Glosa: Cestující v MHD má právo na výhled z okna, polepy jsou zlo
Je to nešvar české veřejné dopravy, především té městské hromadné. Řeč je o reklamních polepech. Když se v 90. letech
Je to nešvar české veřejné dopravy, především té městské hromadné. Řeč je o reklamních polepech. Když se v 90. letech na vozidlech objevily první reklamní samolepky, byly ještě nesmělé a oknům se zdaleka vyhýbaly. Daly se brát téměř jako barevné osvěžení.
Od té doby se ale polepy rozlezly jako plíseň a především v krajských městech dnes cestující vozí krabice, do nichž se téměř nedostane denní světlo. Ven pak není vidět vůbec nebo se cestující raději nedívá, nechce-li, aby ho rozbolela hlava z perforované folie. Ten cestující, který si za jízdenku platí hned dvakrát. Jednou nepřímo skrze daně a dotace a podruhé přímo v podobě jízdného. I proto by měl mít nárok na nerušený výhled z okna, což je konec konců jedna z deviz hromadné dopravy.
Těžko obstojí finanční argumenty. Například Praha aktuálně pronajala 300 autobusů jako reklamní plochy za tři miliony ročně. DPP přitom má na dotacích a tržbách zhruba 18 miliard. V krajských městech jsou možná výnosy z reklamy relativně důležitější, ale i tak: okna by měla zůstat tabu.
Autobus (trolejbus, atd.) je především dopravním prostředkem a nikoliv billboardem.