Deset let od neštěstí ve Studénce. Vyprošťování z pendolina bylo pro hasiče novinkou, zaklíněné stříhali ven hodinu
Nehoda pendolina ve Studénce 22. 7. 2015. Foto: Drážní inspekce
S nehodou pendolina se hasiči setkali poprvé, neměli možnost si do něj cvičně "střihnout".
Úrovňový přejezd je z povahy věci vždy rizikový a podjezd/nadjezd je komplikovaný i s ohledem na prostorové, finanční a administrativní překážky.
Na přejezdech by ale mohly být instalované aspoň jednosměrné bariéry, které by šly při vyklopení přejet jen směrem od kolejí ven, nikoliv dovnitř, něco jako tohle: https://www.asparking.cz/cz/vyrobky/zavory-a-zabrany/bezpecnostni-silnicni-bariery
Něco podobného jsem viděl myslím v USA.
To je nanic, pokud tam řidič uvízne. Spíš řešit, aby ho to hnalo ven a ne další optická bariéra, která funguje dobře jen z klidu a z křesla, zato ve stresu způsobí naprostý opak.
Asi to není dostatečně odstrašující případ, když se 10 let nic nedělo. A neudělalo to nic ani s řidiči, od té doby ignorovali výstrahu mnohokrát. 😞
V roce 2015 bylo spoustu velkohobých prohlášení, že bude v roce 2017/18 bude hotovo. V roce 2025 se teprve chystají stavět 😀
Jo,kdy se vám poštěstí,strihnout si do pendolina😉
Trochu mě překvapilo, že hasiči nevěděli jak na to a po neúspěchu měnili postup. Čekal bych, že při výrobě/homologaci bude aspoň „na kalkulačce vymodelováno“ jak se to chová, která čast potřebuje nůžky a která rozbrušovačku(při tom jak se to má nechat/podepřít aby po rozříznztí na zaklíněné nespadl navíc strop)
České ani Evropské předpisy nic takového nevyžadují, ty pracují jen s konceptem průniku přes dveře a okna. A i kdyby to vyžadovali, mezi výrobci vozidel a HZS není komunikační kanál, kterým by si takové informace předali.
Kdyby to předpisy vyžadovaly, pravděpodobně by na to hasiči museli dát razítko, takže přinejmenším tak by se to k nim mělo dostat.
Ale ono něco podobného je u aut, tam si taky hasiči musí poradit, taky jim výrobci neservírují tyhle informace. Ale tam už jsou nějaké požadavky, teda hlavně kvůli elektromobilům (jsou to spíš doporučení, takže některé automobilky to ignorují).
V Německu si tohle řeší správce infrastruktury (DBnetz) a opatření nad rámec TSI řešíte s nimi. To jestli pak DBnetz informace hasičům předá už není věc výrobce ani provozovatele.
Nicméně ano, tam to alespoň nějak funguje.
8.8. to bude 15 let od první velké nehody tady , naše bleskové soudy ještě nestihly zareagovat a pomníček už pokrývá mech
Soudy to uzavřely se závěrem, ze to spadlo samo a nikdo za nic nemůže
Nepřekrucujte skutečnost. Soudy to uzavřely s tím, že předmětný děj byl výsledkem řady souvislostí a nepodařilo se najít konkrétního jedince, jehož pochybení by mělo za následek odsouzení.
Nepřekrucuju, za to měly padat tvrdé tresty. Takhle je to výsměch všem poškozeným.
Čemu trest pomůže? Mělo padnout velké bolestné přeživším/náhrada pozůstalým, to ať se zhotovitel prohne.
Ale zastřelit Štefana že blbě kopl do mostu a most se rozhoupal? Nebo se s chybkou při postupu mělo počítat a trať být ve výluce?
Trať měla být ve výluce druhý den- bohužel most začali vysouvat o den dříve.
taky dobrý , jak jinak a padalo to dolů nikoli nahoru
Už opět lžete? To ve zdejších diskusích děláte vcelku pravidelně.
