Reportáž psaná v motoráku: Lokálkami z nejzápadnější stanice v zemi až na kraj Prahy
Nádraží Hranice. Autor: Zdopravy.cz/Ondřej Kubala
V některých regionálních spojích nejel kromě mě ani jeden cestující.
V některých regionálních spojích nejel kromě mě ani jeden cestující.
Parádní, objektivní, článek. Velmi pěkné čtení. Úplně mám chuť také vyrazit.
Tu nejzápadnější trať do Štítar myslím v letní sezóně hodně využívají turisté na Stezce Českem a stezkách Via Czechia.
Začátkem září jsem jel trasu Rakovník – Štědrá a zpět, krásný všední den, dopoledne. Počet cestujících cca do deseti, od Rakovníka klesal, zpět pak samozřejmě k Rakovníku rostl. Hodinová pauza ve Žluticích atraktivnosti spoje moc nepřidá, ale aspoň jsem si po pár letech prohlédl Žlutice. I přes minimální poptávku – region od Rakovníka dál je slabě zalidněn – jsem si jist že trat má potenciál. Mám zpracováno dopravně technické řešení trati Praha – Kladno – Rakovník – Blatno – Bečov – KV a za optimálního stavu a se svižným vozidlem by to R/Sp udělal za cca 3hod což už je… Číst vice »
Nevím jak teď, ale jak jsem jel do Hranic já s dvěma kamarády (a dalšími +- 5 cestujícími), jezdil spoj i o víkendu. Mám pocit že píšete jen o pracovních dnech. Nejen trať je jako z pohádky ale i slečna, která vystoupila ve Studánce a navždy se našim toužebným očím stratila v lese..
Nikde tu není zmínka o jízdence Egronet, platí až do Rakovníka, možná by se vyplatila.
Oceňuji objektivnost pisatele. Dříve jsem byl zvyklý na to, že jeden šotouš projel trať, vlak byl prázdný a tak všude vyřvával, jak je nutné lokálku zrušit a jiný šotouš na stejné trati v jiný den potkal ve vlaku dost lidí a tak toho prvního šotouše přeřvával, že trať na zrušení není. Ale byla to zábava je sledovat, jak si nemohou přijít na jméno 🙂 Jen dodám, že mě na otázku, proč do Hranic jede jen jeden vlak (to bylo dřív, kdy tam ještě jezdil jen jeden) a jestli to má nějaký smysl, tak mi bylo odpovězeno, že ho platí jen… Číst vice »
Byli jsme okolo FL s rodinou minulý rok na prodlužený víkend v listopadu. Vlaky z Chebu do FL obecně přeplněné, koneckonců busy z Chebu do FL přes město také. Skoro mi tam chybí, aby Sp Plzeň Vary jely úvratí přes FL. Vlekem do hranic jsme se také museli svézt, tím všednědenním, z Aše město jsme tam byli sami 3. Jinak mě mile překvapilo, že ve výběžku jakžtakž fungují turistické busy, obvykle mezi 9-10 z Chebu nebo FL a motají se výběžkem, některé byly dost prázdné, jiné celkem plné.
Do Hranic jsme jeli o víkendu letos v létě v sobotu. Cestujících tak 10, nicméně turisti jsem byli jen my 3. Někteří vystupovali cestou u nějakých chat. Zpátky autobusem také nebylo moc plnou a autobus objížděl dost obcí, takže na přípoj v Aši to bylo tak, tak.
Rakovník – Bečov jsem jel dvakrát a řekl bych mix turistů, trampů a místních.
Od Žlutic do Bečova, celkem málo z celkového počtu.
Do Hranic v Čechách se mnou kdysi jelo víc lidí, možná deset, jasně víc než by odpovídalo velikosti sídla vůči frekvenci spojů a lá Rokytnice nad Jizerou. To ještě nejezdil přidaný víkendový pár. Turismus ale převládal, překvapivě i na malých zastávkách sem tam někdo vystoupil. Nebylo to v zimě, myslím, že spíš podzim.
Jel jsem v říjnu 2022 z Hranic do Chebu, a sice v neděli odpoledne. Už ve Hranicích nastoupilo více než 10 cestujících, do Aše už v motoráčku bylo kolem 20 cestujících. V Aši už motoráček byl dost narvaný, v Aši na vlak do Chebu čekalo kolem 60 lidí. Cestující v úseku Hranice – Aš byli převážně studenti vysokých a středních škol, kteří všichni jeli do Chebu a potom dál směrem Plzně a Prahy. Malé procento lidí byli turisté. V létě 2007 jsem jel až třikrát do Hranic a pokaždé bylo použití této lokálky překvapivě vysoké. Už tehdy fungoval pouze ten… Číst vice »
Reportáž mi nápadně připomíná Čočíkovu tvorbu 😉
To mě nepřijde, že by to psal vychvalovač Číny.
Ale Čočík programově „vymetá“ různé podivuhodné lokálky.
Karlovarský kraj je konec světa , Vystrkov. ˇSpojení je tam hotové neštěstí. Nejpomalejší dvojkolejka i lokálky.
Jojo,810,nejjednodušší a nejopravitelnejsi vozidlo u Českých drah.temer zadna elektronika👌
Ten jízdní řád t-148 mi vůbec nedává smysl.
Tak buď ať jezdí do Hranic vlaky ve 2h taktu, nebo ať vůbec nejezdí ze žst. Aš ty přípoje směr Aš-město.
Mít 2h takt spojů o kilometrickém proběhu 4 km za 2 h považuji za zhůvěřilost.
(stav platný již od 12/2015 – od obnovení provozu na trati Aš – Selb-Plössberg.)
Mam dojem, ze jsem kdysi nekde cetl, ze ta objednavka na jeden obrat denne je tak kvuli tomu, aby trat nebyla zrusena. Pro karlovarsky kraj asi nijak zasadni vydaj nebude a udrzba trati je z jine kapsy…
Nikoliv aby trať nebyla zrušena, ale aby trať nevypadla z jízdního řádu.
Kéž by i jiné kraje byly takto prozíravé a bránily před ničemnými záměry SŽ infrastrukturu na svém území, i když ji aktuálně moc nepotřebují. Jednou se situace může otočit a pak budou jejich nástupci horko těžko zachraňovat co se dá (Kozí dráha, Mariánská Týnice aj.).
Mariánská Týnice je jiný případ – tam to zavřely ČD, s.o., v době „objednávky“ (dát peníze a o víc se víceméně nestarat) MD u všech vlaků.
Marně přemýšlím, jaká by musela nastat situace, aby se lokálky tohoto typu hodily… Ale překvapenej z podobných výkřiků nejsem – vzájemné se utvrzování o své pravdě v jedné zvláštní sociální bublině a hlava zastčená v p…ísku, která si odmítá připustit, že ve 21. stol. některé tratě ze století předminulého už potřebám společnosti prostě neodpovídají a jediné ekonomicky správné řešení je zkusit je prodat (bez závazku jejich údržbu hradit z veřejných rozpočtů), a když to nevyjde, tak zrušit.
