Železnice

Jihočeši chtějí zvýšit výkony železnice o čtvrtinu, zavedou S-Bahn a nové spěšné vlaky

Jednotka Regiopanter pro provoz na elektrifikovaných regionálních tratích. Foto: Jan Sůra
Jednotka Regiopanter pro provoz na elektrifikovaných regionálních tratích. Foto: Jan Sůra

Jihočeský kraj se jako jeden z mála pustil do soutěží na zajištění železniční dopravní obslužnosti. Po motorové trakci  vypsal i sedmimiliardovou soutěž na zajištění obslužnosti v trakci elektrické. Ze zadávací dokumentace přitom vyplývá výrazné zahuštění jízdních řádů oproti současnosti. „Celkově předpokládáme navýšení výkonů železniční dopravy zhruba o 25 procent,“ říká poradce hejtmanky pro dopravu Ivan Študlar.

V plánu je mimo jiné zavedení severo-jižního spojení Dívčice – Borovany přes České Budějovice, pro které krajská organizace Jikord používá pracovní název S-Bahn. Do soutěže na elektrickou trakci spadla i trať České Velenice – Veselí nad Lužnicí, kde troleje zatím chybějí. Kraj ale předpokládá, že na elektrifikaci dojde do roku 2025, tedy během trvání patnáctileté smlouvy s vítězným dopravcem. Správě železniční dopravní cesty už pozitivně vyšlo ekonomické zhodnocení investice. Dopravce pak bude muset přejít na elektrické vlaky. V zadávací dokumentaci je i přímý spoj České Velenice – Veselí nad Lužnicí – Tábor, který dnes neexistuje. Půjde o kombinaci osobních a spěšných vlaků, které mají mimo jiné svážet lidi do Tábora k Jižnímu expresu. Osobní vlaky v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí pojedou ve špičkách pracovních dní každou hodinu, v prokladu s rychlíky budou mít větší města na trase vlak až každou půl hodinu.

Více přímých vlaků kraj požaduje i na relaci České Budějovice – Jindřichův Hradec, kde dnes jezdí jeden pár spěšných vlaků. Nově by měly jezdit v taktu a doplňovat brněnské rychlíky. Podobně se má zahustit takt na opačné straně od Budějovic směrem do Strakonic. I zde kraj počítá se zavedením spěšných vlaků jako doplňku k rychlíkům.
V soutěži na elektrickou trakci je i relace ČB – Písek, kterou dnes obsluhují motoráky. Už je ale schválená elektrifikace až do centra Písku, krajem objednané spěšné vlaky se zde budou doplňovat s rychlíky ministerstva dopravy a osobáky výše zmíněného S-Bahnu. Více vlaků se objeví i na lince České Budějovice – Vyšší Brod/Lipno nad Vltavou na lipenské dráze.

Kraj striktně nepožaduje nové vlaky, chce ale, aby provoz do tří let od počátku (prosinec 2019) z 80 procent zajišťovaly vlaky nové nebo vyrobené po roce 2001, na kterých bude provedena modernizace interiéru, pokud nebudou vyhovující. Zbylých 20 procent pak může být starších.

Kraj tak dává dopravcům přechodné tříleté období na zajištění moderních vlaků a modernizaci vozového parku. Předpokládá přitom, že využije státní dotace z úvěru od Evropské investiční banky. Do uvedených 80 procent se nezapočítávají výkony na trati Rybník – Lipno nad Vltavou, kde postačují zmodernizované vozy (zejména vzhledem k sezónnosti dopravy, kterou využívají vodáci a turisté v letních měsících) a relace Tábor – České Velenice, kde se nelze spoléhat na dokončení elektrizace v předpokládaných termínech. Kraji tam proto postačí pouze rekonstruované soupravy.

Kraj požaduje na všech spojích v elektrické trakci průvodčí/vlakvedoucí. Základní požadovaná kapacita souprav je alespoň 126 pevných míst k sezení, 15 sklopných míst pro kočárky či osoby se zdravotním postižením. Na relaci České Velenice – Tábor alespoň 85 pevných sedadel a 15 sklopných míst k sezení. Soupravy musí být schopny rovněž poskytnout prostor pro 15 jízdních kol. Vyšší kapacita je požadována v letním období na relacích České Velenice – Tábor (180 pevných míst k sezení + 15 sklopných sedadel a 60 jízdních kol), České Budějovice – Lipno nad Vltavou (140 míst k sezení + 15 sklopných sedadel a 45 jízdních kol), na spěšných vlacích České Budějovice – Summerau (-Linz) 180 míst k sezení + 15 sklopných sedadel a 15 jízdních kol.