V Německu je v rámci schvalování vozidla standardně požadovaná bezpečnostní karta vozidla – Jde o jeden list A4 obsahující všechno důležité o vozidle, včetně informací jak se do něj dostat, kde řezat a kde ne. Ta je pak distribuována hasičům a v případě zásahu si ji velitel jednoduše vytáhne z katalogu a má hned po ruce co potřebuje. V Česku něco takového bohužel nemáme. Pamatuji si, když jsem před lety pomáhal s přípravou cvičení MÚ na CityElefantu a při té příležitosti jsme probírali i jak se do vozidla prořezat. Zástupce hasičů viditelně znervózněl, když jsem mu popsal, že je čekají… Číst vice »
To je proto, že v Německu je 95% hasičů dobrovolných, profíků je (na celé Německo) jen několik málo tisíc, vlastně jen v těch největších městech a někteří podnikoví hasiči. Proto se ti dobráci vzdělávají a proto mají systém na předávání informací.
U nás máme velkolepý IZS systém plný profíků, tak to není potřeba.
— irony off —
A co brain on?
Google on:
Německo 49 tisíc hasičů
ČR 12 tisíc hasičů
Čili v ČR je „jenom“ 2x více profesionálních hasičů na obyvatele.
Pri te nehode byl zazrak, ze se krin pendolina ohnula smerem dolu a auto i naklad v nem se doslova nalozily do skrine. Sice to melo fatalni nasledky pro prvni tretinu prvniho vozu uvnitr, podvozek ale zustal prakticky nedodcen a vlak ve vysoke rychlosti nevykolejil. Pak by byly nasledky nepomerne tragictejsi.
Sice souhlas, ale nezapomeňte, že ten namotaný návěs následně smetl nástupiště, které bylo ještě pár minut předtím plné lidí. Druhý zázrak tak byl, že všichni těsně předtím odjeli jiným vlakem. Jinak by to byla mnohem větší tragédie tak či tak.
To bylo díky tomu, že vezl vodorovně naložené plechy, které do té skříně v podstatě „zajely jak nůž“ a odřízly skříň od „podlahové desky“. Kdyby vezl třeba elektrické sloupy tak je otázkou, zda by to ten vůz (jako celek) vydržel „tak dobře“… 🙂
Hrůza, co se může stát kvůli jednomu nezodpovědnému pitomci. A při tom do křižovatky na červenou by nejspíš nevjel.
Na druhé straně, kdyby v ČR nebyly nejdelší předzváněcí doby v Evropě a nejkratší bezpečnostní doby v Evropě, tak by k této nehodě fyzicky nemohlo dojít. Stejně tak by k ní nedošlo, pokud by zde bylo sekvenční sklápění závor, nikoli nesmyslné synchronní. SŽ velice slibuje, že to bude, ale zatím se pouze těšíme a těšíme a nic. A to už vůbec nezmiňuji, že v normálních státech musí být po sklopení celých závor provedena kontrola volnosti přejezdové plochy a pak teprve dovolena jízda vlaku. Bez této bezpečnostní pojistky by např. v SRN nesměl být přejezd vůbec zkolaudován! Proto tam podobné nehody… Číst vice »
Výmluvy na předzváněcí dobu jsou jen omlouvání jízdy na červenou. Červené světlo znamená „stůj“ v celé Evropě i mimo ní. Umíte si seriózně představit, že by se po srážce dvou aut na světelné křižovatce viník vymlouval na to, že červená svítila moc dlouho? Problém je jinde, a sice v kultuře porušování pravidel. V Česku (ale i Polsku, na Balkáně…) se bere za normální, že pravidla se mohou trochu porušovat a řidiči, kteří to nedělají jsou zesměšňování. Víte o čem mluvím, taková ta jízda „trochu“ nad limit, průjezdy křižovatkou na žlutou, jízda po jednom pivku… a nečekání na přejezdu. To, proč… Číst vice »
Pokud by zde bylo časování běžné jako např. v SRN, tak by po příjezdu polského kamiónu byla vjezdová závora už 10 vteřin sklopená a kamión by na přejezd vůbec nevjel. Extrémně dlouhá předzváněcí doba dává v každém případě fyzický prostor k tomu, aby tam někdo vjel (důvodů může být tisíc, lidi jsou a zůstanou blbí a omylní, toto je nutno uznat jako objektivní bezpečnostní riziko a počítat s ním při konstrukci technických zařízení). Ve Studénce velkou roli sehrálo i nepochopení řidiče, že český přejezd funguje jinak, než polský. Je to patrné jak z kamerového záznamu, tak i z jeho výpovědi.… Číst vice »
To jak funguje přejezd v Polsku je ale úplně irelevantní. I v tom Polsku platí, že na červenou se nejezdí. Pokud to ten řidič neví, tak vůbec neměl mít řidičák. Domněnku o tom, že je přejezd v poruše neberu. I kdyby v poruše opravdu byl, tak zejména s takovým vozidlem měl prostě čekat, dokud přejezd nepřestane blikat, nebo dokud mu autorita (třeba policista) neřekne, že může jet. Jinak přejezd k lidské chybě tolerantní je. Kdyby šlápnul na plyn a prorazil závoru, tak by se nikomu nic nestalo. Jediné co by v tomhle směru mohlo být lepší je vizuální provedení závory… Číst vice »
Jistě, měl čekat, ale reálně nečekal a ani vzniklá nehoda není fata morgana. A ke stejné situaci může dojít znovu a znovu, dokud k ní v rámci naší perverzní bezpečnostní kultury dáme prostor.