To fakt jde, x let se tvářit jako největší šotouš a nemít projetý Hranice? Dnes mě tedy honzabl zklamal…
To fakt jde, kopat do J. Sůry a přitom ani nezaregistrovat autora článku? Brečíte sice dobře, ovšem na špatném hrobě.
Jel jsem shodou okolnosti dnes a rano ve vlaku jsem si precetl tenhle clanek. Z hranic jsem jel az do Ase mesto ja a nejaky nemecky priznivce zeleznic, co trochu mluvil cesky. Na meste pristoupili dva cestujici. Kolik lidi prijelo od Ase jsem nevidel, vlak uz tam byl, kdyz jsem dorazil na nadrazi.
Minulou sobotu z Chebu narváno, na Aquaforu -60 %. Pro mě překvapení. Den předtím v pátek z Bečova do Mariánek jsem si málem nesednul, a to ještě v Teplý byla plusová frekvence. Docela jsem koukal na ten zájem…
Tak mezi Asi a Chebem jelo hodne lidi i dnes. Ja psal o spoji Hranice – As, zapomnel jsem to tam zduraznit.
V srpnu jsem se jel projet na otočku z Frantovek do Hranic a zpět. Z Aše byla 810 plná, v Aši město skoro všichni vystoupili a do Hranic jsem dojel sám. Zpět jsme jeli 3 cestující, z Aše město opět plno. Většina cestujících přestupovala v Aši směr Cheb, ale několik jelo i do Bavor.
Taky přidám svou zkušenost z letošního léta jako turista směřující k nejzápadnějšímu bodu ČR. Doporučuji místo stanice Štítary ve směru do Hranic jet zmíněnym vlakem Cheb-Aš-Hof do Bavorska,vystoupit ve městě Rehau,odkud se dá jít směrem na východ a k nejzádanějšímu bodu ČR je to 6km. Pěkná procházka pohraničním lesem. Vlak z Chebu v červencové dopoledne celkem plný,skoro všichninale vystoupili v Aši,přes hranice jsme jeli úplně sami, v Selbu pak začali nastupovat Němci
Jel a šel jsem to úplně stejně před třemi roky. Akorát před hranicí k nejzápadnějšímu bodu jsem trochu bloudil😊pak zpět do Bavorska a přes Most Evropy až do Aše město.
Článek hezký. Ale není tam ještě uvedena jedna podle mě podstatná věc. Na fotografiich je vidět nová krásná trať na pérech. Ale už není vidět to, že třeba na trase Bečov-Touzim je traťová rychlost na více jak 50% trasy 40 km/h i na rovných krásných úsecích. Zbytek maximálně 50 km/h. První kousek maximálky 60 km/h pro D3 tratě je až mezi Protivcem a Chyší. Ke všemu je zde i pár perliček v podobě TOR (20,25,30 km/h) na přejezdech které suplují pořádné vykácení porostu nebo osazení STOP značky pod kříž (optimalizaci rozhledových poměrů). Uznávám, že v některých úsecích je ta výletní… Číst vice »
A k tomu ručně stavěné výměny, křižování probíhá strašně dlouho. Alespoň samovraty kdyby byly. Trať jsem projel 2x, je hezká, ale ukrutně pomalá, počty cestujících v obou případech byly v úseku Blatno – Bečov v jednotkách.
Rakovník – Louny se kdysi dávno jezdilo 70 km/h, rychlost na 50 km/h klesla někdy v létě 1996 po začátku platnosti JŘ a rovnalo se to podzimní opravou, při které „zařval“ i AntiBezdrev jen na víkendový provoz, protože už se málem sál se sebou potkal v Obrnicích.
Celou trať Rakovník – Bečov jsem projel jednou asi v červenci 2007, měl jsem s sebou kolo abych si následně projel vlakem úseky přes hranice v Potůčkách a Vejprtech a projel se na kole po horách. Počasí bylo takové všelijaké, ve vlaku v tom pustém úseku seděla skupinka paní na výletě. Při pobytu ve Žluticích jim průvodčí nechal uvařit ve stanici čaj, donesl jim ho do vlaku v porcelánových hrnkách, které pak zase v Toužimi odevzdal výpravčímu 🙂 Opravdu nevšední cestování a trať moc pěkná. Byl to ranní vlak před sedmou z Rakovníka a abych se na něj z Řevnic… Číst vice »
Po trati z Hranic do Aše jsem jel letos v létě. Jelo nás tam asi šest cestujících, ale kromě mě všichni přijeli do Hranic a pak jeli hned zpátky (já jsem tam přišel pěšky z Adorfu). Ve Štítarech přistoupili dva turisté a pak ještě jeden člověk na Aši předměstí.
Takže sice žádné velké počty, nicméně motorák by tak jako tak dlouho prostál v Aši městě, jako to dělá ve všech ostatních obratech.
Přesně tak. Moc by mě zajímalo, o kolik větší náklady by přineslo, kdyby se místo stání v Aši-městě ten motorák pokaždé otočil až do Hranic. Tím stáním se neušetří ani náklady na vlakovou četu, ani vozidlo, maximálně tak nafta a poplatek za použití DC. Kdyby byly ČD co k čemu, tak by kraji nabídly, že si může k současné ceně za objednání pendlů Aš – Aš-město připlatit cca 20 – 30 % a získal by tím plnohodnotnou linku až Hranic. A kdyby KV kraj byl co k čemu, tak to pochopí a místo současného torza tam alespoň po ránu a… Číst vice »
Tohle obecně moc nechápu, stejná situace je na trati Přelouč – Prachovice kde jezdí vlak jen do HM a zpět, přitom by ale úplně v pohodě stihl otočku do Prachovic. Stejná situace je i na trati Moravany – Borohrádek
Do Prachovic os. n. se už ani dojet nedá, jen do cimentárny.
Možná by nebylo od věci se spíš zamyslet nad lepším propojením Aše se zbytkem republiky i za cenu „rozbourání“ té zajímavé linky Německo – Cheb – Aš – Německo. Kdyby se trať Frantovky – Aš město podařilo elektrifikovat, dovedl bych si představit přímou linku Plzeň – Cheb – Aš nebo protažení Západního expresu až do Aše. Po Frantovkách by vše zastavilo ještě v Hazlově, v Aši (kde by byl přestup na německý vlak) a skončilo by se Aš-město. Zbytek tratě do Hranic by se zrušil, autobusy obsluhující Hranice a okolní obce by se provázaly přípojem v žst. Aš na elektrický… Číst vice »
To by jistě šlo, nicméně takové řešení by vyžadovalo nemalé investice a též značný zásah do provozního konceptu. Ve své úvaze vycházím ze současného stavu, kdy mi připadá naprosto nesmyslné mít turnosovou potřebu 1 soupravy a 1 vlakovou četu k tomu, aby dvakrát za dvě hodiny udělaly výkon v délce 2 km trvající 4 minuty.
