Praha přepne na elektřinu další autobusovou linku, rozšíří nabíjecí zázemí na Klíčově
Trolejbus Škoda 24Tr Irisbus v barvách DPP. Autor: DPP - Ondřej Volf
Více než polovinu trasy z Černého Mostu do Holešovic mají jet vozidla pod trolejemi, částečně na baterie.
Na co Praha staví trolejbusy však je to zbytečný když můžou koupit electrobusy protože trolejbusy který pojedou jen na pár metrů na dráty a pak zbytek cesty na baterky je zbytečnost. Trolejbusová síť v Praze nebude jako jako trolejbusová síť v Brně. (Muj názor)
Snad budou mít nová vozidla lepší sedadla, než dřevěná, co jsou v některých tramvajích.
Od těch se už po kritice ustupuje. Cestující nově vybrali ta plastová co jsou v nových T15. Ale bylo by dobré připomenout, že i ta dřevěná byla vybrána původně cestujícími.
Ona ta možnost volby tehdy byla poměrně sugestivní.
Prosím Vás, užívejte správné typové označení, to jest „Škoda 15T“, resp. „Škoda 15T ForCity“. Zjednodušené označení „15T“ (bez uvedení výrobce) je též přijatelné.
„T15“ zní, jako kdyby vůz byl vyroben v závodě Tatra, ČKD-Tatra, nebo ČKD DS.
V Praze momentálně máme jen trolej a jezdí autobusy.
Zase řeší malý hluk z autobusů s kvalitními tlumiči výfuků, ale motorky a ty traboše lamborghini, porsche a další neřeší. To se pak bude všem skvěle žít, když kolem projede tichý trolejbus a kolem ho přejede übermensch motorkář se 120 dB.
To je naprostá pravda, ale je fakt, že mnohé busy právě tiché také nejsou, nejhorší je asi jekot nuceného chlazení některých (ne všech) SORů typu vzteklý a hlučný vysavač. Nicméně motorku nebo auto „bez tlumiče“ nepřekoná ani omylem.
Ale furt je to jen přirozený a co nejmenší možný hluk (dle technického řešení), ne onani uspokojující se umělě zvýšeným hlukem.
To ano, to nerozporuji.
Tak samo sebou, že město řeší to co má právo řešit. Motorkáře řešit nemůže.
Pořád všechno jen na severu… Proč? Tramvaje (legrační kousíček z Modřan nepočítám), trolejbusy, na jihu furt (a zřejmě ještě dlouho) nic. Nebýt metra C, tak je tu v autobusech téměř 100% výkonů a přitom jde často o velmi krátké (souhrnné) intervaly stejně jako jako kopcovitý terén, a lidí to vozí nejspíš i víc než na severu. Co třeba 193, 197, 125 (když už teda asi nelze 177, 136 apod kvůli těm Vysočanům)…?
Škoda těch 140 hybridů. To je takový nemastný neslaný mezičlánek jen aby se splnily nějaké kvóty, reálně to nemá takový přínos jako přechod na čistě elektrické vozy, ať už s baterkou nebo bez. A DPP s nimi bude muset jezdit dalších 15 let.
Hybridy mohou dojezdit na příměstkých linkách, až se nová generace BEV s výkonnějšími bateriemi nasadí i na náročnější pražské trasy v kopcovitých oblastech.
Naopak, hybridy mají velký potenciál a divím, že nejsou více rozšířené. Sám mám zkušenost s Toyotou Auris TS 1,8 Hybrid a 1,6 benzín. S 1,6 po městě za 8-10 l/100km, s hybridem za 3 – 4 l/100 km. U autobusu, které každou chvíli zastavují naprosto ideální.
Souhlas, obzvlášť v místech, kde to jezdí párkrát za hodinu, ale zato často zastavuje. A zároveň je to daleko do vozovny, na baterie by to nevyjezdil. Tam má hybrid smysl především v uchování kinetické energie při brzdění, což znamená úsporu nejen nafty. Nafťák pak jede v optimálním režimu…
Proč se Praha tak strašně brání klasickým trolejbusům, kde by pod dráty byla celá trasa, a na baterie se obsluhovaly pouze nějaké koncové úseky s dlouhým intervalem?