Ono by bývalo úplně stačilo, aby zde bylo sekvenční sklápění. Pak by výjezdová závora i při sklápění vjezdové byla ještě chvíli otevřená a kamión by v klidu odjel. „Prorážení“ (ve skutečnosti ulomení párátka) většina lidí psychicky nezvládá, bariéra v hlavě je příliš silná, jakkoli je to fyzikálně velice jednoduché.
Je to profesionální řidič! Když někoho přejede na přechodu, tak ho budete hájit, že sice mohl na přechodu čekat chodce, ale nečekal, a že za to vlastně může ten, kdo tam dal přechod místo podchodu?
Sekvenční sklápění by bylo super, jenže to bychom nemohli být v Česku, kde se sklopení poloviny závor považuje za pokyn zrychlit a objet je. Vyřešte tenhle problém, a pak se vám vyřeší i ten druhý.
To je nesmysl. I v ČR se na řadě případů sekvenční sklápění užívá (jakkoli celkově spíše málo). Z přejezdů máme stovky hodin záznamů a podobné chování jsme v rámci průzkumů nezaznamenali ani jedenkrát! Dojmy jsou jedna věc a fakta druhá.
Dobrý, alespoň už chápu, že jste zřejmě z nějaké univerzity a snažíte se najít argumenty pro svůj už utvořený názor. V pořádku. V tom případě mi ale vysvětlete, jak to, že červené světlo na světelné křižovatce stačí, ale u přejezdu najednou ne? Proč na světelných křižovatkách nejsou závory? K tomu sekvenčnímu sklápění mám dva argumenty. První je, že tohle se zkouší v různých vlnách už desítky let a vždy to na tom dojelo. Pokud už dnes objíždění problém není, super, znamenalo by to, že společnost začala být konečně zodpovědnější. Ale byl bych velmi opatrný z vyvozování závěrů z omezeného vzorku… Číst vice »
Kladete spoustu otázek typických pro začátečníky v oboru (jakkoli nikoli nelogických). Spíše Vám doporučíme některé z projektových zpráv pro ministerstvo dopravy, kde se toto detailně vysvětluje jak z pohledu techniky, tak z pohledu psychologie. Křižovatka a přejezd mají sice řadu analogií, ale též zásadních odlišností. Mj. u vlaku nelze očekávat možnost změny směru či rychlosti před kolizí a je to velmi těžký kolizní partner. Proto je zabezpečení přejezdů podstatně důkladnější. A ani státy s tou nejvyspělejší kulturou a kázní od závor neupouštějí. Naopak – např. Švýcarsko má míru zabezpeční přejezdů PZS závorami téměř 100 %! Německo okolo 90. Proč? Protože… Číst vice »
Já ale nevolám po rušení závor. Já se vás jen ptám, jak to, že čekáme po řidičích, že budou respektovat červené světlo na světelné křižovatce a považujeme to za dostatečné bez ohledu na jízdní rychlost a hustotu dopravy, ale v případě přejezdu vám to najednou přijde jako hrubě nedostatečné a potřebujete to posilovat dalšími a dalšími opatřeními pod rouškou „psychologie“ a „tolerance k chybám“?
My nic „nečekáme“, my pracujeme s reálnými fakty a daty za posledních několik desetiletí. Červená se projíždí na křižovatce i na přejezdu, smrťáky jsou na obojím. A i na křižovatce by závory nepochybně snížily míru neoprávněných vjezdů. Leč zde jde o opatření vzhledem k odbočovacím manévrům a délce světelných fází reálně nepoužitelné. Navíc křižovatka je vzhledem k řadicím pruhům a rozšíření v terénu snadno rozpoznatelná, zatímco přejezd často hůře. Zde se projeví další výhoda závor – výrazně pomáhají jeho identifikaci.