To je pravda no. Určitě by to nemělo smysl něco takového zkoušet, pokud by se neudělala nějaká komplexní analýza, kolik by to stálo, jestli by se to vyplatilo, a jestli je to vůbec realizovatelné z pohledu provozního konceptu, jak píšete… Zase ta Aš není úplně zanedbatelně malé město a hodně se skloňujou problémy, které souvisí právě s tou jeho periferní polohou. Co se týče toho provozu Aš – Aš-město v aktuální podobě, možná by se více než provozovat motorák o jedné stanici, příp. vše tahat z Aše většinou prázdné až do Hranic a zpět, tak promyslet jak náklady, které jdou… Číst vice »
Otázkou ovšem je, jestli by ukončení provozu motoráků Aš – Aš-město a jejich náhrada nějakou formou MHD v konečném důsledku úplně nezabila vlakovou dojížďku Cheb – Aš. Přeci jen si lidé řeknou, že než přestupovat z vlaku na autobus, tak to tím autobusem mohou jet rovnou. Zvlášť v Karlovarském kraji, kde se takové věci jako návaznosti MHD na železnici ani integrovaný tarif dodnes nenaučili.
7 lidí na Bečov – Blatno je ještě hodně, u některých spojů by to bylo až neuvěřitelně.
Tam mělo už tak před 25 lety dojít k úpravě JR autobusů ( i tak tam v obsazenosti nelze čekat zázraky, kde nic není, ani autobus nebere) a vlak naopak podpořit na Blatno – Rakovník, kde je situace diametrálně odlišná.
Nicméně každý z těch úseků je v jiném kraji, tzn. úsek Rakovník – Blatno může případně podpořit (resp. už tak docela i dělá – ?) Středočeský kraj, zato od Chyše až do Bečova je to Karlovarský kraj.
Středočeský postupně podporuje, dokonce omezil autobus na Jesenice – Rakovník.
Trať z Blatna (Jesenice) vede aspoň přímo do Rakovníka. Trať od Chyše na Bečov nevede „nikam“, jen po okraji Karlovarského kraje.
A kus přes Lubenec je kraj Ústecký. Aby to bylo veselejší.
Přesně. Z Libovic do Vanďáku je to daleko, ale když jsem koukal na vzdálenost z L.Tepličky do Zboje, mávnul jsem rukou. 🙂
Spíš je zajímavá vzdálenost z Lubence do Plzně vs. K. Varů vs. do Ústí (resp. i kdyby do okresních Loun).
Aneb cesta autem za necelé dvě hodiny. Při průzkumu jizdnich dob v idosu se ukazuje že mezi většími městy se lze přepravovat veřejnou dopravou, která je časově konkurenční, ale pokud ještě člověk pokračuje do své obce několik kilometrů od města, tak auto má výraznou časovou výhodu.
To se jaksi stává ale i v Německu např. Do každé vesnice fakt koridor nenatáhnete, a naopak města (logicky) generují poptávku po rychlém vlaku a dálnici.
Mluvím o veřejné dopravě tedy i autobusy.
No jo, ale to platí stále. Autobus Brno – Olomouc jede bez zastavení po dálnici každou hodinu, kdežto mezi náhodnými 2 vesnicemi ta poptávka prostě není, a musíte jet často s vícero přestupy.
V 90tkach jsem do Studánky u Aše jezdil pravidelně na letní tábor a trať do Hranic znám z výletů. Krásné vzpomínky na dětství!
Pripomnelo mi to moji cestu pred par lety vlakem ze Slavonic do Pardubic. Ze Slavonic do HB regioShark, to bylo celkem fajn. Ale pak prisla 810 se zapnutym topenim (v parnem lete) a snad jeste originalnimy okny. Na dotaz proc topime, odpovedel(a) pruvodci, ze kdybychom netopili tak nejedeme.
Vzdusnou carou 100 km, po trati 200 km, doba jizdy 4:40…
(autem 150 km a polovicni cas). Pak se neni cemu divit ze vlakem moc lidi nejezdi.
Už na to kápnul Martin B, ale taky můj první impuls po přečtení bečovsko-rakovnické etapy bylo vyhledat si kartogram hustoty osídlení.
Na jedné straně tu máme směry, kde dojezd do Prahy beznadějně kolabuje a města musí redukovat novou rezidenční výstavbu (Mníšek…), nebo upadají do dopravní pasti (Jesenice, Nymbursko, Kladensko…), a na straně druhé skoro vylidněný region, který je navíc přesně ve směru chystané kapacitní dvoukolejky Praha-Kladno.
Chápu, že na MD nikdo takto daleko nepřemýšlí, ale Transit-oriented Development už jsme snad objevili a tady se určité příležitosti nabízejí, místo neustálých úvah, zda ten region definitivně odstřihnout.
Praha-Kladno je jen krátký úsek na této relaci, navíc ten, který ji brzdí zdaleka nejmíň. Kromě toho, z původně plánované rychlodráhy během těch 20 let křečovitých příprav nějak vypadl ten rychlo- prvek a budeme rádi, když se jednou dobuduje aspoň ta kapacitní dráha s obsluhou letiště.
Skutečně vylidněný region začíná až za Rakovníkem a z těchto vesnic je do Prahy rychlejší cesta přes Beroun, než přes Kladno. A to i dnes, kdy trať podél Berounky je dlouhodobě staveništěm…
Je krátký, ale je to nejužší hrdlo, a to hrdlo se teď odstraní. (Navíc berme v potaz, že se do toho počítá i celá pražská část od Ruzyně až na Masaryčku.)
Tady nemusí být žádný megakoridor Kladno-Rakovník, ale slušná spolehlivá trať řekněme na 120, se sběrnými body, kam se dá jednoduše dostat autobusem/autem k vlaku a pak rychle do Prahy.
Ona to v úseku Praha – letiště bude rychlodráha. Akorát že během těch desítek let příprav nám z toho názvu vypadlo slovo Městská. Městská rychlodráha. A to není VRT a dokonce to ani není trať na 160 km/h. Ovšem za to čtvrt století příprav jsme se hodně posunuli ve vnímání toho, co je rychlost. Takže dneska už pojem „rychlodráha“ v tomto kontextu městské dráhy působí už poněkud zastarale, možná až komicky, nebo alespoň nepatřičně.
Ten pojem byl nepatřičný od začátku.
Ba i kontraproduktivní.
a to chcete tuto oblast, kde se setkávají čtyři kraje nějak dosídlit? Ona ta dálnice dost pomůže udělat rychle spojení, ale ono to není vše. Lidi zajímají i další služby a tady prostě není žádní velké město a bydlet tam půjdou jen dobrodruzi
To je ale začarovaný kruh. Bez lidí nejsou služby, a bez služeb nejsou lidi. V Evropě ale máme řadu příkladů, kdy nové rychlé spojení tento cyklus prolomilo.
