Dokument: Odpovědi ministra dopravy na interpelaci ve věci demolice drážních objektů
Podle Správy železnic neznamená zpracování rozpočtu na demolici, že se bude objekt skutečně bourat.
Poslanec Jan Farský interpeloval v závěru roku ministra dopravy Karla Havlíčka ve věci demolice drážních objektů, které plánuje Správa železnic. Vzhledem k tomu, jak toto téma čtenáře zaujalo, rozhodli jsme se pro zveřejnění kompletní odpovědi ministra dopravy.
Proč se Správa železnic (SŽ) rozhodla budovy zdemolovat a nevyužila jiných možností, jak s budovami naložit?
Uvedený seznam budov určených k demolici obsahuje celkem 67 položek, z toho u 18 je již vydáno stanovisko o postradatelnosti a demoliční výměr. V ostatních případech je demolice zvažována a připravována, definitivní rozhodnutí však dosud nebylo vydáno. Zároveň jsou na základě zájmu třetích osob aktuálně přehodnocovány 3 objekty.
Položkový seznam objektů určených k demolici vznikal v průběhu roku 2020 na základě vyhodnocení Oblastním ředitelstvím Hradec Králové Správy železnic, státní organice. Na tento seznam jsou umisťovány objekty, které již a) pozbyly svoji využitelnost ve smyslu potřeb železniční dopravy, a b) zároveň se může jednat o objekty, které jsou bez dalších nezbytných úprav dopravních technologií (snížení traťové rychlosti v jejich okolí) a výrazného zlepšení stavebně technického stavu nepřevoditelné na třetí osoby z důvodu povinnosti Správy železnic zajistit bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy.
Správa železnic v rámci uvedeného seznamu nadále vyhodnocuje vhodná řešení dalšího nakládání s uvedenými objekty. Současně se Správa železnic, státní organizace připravuje na případ, kdy by přistoupila k demolici těchto objektů. Výčet majetku je pak nadále hodnocen a posuzován, kdy jej tak nelze považovat za uzavřený. Na druhou stranu, jak bylo naznačeno, ve vazbě na provedené, viz výše, Ize uvést, že jde o majetek, který je pro potřeby dráhy a jejího provozu zbytný a bez dalších investic je obecně neužitelný a ani třetími osobami nevyužitelný. V rámci úvah o dalším nakládání pak v situaci, kdy objekt vyžaduje podstatnější investice, nelze uvažovat o opravě objektu a následném převodu, takový postup by byl z hlediska státní organizace, co do její povinnosti hospodárného nakládání se státními prostředky, neobhajitelný. Zde je nutno sledovat cíl a účel, za kterým byla Správa železnic, státní organizace zřízena. Finální rozhodnutí o demolici jednotlivých objektů tak dosud nebylo učiněno, byt‘ se jedná o předpokládanou variantu.
Demolicí drážních budov bude nucena SŽ vynaložit vysoké náklady. Proč SŽ budovy raději neprodá nebo nepřevede bezúplatně na spolky, neziskové organizace a jiné právnické osoby, které můžou využít budovy ke svojí činnosti?
Správa železnic, státní organizace vyhodnocuje nepotřebnost a způsob dalšího naložení s objektem pro každý případ individuálně, a to také v souladu s materiálem Ministerstva dopravy pod názvem ,,Koncepce při nakládání s nemovitostmi osobních nádraží“. Většinou se jedná o objekty v nevyhovujícím stavebně technickém stavu včetně připojení na inženýrské sítě a zajištění přístupové cesty. Stavby jsou evidovány, jako stavby pro dopravu a nejsou určeny k bydlení, současně jsou vzhledem ke své odlehlosti často terčem nežádoucích sociálních jevů (vandalismus apod.). Rekonstrukce objektu pro trvalé bydlení nebo rekreaci je z prostředků pro zajištění provozuschopnosti dráhy nepřípustná dle pravidel pro financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.