Velmi vysoké náklady. Spousta podjezdů by se musela rekonstruovat, zatrolejovat i nájezdové trasy, složité křižovatky…
No s temi naklady to neni az tak jednoznacne, asi je to drazsi, ale o tolik to nebude, cisty trolejbus bude levnejsi a nebude se muset resit technologie nabijeni a baterie…
A která města zakládají nové trolejbusové systémy, kde je pod dráty celá trasa? S dnešní bateriovou technologií můžete ta problémová místa na trolejové trase vypustit, snížit náklady na zlomek, a pořád to mít téměř celé pod dráty. Zároveň nemusíte tahat troleje po celé trase do garáží, kde se s cestujícími ani nejezdí, a budovat složité pavučiny uvnitř garáží. Naopak jsou města, která měla dříve klasické trolejbusy, a při rekonstrukcích sítě trolej na některých místech ruší, aniž by se měnily trasy linek.
To takhle řešili přestavbu křižovatky:
http://www.trolejbus.cz/pce7/veselka-01.htm
K čemu by to bylo dobré? V podstatě se ptáte: „Proč se nezadrátují i úseky, které být zadrátované nemusí?“
Určitě k tomuto časem také dojde.
Jen se divím, že se plánují primárně elektrifikovat linky, které nemají tak velký interval (140 po 10 minutách, 201 snad ještě méně, navíc v solo vozech, 119 je ale zase dobrý případ). Nemá naopak budování infrastruktury smysl v místech, kde bude využívána co nejvíce (tedy více linkami, napadá mne 196/197 pak ta 119, nebo místo Prosecké elektrifikovat Vysočanskou i s estakádou)?
Tam je dakeko větší frekvence spojů různých linek. Protože čím častěji danou infrastrukturu budu využívat, tím je pro mne efektivnější.
119 je takový napůl. Jsou to kloubáky s krátkým intervalem, ale případná větší investice by se dala brát jako záminka k dalšímu posunu vlaku.
U estakady ve vysocanech je problematicky podjezd pod trati. musel nby se zvednout zel. most nebo zahloubit trochu Jandova ul., parcialy maji vyssi vysku nez autobusy a asi i ciste trolejbusy…
Nebo vymyslet/zkonstruovat automatické natrolejení za jízdy. Kdyby to šlo, mohly by dráty začínat až za mostem, někde na křížovatce Vysočanská – Ke Klíčovu.
Zbytečné riziko, natrolejit se může v první zastávce za mostem, snad ta zastávka nebude kilometry daleko.
Nad Jetélkou spousta linek projíždí (zbytek ji má na znamení), Prosek je na kopci a linky se rozdělují do různých směrů.
Jen aby to ta čtyřiadvacítka všechno objezdila. Když vidím, jak dopadají různá výběrka…
Strasna sracka. A ta pseudolinka Letnany Palmovka, kde snad nikdo ani nejezdi hovori za vse, hlavne ze elektrina…
Údajně byla tato linka 140 zvolena kvůli „testům“. Ačkoli, já bych si taky dokázal představit efektivnější testování např. v oblasti Smíchov-Strahov, aby byl přínos trolejbusů znatelnější.
Ano byla zvolena kvuli testovani v dlouhem prikrem stoupani…
Však linky 176 a 191 se budou elektrifikovat, je to v článku. U 143 to moc nemá smysl, připravuje se tramvajová trať.
Trolejove sloupy muzete vyuzit i pro tramvajovou trat…
Já absolutně nechápu, proč DPP nakoupil tolik busů SOR NB 12 a 18, dnes je to sice asi levnější, než zadrátovat celou Prahu, za 10 let to bude dražší je provozovat. Prahu vy mohli částečně zadrátovat, nakoupit třeba SOR TNB 12 a 18 s bateriemi a na 100 let dopředu je vystaráno… Tam kde by nebyly dráty by se jelo na baterku nebo na DA
Jak levnější? Výměna baterek, až erár zjistí, kolik mu vypadlo peněz z daní z PHM, zdaní elektřinu (a budeme moc rádi, když dokáže oddělit tu trakční od té pro domácnosti, když si „uvědomělí“ budou nabíjet i doma)… A obávám se, že dvojnásobná nákupní cena taky nebude až tak snadno odbouratelná (a na cenu dieslu ani hromadnou výrobou neklesne, materiál na baterky se bude vyvažovat zlatem).