Spousta lidí má stále hluboce zakořeněnou touhu vlastnit rodinný dům, i když to bude prefabrikovaná kostka někde v satelitu. Proč tuto touhu nesměřovat někam, kde může pozvednout místní ekonomiku a služby, místo nekonečného nafukování Jesenice, Buštěhradu nebo Líbeznic?
On to časem možná vyřeší sám trh. V těsném okolí Prahy už pomalu není kde stavět, lidé, kteří už tam bydlí, se projevují jako klasičtí NIMBY, takže dost tlačí na to, aby už se tam nic dalšího postavit ani nemohlo, ceny letí raketově vzhůru a na nový RD v pražském satelitu už dnes nedosáhne pomalu ani vyšší střední třída. Na druhou stranu někde u Hořoviček pořád koupíte pozemek relativně za hubičku a dálnice odtamtud už je hotová, takže jste na okraji Prahy za půl hodiny. Plus je tam další výhoda toho, že na rozdíl od D1, D10 nebo D11 je… Číst vice »
Oceňuji váš optimismus, ale pak je tu bohužel realita: ToD je dobrá věc, supercommuting už moc ne. Za velmi drahou infrastrukturu dostanete malé ekonomické přínosy v tom, že víc lidí může pracovat za o něco více peněz v Praze namísto Karlových Varů a okolí. A to jen za předpokladu, že tam ti lidé opravdu přijdou bydlet… Dopravní pasti Nymburska, Kladenska, Kolínska a Mladoboleslavska už se řeší. Do toho rychlé tratě do Ústí a Roudnice, terminály u Světlé, Jihlavy, zrychlení cesty do Hradce Králové, výhledově Pardubic, Liberce, Českých Budějovic, Tábora, někdy snad i do Plzně, těch míst odkud se bude dát… Číst vice »
Problém nastal v roce 1945 nebo spíš už v roce 1918. Podle mého názoru si Češi měli vyhlásit svůj stát pouze na území, které skutečně obývali. Češti Němci si ČSR nepřáli a nikdy se s její existencí nesmířili, a proto to nakonec dopadlo, jak to dopadlo. Kdyby mezi KV a Rakovníkem zůstalo kontinuální osídlení, byla by z toho dnes druhá Vysočina, tj. poměrně chudý, ale pořád docela fungující oblast, odkud se sice často odchází za lepším, ale když člověk chce, tak se i tam dokáže uživit. Místo toho je to totální pustina, kde lišky dávají dobrou noc. V mnohých vesnicích… Číst vice »
Že zmiňujete zrovna Vysočinu, kde v širším okolí Jihlavy taky převažovali lidé mluvící německy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlavsk%C3%BD_jazykov%C3%BD_ostrov
Též jazyková mapa v článku https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Ethnographic_map_of_austrian_monarchy_czoernig_1855_-_cut_of_Bohemia%2C_higlighted_Jihlava_language_island.jpg
Mmch. např. na většině okresu Svitavy nebo např. na Mikulovsku byste nepoznal, že to byly Sudety.
A naopak např. docela ospalé jsou města Manětín, Kdyně či Jemnice (+ jejich okolí), které přitom měly obyvatele v naprosté většiny česky mluvící.
Ono když pojedete vlakem z Moravské Třebové do Chornice, tak tu hranici velmi dobře poznáte také. A je to podobný pocit jako z Blatna do Bečova, letos jsem jel obojí vždy o víkendu v rozpětí jednoho měsíce. Jenom vidíte, že za Moravskou Třebovou se asi žilo lépe, protože ty ruiny statků jsou podstatně větší než na Žluticku.
Jel jsem tam několikrát a nic takového jsem nevnímal, resp. např. Moravská Třebová (která i v roce 1926 měla cca 80 % občanů mluvících německy) mi nepřijde o nic vylidněnější/opuštěnější než např. Velké Opatovice, které měly vždy většinu obyvatel české národnosti.
Mmch. v „Říši“ byl celý úsek Moravská Třebová – Chornice.
Ani rozumně smýšlejicí čech si nemohl přát pár Rakouska. Vznik ČSR byl obrovský omyl.
Nicméně padlo vlivem prohrané války a na jeho troskách vzniklo mnoho nových států. Zdaleka nejen ČSR.
Mmch. otázkou by také bylo, jestli by to příhraničí chtěli sami Němci nebo Rakušané. Případně kde by byla hranice mezi Německem a Rakouskem – Wallern (Volary) ještě německé, zato Ober Plan (Horní Planá) už rakouská?
Navíc, málokde v rámci českých zemí žilo 0 nebo skoro 0 % lidí mluvících česky. I když O. K., zrovna okolo Žlutic a Toužimi to tak opravdu platilo. https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1ec56c18-fd47-408d-8c78-390acfe2de66?page=uuid:ed1f4a46-dbd5-4af3-a521-116f9b492a82 (stav 1926)
Pred WWI byla R-U monarchie minimalne ve sve rakouske casti na svou dobu pomerne dobre rozvinutou demokracii, ve ktere cesky narod sice hral druhe housle, i presto ovsem dokazal pomerne dobre prosperovat. Problem nastal az v prubehu valky, kdy se z monarchie stala v podstate vojenska diktatura, v niz politicky prevazoval agresivni nemecky nacionalismus. V takovem state uz bychom rozhodne zit nechteli. Vznik republiky byl proto dobry pocin, ovsem nutit ji i obyvatelum Sudet, coz byli z 90 % Nemci, bylo velmi kratkozrake a v konecnem dusledku devastujici.
Byli německy mluvící. Což je shodné pro Němce i Rakušany. A teď – do jakého státu je tedy zařadit? Do po(prvo)válečného Německa, nebo Rakouska? V různých částech „Sudet“ to bylo někde dejme tomu 55 %, jinde víceméně 100 %, lidí mluvících německy. Nicméně nehrajme si na to, že po roce 1918 šlo o jediný případ národnostního vs. státoprávního nesouladu – v ČSR též Maďaři, případně Poláci. V Belgii též Němci (přesně ta část Německa, která po roce 1918 připadla Belgii). Totéž v Jižním Tyrolsku (mmch. u těchto částí moc nechápu, proč těm zemím připadly, tam to národnostní vymezení bylo vcelku… Číst vice »
** A ještě k tomu vymezení hranic po roce 1918 – při ustavení ČSR bylo přihlíženo i k tomu, aby byla celistvá železniční síť. Proto do ČSR připadly České Velenice (odtržená část Gmündu) a okolí. Totéž Valtice a okolí. I kdyby dejme tomu měly Německu, resp. Rakousku, připadnout ty části, kde relevantní část obyvatel hovořila německy, bylo by potřeba respektovat tuto věc. Ještě víc se toto projevilo na jižním Slovensku, kde bylo důležité zajistit, aby spojnice od západu na východ byla kompletně v ČSR. Takže ještě Lenártovce musely být v ČSR (a vznikla spojka mimo Bánreve). A zcela nejdůležitější (protože… Číst vice »
** Samozřejmě těch aspektů je mnohem víc, např. poté, co Těšínsko připadlo po Mnichovské „dohodě“ Polsku, přišla ČSR o železniční spojení od Ostravy směr Slovensko. A pokud by se už po roce 1918 dělaly hranice dle národnostního klíče, tak by Těšín nikdy ČSR nepřipadlo. Ale ani okolí Suchdola nad Odrou, tzn. hlavní tah Praha – Ostrava by nevedl výhradně po území ČSR. No a ČSR by neměla zdroje uhlí ani na Mostecku (které mmch. bylo národnostně smíšené – žádných 98 či 100 % lidí německé národnosti (odpovídajících výhradně šedavé barvě bez šrafování zde https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1ec56c18-fd47-408d-8c78-390acfe2de66?page=uuid:ed1f4a46-dbd5-4af3-a521-116f9b492a82), na rozdíl od naprosté většiny dnešního… Číst vice »
Mohlo dojít ke kompromisu, tzn. některé části Sudet, kudy procházely důležité železniční spojnice (tzn. Svitavsko, Poodří, okolí Stodu) nebo Mosteckou pánev přičlenit k ČSR, postradatelné části (tzn. celý KV kraj, Tachovsko, Žatecko, Jeseníky, Liberecko, vrcholové části Šumavy) nechat Německu. Zároveň mohlo být vyslyšeno tehdejší přání většiny Rakušanů, kteří chtěli tvořit jeden státní celek s Německem, což ovšem naráželo na odpor vítězných mocností, které se obávaly příliš silného Německa. Dnešní situace v některých částech bývalých Sudet je dlouhodobě naprosto neudržitelná. V některých sídlech, jako jsou např. Žlutice, bude v dohledné době problém udržet v chodu i taková zařízení, jako je např.… Číst vice »
Jo a to Žlutice maj šukafon, co teprve takovej Horní Slavkov co mu z toho udělali cyklostezku! Jako základní školy se provozují na mnohem větších dírách než jsou Žlutice, kam naopak jezdí do školy všechny vesnice z okolí.
Problémem jsou počty žáků. Žlutice a podobná místa v pohraničí trpí mj. tím, že nemají ani pořádnou spádovou oblast, neboť v okolí se nacházejí akorát téměř pusté vesničky o nižších desítkách obyvatel, čímž se liší např. od podobně velkých obcí na Vysočině. Navíc tam dochází zhruba od roku 2000 k velkému vystěhovalectví, zejména mladších lidí. Dnes tam tudíž ani pořádně není nikdo, kdo by mohl na svět přivádět potomky. Počty žáků na zdejších školách jsou už nyní na hranici udržitelnosti jejich provozu. Vzhledem k tomu, že v současnosti zažívá celá republika ohromný propad porodnosti, očekávám, že počty žáků ještě klesnou… Číst vice »
Pokles počtu dětí narozených v to kterém roce je logickým důsledkem podobného propadu mezi lety 1993 – 1996 (121 tis. vs. 90 tis. dětí narozených v tom roce).
Při průměrném rodičovském věku cca 30 let je podobný propad o těch 30 let později logický.
Zrovna Kraj Vysočina má i mnoho obcí s nízkým počtem obyvatel, viz i https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_obc%C3%AD_v_%C4%8Cesku_s_nejni%C5%BE%C5%A1%C3%ADm_po%C4%8Dtem_obyvatel – cca každá 4. – 5. obec ze seznamu je z Kraje Vysočina. I když O. K., může to být zkreslující – v tom, že v KV-kraji jsou obdobně malé obce nesamostatné.
Demografický propad je v KV kraji ještě daleko dramatičtější než v jiných částech republiky. Na vině je především masivní vystěhovalectví mladých od 90. let minulého století, které po roce 2000 ještě nabralo na intenzitě. Takže zatímco v roce 2008 se v kraji narodilo 3562 dětí, v loňském roce to bylo už jen 1814, což je pokles o celých 49 %. Za tu dobu došlo k poklesu v celé republice, ovšem v průměru jen o 29 %. Děti, které se měly narodit v KV kraji, se totiž místo toho narodily v Praze, v Plzni, v Brně nebo kdekoliv jinde. KV kraj… Číst vice »
Dokud se uživí např. 9 tříd v Lubnici https://zslubnice.cz/tridy/, tak nemám obavy, že by se neuživila i ZŠ ve městě Žluticích.
Mmch. Lubnice je (měřeno od severu) první obcí, která byla v Říši, ještě sousední Bačkovice byly v Protektorátu.
Pak se ale podívejte na jejich náklady na žáka, abyste si to „uživení“ dal do kontextu.
V Itálii je situace trochu jiná. Tam na celkovém počtu obyvatel země netvoří německy mluvící menšina více než 1 %. U nás se jednalo o téměř třetinu obyvatelstva. To už nelze brát jako národnostní menšinu, to už je státotvorný národ. Jenže po 1. sv. válce se českých Němců nikdo na nic neptal, všichni to brali tak, že prohráli válku, a tak by měli trpně přijmout změnu státoprávního uspořádání a moc do toho nekecat. Že to byla chyba, ukázal až čas. Češi se k ostatním národům meziválečného Československa stavěli přezíravě, což skončilo tím, že si Hitler zemi naporcoval bez boje. Po… Číst vice »
V rámci ČSR (což bylo to „u nás“) se jednalo o cca 23 %.
Ten bod č. 2 byl nelogický i z hlediska toho, že si nemyslím, že by Rakousko chtělo být součástí Německa (viz i rok 1945, kdy se opět rádo osamostatnilo).
Jo, bod č. 1 mohl dávat smysl. Nicméně – nemyslím si, že by to zabránilo Hitlerovým choutkám. Ostatně – práva Němců v Sudetech byla jen záminkou. Pak si kladl další a další nároky – i na území, kde Němců byla menšina nebo i vůbec žádní.
Čechů byla v ČSR zhruba polovina, zbytek tvořily ostatní národy. Nebyl to tedy národní stát „Čechoslováků“ (smyšleného národa, který nikdy neexistoval), jak se jeho zakladatelé snažili všem tvrdit, nýbrž stát mnohonárodnostní. V podstatě obdoba Rakouska-Uherska v malém. Odstoupení Sudet nebo jejich podstatné části v roce 1918 Německu by Hitlerovu řádění v pozdějších letech nezabránilo, vyhnuli bychom se však hořké pachuti odsunu, složitému dosidlování i velké části dnešních sociálních a ekonomických problémů, kterými naše země (resp. její rozsáhlé části) trpí. Jejich příčinou je samozřejmě celá skladba různých vlivů, ovšem odsun je jednou z těch nejpodstatnějších. Především dosídlenců nikdy nebyl dostatek, aby… Číst vice »
Po tolika desítkách let už je to dosídlování IMHO dost zapomenuto.
