Obrazem: Barcelonský Alstom chrlí metra, vlaky i tramvaje. Učí se také v Česku
Alstom u příležitosti veletrhu UITP ukázal jeden ze svých největších závodů. Podívejte se, jak probíhá montáž od plechů po kompletní soupravu.
Na právě zakončený globální veletrh městské mobility UITP si původem francouzský výrobce kolejových vozidel Alstom dovezl celý vagon metra. Na barcelonské výstaviště FIRA to však neměl daleko. Soupravy totiž vznikají na tamním předměstí Santa Perpètua. A právě tam pozval u příležitosti veletrhu Alstom i evropské novináře, aby se mohli podívat na celý výrobní proces.
Závod vznikl na zelené louce v roce 1994. Navázal však na tradici nejstaršího katalánského strojírenského výrobce Macosa, který produkoval lodě či parní stroje už od roku 1855 v centru Barcelony. Firmu Alstom koupil v roce 1989, když usiloval o zapojení do právě vznikajícího projektu španělských rychlovlaků AVE a následně přenesl výrobu na předměstí.
Současná pozice Alstomu na španělském trhu je velmi silná, třetina všech kolejových vozidel je z jeho produkce. Firma je tam jedničkou v tramvajích, rychlovlacích i příměstských soupravách, dvojkou pak v metrech a dopravní signalizaci.
V Santa Perpètua pracuje přes tisíc lidí, pokud připočteme sesterské závody, má firma na iberském poloostrově 3 100 zaměstnanců. Tady u Barcelony se nyní zaměřuje na příměstské vlaky, metra a tramvaje. Na výrobu skříní vozů zpracovává ocel i hliník, ten tvoří už 80 procent produkce, přestože je dražší.
„Oproti oceli je však zase jednodušší, a tedy levnější jeho zpracování, nehledě na nižší hmotnost, a tedy nižní náklady na provoz,“” říká náš průvodce výrobou. O ocelové skříně podle něj stojí už jen Německo a východní Evropa, hlavně prý kvůli jednotnosti tamního vozového parku.
Právě zpracováním hliníku se barcelonská továrna Alstomu liší od své příbuzné v Česku. Závod v České Lípě je sice velikostí srovnatelný, zaměřuje se však pouze na svařování a přípravu ocelových skříní. Finální montáž pak navíc probíhá jinde. „S Českou Lípou poslední dobou hodně spolupracujeme,“ říká šéfka katalánského závodu Cristina Andérizová.
Ředitelka závodu Cristina Andérizová.
Nejde však o výrobu nebo výpůjčky zaměstnanců, ale hlavně o know-how. „Potřebujeme se od Česka naučit hlavně procesy v lakování dílů, výměna zkušeností však probíhá oboustranně,“ dodává.
Výrobu táhne hlavně export
V devadesátých letech zde vznikly třeba první španělské rychlovlaky AVE pro trať Madrid – Sevilla, v roce 2004 první samořiditelná metra pro Barcelonu a v posledních letech hlavně stovky regionálních jednotek Coradia HC pro státní dráhy Renfe.
V minulém roce procházel podle ředitelky závod obtížnou situací, ze které se dostal hlavně tím, že se přeorientoval na export. To je ostatně vidět i z aktuálních výrobních projektů.
Továrna pracuje na výrobě dohromady téměř dvou stovek tramvají Citadis pro německý Frankfurt nad Mohanem a Kolín nad Rýnem, dalších 80 jich poputuje do marocké Casablanky. Co se týče metra, z linek sjede postupně padesátka vozů pro Santo Domingo v Dominikánské republice, stovka vozů pro asijský Singapur a 250 vagonů metra vzniká pro domovskou Barcelonu. V rámci příměstských vlaků jsou pak ve výrobě soupravy Coradia Stream HC pro lucemburské dráhy CFL.
Výrobní takt na jednotlivých stanovištích linek je 3–6 dní, u metra pak jen jeden den. Poté se vagon posouvá na další pozici. Průměrně jednou za pět dní zamíří celá hotová souprava na finální kontrolu na testovací trati.
Velké investice nyní míří do zmíněné lakovny, firma je pyšná na nové robotické svářecí stroje. Chlubí se také 25procentním podílem vlastní elektřiny vyrobené fotovoltaickými panely na střechách. „Jediným regionem, kam paradoxně nedodáváme, je Francie,“ říká na závěr s úsměvem šéfka závodu. Mateřská země koncernu Alstom totiž vyžaduje minimálně 60 % hodnoty projektů vyrobit místně, aby mohly být proplaceny z veřejných rozpočtů.
Další informace naleznete v popiscích fotogalerie:
