Infrastruktura Silnice Zprávy

Obrazem: Hlávkův most je krok od havarijního stavu

Hlávkův most. Pramen: TSK Praha
Hlávkův most. Pramen: TSK Praha

Technická správa komunikací završila diagnostiku Hlávkova mostu, přes který v Praze vede magistrála. Závěrečná zpráva má přes sedm tisíc stran a podle TSK „obsahuje velké množství zcela nových a unikátních informací, které budou využity při aktualizaci projektového řešení tak, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů mostů z hlediska zatížitelnosti, trvanlivosti konstrukcí a aby to bylo akceptovatelné z hlediska památkové péče.“

Nosná konstrukce mostu je na klasifikační škále na stupni VI (velmi špatný), horší už je jen havarijní „sedmička“. Spodní stavba je na tom o trochu lépe, když je označena stupněm V (špatná). Celá škála i s vysvětlivkami je například na stránkách stavební fakulty ČVUT. Závěrečná zpráva také konstatuje, že správným provedením rekonstrukce a zejména následnou pravidelnou údržbou (pravidelnou obnovou impregnací, prováděním lokálních oprav apod.) lze dosáhnout celkové trvanlivosti původních materiálů a následně zbytkové životnosti mostu dalších 50 let a více.

Hlávkův most je fakticky sestava několika mostů. Most je památkově chráněný, jeho původní část má celkem sedm klenbových polí, která přemosťují Vltavu a ostrov Štvanice, a pocházejí z roku 1912. V roce 1962 byl historický most zásadním způsobem rozšířen, na obou koncích byly později doplněny další prvky.

Kdy na rekonstrukci dojde, není jasné. Územní rozhodnutí bylo vydáno už v roce 2012. Nyní probíhá řízení o prodloužení jeho platnosti. V prosinci 2014 byl zahájen další stupeň přípravy dokumentace pro stavební povolení, aby bylo možné zahájit stavební řízení k vydání stavebního povolení.

Zhotovitelem diagnostické dokumentace pro TSK bylo sdružení Kloknerova ústavu ČVUT a firem Pontex a Inset.

12 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Kubík

Čemu se kdo diví, že je ve špatném stavu, když přes most z roku 1912 vedou od roku 1979 tranzitní pražskou dálnici, jinak to dopadnout nemohlo. Navíc mě udivuje, že ještě nedávno se psalo v mediích, že je v dobrém stavu, vyjma poslední nejnovější části u Vltavské.

Lukáš F.

Pokud pod pojmem „v dobrém stavu“ myslíte „nemusí být podložen dřevěnými hranoly“, tak každopádně…

Jiří Kocurek

Tak ono tramvaje v roce 1912 měly úplně jinou hmotnost než pozdější T1 (16,6 tuny) a ještě potom T6 (19 tun). To tomu mostu dá taky zabrat, beton vibrace nerad. A od tramvají? Někdy to člověk cítí ikdyž stojí až na chodníku.

Jiří Kocurek

A ještě bych dodal, že 14 T má nápravový tlak 11 tun na nápravu. Desetkrát víc než dvoutunové SUV.

Anonymas

To je teda překvapení, že tramvaj je těžší než auto…
Když už chcete přirovnávat, použijte alespoň něco z té doby, třeba dvounápravovou tramvaj s vlečným vozem.

Jiří Kocurek

Mno zkuste tedy i vy učinit objev: Toto porovnání je již uvedeno o příspěvek výš, než na který reagujete.

Y.K.

Tak to snad nehraje roli. Nápravová hmotnost má vliv na povrchy (svršek), celková hmotnost na nosnou konstrukci mostu. Ten most je zjevně zdevastovaný hlavně kvůli neošetřovanému zatékání vody, ne kvůli zátěži.

Jiří Kocurek

Nápravová hmotnost má vliv na dynamické zatížení konstrukce. Je rozdíl, když nerovnost přejede 5 tun nebo 11 tun.

Y.K.

To nepopírám, ale nevypadá to, že by konstrukce trpěla zásadními problémy typu únavové vady. Spíše všude koukají povětrnostní vlivy.

Y.K.

Ani nepřekvapuje, ten most je v hrozném stavu už laickým pohledem.

pozorovatel

Nelze se divit: intenzita dopravy na II. SJM mu logicky dala dost zabrat – o potřebě jeho „GO“ se mluví už minimálně 10 roků …

Vinc

zároveň vůbec nechápu, proč se na něm neustále dodnes udržujou ty kočičí hlavy. těch aut co po nich přeletí a v jaký rychlosti. a most neustále chudák vibruje…