Železnice

Ostrov pomalé železnice. Vlaky z Berlína do Vídně zrychlí, delší trasou objedou Česko.

ICE při testovací jízdě Berlín - Mnichov, foto: Deutsche Bahn
ICE při testovací jízdě Berlín - Mnichov, foto: Deutsche Bahn

Poprvé v historii bude pro cestující mezi Berlínem a Vídní rychlejší cestovat vlakem mezi oběma městy  přes Německo a Rakousko delší cestou, než přímější spojnicí přes Prahu. A to i přesto, že cesta přes Norimberk je o zhruba dvě stě kilometrů delší.

Ukazuje to dnes zveřejněný jízdní řád Deutsche Bahn pro období od 10. prosince. Důvodem je především otevření nové vysokorychlostní trati v Duryňsku a stav české železniční sítě, kde průměrná rychlost mezi Děčínem a Břeclaví nedosahuje ani sto kilometrů za hodinu.

Od nového jízdního řádu vyjde doba jízdy z Berlína do Vídně na 8 hodin a 15 minut s přestupní dobou kolem 40 minut v Norimberku. Oba vlaky budou obsluhovat jednotky ICE, typ ICE-T (jednotky 411 nebo 415). Delší cesta přes Mnichov trvá 8 hodin a 28 minut s kombinací vlaků ICE a railjet.

Dosud nejkratší cesta přes Česko trvá 8 hodin a 45 minut s přestupy v Praze a Břeclavi. Při jednom přestupu z vlaku EC na railjet v Praze trvá cestě téměř deset hodin. Dosud je přes Německo cesta delší a trvá většinou 9 hodin a 35 minut, navíc většinou s krátkými časy na přestup.

 

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Oldřich Sládek
Host
Oldřich Sládek

Jen okomentuju situaci z hlediska nákladní dopravy. Jezdíme a i nadále budeme jezdit max. 100 km/h. 120 se už ekonomicky nevyplatí.

Rado
Host
Rado

Re. Oldřich Sládek. Limit ekonomického provozu současných lokomotiv, je znám i neželezničářům. Schválně jsem použil slovo SOUČASNÝCH. Doporučuji trochu analýzy a také návštěvu vývojářů. Je naprosto jedno, zda od lokomotiv nebo wagonů. Souprava Velaro má nejekonomičtější provoz +/-okolo 300km/h. Proč ale v některých zemích jezdí rychleji? Protože marketing. A hlavně se najde někdo, kdo je ochoten za to zaplatit. Ale zpět k nákladní dopravě. S výstavbou nových, modernizací starších tratí a instalací nejmodernější zabezpečovací technikou, stoupá bezpečnost a plynulost, železniční dopravy. Tedy i její propustnost neboli kapacita. Časem, začne správce sítě požadovat, zvýšení rychlosti. Proč? Protože více vlaků = zvýšení… Číst vice »

Rado
Host
Rado

Re: Michal. Po II.sv. válce, na tom bylo Německo a Rakousko mnohem hůře, než my, tedy ČSSR. V roce 1990 byla Rakouská železnice, na velmi podobné úrovni jako u nás. Vím to, neb to pamatuji. Když se chce, jde to. Stačí si uvědomit, co je prioritní pro kvalitní fungování země. Přispěvatel K.S. má ve své podstatě pravdu, protože tam kde to jde, se systém objízdných tras modernizuje a využívá. Tím navíc dokáže obsloužit další zákazníky a získat nové. Při modernizaci tratě, je třeba vždy využívat prostorové možnosti, pro co největší zrychlení daného úseku. I za cenu, že budu muset změnit… Číst vice »

Rado
Host
Rado

Tak nám tedy nastala situace, před kterou už mnoho let, odborníci ale i odborná veřejnost varovala. Expresy osobní dopravy nás budou objíždět. Tenhle jev by nebyl zas tak závažný, dokud si neuvědomíme, že už z obchodního centra Saska, tedy z Lipska, ten cestující bude ve Vídni dříve než přes nás. Díky nedávné modernizaci tratě i ten cestující z Drážďan bude oklikou ve Vídni cobydup. A to už stojí za zamyšlení. Další otázka je cena. DB i Öbb jsou drahé. Ovšem jízdenku za kačky v daném schématu pořídit nelze. (Ale možná, jsem tomu nevěnoval tolik úsilí). Hmm🤔. Ba co víc. Bude… Číst vice »

K.S.
Host
K.S.