Daně z PHM nejsou taky takový trhák aby se musely nahrazovat daní z elektřiny, ostatně to nedává žádný smysl. Mají se danit negativní externality, tedy uhlíková daň. To znamená, že se nebude danit jízda na elektřinu, jelikož to je sám o sobě čistý zdroj energie. Bude se danit výroba nebo dovoz elektřiny s nečistých zdrojů jako jsou uhelné elektrárny, které tímto zaniknou samy o sobě na ekonomickou neefektivitu. Materiál na baterky bude vybrán pomocí trhu tak, aby byla výroba co nejlevnější. Koukněte jak si mění chemii Tesla, aby měla velkokapacitní výrobu za malé náklady, od drahých kovů ustupuje.
Takže levné zdroje uměle zdražíme a tím vyřadíme a zbudou nám ty drahé a nespolehlivé (vítr, slunce). Vodní a jaderné elektrárny se u nás nové stavět nebudou – vodní není kde a nad jadernými ohrnujeme nos, stejně jako nad uhelnými. Tak kde vidíte důvod pro to, aby elektřina byla levná? Že ji dovezeme? Odkud? A za jakou cenu, když okolní země (kromě Polska, kterému se ale jeho uhelky díky té dani taky pěkně prodraží) budou mít podobný energetický mix? A i kdyby dovézt šla – na kolik je rozumné stát se v tak klíčové oblasti závislý na cizích státech? Když… Číst vice »
Evropa bude muset být v době nové energetiky hlavně mnohem více propojená a spolupracovat jako jeden celek ve výrobě a akumulaci a spotřebě energie, tak jako spolupracuje např. Německo se severskými státy.
Taková spolupráce funguje v době míru mezi přáteli. Ve chvílích nějaké krize začne drhnout a proto se všechny země snaží o alespoň jakousi míru energetické nezávislosti (byť ne absolutní). Stejné je to s ropnými rafineriemi – i země, kde se ropa netěží, zpravidla udržují nějaké ropné zásoby, které jim v kombinaci s místními rafineriemi umožní překonat nějakou dobu krize ( i když ne nekonečnou).
Ty řeči o energetické nezávislosti mě fakt baví. Dovážet ropu a plyn z převážně z Ruska problém není, ale jakmile bychom měli dovážet přebytkovou elektřinu od sousedů, tak se najednou začne diskutovat o energetické soběstačnosti.
Jasně, proč být závislí jen v jednom, když můžeme být závislí ve všem, že? Ropu si nevyrobíte, elektřinu ano. Takže závislost na dovozu ropy je prostě nutné zlo. To je odpověď a není nijak složité na ni přijít. 😉
Jenomže jedinou energii, kterou si opravdu můžeme vyrobit sami je z vody, biomasy, fotovoltaiky, nebo větru. Od uhlí se ustupuje a ostatní komodity musíme tak jako tak dovážet. Vzhledem k tomu, že elektrický pohon je výrazně účinnější, než ten spalovací, tak je podle mě menší zlo dovézt energii od sousedů (zejména levnou v době přebytků) a napájet jí elektrický vlak, tramvaj, trolejbus, nebo elektromobil, než dovážet daleko větší množství ropy.
Jneže tu přebytkovou energii budeme dovážet několik dní v měsíci a pak třeba 3 týdny nic. To je spolehlivější i stávkující Ukrajina.
Jo fajn. Spotřeba v ČR je až 12000 MW. Kdyby se to mělo dovážet, potřebujeme každé přeshraniční vedení postavit ještě 5x, stejně tak všechna přenosová vedení. To nebude zadarmo.
Ale vždyť ČR spoustu elektřiny exportuje.
Ano, do sousedních zemí. Nejspíš proto, že v sousedních zemích je poptávka, kterou sami nepokryjí. Typicky Slovensko. Rakušané si pak přes ČR transportují bezjedernou elektřinu ze severu…
Na střechách garáží DPP by mohly vzniknout FVE díky ploše už se slušným výkonem…
Vozovna Kobylisy, nějakých 9100 m2 střechy. Podle zdroje https://www.solarniexperti.cz/kolik-solarnich-panelu-na-strechu-potrebujete/ je špičkový výkon asi 5 kW ze 30 m2, což nám dává 1500 kW špičkového výkonu.