 

31 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Pro stěžovatele: Když JČ kraj spoje ruší, nadáváte. Když je chce (navíc masivně) přidávat, nadáváte taky. Tak co vlastně chcete? 😀

    • To je ten problém, že sice víme co chceme, ale nevěříme. Rušení bylo reálné, provedené. Zatímco toto jsou jen sliby.

  • Můžou si dělat co chcou, ale nevím proč to sakra nazvali S-BAHN.

    • V Planu dopravni obsluznosti pro Jihocesky kraj meli byt vlakove linky oznaceny pismenem C a cislici, napr. C1, C2, C3 atd. Autobusove linky pak trojmistnou ciselnou radou. A samozrejme z toho jaksi seslo. Vyjimkou je jedina autobusova linka a to linka 320170, ktere je na vozech a jizdnich radech oznacena cislem 170. Jedna se o byvalou linku MHD CB c. 4 Budejce – Hluboka. Myslim, ze ten S-bahn je jen pracovni nazev…

      • Jo to beru, ale mně se nelíbí ta němčina, mohli to nazvat třeba trasa S nebo trať S

    • Protože Študlar je bývalý nádražák.

      Bude to masakr, už teď nasazují ČD na osobák z Strakonic do ČB 2 Plzeňský tramvaje, aby se to tam vešlo.

      Tady na jihu se cestující holt musí přizpůsobovat papaláškým manýrům. Oni jezdí služebními auty mimo dopravní špišku a proto to tak vypadá!

      I mne naučili pořídit si auto, protože jízdní řád ořezali, přípoje mizerný nebo zrušený.

      A následek – lidi jezdí auty, nemají kde parkovat, město řve, že lidi parkují, kde se dá, že je město ucpaný atd.

    • Jedná se jen o pracovní název, jak je v článku uvedeno. Konečný název produktu může být odlišný na základě jednání dopravce a objednatele.

  • Hlavním důvodem této snahy bude, tak jako v případě šumavských lokálek, přihrát někomu za nějakou tu krabici s vínem dobrý kšeft.
    Jako jihočech se za úředníky a politiky kraje stydím a nevěřím jim ani trochu…proč také…

    • Někomu? Proč by to měl být někdo jiný, než opět ČSAD Jihotrans?

  • Budějovičtí géniové konečně zjistili, že desítky tisíc lidí denně dojíždějí autem do práce, do škol, obchodů a na úřady ?

  • Víte někdo, jestli je spočítané plánované navýšení přepravní kapacity vozidly a intervaly vůči generálce úseku ČB – HD předem., kde se nepočítá se zdvojkolejněním ani v úseku ČB – Strakonice? Díky

  • Jeden průšvih nestáčí. Budeme hned dál pokračovat v zadavani 15 letych smluv.
    Na tratích bez ls, etcs, pzb. Uvodni nehoda nestacila. Státní tarif zatím nevidím. Budou jako na Vysočině jezdit dieselem pod dráty nebo ne.

  • Dokud to nepojede, neuverim. To uz tady bylo nekolikrat. A taky ten „S-bahn“ mohl jet v trase Divcice – Nove Hrady 😀. Tata bydli v Divcicich, mama v Jilovicich, takze budu muset prestoupit bud v Budejcich nebo v Borovanech pockat na dalsi vlak ve smeru na Velenice, kazdopadne kazde posileni je jen dobre, kort tady dole na Jihu.

  • Že to, hoši, trvalo. Zajímavé, že by zabralo těch více než obyčejně stížností na tristní stav veřejné dopravy, které ouřadové dostávají? Titíž lidé, kteří nyní plánují nárůst železnice, prý o 25% ji předtím suverénně okleštili. Zhruba o stejný podíl! Za docenta „rušiče“ Žemly. Muselo se počkat, až nebude? Lidé si na veřejnou dopravu odvykli, nyní tedy nastane problém, jak je dostávat zpět. I když se situace změnila, na magistrátech nyní sedí relativně rozumní lidé, kteří zavádí parkovací, pěší zóny, omezují přebujelý automobilismus alespoň někde, slušně podporují městskou veřejnou dopravu. Zácpy aut vznikají i tam, kde by je před pár lety nikdo nečekal, tak se třeba za 2-3 roky provozu nových linek naplní a prapodivným experimentům „typu vlaku na zkoušku do Zlivi (Borovan, či kam všude), ovšem na CELÝCH 14 dní – běda jak to nebude jezdit plné, nebo to zase zrušíme“ snad definitivně odzvonilo.
    Smyslu důmyslné odvykací kůry vůči veřejné dopravě aplikované na Jihočechy v minulých desetiletích nerozumím nadále. A vzhledem k zmiňovaným lidem regulujícím krajskou dopravu velice předčasno být optimistou.