Nákladní obchvat Břeclavi nebude stát nikdy, 20 roků se dělá obchvat silniční a ještě se nekoplo. Hlavně je tam problém ani ne s ekology, ale se spekulanty s pozemky, překvapivě, a nehledě na to je trasovaný dost pitomě. Navíc se nebude jednat o dálniční obchvat, což chtěli zelení jako náhradu dálnice přes Mikulov, ale o obchvat silniční, tedy nepoužitelný. Někde je dostupná mapa, nevím už kde, jak se plánovalo řešení železniční dopravy v Břeclavi před revolucí, stanice v podstatě měla přestat v podstatě existovat protože měl vzniknout okruh kolem, trať Brno-Bratislava měla být propojena, trať z Vídně a Znojma měla… Číst vice »

Alena Kuldová
Host
Alena Kuldová

Super komentáře!

Michal Špína
Host

Článek i titulek jsou zavádějící.
Důvodem je stav nejen české, ale také rakouské a německé železniční sítě.
Průměrné rychlosti, cca:
Vídeň – Břeclav: 100
Břeclav – Praha: 105
Praha – Děčín: 90
Bad Schandau – Berlin: 90.
Nejslabším článkem je tedy Německo. Česko není „ostrov pomalosti“, „pomalá“ je celá trať Berlín – Vídeň. I když je mimochodem rychlejší než přímý bus po dálnici. Navíc nejpozději za rok má úsek Drážďany – Berlín o půlhodinu zrychlit, takže se to zase vyrovná.
To všechno bych sem ovšem neměl psát já, ale autor článku.

Michal
Host
Michal

Podle IDOSu je to 801 km, z toho po ČR cca. 470 km (59%). Jak píše Michal Špína, ani v Německu a Rakousku to s rychlostmi nijak zázračné není, v obou zemích se na trase provádí rekonstrukce na 160 km/h jako konečný stav.

Plánovaný tunel pod Krušnými horami spolu s těmito zrychleními sundá ze současného času hodinu a případná VRT Praha-Brno dalších 90 minut. Na poměřování pindíků, že je to přes Česko už zase rychlejší to určitě stačí, nějaký reálný efekt nebo konkurenceschopnost letadlu od toho čekat nelze…

Michal
Host
Michal

No bezva, a ono na tom záleží, jestli je to 8:15 nebo 8:45, když tím nikdo z Berlína do Vídně reálně nejezdí a tato vzdálenost se lítá? Čistý čas letu je okolo hodiny.

I pololaik jako je autor článku dokáže odhadnout jak obrovské stavby by byly zapotřebí pro dosažení konkurenceschopného času s letadly (=cca. 4 hodiny) a tuší, jak moc (ne)reálné takové investice jsou (a to i na německé a rakouské straně).

Zdeněk Veselý
Host
Zdeněk Veselý

Záleží na tom – i když cestujících, kteří jedou celou trasu, moc nebude, ukazuje to, jak jsme pozadu.

My ty VRT totiž potřebujeme tak jako tak. Pro spojení Ústí-Praha, Plzeň-Praha, Praha-Brno, Praha-Ostrava, atd. prostě po republice. Zmenšilo by to cestovní doby cca na polovinu, byla by to podobná revoluce v efektivitě dopravy, jako když se v Praze postavilo metro (to taky snižilo cestovní doby po městě na polovinu).