Mmch. jedna věc je dosídlování po WWII a druhá věc rozvoj těžby a navazujícího průmyslu okolo Mostu, Chomutova a Sokolova, kvůli které se tam stěhovali lidé tak jako tak (bez ohledu na dění z roku 1945).
A kdy vlivem útlumu téhož (což opět nemá nic společného s odsunem Sudetských Němců) tam je vyšší nezaměstnanost, odliv části obyvatel atd.
Mmch. Žlutice měly i v roce 1930 méně obyvatel než v roce 2011 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlutice O. K., v roce 2021 jich už měly méně než v roce 1930.
Částečně to pravda je, viz třeba srovnání sudetské Mostecko vs. nesudetské Karvinsko, kde na jednom místě proběhl odsun a na druhém prakticky vůbec, ale problémy jsou tam do značné míry podobné. Ale stejně si myslím, že si nesudetské oblasti obecně s transformací ekonomiky dokázaly poradit lépe. Je to dáno asi strukturou společnosti, kdy ta podnikavá vrstva společnosti schopná věci posouvat dopředu v Sudetech do značné míry chybí. Jinak ty údaje v tabulce počtu obyvatel Žlutic jsou velmi zavádějící: Zatímco číslo za rok 1930 vyjadřuje skutečně jen samotné Žlutice, údaje za roky 2011 a 2021 zahrnují celé současné katastrální území včetně… Číst vice »
Dnes je obyvatel ČR asi tolik, jako v roce 1938. Hustota obyvatel je silnější než v Rakousku, Slovensku.
Nicméně rozmístění obyvatelstva je dnes diametrálně odlišné od toho, jaké bylo v roce 1938. Za posledních 150 let přišla některá sídla v Čechách až o 90 % obyvatel, nejvíce právě v bývalých Sudetech, naopak metropolitní oblasti velkých měst zažily nebývalý nárůst. To je dost odlišné třeba právě od situace v sousedním Rakousku, kde samozřejmě také došlo k růstu větších aglomerací, ale venkov je víceméně pořád na svém.
Viz tento článek: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-od-cisare-pana-po-soucasnost-podivejte-se-jak-se-zmenil-pocet-obyvatel-vasi-obce-204823.
Problém území mezi Novým Strašecím a Karlovými Vary a mezi Plzní a Žatcem je historický. Tudy vedla hranice mezi českým (na východě a jihu) a německým (na západě a severu) osídlením. Historicky tam těch vazeb nebylo moc. Žádné významné centrum ta oblast nemá. Obyvatelstvo německé části spádovalo k Varům a Žatci, české části k Plzni a Rakovníku (Praze). Nejsilnější vazby jsou ve směru současných silnic I/27 a D6+I/6. Bohužel železnice sice vede podobným směrem (tratě 160 a 161) ale bokem, ještě méně osídleným územím a navíc narozdíl od silnic nemá železnice až na výjimky tangenty. Na silnicích jsou to např.… Číst vice »
Při odobné cestě z Prahy do Karlových Varů jsem v úseku za Blatnem a hlavně kolem Toužimi poznal, jaké to bylo cestovat dostavníkem na Divokém západě. Imdiány ani bandity jsme nepotkali, ale jestli měl kočí pod sedačkou nabitou pušku, to nevím.
Děkuji za reportáž! S kamarádkou jsme minulý rok v září podnikli pěší pochod po zrušené trati z Adorfu do Hranic v Čechách. Akorát jsme stihli jediný Os v pracovní dny do Aše. Počty cestujících byly zcela totožné jako v reportáži – pouze my a strojvedoucí (mám dojem, že minulý rok bylo na vlaku “oko”). Až z Aše město se vlak slušně zaplnil. Obdobné to je i na trati z Rakovníku do Bečova. Trať jsem několikrát projel, jen v sezóně byla 810 od Chyše po Rakovník slušně zaplněna (30-40 osob). V opačném směru od Chyše na Bečov v pracovní dny do… Číst vice »
Mě by zajímalo, jak probíhal ještě nákup jízdenek ČD a PID. Jsou na nádražích nějaké pokladny? Nebo ve vlaku u průvodčí(ho)? Děkuji za případné doplnění.
Obojí by mělo jít koupit z mobilu, ne?
Můj vlak a PID Lítačka.
V ideálním světě by na to měla stačit jedna z nich – v mnoha krajích už tomu tak je, tak třeba se dočkáme i v PIDu.
I když není ideální, chválím fungující provoz na přeshraničních regionálních tratích jako Hof-Cheb a Gera-Bad Brambach-Cheb. Pravidelně jezdím mezi Durynskem a Moravou a kupodivu i tyto pomalejší tratě jsou občas nejlepší volbou pro cestování na dlouhé vzdálenosti, když tak či tak neexistují přímá spojení.
Málokde v Evropě fungují rozumná přeshraniční regionální spojení, že jo Slovensko.
Na západě to ještě relativně funguje, včetně třeba tarifní integrace příhraničního úseku, minimálně tedy DACH a Benelux. Čím blíž k Balkánu, tím je to horší.
No, zrovna mezi „Be“ a „Ne“ je jeden z přechodů bez osobní dopravy a druhý byl zrušen zcela (což je hodně škoda – o železniční spojení přišlo – už před desítkami let – bizarní dvojměstí Baarle-Hertog (Belgie)/Baarle-Nassau (Nizozemsko).
Osobka je severně od Antverp a pak až severně od Lutychu.
ani mezi Francií a Německem to není žádná sláva, přijde mi, že s tou vzdáleností se to zhoršuje ve všech směrech
zajímavý projekt:
https://crossborderrail.trainsforeurope.eu/category/european-union/
Zas když si to srovnáte třeba s tím Slovenskem, kde regionální přeshraniční doprava funguje normálně víceméně jen s Rakouskem, tak je to pořád velký rozdíl.
I s Polskem je to taky bída. Osobaky z Wroclawi končí v Lichkově místo aby jely do ústi a Katwicke jezdi nesmyslne do Bohumína misto aby jely do Ostravy…
No chtěl bych vidět ty davy kaštanů, kteří by jeli z Rybníka nebo Hlivic do Ostravy.
Z Bohumína jede vlak do Ostravy i třikrát za hodinu.
Opravdu nádherný článek, opět chválím.
Letos jsme projížděli něco podobného a úsek Teplá-Bečov je krajinově opravdu krásná trať, doporučuji.
Z Rakovníka na Bečov vyjížděla v pátek po poledni 810 téměř plná a několik lidí dokonce jelo celou cestu, tomu jsem skoro nevěřil:)
Z Rakovníka po Jesenici jezdí lidí dost.