Současně jsou zjištěny další důvody nevhodnosti takové změny užívání objektu s ohledem na zajištění zájmů provozování dráhy:
a) Nelze prodat objekt na tratích, kde se připravuje jejich modernizace, rozšíření nebo elektrizace a objekt by mohl být v kolizi s budoucím prostorovým uspořádáním dopravní cesty.
b) Dále je to na místech v blízkosti přejezdů. Existující objekt, oplocení nebo výsadba u něho omezuje zásadním způsobem rozhledové poměry, a tak může být důvodem nežádoucího snížení trat’ové rychlosti z důvodu zajištění bezpečnosti železniční i silniční dopravy. Dnes přibývá případů, kdy se občané domáhají na provozovateli dráhy zajištění rozhledu i na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací s odvoláním na odst. 1 paragrafu 28 Zákona o silničním provozu. V souvislosti povinností Správy železnic, státní organizace zvyšovat bezpečnost na železničních přejezdech je nezbytné zmínit novelu (od 1. 7. 2020) ČSN 73 6380 čl. 7.3.4 k odstraňování překážek z rozhledových polí i na přejezdech s přejezdovým zabezpečovacím zařízením.
c) Dalším problémem objektů u přejezdu je vjezd a vstup do objektu přímo z nebezpečného pásma přejezdu. Zde je odstranění objektu a souvisejícího oplocení a porostu jediným možným řešením.
d) Nevhodné k prodeji jsou také objekty umístěné v kolejišti, jeho těsném okolí (v blízkosti průjezdného průřezu) neboumístěné na jiné součásti dráhy (např. na železničním náspu) – jde o naprostou většinu z vymezených objektů. Tyto objekty budované pro potřeby dráhy mají přístup pouze kolejištěm nebo i vstup pouze z kolejiště a v případě prodeje třetí osobě by bylo velice komplikované (pokud by to vůbec bylo možné) zajistit bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Z pohledu státní organizace a rizik drážního provozu se tak některá často zmiňovaná možná řešení využití objektů (např. využití technicky nevhodných a neuzpůsobených objektů pro účely využití např. spolky mládeže), jeví jako hazardující s životem a zdravím v situaci, kdy jednoduše některé činnosti Ize v obvodu a ochranném pásnu dráhy realizovat, pro nebezpečí ohrožení provozem dráhy, pouze za výjimečných podmínek, pokud vůbec. Cílem řešení naložení s jednotlivými objekty pak nepochybně není a nesmí být zvyšovat riziko jak pro provoz dráhy, tak pro veřejnost.
V případě objektů, které jsou převoditelné na třetí osoby se zohledněním potřeb provozování dráhy, se pak Správa železnic řídí kapitolou 4.14 Koncepce při nakládání s nemovitostmi osobních nádraží, vydané Ministerstvem dopravy. Pro nakládání s nepotřebnými nemovitostmi je v této koncepci uveden následující postup:
l. nabídka organizačním složkám státu, jiným státním organizacím a státním podnikům kpřevzetí majetku do jejich příslušnosti či práva hospodařit (zveřejněním na internetovém ,,Portálu veřejné správy“, dle parafrafu 17c zákona č. 77/1997 sb., o státním podniku).
Demolicí drážních budov bude nucena SŽ vynaložit vysoké náklady. Proč SŽ budovy raději neprodá nebo nepřevede bezúplatně na spolky, neziskové organizace a jiné právnické osoby, které můžou využít budovy ke svojí činnosti?
2. Nabídka majetku zpravidla k přímému prodeji, případně k bezúplatnému převodu vlastnického práva územním samosprávným celkům – podléhá souhlasu vlády ČR. Bezúplatně Ize, dle tohoto bodu, převést předmětný majetek pouze ve veřejném zájmu, za který bude uvažována činnost, jež bude určitým subjektem vykonávána bez očekávání zisku a pro uspokojení potřeb neohraničené skupiny osob, přičemž budoucí smluvní vztah bude obsahovat omezující podmínky v možnosti pronajímání a zcizení nemovitosti se závazkem po určitou dobu obvykle 20 let majetek užívat k účelům, ke kterým bude do vlastnictví územního samosprávného celku převeden. (Upřednostňován bude zpravidla prodej, či směna, ve smyslu odst. 1 a 2 paragrafu 17b zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, před bezúplatným převodem, dle 516 odst. 8 druhá věta zákona č. 77/1997 Sb.) – podléhá souhlasu vlády ČR.
3. Nabídka majetku k prodeji právnickým a fyzickým osobám formou veřejné soutěže (s výjimkou definovaných případů, kdy se přistupuje k tzv. přímému prodeji: např. sjednocení vlastnictví stavby a pozemku, scelení majetku) – podléhá souhlasu vlády ČR.