    • Me hejtmanka Stranska odpovedla mailem, ze pripravuji, cituji „dopravni model Jihoceskeho kraje“ a ze tento tyden se bude kraj na JIKORDu resit cetnost spojeni, jak u vlakove, tak autobusove dopravy. Tak jsem moc zvedav, jaky dopravni model nam mily Jikord predstavi.
      Mimochodem uz i Plzenaci vytvari optimalizaci verejne dopravy v kraji:
      průběhu I. pololetí 2018 měly obce možnost připomínkovat jízdní řády, které budou platné po roce 2020. Jízdní řády vycházejí z několika principů:

      Páteřní systém veřejné dopravy je železniční doprava
      Nové autobusové jízdní řády ve větší míře navazují na železniční dopravu. Vlaky jezdí již několik let po většinu dne v pravidelném intervalu. Bylo tedy možné sestavit a navrhnout nové autobusové jízdní řády tak, aby tento interval pokud možno respektovaly a cestující tak měli možnost přestupu na vlaky jako na vyšší a kapacitní systém veřejné dopravy. Po zavedení nového dopravního řešení bude možné využívat spoje více dopravců, na jeden jízdní doklad. Souběh autobusové a drážní dopravy snižuje efektivitu obou druhů veřejné dopravy, neboť nabízí cestujícím prakticky jedno spojení ve stejné časové poloze dvěma různými druhy dopravy.

      Zavedení páteřních a obslužných linek
      Dnes jezdí často několik souběžných linek, většinou s minimálním vytížením, do jedné spádové obce. Tento způsob je neefektivní a drahý. Nově budou obslužné linky navazovat na páteřní linky. Na obslužné linky budou také nasazeny menší autobusy, které pomohou snížit náklady na veřejnou dopravu.

      Snížení počtu vozidel
      Předchozí princip pomáhá i snížení počtu vozidel v oběhu a počtu řidičů, kterých je kritický nedostatek. Snížení počtu vozidel pomáhá zároveň snižovat náklady na dopravní obslužnost.

      Rušení nevyužitých spojů
      Spoje, které vozí méně než jednoho člověka, jsou zrušeny, případně převedeny na spoje na zavolání. Spoj na zavolání si budou moci cestující objednat přes telefon na krajský dispečink, webový formulář či u řidiče. Číslo naleznou mj. na jízdním řádu. Naopak páteřní trasy jsou posíleny.

      Jízdní řády byly rovněž vyvěšeny na webu organizátora, řada obcí je dala k dispozici občanům. Každé připomínce jsme se věnovali individuálně, většina připomínek byla zpracována. Několikrát jsme vyjížděli za jednáním s obcemi. Většina jízdních řádů byla navíc obcemi a školami připomínkována již v minulých letech, nyní se pouze dolaďovaly drobnosti. Jízdní řády se následně budou ještě mírně upravovat (úprava návazností na drážní dopravu, úpravy dle změn ve školní výuce, výstavba nových zastávek atp.) a měly by začít platit od 15. prosince 2019.
      Zdroj – POVED (Plzensky organizator verejne dopravy): http://www.poved.cz/cz/autobusove-linky-po-roce-2020/

      • Jako pouhá dílčí část teorie je to sice hezké, ale týká se to v podstatě výhradně dopravy pro místní obyvatele, tedy VHD v pracovní dny – nikde se tam nedovídáme, zda vůbec a jaký má kraj zájem řešit i dopravu pro (m.j. i „dokrajský“) cestovní ruch a turisticko-výletnickou dopravu místních i přijíždějících cestujících, tedy i o slušnou víkendovou dopravu plošně obsluhující alespoň oblasti pro „výletníky“ významnější (jichž je nemálo téměř všude v ČR). A nenacházím tam také ani slovo o řešení vzájemných vazeb dopravy na hranicích kraje tak, aby se přes ně bylo vůbec možno dostat jinak než málokde zastavujícími dálkovými spoji.

        • Přesně tak, po druhém pročtení slibu jsem pochopil, že je to opět jen výkřik, rychlá (nějaká) reakce, zřejmě na sprdunk od politického vedení kraje. Dozvěděl jsem se, že jednání předcházející vydání slibu bylo prý velice zajímavé, zřejmě se tak nějak kolektívně ulekli, když do toho začali strkat nosy pánové od kobližných (!). Distanc od Žemličkovských „konceptů“ úplně chybí. Leč nesouhlasím s Vámi – kapacitní víkendovou dopravu mají, dokonce „nesocialistickou/neodborně neodborářskou“ alespoň na Šumavu a i ze Šumavy, jak se přesvědčujeme:):)

