Návrat nočních vlaků. Nový jízdní řád přinesl tři nové linky v Evropě. Další se chystají
NightJet ve Vídni. Foto: OBB
Ve Francii se vrátilo další noční vnitrostátní spojení, Paříž má nově spojení s Vídní.
Ve Francii se vrátilo další noční vnitrostátní spojení, Paříž má nově spojení s Vídní.
Proč ne, určitě je to pro některé účely velmi dobrá alternativa. Třeba než nějaký brzký ranní let s odletem v 6:00, kdy člověk musí vstávat nejpozději ve 4:00 nebo dřív, bude mnohem pohodlnější nastoupit do vlaku třeba v 18:00, pohodlně se vyspat cestou a vystoupit ráno pěkně odpočatý a nasnídaný na nádraží v destinaci. Ovšem musí to být taky cenově srovnatelné. Neříkám za 10€, jako akční letenky, ale určitě by to nemělo lozit vysoko nad 100€ za zpáteční cestu. To už potom zase člověk většinou dá přednost té výrazně kratší cestě letadlem, zvlášť pokud není nucený letět tak extra brzo… Číst vice »
Pohodlně vyspat a ráno odpočatý? Nějaká virtuální realita?
Mnozí zastánci ekologického způsobu dopravy řeší, jakou uhlíkovou stopu za sebou nechají jednotlivé druhy dopravy. Když před sebou vidím ty stovky kilometrů dálnic a železničních kolejí, včetně trakčních vedení a návěstidel, ptám se sám sebe, kolik CO2 apod. za sebou nechala technika potřebná k vybudování celé infrastruktury. A pokračuje to její vlastní údržbou. Oproti tomu letadla někde vzlétnou a na určitém místě dosednou, což nezabere tolik plochy, stavebního materiálu a energie. Ale tím se nechci stavět do role obhájce létání. Každý druh dopravy má své opodstatnění.
No ony ty letiště samy o sobě jsou taky pořádná porce betonu a CO2, atd. Ale co je důležitější, bez těch silnic a kolejí by byla letecká doprava nahraná. K letadlům by se nedostalo palivo, jídlo, náhradní díly, vlhčené ubrousky s vůni citronu (nebo které to byly) ani personál, cestující a náklad. Leda by jim last mile dělaly vrtulníky. Ale jestli je lítání letadly energeticky náročný, u vrtulníků to AFAIK platí tuplem. A heliporty u každýho baráku by taky znamenaly slušnou spotřebu materiálu a ploch… Lítání dává smysl na velmi dlouhý vzdálenosti. Na střední až dlouhý je to s velkým… Číst vice »
Vzpomínám si, když jsem v devadesátých letech jako mladík cestoval nočními rychlíky mezi Ostravou a Prahou. Béčka v kožence. Někdy přetopená, někdy vymrzlá, ale s otvíratelnými okny. V Přerově úvrať, nádražáci v akci, pojízdné občerstvení. A drncavá jízda, kdy si člověk díky drhnutí litinových špalků užíval každé strojvůdcovo sáhnutí na brzdič.
Ano, tehdy a ještě v nultých letech se dalo krásně na kožence v noci vyspat a přejet přes půl republiky či na Slovensko. Excelsior či Cassovia, to byly časy… A ten bufet v Přerově, kde jsem si něco v noci dával při přestupu z Excela na Chopina, si taky pamatuji. Jo, to jsou vzpomínky…
nebo cinkající nákupní vozík po zastavení v MuN, to byla taky klasika
Nehledě na to, že například včera přijely do Wien Hbf vlaky z Amsterodamu a Říma podle plotu a ne podle jízdního řádu.
z Říma někdy přijel včas? 🙂
já jsem jednou přijel nočním vlakem Víden-Řím s náskokem 32 minut, v půlce 90. let.
Železnice tři nové (dotované) noční linky v celoevropském součtu… Tak to už se letečtí dopravci třesou strachy.
Jj, stačí se podívat, kolik mezi těmi městy včera letělo letadel. Samozřejmě oproti letectví budou tyhle noční vlaky naprosto okrajový způsob dopravy a s tou ekologickou výhodností spacích vlaků při počtu nějakých 30 – 50 cestujících na vagón to také nebude slavné, ale pokud to chce někdo dotovat nebo na tom dokáže dokonce vydělat, tak ať to klidně jezdí.
