Glosa: Babiš na letišti prezentoval propadák jako velký úspěch
Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová tento týden uspořádali na pražském letišti tiskovou konferenci, aby představili velké rozvojové plány letiště.
Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová tento týden uspořádali na pražském letišti tiskovou konferenci, aby představili velké rozvojové plány letiště. Ty obnášejí především zbudování paralelní ranveje a značné rozšíření Terminálu 2. Stát jako akcionář tyto plány schválil a díky premiérovi už víme, kdy se naplní. Stavět se začne v roce 2025 a hotovo bude v roce 2028. Ve stejném roce k letištním terminálům dorazí i první vlak s cestujícími. Premiér plány prezentoval jako velký triumf své vlády.
Je to ale přesně naopak. Jde o ukázku toho, že pokud jde o letiště, tato vláda vede stejně plané řeči jako všechny předchozí. Babiš má vedení letiště pod palcem už déle než pět let, minimálně po stejnou dobu se mluví o tom, že letiště funguje na hraně svých možností. Dnes už nestíhá. Jak je vůbec možné, že za pět let se u výše zmíněných projektů neudělalo vůbec nic, kapacita se látala jen dílčími úpravami, například bezpečnostních kontrol? Proč se ranvej dávno nestaví? A proč se dalších pět let stavět nebude?
Vedení letiště velmi riskuje, že se nebude stavět nikdy. Shrňme si fakta. Letiště získalo klíčový souhlas k ranveji v procesu EIA v říjnu 2011 po dlouhém a složitém procesu; stalo se tak až na druhý pokus. Tehdy se počítalo s tím, že nová ranvej začne sloužit letadlům v roce 2014 či 2015. A bude stát devět miliard. Nynější vedení se zmohlo akorát na to, že nechalo souhlasné stanovisko EIA koncem roku 2016 prodloužit o dalších pět let.
Ani prodloužení přitom není samozřejmé, ministerstvo životního prostředí několik měsíců zkoumalo, zda se nezměnily podmínky. Nyní stanovisko platí do října 2021. Co bude pak, není jisté. Po prodloužení stanoviska začátkem roku 2017 už toto vedení letiště mluvilo o zahájení stavby ranveje v roce 2022. Nyní je to tedy rok 2025. Čím déle se ale jakákoliv velká infrastrukturní stavba odkládá, tím je v dnešní Evropě těžší ji dovést k poklepání základního kamene. A také zdražuje, dnes už se u ranveje mluví o nákladech 15 miliard.
Háčků kolem ranveje je přitom víc. Dokumentace EIA například mluví o maximální kapacitě 21 milionů cestujících. Vedení letiště ale až o 30 milionech za rok. Bude se dělat nová EIA?
Na závěr lze říci, že Babišova vláda neudělala pro rozvoj letiště mnoho, ba spíše to vypadá, že prohospodařila přípravu, kterou zdědila. Letiště jí slouží jen jako automaticky fungující kasička na dividendy, o které se každý rok ministerstvo financí vehementně hlásí. Díky konjunktuře, na kterou nemá vláda vliv, to zatím funguje. Ministerstvo financí zároveň tento týden přišlo s oznámením, že letiště si mnohamiliardové investice zaplatí ze svých zdrojů. Skutečně? Zní to trochu jako chucpe.
Stejně jako je chucpe prezentovat stále stejné plány jako horkou novinku. Stejné řeči ze stejných úst jen s mnohem bližšími termíny jsme si vyslechli například i v dubnu 2017, kdy letiště slavilo 80 let od vypravení první linky.