Kolovratník se Správou železnic po kritice couvají od plánů na konzervaci. Pro zachování má stačit 300 vlaků za rok
Obce u tratí by měly být nově součástí řízení o konzervaci.
Nechat zakonzervovat málo využívanou trať by mělo být podstatně těžší, než si ještě před několika týdny plánovali poslanec ANO 2011 Martin Kolovratník a Správa železnic společně s ministerstvem dopravy.
Kolovratník na svých stránkách oznámil, že podá nový pozměňovací návrh týkající se konzervace dráhy. Podle původního návrhu mohla Správa železnic konzervovat trať v případě, že počet vlaků za rok nepřekročí 1500. Nově už Kolovratník mluví jen o třech stovkách za rok. Stalo se tak poté, co původní návrh silně kritizovala Asociace krajů, Svaz měst a obcí i řada poslancových kolegů z hnutí ANO 2011.
„Pokud by jejich počet (vlaků za rok, pozn. red.) klesl pod tři sta, pak by Správa železnic mohla začít uvažovat o zakonzervování takovéto tratě,“ napsal Kolovratník. Během několika měsíců Kolovratník už potřetí změnil názor na to, jaký je minimální počet vlaků pro udržení trati v provozuschopném stavu. V březnu železničním odborářům sdělil, že plánuje snížení limitu na tisíc vlaků ročně. Do uzávěrky textu v pátek večer návrh dosud do parlamentního systému pozměňovacích návrhů k zákonu o dráhách nepodal. Jak k původnímu plánu na tisíc vlaků ročně, tak ani na 300 vlaků.
Správa železnic se snížením limitu souhlasí
Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová uvedla, že snížení limitu s nimi Kolovratník konzultoval. S mírnější hranicí Správa železnic souhlasí. Kolovratník je členem správní rady Správy železnic. Správa železnic už dříve označila možnost konzervace dráhy za ochranu tratí.
Původní návrh Kolovratník předložil bez jakékoliv konzultace s kraji nebo obcemi, kterých by se plány na konzervaci dotkly. V materiálu chybí jakákoliv přesná kalkulace nákladů na údržbu a provoz nedostatečně využitých tratí, Správa železnic změnila během několika dní data o tom, kolik tyto tratě stojí. Neproběhlo ani žádné hodnocení dopadů této změny.
Plán počítal s tím, že by šlo z trati snést koleje, ale zachovat samotné drážní těleso. Na něm by podle představ mohla vyrůst například cyklostezka. To ale vyžaduje současně změnu územního plánu. Novinkou by měla být i možnost zapojení obcí do rozhodování o konzervaci. „Abychom tak posílili ochranu obcí, umožníme jim získat postavení účastníka řízení týkající se konzervace tratí,“ uvedl Kolovratník.
Kolovratníkův plán kopíruje dřívější pozměňovací návrh pirátského poslance Ondřeje Polanského. Ten předložil dvě verze: jedna rušící zcela možnost konzervace dráhy, druhá stanovující limit 300 vlaků ročně. „Věřím, že kolega Kolovratník to myslel dobře, ale kdyby byl návrh finančně prokalkulován dopředu a ministerstvo jej protáhlo standardním meziresortním kolečkem, asi by nedošlo k tomu, že minimální počet osobních vlaků bude během pár týdnů postupně klesat až na aktuálních 300,“ řekl Polanský.
Pro Kolovratníka nejde o první případ, kdy změnil se svým pozměňovacím návrhem názor. V lednu prosazoval změnu pro systém přidělování kapacity u takzvané přetížené dráhy, nakonec ho po kritice nákladních dopravců stáhl. „Byl jsem trošku radikální. S kolegy ze Správy železnic jsem vymyslel a podal řešení, které je legislativně možné, ale není správné. Toho si jsme vědomi,“ řekl tehdy Kolovratník.
Deník Zdopravy.cz téma konzervace lokálek otevřel v únoru. Všechny texty k této problematice si můžete přečíst zde.