4. Nabídka majetku k bezúplatnému převodu vlastnického práva územním samosprávným celkům, dle g16 odst. 8 druhá věta zákona č. 771/1997 Sb., a to je-li tento bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí. V analýze hospodárnosti jiného způsobu naložení s věcí bude uvažováno nejen s cenou případné demolice objektu, avšak i potřebností pozemků SŽ v dané lokalitě, – podléhá souhlasu vlády ČR.
5. Demolice nemovitosti. Jak je z uvedeného patrné, demolice nemovitosti je v takovém případě až posledním krokem v případě nemožnosti jiného naložení.
Z jakého důvodu je lhůta pro podání nabídky v takto rozsáhlé zakázce pouhých 17 dnů?
Předmětem zakázky je zpracování položkového soupisu prací s výkazem výměr pro demolice, což je z pohledu uchazečů běžná rutinní činnost. Zadávací dokumentace byla detailně zpracována včetně technické specifikace jednotlivých objektů. Vzhledem ke zveřejnění zakázky v době vánočních svátků pak byla Ihůta pro podání nabídek prodloužena na 9 pracovních dnů namísto minimální doby 5 pracovních dnů.
V případě, že účelem demolice má být uvolnění prostoru pro modernizaci dráhy, z jakého důvodu nevyužila SŽ jiné soukromoprávní smluvní nástroje, jako jsou například smlouva o smlouvě budoucí případně smlouvy o zřízení věcných práv (služebností aj.)?
Ani při využití jiných soukromo-právních nástrojů není Správa železnic, státní organizace zbavena svých povinností. Podle Občanského zákoníku se nabyvatel koupené nemovitosti může domáhat po provozovateli dráhy zdržení činností, které nového vlastníka nemovitosti omezují v jeho obvyklém užívání. Jde zejména o hluk, prach, otřesy, světlo, kouř apod. To, co není překážkou pro užívání stavby pro dopravu, obvykle neumožňuje řádné užívání k rekreaci nebo trvalému bydlení.
I když je činnost Správy železnic v souladu s platnou legislativou, má vlastník sousední nemovitosti právo na náhradu újmy v penězích. V souvislosti s uvedeným je nutno poukázat na judikaturu soudů, které i v případě nové stavby sousedící s dříve existujícím provozem dráhy přiznaly později vybudovaným stavbám náhrady za provozovatelem dráhy z důvodu rušení hlukem. V takových případech pak je i vynaložení nákladů na odstranění stavby ekonomicky odůvodnitelné, když výtěžek prodeje by nebyl s to tyto v budoucnu uplatněné nároky saturovat. Veškeré rekonstrukce a změny účelu užívání objektu jsou pak značně omezeny jeho umístěním v ochranném pásmu dráhy, kdy vyžadují souhlas drážního správního úřadu. Současně nelze vyloučit ani situaci, že stavba reálně brání provedení modernizace dráhy.
Existuje metodologie pro demolici těch kterých budov? Proč se demolují i zachovalé a čerstvě rekonstruované budovy? Případně proč se SŽ rozhodla zdemolovat právě uvedený seznam budov?
Pozbývání nepotřebných nemovitých věcí se řídí zákonem č. 77/2002 Sb. a zákonem č. 771/1997 Sb., Ve znění pozdějších předpisů. Postup je dále upraven Koncepcí při nakládání s nemovitostmi osobních nádraží. V této souvislosti je nezbytné posouzení převoditelnosti objektu na třetí osoby. V případě převoditelných objektů je pak jejich demolice posledním řešením za situace, kdy o objekt není žádný zájem. V uvedeném seznamu nejsou žádné čerstvě rekonstruované objekty.
V centru pozornosti médií byl strážní domek č. 97 v Letohradě – Orlici. Plastová okna měla dokumentovat zhodnocení objektu. Plastová okna jsou jen na straně k trati a jsou naopak dokladem, že objekt je nadměrně vystaven účinkům hluku z drážní dopravy – výměna oken proběhla jako součást protihlukových opatření a byla podmínkou kolaudace Modernizace tratě Letohrad – Lichkov před cca 13 lety. Na odvrácené straně se okna neměnila. Důvodem pro zařazení na uvedený seznam objektů určených k demolici je řádné posouzení ze strany Oblastního ředitelství Hradec Králové, Správy železnic, státní organizace. Stav objektů byl posouzen se zohledněním potřeb provozování dráhy.