Zajimavy clanek👍 Autor prosil o sdileni zkušeností- v lete jsem hodne cestoval po Ašsku, tak jich pár přidám;) Doporucuju jet z Chebu přes Aš až do Selbu, tedy po trase “Vlaku svobody”, který 11.9.1951 projel železnou oponu, následně se vrátit do Česka přes nejzápadnější bod Česka a túru pokračovat kamkoliv po Ašsku, např.Podhradí a rozhlednu Háj. Spoj Cheb-Aš-Hranice (jezdí myslím o víkendech) využívají hlavně Stezkaři na Stezce Českem- vystupují na zastávce Štítary a jdou na zmíněný nejzápadnější bod ČR. Já doporučuju vystoupit v Hranicích (cca v 11 hod) a udělat si túru do Trojmezí- krásná cesta na hranici Česka, Bavorska… Číst vice »
Díky za reportáž, už jsem tady dlouho žádnou nečetl. Opravdu nejsou nebo jsem je jenom přehlednul?
Skvělé čtení, díky…
Zdá se, že se peazní doprava z Makredwitz do Hofu přes Cheb vyplatí. Zajímalo by mě, zda se také tak vyplatí naše peaz z Děčína do Dolní Pustevny přes Bad Schandau.
Otázka je, čemu říkáte „vyplatí se“.
Navíc to propojení Marktredwitz – Cheb – Aš – Hof je víceméně jen propojení dvou vozebních ramen za účelem úspory jedné soupravy v oběhu.
Není to o tom, že by lidé z Marktredwitz do Selbu (navíc jen na okraj města, kdy na rozdíl od prvních let po obnovení provozu v roce 2015, nebývá už okamžitý přípoj od Aše do města Selbu).
Naopak ta cesta přes Bad Schandau má vyloženě záměr v přímém spojení z Děčína do západní části Šluknovského výběžku.
Ano, a dodal bych že i linka U28 je spojením dříve existujících linek do jedné (s novým úsekem přes hranice), předtím se v Bad Schandau z obou stran končilo a v Dolní Poustevně taky. Takže taky nevím co znamená „vyplatí“, ale se stejným počtem souprav to nabídlo nové relace.
Je pravda, že od té doby tím pádem v Sebnitz končí linka z Pirny přes Neustadt (dříve pokračovala právě do Bad Schandau), ale i tak jde o dvě „nekončení oproti dřívějšku“ za cenu jednoho nového „končení oproti dřívějšku“.
Navíc je velice atraktivní pro Čechy , že tam platí tarif ČD/SVJ… a sice Sebnitz – DP prakticky nikdo nejezdí, zbytek relace je využíván poměrně hustě na obou stranách hranice.
Uživatelsky se vyplatí v každém případě.
Jo, do Hranic jsem jezdíval vlakem před nějakými 30 lety.
Zajímavé, článek je zveřejněn už 45 minut a zatím nikdo nepřišel se spásou světa v podobě zrušení 810 a zavedením poptávkového mikrobusu.
Možná by místo klasických rušících frází pro jednou neuškodila diskuse, jak do té země nikoho mezi Vary, M. Lázněmi, Podbořany a Plzní přivést život …
Proč by všude mělo být husté osídlení? Proč to vadí, že je někde spousta lesů a velmi řídké osídlení? Je fajn, když tam turisté najdou nějakou základní infrastrukturu (pohostinství), co víc je potřeba?
Mno jo, pohostinství… To my všichni rádi… Ovšem když tam nikdo nebydlí ani nechodí… To by se dost blbě uživilo… Samozřejmě souhlas, bylo by to super, ale asi jedině kdyby to někdo pojal jako přivýdělek k důchodu či bonus k vlastnímu podnikání… Samostatně je to asi bohužel passé..
Pokud tam nikdo nechodí, tak tam nikdo nepotřebuje služby. Holt to zůstane neobydlená příroda a když už se tam nějaký pěší turista přeci jen vydá, musí být vytrvalý a svačinu si vzít s sebou, aby ten den mimo civilizaci přežíl. A pokud jich tam zaj(e)de trochu víc, nějaká elementární infrastruktura se tam uživí. I když to někdo bude mít jako přivýdělek k důchodu nebo samozásobitelské farmě. Ne všichni chtějí žít ve velkoměstech. Ale ať už tam nebude žít nikdo nebo tu a tam pár lidí, Martinovi B stejně bude vadit, že je to země nikoho bez života.
Naprosto jste mě nepochopil.
Tak někteří provozovatelé by tu „hospodu Na mýtince“ uvítali 🙂
Nevadí to, ale je to promarněná příležitost.
Kolem Prahy, a vlastně všech větších center, vzniká vždy prstenec lepších či horších satelitů. Ve směrech dálnic a koridorů pak vzniká dojížděcí radius klidně sto a víc km. Stěžujeme si na přetížené dopravní tahy, a přitom na západ od Prahy máme obrovskou populační díru.
A jen ať je jasno, zapadlé regiony nejsou dlouhodobě udržitelné. Kromě pár nadšenců odtud lidé spíše odchází, což dál umrtvuje zdejší ekonomiku, služby, kvalitu života. Proto ta úvaha.
Vždyť do tohoto směru bude souvislá dálnice už za chvíli. Pak si budeme leda zase stěžovat, že dojíždějící by chtěli P+R na kraji Prahy nebo podobné imperialistické přežitky.
Dálnice řeší vzdálenost, ale neřeší dojezd do Prahy, kde objem IAD prostě zahlcuje město. V tom je ta hlavní potřeba alternativy v podobě VHD.
100 a víc km denně bude dojíždět VHD málokdo. Leda by to bylo VRT což zde nebude.
Protože by pak mohlo někoho napadnout zrušit tu všespásnou 810, aspoň hádám?
Smekám před vaší ambicí zde vyřešit to, co se nepovedlo za 40 plus skoro 30 let, ale na úvod bych se tedy s dovolením zeptal, a proč vlastně? Čemu vadí, když to území, s mírnou nadsázkou, vrátíme přírodě?
No vadí to třeba tomu, že v těžko dostupných regionech je ochotných žít stále méně lidí, což vytváří určitou zpětnou vazbu na redukci spojení, menší investice a další útlum celého regionu.
Nikomu neberu, že chce žít na samotě u lesa, ale jezdit 40 km do krámu pro základní potřeby taky není zrovna dlouhodobý ideál.
Přesně tak. Při pokračování současných trendů se časem dostaneme do situace, kdy to z některých míst opravdu bude 40 km do nejbližšího krámu, do nejbližší školy, do práce i kamkoliv jinam. Tudíž tam zůstane bydlet jen pár dobrodruhů a potom akorát zoufalci, kterým nic jiného nezbyde. Pracovat nebudou, protože nebude kde, zato budou čerpat sociální dávky. K volbám chodit nebudou a když ano, tak to hodí extrémistům, kteří jim slíbí modré z nebe. Stát se přitom bude muset alespoň trochu tvářit, že mu na té oblasti záleží, spravovat tam silnice, nabízet pobídky doktorům, aby tam šli ordinovat, což ovšem stejně… Číst vice »
Z jaké vsi by to mělo být těch 40 km do nejbližšího krámu?
