GLOSA: Aplikejšn, voe. Proč se musím po příletu do Prahy stydět
Rozčarovaní cizinci zoufale oslovují každého, kdo by jim mohl rozumět, s žádostí o pomoc.
Pokaždé je to stejné. Po příletu na velkorysé Letiště Václava Havla v Ruzyni vystoupím z bezpečnostní zóny a rázem se ocitnu spíš někde v divočině než ve střední Evropě.
Cestou z haly míjím osiřelé informační budky dopravního podniku či taxislužby Uber, před kterými nikdy není ani noha a občasná obsluha si místo pilování angličtiny znuděně hraje s mobilem.
Zato před halou to vře. Zmatené davy turistů nechápou, proč nemohou jednoduše nastoupit do čekajících taxi. Vynervovaný koordinátor na ně řve „aplikejšn, aplikejšn, voe“ zatímco oni se raději s úlevou vrhají do náruče nelegálního nahaněče. Ten si je odvádí na parkoviště, aby je vzápětí jeho kolega v autě oškubal jako ve zlatých devadesátkách.
Rozčílený Kalousek a záhada předražené jízdy. Letiště si start Uberu i přes problémy pochvaluje
Ti bystřejší z turistů zamíří na ostrůvky MHD. Naočkováni podezřelými průzkumy o „nejlepší MHD v Evropě“ se vrhají za prvním megatrolejbusem. Poté, co ho na vzdálené výstupní zastávce s kufry konečně doběhnou, je vyžene řidič klepající si na čelo.
Nechápající rodinka zmateně kouká na číslo linky, které má napsané na lístečku. Z nápisu „NO CITY CENTER“ si totiž každý, kdo ho na onen zlomek sekundy zahlédne, odnese hlavně to „CITY CENTER“.
Past jménem 191
Mezitím další z návštěvníků Prahy po několika neúpěšných pokusech konečně vyhráli svůj boj s obrněným automatem na jízdenky, který byl velikostí displeje a množstvím železa navržen pro válečné zóny. Zato instrukce či jednoduché vysvětlení tarifů je pro DPP nejspíše strategickým tajemstvím.
Vetchá dáma v letech následně nastupuje do autobusu linky AE s obyčejnou jízdenkou v ruce. Ze zuřivé gestikulace řidiče vůbec nechápe, co udělala špatně.
Trochu větší štěstí mají mladíci, kteří se potřebují dostat co nejrychleji na metro. Vítězoslavně nastupují i s rozsáhlou výbavou kufrů do krátkého autobusu linky 191. Ještě netuší, že je místo rychlého přesunu do baru čeká 50minutová vyhlídková jízda po všech výmolech a retardérech na panelákových sídlištích Prahy 6 i 5.
Řidiče raději neoslovujte
Zbylí rozčarovaní cizinci zoufale oslovují každého, kdo by jim mohl rozumět, s žádostí o pomoc. Která linka, které nástupiště, jaký tarif, kde vystoupit, kam to jede?
Jediné možné řešení ve formě non-stop informátorů v reflexních vestách přímo na nástupištích se bohužel nekoná. Místo toho se předstírá, že infocentra jsou přece uvnitř a každý by si měl řády, tarify a mapy nastudovat předem. Nedej bože, aby některé z odvážlivců napadlo zeptat se řidiče. Jeho reakci by také nemuseli do konce svého pobytu rozchodit.
Tímto textem bych chtěl poděkovat hlavně všem obyčejným cestujícím, kteří cizincům a návštěvníkům Prahy s „nejlepší MHD v Evropě“ ochotně pomohou a poradí. Nikdo jiný to za nás bohužel neudělá.