Položím otázku i jinak. Představme si scénář, kdy v osobním autě vletím bez rozhlížení na červenou do křižovatky a na přejezd. V prvním případě mě vezme bočně rozjetý kamion, v druhém případě lokomotiva. V obou případech jsem spolehlivě mrtvý a v obou případech jsem způsobil značnou škodu. Jak to, že v prvním případě jsem jednoznačně viník, který si za to může sám a kterého nebude litovat ani vlastní matka, zatímco v druhém případě jsem chudák oběť špatného zabezpečení, kterou jistě šlo zachránit, kdyby přejezd měl navíc to či ono? Jak to, že je tam tak rozdílný přístup i přesto, že… Číst vice »
To je nesmysl, viník (tj. odpovědný) jste v obou případech stejně, to vyplývá ze zákona. Jen možnosti techniky pomoci předcházet těmto případům jsou u PZS i SSZ poněkud odlišné. Taktéž přispívající faktory, které je nutno analyzovat u každého jednotlivého případu a sanovat je (viz pečlivé zprávy Drážní inspekce). Nakonec i u SSZ je mnoho faktorů, které jízdu na červenou usnadňují, např. na mnoha křižovatkách jsou návěstidla zacloněná stromy, světla nejsou do poslední chvíle vidět (jen v Brně jich máme několik). Když tu projedete na červenou, já Vás neodsoudím (i když jste „zavinil“ jednoznačně), ale doporučím správci komunikace, aby zlepšil viditelnost… Číst vice »
Na světelné křižovatce jede i ten na hlavní s pohotovistí zastavit před křižovatkou.
Na přejezdu jede strojvedoucí podle rozhledu jen výjimečně, takže není schopen zastavit před ním.
Podobně se můžete ptát na počet stražených chodců na přejezdech a na křižovatkách.
Pokud vám svítí zelená, tak nemáte povinnost předpokládat, že vám tam z boku někdo na červenou vletí, čili je to stejná situace, jako s tou lokomotivou.
Ach jo…
Fírovi tam červená nespadne nikdy, aby dával přednost.
Opravdu? Když se blíží plnou rychlostí třeba k přejezdu a já mu kusem řetězu obsadím kolejový obvod, tak se stane co? Na to fíra nemusí nijak reagovat?
Ale rozumný řidič předpokládá a nejede bezhlavě, neb se to reálně děje. Nemluvě o existenci vozidel, která smějí reálně jet i proti „Stůj“.
Přičemž světelná křižovatka je většinou v obci a tedy 50 km/h ze všech stran. I pro tramvaj.
Člověk je tvor chybující a technika je od toho, aby omezila lidské chyby nebo alespoň jejich následky.
To snad pochopíte, ne?
Ano, ale snažit se podchytit každý scénář, včetně hrubě nedbalého a úmyslného jednání je cesta do pekel. Necháváme přece řídit vozidla jen způsobilé a proškolené osoby jen abychom pak vymýšleli opatření jak si poradit s tím, když se vykašlou na všechny své povinnosti
Víte, proč máte na železnici staniční i traťové zabezepčovací zařízení?
Aby se předešlo fatálním chybám, jako je Volno na tutéž kolej z obou stran.
V SRN je povoleno chlastat (0.3‰), není nařízeno denní svícení(většina nových aut má automat, o to hůř když nějaký střep v řadě osvícených nesvítí), daleko víc situací bez rychlostního limitu (úseky dálnic v noci, na pozornost je možná těžší ve špičkách hlídat proměnlivé cedule). Takže menší prostor pro „drobné přestupky“
Přejezdy v SRN se chovají rozumněji (žádné mávání závorami že se už otvírá. Buď je vlak z druhé strany v přihlašovacím oddíle, tak zůstane zavřeno, nebo ještě není tak se stihne otevřít a pak zavřít až vlak jede do přibližováku)
Ve SRN mají nějaký „přepřibližovák“? Protože i za situace popsané v posledním odstavci se jinak může stát, že výstraha se spustí sekundu po zvednutí břeven.
Ano, přihlašovací oddíl a pak přibližovací.
Pokud je vlak v přihašováku, už se nesmí otevírat. Ale zavírá se až když je v přibližováku.
OK, díky za vysvětlení.
Á, zase „inteligenti“, kteří dávají mínus na věcnou otázku??
Vidíte. A přesto je tam mnohem méně opilých řidičů za volantem, rychlostní limity se dodržují a tam kde nejsou, tak lidi jezdí ohleduplně a bezpečně.
