možnosti propojení VRT a Letiště VH (zadání podzim 2017),
• VRT Přerov – Ostrava (zadání 2018),
• RS 5 Praha – Vratislav (zadání 2018/2019),
• železniční uzel Praha (zadání 2018/2019).
—-
Některé problémy s přípravou VRT:
• Územní stabilizace jednotlivých tras v Zásadách územního rozvoje krajů (ZÚR) a návazných územních plánech (ÚP) dotčených obcí, které nejsou vždy výstavbě VRT nakloněny. Neustálý právní tlak na současné územní rezervy pro VRT v ZÚR ze strany různých investorů a občanských sdružení za účelem jejich zúžení a zrušení a občasné nerespektování těchto koridorů ze strany místních stavebních úřadů.
• Možný průchod VRT Praha – Brno přes vodní nádrž Švihov na Želivce je v současnosti v konfliktu s právní ochranou vodního zdroje (rozhodnutí KÚ STČ).
• Potenciální konflikty jednotlivých tras se soustavou chráněných území (Klánovický les, Vranovický les, atd.).