Mmch. v řadě vesnic jsou krámky provozované vietnamskými soukromníky, kteří dovedou provozovat i takový obchod, který český provozovatel zavřel.
Zatím to nějak funguje. Mluvím o hypotetické situaci za 20 – 30 let, pokud budou pokračovat současné demografické trendy, bude nadále docházet k migraci lidí z pohraničí, vesnic a malých městeček do větších center a obchod a služby se budou stále více koncentrovat ve větších sídlech. V současnosti se v obcích zhruba o velikosti Žlutic uživí klasický Coop, v menších vesnicích s alespoň 300 stálými obyvateli funguje většinou nějaký Vietnamec, ale tak tomu v budoucnu být nemusí. Jednak je reálná šance, že ta sídla budou v budoucnu sotva poloviční, na druhé straně ani ti Vietnamci nemusí výhledově být schopni ustát… Číst vice »
Vrácení přírodě je velice romantická představa, která ovšem platí jen zčásti. Ve skutečnosti tam pořád budou existovat zbytky městeček a vesnic, která se z velké části stanou rejdištěm různých asociálních živlů, ale pořád tam stát bude muset nějakým způsobem udržovat alespoň základní infrastrukturu. Kdyby ta oblast byla zcela neobydlená jako např. bývalý VVP Ralsko, tak budiž. Jenže ona pořád nějakým způsobem obydlená bude, akorát řídce a často bůhví kým. Státu nic moc přinášet nebude, zato to bude pořádná černá díra na peníze.
Tak ono hlavně značnou část té země nikoho zabírá vojenský prostor. To je pak těžké…
Vojenský prostor je na okraji. Problém se spíše odvíjí mezi Karlovými Vary, Plzní, Novým Strašecím a Žatcem. Tam sice vojenský prostor zasahuje, ale nevýznamně.
No. Jak? Jak oživíte oblast historicky rozdělenou hranicí mezi německým a českým osídlením? Tam není ten problém posledních 100 let… ten je mnohem delší.
Milovice byly před třiceti lety taky postapokalyptická díra, a dneska je to vzkvétající předměstí Prahy. Jasně, je to jedno město versus rozsáhlý region, ale dneska už přeci máme jiné možnosti než před sto lety.
Kdo chce vidět fakt odstrašující příklad, může navštívit slovenský Gemer. A není to tím, že by to nešlo, ale tím, že se nechce. Pak dumáme nad nedostupným bydlením ve městech, kam se z těchto regionů všichni přesunuli.
Milovice byly do 19. století vesnice v Polabí. Pak tam za Rakousko – Uherska vznikl vojenský prostor a počet obyvatel vzrostl až na 5 tisíc. Obsazení sovětskou armádou byla jen krátkodobá vsuvka. Po sovětské armádě tam zbylo dost volných bytových domů a další výstavba měla myslím výhodu, že pozemky, které byly státní už za monarchie nepodléhaly žádným restitucím a složitým majetkoprávním vztahům. Naopak Vámi zmíněný Gemer má podobný historický vývoj jako čtyřmezí. Gemer měl Maďarskou většinu a slovenskou menšinu. Ve ctyřmezí to byli Češi a Němci. Z Gemeru navíc po roce 1945 nebyli Maďaři odsunuti v takové míře jako Němci… Číst vice »
Nabídnu protiotázku – jak to že se z toho všeho vzpamatovalo Svitavsko, kde také 80+ % lidí v meziválečném období hovořilo německy?
Též připomínám, že v „Říši“ byla např. i Jesenice (myšleno městečko na t-161), zato většinově české obyvatelstvo měly i před WWII Kralovice.
Též mi subjektivně nepřijde, že by Jesenice vypadala nějak hůř než vcelku nedaleké Kralovice.
Tady se pořád mluví o nějakém „vztahu k území“ a jeho absenci v Sudetech. Jděte s tím už všichni do háje. Já jsem se v Sudetech narodil, stejně tak i moji rodiče, prarodiče tam žili od doby, když jim bylo 0 – 10 let. Naše rozvětvená rodina v tom kraji vlastní několik domů, které si buď kompletně zrenovovala nebo i nově postavila. Máme tam zahradu s ovocnými stromy, které jsem vlastnoručně sázel. Mám na ten kraj spousty vzpomínek z dětství, mám to tam rád a moc rád bych tam. Ale – co je to všechno platné, když tam pro mě… Číst vice »
Já o něm nepíšu.
A mmch. vztah k majetkům tak jako tak přervali komunisti.
Pardon, to byla spíše reakce na Vašeho předřečníka. Vztah k majetku na 40 let přervali komunisti, ale i tak měly vnitrozemské oblasti oproti pohraničním výhodu. Čtyřicet let je sice docela dlouhá doba, ale alespoň bylo na co navazovat. U nás v Sudetech jsme neměli na co. Živnosti, statky a továrny v našem okolí předtím patřily úplně jiným lidem a většina nás, co jsme tam po válce přišli, byla nemajetná. Místo obnovy soukromého podnikání se po revoluci Sudety proměnily akorát tak v ráj různých podnikavců a spekulantů.
Většinově německojazyčné byla (a Mnichovskou „dohodou“ odstoupená) i města jako Svitavy, Hustopeče, Moravský Krumlov (a ten Český také), Štětí (!) atd. atd. Troufám si říct, že na žádném z nich byste toto nepoznal. Subjektivně mi ospalejší než kterékoliv z těchto měst přijdou např. (nad rámec mnou zmíněných níže) i Semily, přestože skoro všichni tam mluvili česky i v meziválečném období. Mmch. problém se snižováním počtu obyvatel mají i „tradičně německé“ části území – tedy oblasti v bývalé NDR, zejména právě ty pohraniční. A věková struktura tam je tak nepříznivá, že i kdyby už se nikdo neodstěhoval, tak obyvatel bude ubývat,… Číst vice »
Život tam je. Jen má jinou podobu, než asi máte na mysli.
Co se týče obsazenosti přeshraničních spojů z Chebu do Marktredwitz (Nürnberg) a přes Aš do Hofu, tak jsem je za loňský a letošní rok využil cca 12-15x a musím říci, že vždy byli plně obsazeny v obou směrech.
A to plné obsazení byli 4 lidi na čtyřce nebo jeden člověk na čtyřce?
Převážně většina sedaček obsazena. Některé spoje z Hofu i na stojáka.
No a od nového GVD pojede něco Praha – Bečov přímo, tak schválně jestli to počty šotoušů zvedne, kdo ví…
jako fakt a touhle opičárnou? kdo a čím to bude provozovat?
Pěkný článek, díky.
Tomu říkám počin. Autorovi díky!
Pěkné čtení. Taky jsem letos dal kolečko Beroun – ML – Bečov – Rakovník – Nižbor. Obsazenost podobná jako v článku