Když v Německu jedu na dálnici 160, tak mi ostatní řidiči zcela plynule uhýbají, já zcela plynule uhýbám ostatním a pokud uhnout nejde, řidič za mnou normálně zpomalí a zařadí se. Když v Česku v některých místech jedu v obci 60(!), tak za sebou potáhnu kolonu a buď se mi začne lepit na zadek nervózní audina, nebo ještě lépe celou kolonu začne předjíždět votuněné BMW.
„Červené světlo znamená „stůj“ v celé Evropě i mimo ní.“
Na železnici taky. Němci mají PZB, v ČR je Barvičkovač.
Opět bych tady zmínil dopravní značení. Objízdná trasa která je vedena po úzkých silnicicích a přes několik přemostění která jsou chráněna zesílením přemostění určena pro vozidla do 3,5t s vyjímkou „mimo dopravní obsluhy“. Objízdná trasa pro vozidla nad 3,5t je stanovena jinudy. To pak člověk zírá když na takové objízdné trase potká soupravu tahače s návěsem jak se snaží přes ta krkolomná a úzká přemostění přejet a objízdnou trasou jede i když jí používá pro průjezd a nemá důvod tam jet. Není to o nějaké předzváněcí době, ale o těch pitomcích kteří prostě nedbají značení a ženou se do rizika.
„kdyby v ČR nebyly nejdelší předzváněcí doby v Evropě a nejkratší bezpečnostní doby v Evropě, tak by k této nehodě fyzicky nemohlo dojít“
Takže kratší předzváněcí doba zastaví kamion před červenou a delší bezpečnostní doba mu naopak zabrání zastavit na blbém místě?
Ten řidič se tehdy tuším hájil, že světla sice svítila, ale že platí až závory. Z jeho pokrouceného pohledu na svět tedy opravdu dává smysl, že by předzváněcí doba měla být co nejkratší a naopak čas po zavření závor co nejdelší.
Zjevně asi nebude jediný, kdo si tak chování přejezdu vykládá. Bohužel.
Otevřené závory při blikajících světlech jsou v každém případě tzv. dilema fáze. Dle našich dopravních psychologů závory jsou „silný znak“ a světla „slabý znak“. Je to asi jako kdyby svítila velká zelená a malá červená a platila samozřejmě červená. Z pohledu psychologie je ideální, aby tento stav trval co nejkratší dobu. Např. 71 vteřin v Uhříněvsi, kdy světla sice blikají, ale závory jsou nahoře, jsou takovým extrémem, který dříve či později taktéž přispěl k nehodě. Světla začala blikat, když kamión byl ještě v sousední vsi a teprve po dlouhé době se sklopily závory (bohužel v okamžiku, kdy byl právě na… Číst vice »
Takovou argumentaci bych uznal, kdyby šlo o srážku se strejdou s ručním vozíkem, který v životě neseděl za volantem. Ale v případě řidiče s ŘP, zejména profesionálního řidiče kamionu, to neberu. Takový člověk se má zastavit, pořádně se zamyslet a pokud si opravdu neví rady, tak volat policii. Ne, že se to rozhodně nějak vyřešit na vlastní pěst. Dejme jiný příklad – vjezd do tunelu, u kterého svítí velké zelené světlo, ale zároveň je u něj přenosná značka zákaz vjezdu a v jízdním pruhu je dopravní kužel. Zelené světlo je silný znak a teoreticky je značce nadřazeno, ale opravdu vás… Číst vice »
Je to tady uvedeno v některém příspěvku – rozdílné předpisy u nás a v Polsku. Dále přetrvávající socialistické myšlení „tvůrců“ normy pro zabezpečení přejezdů ČSN 342650, že hlavní je světelná výstraha (červená světla) a mechanická výstraha (závora) je doplňková. Také je to v některém příspěvku vysvětleno co je silný a slabý vjem řidičů (jak co vnímají -světla-závory). Pokud naučíme řidiče přerážet závory, tak je časem budou přerážet i před přejezdem-to je nebezpečný názor. Ke Studence – kdyby nebylo žabáka na prameni z Olomouce, mohlo tam už skvenční sklápění dávno být (zabránilo by nehodě a není až tak nákladné jako podjezd),… Číst vice »
Přejezdy v Polsku sice fungují jinak, ale základní princip je stejný – na červené světlo se stojí. To jestli jdou závory dolů předtím nebo potom nehraje roli. To „socialistické myšlení“ o kterém mluvíte je zcela konzistentní s jakoukoliv světelnou křižovatkou. Na křižovatce zastavíte tehdy, když se na semaforu rozsvítí červená (resp. žlutá, ale to je jiný příběh). Ne až tehdy, kdy se rozjedou auta z jiného směru, nebo tehdy, kdy před vás silničář postaví přenosnou zábranu. A budete na ní stát do té doby, než se rozsvítí zelená, i kdyby už z jiného směru nic dalšího nejelo. Jak je možné,… Číst vice »
„přetrvávající socialistické myšlení“ Co je na věcně naprosto správném argumentu, že řidič se má řídit VÝHRADNĚ světelnou výstrahou, socialistického??