Trolejbus 32Tr má výkon až 160 kW, čili ta střecha jich utáhne 9 naráz, když pojedou všechny do kopce.
Pdole téhož zdroje by VFE na stejné ploše vyrobila 1,4 GWh energie ročně. Spotřeba DPP za rok 2020 byla 310 GWh
Roční spotřebu DPP mám ocaď: http://portalzp.praha.eu/public/6b/8b/64/1700414_422100__4_VybrZdroje_sektory.pdf
Myslíš, že ty autobusy/trolejbusy mají nekonečnou životnost? Nejstarší pražské sory NB jsou z roku 2009 tuším, takže nějaká dlouhá léta už před sebou nemají. Žádných „na 100 let vystaráno“ v MHD neplatí.
Hlavně Sor NB se ani nedozije těch 19 let co má nastavené Pid pro stáří busu v síti, to se dřív rozláme a stráví ho koroze.
Užitečnější by bylo prodloužit metro do Čakovic. V Letňanech a Čakovicích vznikly stovky nových bytů a staví se další.
Když se k nim přidají středočeši jedoucí do práce/z práce v Praze, jsou silnice ucpány totálně a trolejbus se kousne v zácpě s nimi. Bus pruhy tu jsou, ale nedají se namalovat všude.
Ano, toho se snad také dočkáme, s tím se tak nějak přibližně počítá už od stavby stávajícího prodloužení do Letňan. Ale i potom bude mít kapacitní trolejbusová 140 smysl, ostatně mezi Palmovkou a Prosekem už se žádné metro doplňovat nebude a linka je tam využitá. A diskutovaná linka 201 nevede do Čakovic, ale obsluhuje jiné oblasti, kde se také dost staví.
Čakovice má údajně „spasit“ vlečková lokálka KŽC na tamní sídliště:) https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/vlak-cakovice-vlecka-mravenec-sidliste-cukrovar-park.html
uzitecnejsi by bylo elekttrifikovat a zdvoukolejnit trat do Cakovic, uz nyni je cesta vlake rychlejsi do centra nez by byla metrem…. a moc si nedokazu predstavit, ze metro tim smerem bude levnejsi…
„Vypíšeme veřejné zakázky na nákup 140 hybridních autobusů, 15 kloubových trolejbusů a 45 bateriových trolejbusů…“
Praha tedy pořídí 15 „klasických“ kloubových trolejbusů? Uteklo mi něco, že v Praze bude možnost čistě trolejbusové linky bez potřeby bateriového pohonu?
Ty trolejbusy budou parciální
15 kloubaku 18m a 45 klasik 12m…
Rozumnější by bylo dělat rámcová VŘ na ještě více vozů, aby se to zavádění a rozšiřování trolejbusů v Praze zbytečně nezasekávalo na dodání vozů.
Aktuálně se soutěží dodávka bateriového úložiště pro měnírnu Trojská. To je otázka, zda zakázku nezrušit, protože jako úložiště můžou posloužit trolejbusy.
Nemohou. To úložiště je tam právě proto, aby se snížilo výkonové zatížení sítě, za které odběratel platí nemalé poplatky. Takže vyrovnávací baterii napájíme konstantním výkonem a trolejbusy se pak z ní nabíjí výkonem vysokým, aby to stihly v čase, který na to mají přidělený.
Přitlačit: Baterkový segment do každé měnírny a povolit rekuperaci! V těch starších je po výměnách technologií místa celkem dost.
Dopad elektrifikace linky 201 na životní prostředí v Holešovickach bude skutečně zásadní.
Přesně tak. I kdyby nic, projíždí spousta rezatých popelnic bez DPF, proti nim je hnusor s EV nebo EVI doslova ekologické vozidlo.
Však ty popelnice bez DPF se už dnes detekují měřením spalin a pokud budou zvětšující se podíl na znečištění tak se na ně magistrát zaměří ještě více. Cílem je omezit znečištění od všech zdrojů a logicky u městské firmy to lze dělat takto systematicky. Na ostatní dojdou až sekundární postihy.
Záměr podporuji. Ovšem v kontextu blížících se komunálních voleb, které budou za rok, by mě zajímalo, kdo hlasoval proti (pokud se někdo takový objevil). Byla by to zajímavá informace.