Taky si říkám, jestli ty vlaky jsou ve skutečnosti až tak moc ekologické a jestli to někdo opravdu reálně a poctivě spočítal. 1) je tam potřeba započítat výstavbu kompletní infrastuktury, která je opravdu mamutích rozměrů, jen ty nepředstavitelné tuny oceli na kilometr kolejí a tuny betonu na pražce a to přepočíst na počet cestujících, které se po nich zvládne přepravit za dobu životnosti do výměny za nové. 2) desítky tun vagónu pro poměrně malý počet cestujících, které je třeba neustále rozhýbávat a zastavovat (nebo alespoň zpomalovat), tahat do kopce, brzdit z kopce, přičemž možnosti rekuperace té energie při zpomalování jsou… Číst vice »
Ono spíše jde o reakci na prognózu, že dodávky ropných produktů nebudou stabilní… Netvrdím, že „ropa dojde“.
Tvrdím, že dodávky ropy/za sjednanou cenu do Evropy (včetně států na jižním/východním pobřeží Středomoří) nebudou stabilní.
Nechce se mi věřit, že by hlavním důvodem návratu byly debaty o klimatické stopě při létání. Myslím, že na určitých trasách, kde to geografie propojovaných sídel umožňuje své uplatnění najdou. Musí se to ale umět. Novodobým problémem může být spíše technická náročnost a zvyšující se nároky na cestování. Nevím jak často je třeba vyprázdnit fekál, nebo doplnit vodu. Tekoucí voda stejně jako klimatizace/topení však musejí fungovat a zde vyvstává novodobý problém s nedostatkem šikovných techniků.
Ad noční vláček do Lurd… Můj kamarád do Lurd letěl. Letiště jsem zapoměl (prý cesta letištním autobuskem do Ludr tvrvala cca čtvrť hoďky)…
Letěl na jaře (? květen ?)
Odhadoval, že tamní mimosezonní letišní provoz musí být krušný, vzhledem k blízkým horám (mlhy, námraza,….)
Tož bych si tipnul, že právě ty „antiletecké“ podmínky v Lurdech mohly být jedním z motivů pro spuštění onoho nočního vláčku, který asi jezdí 365 dní v roce.
Nasadit hadici na hrdlo, na to je šikovného technika škoda.
No, cena 200 euro za singl kupé Vídeň-Pariz (cena na polovinu března) mi přijde dost…letadlem s hotelem by to bylo tak o deset hodin rychlejší a o padesát euro levnější, o pohodlí ve srovnání vlak/hotel ani nemluvě…
Levnější by byla cesta. Ale solidní hotel v Paříži by byl za 150-200 EUR taky.
Při vší úctě srovnáváte solidní hotel a kupé velikosti panelákové koupelny.
Ho(s)tel s pokoji 2×2 metry a záchodem na chodbě bude i v Paříži tak za 40 EUR.
Paříž je drahá, za 40 bude spíš jen postel ve sdíleným pokoji hostelu. A zažil jsem tam hostel s takovejma postelema, že zlatý lůžko ve vlaku. No vlastně i lehátko. Samostatnej pokoj, byť s palandou a sociálkama na chodbě, bude spíš kolem 70. Mini hotelovej pokoj se snídaní v levným, ale OK hotelu je afaik kolem stovky. Pokud připočtete letenku, byť nízkonákladovým sardinkoletem (včetně všech poplatků, aspoň jednoho zavazadla, cesty z letiště do Paříže.) dostanete se snadno k těm 200 taky celkem blízko. Pokud člověk nejede sám, vyjde samozřejmě ten hotel na osobu levněji. Ale to i to samostatný spací… Číst vice »
Jak jste prisel na 200? System OBB mi nabizi na 5.3.22 nejdrazsi moznost tedy samostatnou single bed kabinu za 175 euro. Vcetne snidane mi to neprijde nejak zasadne prepalene. A treba triclennou rodinu uz cena vyjde na cca 95 na jednoho.
Přišel jsem na to tak, že jsem si to zadal do systemu OBB a nabídka byla 199 euro.