    • „Titíž lidé, kteří nyní plánují nárůst železnice, prý o 25% ji předtím suverénně okleštili.“
      Přesně o tom se Jihočeský kraj a JIKORD zjevně poučil „u Jeřábků“ v kraji Ústeckém …
      A pokud jde o těch 25 %, to je opět dobrá kamufláž, protože 25 % třeba ze sta je sice 25, ale například z dvaceti je to už jen 5 (vždyť právě proto procenty tak rádi mátli nepozornou veřejnost už „bolševici“) – takže se už předem hrozím toho, jak v Jč. kraji dopadne po realizaci těch Študlarových vizí víkendová doprava, když má ty „velkolepé“ plány na hodinové takty v pracovní dny (které samy o sobě spotřebují víc než deklarovaných 25 % nárůstu výkonů), ale přitom má na to vše jen 25 % nárůstu celého dosavadního objemu výkonů železniční dopravy: na rychlíkových tratích asi o víkendech zbudou jen vlaky objednávané MD ČR …

      • Ja cetl, myslim, ze to byl rozhovor se Zahradnikem na idnes, ze se zameri na spoje jezdici o pracovni dny, tak aby bylo mozno cestovat i v prubehu celeho dne a ne jen ve spickach, nebot rada obci ma spojeni jen ve vsedni dny rano a odpoledne. O vikendech tam nepadlo ani slovo…

  • JČ kraj má poměrně dost rekonstruovaných tratí (ČB – ČV, ČB – Lipno, ČB – HD, prakticky ČB – Tábor), ale i ostatní trati nejsou svými parametry k zahození: ČV – Veselí, ČB – Strakonice/Březnice… bohužel nabídka spojení tomu absolutně neodpovídá. Chápu, nejsou zde žádná velká sídla, ale na většině těchto tratí se jezdí i 100 km/h a jsou elektrifikované… který kraj to má.

    • Který kraj to má? Středočeský. Tam je navíc o mnoho více dojíždějících a pravidelných cestujících. Až se začnou zavádět do dvou-tří let kratší intervaly, bude nedostatek slonů. Už dnes je nedostatek slonů.

      • A zdaleka ne jen Středočeský – i když tam je to asi nejvýraznější (a na mnohem hustší síti tratí) …

  • Jako plány pěkný, doufám, že to dopadne dobře. Akorát mám dvě obecné obavy na celostátní úrovni:

    1. Jak budou probíhat nové elektrizace tratí, když budou na 15 let vysoutěžené v nezávislé trakci. Je na to myšleno smlouvou i v případech, kde dnes není elektrizace schválená? Nebo se bude elektrizovat 1x za 15 let?

    2. Co s vlaky, kterým je dnes 20 let? Tyto vlaky na přelomu tisíciletí začaly modernizovat českou železnici a za chvíli budu drahám na obtíž, přitom jsou v polovině plánované životnosti. Do této kategorie už lze pomalu zařadit i první CityElefanty.

    • Těch souprava, který je dnes 20 let zrovna moc není, takže to není problém. A co se týče CityElefantů, tak tam je problém přesně opačný, je jich nedostatek.

    • Samozřejmě se bude elektrifikovat. Mimochodem, SP Veselí nad Lužnicí – České Velenice velmi podpořil ŽESNAD.CZ a dopředu říkám pro všechny udivené, že víme, proč jsme to udělali.

      • Pokud chtějí tunel u u Budějovic, tak drátům přes Třeboň moc nevěřím.

      • „Samozřejmě se bude elektrifikovat.“
        Jistě -ale jde o to, kdy to bude: elektrizace té trati měla samozřejmě smysl už dávno (a ten se ovšem postupně spíše vytrácel) – dokonce bylo určitě smysluplnější elektrizovat ji dřív než tu českobudějovickou …
        Jak velký význam by ta trať měla po elektrizaci pro nákladní dopravu, o tom nechci spekulovat (pro tranzit asi velký ne), ale samozřejmě by pak tudy mohlo opět vzniknout i dost rychlé spojení Prahy s Vídní v osobní dopravě – bohužel jen s tou smůlou nepříliš vhodného ukončení ve Vídni na FJBf …

      • Velmi podpořil ŽESNAD? Co ho k tomu vedlo? Vidí v trati přes Velenice alternativu ke koridoru přes Českou Třebovou pro náklady do Rakouska (a dál)?

        • Možná – ale ještě dlouho jen teoreticky, protože mezi Prahou a Benešovem u Prahy mnoho nákladní dopravy v současné situaci stejně neprojede, a do doby výluk v úseku Brno – Blansko elektrizace v jižních Čechách stejně hotová nebude. Byla by to možná spíše alternativa pro trať přes Horní Dvořiště, ale že by právě na to přistoupili Rakušané, to si nemyslím.

        • Ano, za předpokladu plánovaných investic v Rakousku.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora