Kapitán letu na jeden motor už není trestně stíhaný, případ řeší Úřad civilního letectví
Státní zástupce dospěl k názoru, že jednání kapitána nebylo v souladu s předpisy, ale současně nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu.
Kapitán společnosti Smartwings, který předloni v srpnu při letu ze Samosu do Prahy letěl téměř celou trasu kvůli poruše na jeden motor a porušil řadu bezpečnostních předpisů, již není trestně stíhán pro obecné ohrožení. Na dotaz deníku Zdopravy.cz to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Trestní stíhání zahájila policie letos na konci června, téměř dva roky po samotné události. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) upozornil na celkem 21 pochybení kapitána. „Státní zástupce dospěl k závěru, že je namístě usnesení policejního orgánu zrušit a věc odevzdat Úřadu pro civilní letectví k projednání přestupku, neboť ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu, ale jednání by mohlo být přestupkem podle zákona o civilním letectví,“ uvedl Cimbala. Stalo se tak poté, co kapitán podal stížnost na své trestní stíhání.
Podle Cimbaly se státní zástupce případem a jeho okolnostmi detailně zabýval. „Byť dospěl k závěru, že jednání obviněného nebylo zcela konformní s předpisy a závaznými metodickými příručkami, kterými se má nebo musí pilot v tomto konkrétním případě řídit, tak již neshledal, že by jednání obviněného ve svém souhrnu naplňovalo skutkovou podstatu uvedeného trestného činu, či jiného trestného činu,“ dodal Cimbala.
Zproštění i díky znaleckému posudku. Letadlo bylo ovladatelné
Státní zástupce zproštění obvinění vysvětluje i znaleckým posudkem. „Ze znaleckého posudku vyplynulo, že letadlo bylo s jedním funkčním motorem ovladatelné, byť s určitými omezeními. Z nashromážděných důkazů naopak nevyplynulo, že by obviněný neměl letadlo pod svou kontrolou, proto ve věci nelze mluvit o ‚živelném průběhu‘ (průběh částečně, nebo zcela nezávislý na vlivu obviněného). Byť zde bylo přítomno určité riziko, že by taková situace mohla nastat, tak se její vznik pohybuje pouze v neurčité hypotetické úrovni přiblížené slovním spojením ‚co by bylo, kdyby‘. V tomto konkrétním případě bližší, reálnější hrozba vzniku situace, která by již skutkovou podstatu uvedeného trestného činu naplnila, nebyla zjištěna, nenastala,“ dodal Cimbala.
Podle státního zástupce je „[…] nepochybně žádoucí, aby byly na osoby pilotů kladeny zvýšené požadavky co do profesionality a dodržování předepsaných postupů. Skutečnost, že došlo k jejich několikanásobnému (a z pohledu expertů na leteckou dopravu snad i podstatnému) porušení, však nemůže suplovat absenci obecného nebezpečí, které není možné presumovat pouze s odkazem na povahu letecké dopravy a možnost vzniku velmi nebezpečných situací. Lze souhlasit, že pravidla jsou detailně a striktně nastavená proto, aby reflektovala skutečnost, že v letecké dopravě může dojít k nedozírným škodám a ztrátám na životech, z tohoto však nelze automaticky dovozovat, že každý postup v rozporu s nimi konstituuje reálné a bezprostřední ohrožení. Vždy, a letecká doprava v tomto ohledu není výjimkou, je nutné vzít v úvahu konkrétní okolnosti případu a tyto pak zhodnotit ve světle závěrů nauky a rozhodovací praxe,“ uvedl Cimbala.
Letoun společnosti Smartwings letěl 22. srpna 2019 z řeckého ostrova Samos do Prahy. Letadlu přestal během letu nad Egejským mořem fungovat levý motor, který se posádce nepodařilo znovu nastartovat. Stroj pak pokračoval v nižší letové hladině až do Prahy. Na palubě bylo 170 lidí.
ÚZPLN už dříve dospěl k závěru, že rozhodnutím letět téměř celou trasu kvůli závadě na levém motoru dál bez nouzového přistání opakovaně chyboval kapitán letadla. V závěrečné zprávě ÚZPLN upozornil na celkem 21 pochybení kapitána letadla, který po tomto incidentu přišel o post šéfpilota aerolinky. „Ignoroval oprávněný požadavek F/O (druhý pilot, pozn. redakce) na urychlené snížení letové hladiny z důvodu klesající rychlosti letounu po vysazení pohonné jednotky, a ve výsledku tak zapříčinil gradování stresu v posádce,“ uvádí mimo jiné zpráva.
V seznamu pochybení je například také zatajení technického problému řízením letového provozu v řadě zemí. Velitel letadla prý navíc do svého rozhodnutí doletět až do Prahy nezapočítal nepředvídatelné okolnosti a případnou nutnost doletět na jiné letiště.