200 (resp 189) za single je u ÖBB štandard už roky, takže očividne im to funguje. Nie každý ide po cene (a tí čo áno môžu využiť iné produkty než single lôžko).
Single může z velké části být firemní klientela, kde se na cenu až tak nehledí.
Ale to není jen o ceně, ale o času a o pohodlí…co je rychlejší a pohodlnější, letadlo+hotel, anebo kupéčko ve vlaku (kde se člověk stejně moc nevyspí) se záchodem na chodbě?
Proč bych se v moderním lůžkovém vagonu nevyspal? Jako že mne bude budit každá výhybka, nebo co?
Já tu zkušenost mám…jel jsem dvakrát Praha-Košice, a ráno jsem byl úplně kaput. O záchodech na chodbě ani nemluvě:-)
Pohodlí kupé/standard *** hotel je prostě zcela mimo srovnání.
no to je problém žlutého že nemá lůžka ala pouze lehátka…
A co já s tím? Já jsem jel s ČD, singl lůžko.
ok a když jste jel s ČD a vadílo vám že je záchod na chodbě proč jste si nevzal lůžko de-lux
Nic takového ve vlaku nebylo.
Ano, mě i v moderním voze budí každá výhybka, prostě to tak někdo má. Rozhodně bych tedy neuváděl jako přednost nočního vlaku, že člověk přijede do cíle do růžova vyspinkaný. Jiná věc je hledisko času, to je spíš než záležitost jízdní doby otázka jízdních/letových řádů. Třeba v době, kdy se létalo z Brna do Bergama nebo Nizozemí jsme stejně jeli vlakem z Vídně, protože to fakt v součtu trvalo stejně dlouho, s ohledem na to, že by člověk přiletěl v pozdní večerní hodinu někam do Eindhovenu – když my chtěli do Amstru. Rakušáci navíc oproti letadlu měli pro děti dobré… Číst vice »
Tyhle noční vlaky jsou nabídka, tedy možnost, ne povinnost, s nimi cestovat.
Vy se jim můžete vyhnout velkým obloukem, stejně tak jako někdo jiný se třeba rád vyhne dopravě na letiště a letištním procedurám.
Jasně, já to taky tak beru.
Až na to, že vlak stojí fakt ve městě, zatímco na Orly musíte 1 hodinu taxíkem a na odbavení nemusíte být 1 hodinu předem. T osamé pro příletu, takže jasně, čistá cesta je rychlejší ovšem čas na celou dopravu +- stejný. A když připočtete to taxi tak jste na stejné ceně, navíc do Paříže přifrčíte do růžova vyspinkaný 🙂
Pokud jde o čas, nenechte se vysmát. I když musím být na Orly hodinu před odletem, tak i kdybych počítal hodinu na cestu na letiště, hodinu na odbavení, dvě hodiny na let a další dvě hodiny na cestu z letiště domů/na hotel, tak jsem na šesti hodinách. Ten noční vlak jede čtrnáct hodin. ČTRNÁCT. To je rozdíl osm hodin v neprospěch vlaku, člověče nešťastná (bez započtení cesty z a na nádraží, kterou u cesty na letiště počítáte), tak nežvaňte něco o srovnatelném času na celou dopravu. A pokud jde o vyspání do růžova, myslím, že většina lidí se mnohem líp… Číst vice »
Za co ty minusy, soudruzi? Vy neumíte odečíst 14-6?
To je ten problém, že lidi už chtějí být všude rychle a vůbec si nevychutnají samotné cestování…
i cesta může být cíl!
Chtějí být všude rychle? Jenže nebýt toho, tak nevzniklo ani sedlo na koně, natož železnice.
A teď si připočtěte k tomu letadlu řekněma 7 hodin spánku na hotelu, půl hodiny ubytovávání a půl hodiny na rychlou snídani a pokud chcete/máte být v Paříži třeba na jednání dopoledne a ráno zrovna nic šikovně neletí (proto ten hotel), máte to celý (cestu + spánek) nachlup stejně dlouho…
Bojuješ statečně, ale marný boj…pokud mám jednání v Paříži dopoledne, byl bych naprostý šílenec, abych spoléhal na vlak s jízdní dobou 14 hodin a příjezdem do Paříže v 9:42.
Hele chlapče litej si jak chceš, ale laskavě pochop, že někteří lidé mohou mít jiný názor, opětovný rozmach nočních spojů ukazuje, že nějaký zájem existuje……
Primárně jde o zájem politický, resp. ideologický.
Že to někdy vyjde nahouby podle jízdního řádu vlaků a někdy nahouby podle leteckýho řádu je myslím každýmu jasný.
Že to má smysl srovnávat jen pro toho, kdo se v tom vlaku vyspí, je snad taky očividný.
Ale pokud už srovnáváme let+hotel na jedné straně a noční spací vlak na druhý, tak jaksi nedává smysl nepočítat do té doby i tu strávenou v hotelu. A 8 hodin na to bude minimum, aby to dávalo smysl…
Kromě secondhandů z Německa a na videu viditelných klasických spacích vozů ex SJ má Vy Tog i několik zajímavých vozů WLAB-2 z 80. let po původních NSB, které tvoří základ nočních vlaků v Norsku https://en.wikipedia.org/wiki/NSB_WLAB-2
Ještě v nultých letech je doplňovaly značně archaické vozy z 50. let.
Vy = NSB 😉 Ide o tú istú firmu, len premenovanú.
„Původní“ NSB měly 20 těchto vozů, dnešní Vy má jen 6. Ostatní dostaly (zřejmě nějakým rozdělovacím mechanismem) další dopravci, provzující noční vlaky na původních linkách „původních NSB“ (vy má jen Bergen). Tudíž tím „původní NSBů jsem chtěl říct, že Vy nejsou jen čistě přejměnované NSB, ale došlo tam i k nějaké majetkové transformaci, kdy jiní dopravci (GoAhead např.) získali nějaký majetek po NSB. Představme si ten povyk u nás, kdyby ČD musely předat 2 pendolina Arrivě a 2 Jančurovi 😉
Díky za Váš insight
Nevěděl byste prosím jak mají vyřešeno promrzání vs. rozvod vody? To mají extra dobře zatepleno? Nebo mají nějaký předimenzovaný předehřívač poháněný elektrikou?
Rozvůdeček vodičky by Vás zajímal? No vida, a já myslel, že stěží rozeznáte, kterak jezdící krabička je vláček a kterak autobusek. Děláte pokroky!
Čekal bych od Vás něco víc k věci… když se zovete tím slavným přízviskem Abrahám.
A když se odkazujete původem na svébytnou brněnskou čtvrt na západě Brna
no, tvrdit že bastr…je statl…ja nevim…ale o nic víc než třeba slapanice
OT:
Nejsu brňák. Tož jestli Brno-Bystrc není Brno, tak jaká jsou kritéria?
Např. Kaménka je nebo není Brno?
http://www.pruvodcebrnem.cz/kamenna-kolonie
Kolik je vážně ekologická stopa na sedacku/lehátko? Ale započtení vše a ne jen něco jak to zelení fanatici rádi dělají? Ono kolikrát to letadlo je daleko ekologičtější než vlak nebo bus. Tak jako u idelitove tašky vs. papírové. V konečném důsledku se zjistilo že papírové tašky mají daleko větší ekologickou stopu než igelitové…
Tak to je hodně moc nepovedená analogie.
Vlak trasu projede a spotřebuje elektřinu. Letadlo propálí kerosin. Nevidím, kde se co z paliva „znovu používá“ jako se snažíte naznačit u papírových/plastových tašek.
Spíše šlo nejspíše o to, že ekologové poukazují na igelitové tašky jako na neekologické. Jenže jde o povrchní pohled. Nezapočítává se třeba ekologická náročnost výroby tašky.
A tedy…
1. Jaká se bere u výpočtů obsazenost autobusu / letadla / vlaku? Letadlo pobere 150 lidí, autobus 50, vlak 600.
2. Vídám pseudoekologické vlaky ČD na naftu, které jedou prázdné. Jen s mašinfírou. Co je na tom ekologického?
Takové vlaky bych rozdělil na tři kategorie. Soupravové vlaky, které prázdné jet musí, jízdy proti směru poptávky, ale teoreticky pro cestující, a konečně vlaky, které nejsou ospravedlnitelné ani poptávkou po daném spojení, jako potřebou přepravit soupravu z A do B.
Schválně jsem to dohledal, zaujalo mne to. ČD začaly ukazovat „úsporu CO2 při jízdě vlakem“.
Vše se počítá z elektrického vlaku s kapacitou 500 osob a obsazeností 50 %. Tedy zjednodušeně řečeno vlakkilometr elektrické soupravy se vydělí 250 a to se bere jako norma pro výpočet.
Což jsou lži, kolik procent vlaků jezdí s 250+ cestujícími?
Já se nedivím, že mnozí zpochybňují ekologii, případně ekologický efekt vlaků, když se tu hází podobně nesmyslná čísla. Pro doplnění: U osobního auta se počítá s obsazeností 1,3. Tedy že na 3 auta jen s řidičem připadá jedno auto, kde je spolujezdec.
Takové vlaky jsou běžně k vidění na trati Praha-Beroun-Plzeň. Koukám na ně z lokomotivy každý den.
Pokud se bavime o dalkovych vlacich, kde se da vubec uvazovat o letadlu jako realne alternative, neprijde mi 250 lidi na vlak jako nijak nadnesenej odhad. Spis celkem konzervativni. A elektrika je u nich taky dominantni. Jina otazka jsou lokalni vlaky na kratke jizdy. Tam je to samozrejme jinak, ale taky tam bude rada tras, kde tech 250 lidi na spoj bude jeste malo i pri zapocitani toho, ze nutna, spis manipulacni spoje proti spicce budou skoro prazdne. Jo, jsou i takove, ktere si rikaji o nahradu autobusem, ale co nadelame, treba se to casem podari prosadit. Ne vsude je… Číst vice »
sukafon jezdí za 35l/100km. tedy když jim pojede 7lidi, co by jinak jely sami autem, tak je to už nastejno z hlediska CO2. to za prvé.
když vezmeme něco modernějšího, a většího, tak žralok to má myslím 100l/100km. tedy stačí 20lidi…co by jinak sami jely autem.
EC s iks vagony má spotřebu elektřiny cca za 35 kc/km. no, dnes s vyšší cenou…třeba za 80kc/km. takze taky v poho.
není méně ekologické dopravy nez jeden tydyt v jedné plechovce
A proto postavíme koleje do každé dědiny, aby nikdo nejel autem z Kuštátu do Boskovic.
Letadlo by mohlo být ekologičtější jen v případě, že bereme v úvahu ekologickou stopu zaměstnanců. Těch je na železniční osobokilometry podstatně víc (kvůli delší době jízdy). Jenže ti zaměstnanci by jinak pracovali jinde a třeba dělali něco ještě neekologičtějšího.
Dále může letadlo vycházet dobře na dlouhé lety, protože má jeden vzlet a jedno přistání na tisíce kilometrů.
Hranice, od které je letadlo relativně ekologické je hodně vysoká. Přesné číslo nevím.
Uz som to tu pod nejakym podobnym clankom prepocitaval https://zdopravy.cz/obb-dal-expanduje-s-nocnimi-vlaky-z-22-vozu-odstrani-sedacky-a-prestavi-je-na-lehatkove-93364/#comment-637553
(Plne obsadene) autobusy vychadzaju oproti nocnym vlakom velmi dobre (15-25g CO2/pax·km), za cenu ovela mensieho priestoru.
ten link je spravne takto
https://zdopravy.cz/obb-dal-expanduje-s-nocnimi-vlaky-z-22-vozu-odstrani-sedacky-a-prestavi-je-na-lehatkove-93364/?comments=1#comment-637553
A ked hovorime o ekologii ostatnych veci okrem prevadzky, lietadla, autobusy aj vlaky musia byt vyrobene, potrebuju nejaku infrastrukturu, udrzbu, zazemie, odstavne plochy…. Ak mate nejaky tip, ze v com by sa mohli nejako vyrazne lisit (a preco), rad sa na to zo zvedavosti pozriem. Napada ma niekolko velmi komplikovanych veci, ako napriklad ze co vsetko patri k letisku a teda treba zaratat do ekologickej stopy. Zeleznicna trat na letisko?
Ona je hlavně naprostá blbost přepočítávát to na emise CO2. Ale je to holt moderní trend a kdo není proti sodovkovému plynu, je ideologický diverzant.