Že je to z psychologického hlediska stejná iluze, jako vybudování komunismu.
Je to vysvětleno v některém příspěvku pana Skládaného výše že řidič vnímá více mechanickou zábranu dávanou závorou než světelnou výstrahu (silný a slabý znak) – opačné pojetí základní a doplňkové výstrahy má vliv na konstrukci přejezdových zabezpečovacích zařízení.
Spousta čechů dělá tu samou chybu, když české zákony aplikují na zahraničí.
V Polsku to tak opravdu může platit. Což ho neomlouvá, měl znát i ten český zákon, jen říkám, že taková neznalost není vázaná na národnost.
Ano, při kratší předzváněcí době se závory sklopí dříve a auto dojede k závorám sklopeným, nikoli otevřeným. A před přejezdem zastaví. Tuto geniálně jednoduchou rovnici využívá většina evropských zemí.
kratší předzváněcí doba mu nezabrání na přejezd vjet, pokud budou závory nahoře a nebude respektovat červená světla. Delší bezpečnostní doba umožňuje zavřenému řidiči mezi závorami nebo zařízení informovat vlak, aby zastavil před přejezdem (teoreticky).
Jistě, nezabrání, ale je rozdíl, pokud se vjezdová závora sklopí po 13 vteřinách nebo po 50 vteřinách. V prvním případě je pravděpodobnost podstatně menší, protože je dříve „zavřeno“. V případě Studénky kamión vjel na přejezd v 21.vteřině, tj. při rychlejším časování (a la SRN) by bylo už zavřeno a žádné spekulace řidiče.
Ať jsou dlouhé, jak chtějí, na červenou se nejezdí.
Pitomcům se mají dávat exemplární tresty, aby si to příště on i ostatní rozmysleli.
Ty exemplární tresty se dávají, obvykle trest smrti vykonaný na místě vlakem samotným. Nezdá se, že by to jako prevence (na ostatní řidiče) fungovalo.
Pendolíno v Havířově: Na strojvedoucí taky ne.
Báječná myšlenka, toto si přejeme desítky let, ale nefunguje to.
Tu je problém aj to, že červená na priecestiach (blikajúce svetlá) je iná ako napr. na križovatkách (stále svietiace svetlo). Nemecké či holandské dáta hovoria, že bezpečnejšie je používať miesto výstražníkov klasické návestidlá s červeným a žltým svetlom https://ocestnejpremavke.sk/zeleznicne-priecestia-v-bezpecnost/
Nejde o kardinální problém, ale vylepšení by to bylo. Zejména bych uvítal zavedení žlutého světla na přejezdu podobně, jako u křižovatek. Mj. by to podstatně zjednodušilo enforcement a umožnilo zvýšit rychlost přes přejezdy na 90 km/h. Dnešní systém „tma/výstraha“ nás nutí ponechávat evropsky unikátní rychlostní omezení na 30 km/h, aby řidiči stihli před náhle zahájenou výstrahou zastavit.
Spolu se signalizací o prázdném přejezdu na vlak. ETCS už to umí, už to nejméně jednou zastavilo vlak před nehodou (nedosedlo břevno).
To do míst, kde odstranění přejezdu není prostorově reálné a kdyby někdo na přejezdu uvízl (Bystřička).
Vy si už nepamatujete, jak ten polský řidič „argumentoval“?
Pamatuji. Říkal, že nejdříve se na takovém přejezdu sklápějí závory a pak teprve rozsvítí světla. Český národ byl v šoku, ale v Polsku to na přejezdech podobného formátu jako ve Studénce (kategorie A) opravdu funguje.
Něco o národním drážním specifiku. Něco úplně jiného o standardizaci … a 30 zemích v Evropě