Deset let od neštěstí ve Studénce. Vyprošťování z pendolina bylo pro hasiče novinkou, zaklíněné stříhali ven hodinu
S nehodou pendolina se hasiči setkali poprvé, neměli možnost si do něj cvičně "střihnout".
Od tragické nehody pendolina na přejezdu ve Studénce je to dnes přesně deset let. Zahynuli tři lidé, dalších 25 se zranilo.
K nehodě došlo 22. července 2015 v 7:43 ráno. Vlak SC 512 jedoucí z Bohumína do Františkových Lázní se na přejezdu P-6501 střetnul s polským kamionem vezoucím plechy.
Podle pozdějšího vyšetřování vjel kamion na koleje navzdory aktivované výstražné signalizaci. Když spadly závory, zůstal stát i s padesátiletým polským řidičem Slawomirem Sondajem uvnitř. K přejezdu se mezitím řítilo pendolino ve 160kilometrové rychlosti.
Strojvedoucí vlaku stihl aktivovat rychlobrzdu, pendolino zbrzdil asi o 18 km/h. Zachránil tak pravděpodobně několik životů. Srážka byla přesto devastační, vlak zastavil až po 500 metrech.
Hodina vyprošťování
„První vyprošťujeme strojvedoucího, ty dva civily budeme tak hodinu sekat ven. Na zemi leží jeden – pravděpodobně ex.“
Taková byla realita zásahu hasičů po prvotním průzkumu místa neštěstí. Slova zachytila kamera jednoho z nich. Na operační středisko byla událost ohlášená v 7:45, hasiči dorazili do deseti minut.
Jako první přijela k pendolinu jednotka z Bílovce. Hasiči nastoupili do jednoho z vozů havarovaného vlaku a postupně pomáhali zraněným ven. Záchranáři začali s tříděním raněných.
Když se hasiči dostali k nejpoškozenější části vlaku, přišlo na řadu vyprošťování. Celkem šlo o tři zaklíněné osoby.
Zatímco většina vlaku zastavila u nástupiště, nejvíce poškozená část zůstala stát mimo něj. Kolem však zůstal „namotaný“ návěs kamionu, díky kterému nemuseli hasiči při vyprošťování řešit výškový rozdíl mezi zemí a úrovní podlahy vlaku. Veškeré vnější vyprošťovací práce probíhaly z návěsu, posloužil jim jako plošina.
Zranění byla široká škála – od odřenin, zhmožděnin, řezných ran až po těžká polytraumata. Hasiče přitom čekala náročná práce, zaklíněným bylo řečeno, že mají počítat s hodinou vyprošťování.
„Vůči zraněným musíme být určitým způsobem odosobněni, komunikace je na druhou stranu důležitá, lidé potřebují vědět, co s nimi budeme dělat, a že víme, jak to máme dělat. Musíme v nich vzbudit jistotu, že jim dokážeme a umíme pomoct,“ uvedl v hasičském dokumentu velitel zasahujících jednotek Jakub Kozák.
S nehodou pendolina se zasahující hasiči setkali poprvé. Oproti klasickým vozům či automobilům si do něj dříve neměli možnost cvičně střihnout. Jeho konstrukční prvky tak teprve objevovali a v průběhu vyprošťování museli taktiku měnit. Jak prohlásil dnes již generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, že hasiči nemohou na podobných „moderních“ vozech cvičit, není dobře.
Hasiči přiznali, že jejich nástroje na konstrukci pendolina nestačily. Ti moravskoslezští nakoupili po nehodě tramvají ve Vřesině v roce 2008 tzv. prostříhávací nůžky. Nasadí se na bok vlaku či tramvaje a umí se prostříhávat na kolmo dolů. Na tuhých a tlustých stěnách pendolina však nefungovaly. Do akce musela i rozbrušovací pila.
Přirovnání tloušťky části sloupku mezi okny pendolina.
Ilustrační foto: Zdopravy.cz / Vojtěch Očadlý
„Nebudu vám teď lhát. To, co teď děláme vevnitř, je pro nás neúspěšné. Jdeme do komplikovaného vyprošťování tady touto cestou. Počítejte, že bude trvat dvacet minut, než to tady celé rozstříháme,“ říká zraněné jeden z hasičů a ukazuje na část vozu mezi dvěma okny. Chvíli předtím se hasiči pokoušeli k zaklíněným cestujícím dostat odtlačením sedadel.
Vyprošťování komplikovaly i podmínky, ve vlaku bylo horko, hasiči navíc kvůli ostrým troskám zasahovali v kabátech i přilbách.
Nakonec probíhalo vyprošťování tak, že hasiči pomocí řetězů uvázaných za sloupek mezi okny a za sedadlo odtrhávali hydraulickým rozpínákem sedadla jedno od druhého, vyhazovali je ven a tím si uvolňovali namačkanou konstrukci a dostávali se postupně k zaklíněným. Ty pak z vlaku dostávali oknem.
Poslední osoba byla z vlaku vyproštěna 1 hodinu a 8 minut po začátku vyprošťování.
Viníkem byl uznán polský řidič kamionu. V roce 2016 dostal od soudu v Novém Jičíně trest odnětí svobody na 8,5 roku.
„Začarovaný“ přejezd
Neštěstí se stalo na přejezdu, který současný ministr dopravy Martin Kupka označil jako „začarovaný“. Deset let stará tragédie nemusela být jediná. Přejezd se sice již dříve upravoval, řidiči na něm však pravidla porušují pravidelně.
Jak potvrzují data z instalované kamery, ročně dojde na přejezdu ve Studénce k více než dvěma stovkám dopravních přestupků. Několik jich je navíc potenciálně velmi nebezpečných.
Přejezd měl už před několika lety nahradit podjezd. Jeho přípravy však provázely táhnoucí se komplikace s náročnými výkupy pozemku.
Nový podjezd po letech konečně ve výstavbě
Stavba podjezdu byla po několika odkladech slavnostně zahájena letos v březnu. Aktuálně se pracuje na obslužné komunikaci, na samotný přejezd se stavbaři podle Správy železnic vrhnou v příštím roce.
Investice si vyžádá téměř 600 milionů korun. Podjezd bude dlouhý 26,5 metru a široký 12,3 metru. Počítá se s jeho rozdělením na tři části: jízdní pruh pro auta, pruh pro cyklisty a chodník pro pěší. Stejné členění bude i u nájezdových ramp na obou stranách podjezdu.
Provoz vlaků zůstane po celou dobu výstavby zachovaný, omezená bude jízda po některých kolejích. Kompletně hotovo má být na jaře roku 2027.
Správa železnic se u zahájení stavby podjezdu pochlubila investicemi do bezpečnosti na přejezdech. Jen v letošním roce posílí bezpečnost na dalších 128 z nich. Investice vyjdou na 1,6 miliardy korun. Na české železniční síti je podle Svobody aktuálně 7 533 přejezdů. Řekl, že v evropském srovnání je tuzemsko v těchto počtech bohužel na špici.