Tak emisie CO2 vieme velmi jednoducho vycislit a pozname nasledky, ktore sposobuju. Ze existuju aj ine veci, ktore mozeme porovnavat? Ano, samozrejme, ale nenapada ma nic, kde by sa rozne sposoby dopravy tak vyrazne lisili ako prave v spotrebe energii/emisiach. Preto sa pytam, aby niekto navrhol v com mozu vlaky byt vyrazne neekologickejsie proti lietadlam, a mozeme sa o tom bavit. Argument, ze nieco je blbost, ma nepresvedcil.
Zkusil bych: – velmi náročná dopravní cesta (výroba oceli na kolejnice, mědi na trolej, ale i betonu na novostavby, v některých zemích i přeprava obrovského množství kameniva); Oproti tomu letadlo potřebuje jeden velký barák, kilometrovou ranvej a pak nějakou další plochu. – neefektivní využití vozidel – jeden vůz pojme dost málo lidí, pokud to nemá být sardinkárna (letadlo může být sardinkárna, protože se tam buď netráví zdaleka tolik času, jako v nočních vlacích, nebo se tím letí na takové vzdálenosti, na jaké použití vlaku nedává smysl nebo to ani nejde). A tohle množství železa je potřeba vyrobit a rozpohybovat. A… Číst vice »
Infrastruktura: to je ta komplikovana cast co som naznacil a k nijakym cislam sa mi dopatrat nepodarilo. Co vsetko sa rata do letiska? Je to len pristavacia draha, alebo je to aj vsetka infrastruktura okolo? Cesty a zeleznice ktore k tomu letisku vedu? Parkoviska? Letiska su obrovske komplexy stavieb, ktore zaberaju plochu porovnatelnu s desiatkami az stovkami kilometrov zeleznic, takze aj ked letiska vyzeraju jednoduchov a nenarocne, nemusi to tak byt. S narocnostou vystavby zeleznic suhlasim, ale tie tony oceli, medi aj betonu zdielaju nielen dialkovi nocni cestujuci, ale hlavne v okoli velkych miest aj obrovske pocty dochadzajucich do prace… Číst vice »
jo, jenže u toho letadla…ranvej má spíš 3km než jeden. nějak se na to letiště taky třeba dostat, kerosin vyrobit a dovezt, a tak podobně.
osobně bych to nechtěl nikdy pocitat.
Kerosin vyrobíte, když vyrábíte naftu do motoráku a propan do hořáku.
Ostatní skleníkové plyny se taky přepočítávají na ekvivalenty CO2.
pozor, musíte srovnávat srovnatelne. bus s lůžky vs. vlak s lůžky. ne vlak s lůžky vs. bus se sedačkama. to byste mohl provozovat noční honecker express
Vlak je na tom výrazně líp než letadlo. Poněkud překvalivé může být srovnání cesty napříč evropou osobním vozem a plně obsazeným letadlem.
Říkal jsem si, že až skončí koróna tak se projedu do Paříže a nové spojení z Vídně mi přijde určitě vhod.
Tyhle nightjety jsou perfektní, škoda jen, že nejezdí přes prahu třeba do berlína, nebo dál na západ. fakt škoda
Stačilo by za zapadni expres napojit vozy a v řezně norimberku přepojit …
To je pravda. Navíc, díky rychlosti našich tratí, by mohly vlaky vyjíždět v normální večerní časy a nemusely by nikde hodinu, dvě stát, aby zase v normální denní dobu dojely do cílové stanice 😀
Já zase lituji, že se ničím takovým nemohu svézt třeba do Rumunska, Bulharska či třeba Albánie. Ale v tomto směru se ničeho takového nedočkáme, bohužel.
A do té Albánie byste se chtěl dostat jak, prosím? tou jedinou dlouhodobě nevyužívanou vlečkou?
To já ani nevím, jaký je stav železnic v Albánii. Já jen psal o cílech, které pro mne vždy byly, jsou a budou turisticky přitažlivé.
To Rumunsko sa tu opakuje velmi casto. Z Budapesti existuje hned niekolko vlakov Rumunska:
1) Wien-Budapest-Sighisoara-Brasov-Bucuresti
2) Wien-Budapest-Timisoara-Craiova-Bucuresti
3) Wien-Budapest-Cluj Napoca
4) Budapest-Sibiu-Brasov-Bucuresti
5) Budapest-Cluj Napoca-Brasov
Vsetkym to trva dost dlho na to, aby sa clovek vyspal, pretoze v Rumunsku su vlaky fakt pomale. Na niektorych ide v Rumunsku aj restauracny vagon. Najhorsi je prestup Nyuagati-Keleti.
Děkuji, o vlacích z Pešti vím. Rumunsko je ještě přijatelné, Bulharsko už bohužel ne.
Já tam letos byl na horách s cestovkou autobusem. Zpáteční cesta cca 34 hodin, z toho 16 hodin na srbsko-maďarské hranici na 7 kilometrech při +40°C. Rád bych se tam podíval znovu, leteckou dopravu ale nepoužívám a tak se tam bohužel s přijatelnou cestou nepodívám.
Nemyslím si ani omylem, že by za komoušů bylo lépe, ale po přímých vlacích z Prahy do Brašova nebo do Sofie se my stýská :-))
Ja dufam, ze na juh sa zase bude dat vlakmi dostat potom, ako v Srbsku dokoncia obrovske prace na infrastrukture, ktore vsetky tieto spojenia v poslednych rokoch zastavili (Budapest-Beograd, Beograd-Sofia/Skopje/Thessaloniki). Jeden-dva prestupy na ceste, ktora trva cely den, mi problem nerobia.
z dětství si matné pamatuju cestu vlakem kamsi do bulharska. no, nevím, zda to byly dvě či tři noci…ale silenost…
v rumunsku se po vlaku poflakovali místní žebráci a jiná svoloc, bo to byl v rumunsku normální osobní vlak…aby to pustili do země. a rumunské pohraničníky jak sacovali kufry a na pasažéry mířili samopaly taky hned tak nezapomenu…
Tak to já žádné špatné zkušenosti nemám.
V Rumumnsku i Bulharsku jsme používali i místní spoje a bylo to v pohodě.
Cesta do Bulharska přes Rumunsko trvala 36 hodin. Tedy totéž, co nyní přes Srbsko autem nebo autobusem. Ale v lehátkovém voze a v naprosté pohodě.
Moc doufám, že se do obou zemí ještě podívám.
A k čemu by to bylo dobrý, pokud by to Prahou projíždělo někdy mezi 02:00 a 03:00?
Čili ve 23 hod. z Brna a to je dobrý!
A čd moloch nic , na větsinu vlaků Obb by mohl pripojovat svoje vozy z prahy , a nic … neplati na to režijka …
A co RJ?
Platí, jen se jmenuje FIP.
RJ má dvě nové linky:
RJ 1052/53 Bohumín-Břeclav(-Bratislava) (Ještě nejezdí)
Bohumín odj 2:51,Břeclav 4:52(-Bratislava kolem 6 hod) Ve slovenském JŘ není uveden. Zpět Břeclav odj: 0:30-Bohumín 2:32
RJ 1058/59 Ostrava Hl.n-Wien (Ještě nejezdí)
Ostrava Hl.n odj: 18:03-Wien Hbf 20:49 Pojede UT,ČT,NE
Zpět Wien odj: 6:39-Ostrava Hl.n 9:44 Pojede PO,ST,PA
Ty linky jsou z minulého roku
Uvedeny v JR sice byly, jenze nikdy nevyjely. Letos phledneme na platny jizdni rad trati 271 a vidime:
RJ1052/53 Bratislava – Bohumin (prijezd 2.32) bez jakychkoli omezeni provozu, A v Bohumine se pripoji k RJ1023 z Prahy do Przemysle (Bohumin prijezd 2.36)
Nocny Regiojet do Polska mal byt Bratislava/Praha-Bohumin-Warszawa/Przemysl s delenim a spajanim v Bohumine, ale nejako sa po nom zlahla zem. Naposledy pisal asi mesiac dozadu Rynek Kolejowy, ze spustia Praha-Przemysl v prvom stvrtroku 2022, a podla slovenskych neoficialnych sprav do Bratislavy nepojde vobec. Vie niekto nieco viacej?