Ani Němci ty VRT nestavěli proto, aby se jezdilo z Vidně do Berlína, ale pro mnohem silnější relace vnitrostátní. Vznik tohoto mezinárodního spojení je vedleší efekt.

Marfy
Host
Marfy

Čéče, jel sem teď do Berlína a z Bad Schandau jel vlak 200 a víc,tak já nevím

Michal
Host
Michal

Marfy: vlak mezi Pirnou mohl jet nad 200 km/h, ale bylo by třeba sečíst rychlosti se dvou vagonů. 🙂
http://bit.ly/2yBNrnz

Martin Ruzicka
Host
Martin Ruzicka

V pohode, autem to je pres CR jeste porad okolo 9h… Takze kdo chce, muze to pres CR strihnout po dalnici… Ty pro individualni dopravu nastesti mame, zeleznicni dalnice uz brzo nebudou treba…

PZ
Host
PZ

A k tomu by se mělo otevřít v Rakousku 8.12.2017 dalších 25 km dálnice k Mikulovu, úsek Schrick – Poysbrunn.

Asdf
Host
Asdf

Až se postaví VRT u nás, tak zase budou jezdit přes nás.

Vojtěch Zvolský
Host
Vojtěch Zvolský

Doufám, ze to bude za 10 – 15 let, ale asi jsem velký optimista. 😐

K.S.
Host
K.S.

Nemyslím si, nemají k tomu důvod. Pro začátek by stačilo udělat všechny koridorové tratě na 160-200km/h a vyloučit z nich 90% vlaků co neudělají ani 140km/h. To ale zase znamená dát dohromady objízdnou trasu pro dostatečné zatížení. Zatímco koridor z Brna na Břeclav objet jde a dokonce by z něj šla nezávislá trakce v obou hlavních proudech vyloučit (Rakousko přes Hevlín a Laa či delší trasou přes Znojmo, protože most, Slovensko přes Veselí), tak Třebovou asi nikdo vrchem objíždět nebude a už vůbec ne v naftě, baterkách, plynu či páře. Taky by to chtělo udělat tlustou čáru za minulostí a… Číst vice »

Michal
Host
Michal

K.S.: Tak opět – buď zavést všeobecnou železniční povinnost, nebo na podobné šotonápady hledejte vydatné naleziště ropy.–

K.S.
Host
K.S.

Vždyť píši že Třebovou nebude nikdo objíždět vrchem, ale to že se nám na koridoru z Brna do Bratislavy prohání pomalé dieselové vlaky je pravda. Neměl bych nic proti tomu kdyby na nich byly moderní lokomotivy s Vmax 120km/h a více a pořádným výkonem, ale aby tam jezdili brejlovci po dvojicích, případně dvojice kocourů a podobných strojů, to mi přijde jako pitomost. Koridor by měl hlavně sloužit k rychlé dopravě, ne aby si po něm jezdily vyhlídkové jízdy.

Chachar Budvar
Host
Chachar Budvar

Není to nakonec tím, že přepravní proudy v německojazyčných zemích jsou větší, nežli „zájezdový“ vlak vedený přes Prahu? Jak prosté.

K.S.
Host
K.S.

To snad ani ne, ale je tu jakási snaha mezi těmito zeměmi řešit věci bilaterálně, přičemž z pohledu běžného pozorovatele to vypadá jakoby se Německo snažilo do sebe Rakousko pomalu začlenit alespoň ekonomicky a infrastrukturně, když politické začlenění by způsobilo patrně zrušení Německa jednou pro vždy (dle smluv z konce války je spojování zakázáno a je zakázáno aby se Rakousko stalo členem nějaké koalice). Prakticky by totiž nic nebránilo tomu aby přes Prahu jezdil přímý vlak, Berlín-Vídeň, jenom by buď jel úvratí, nebo by se musel otočit přes Vršovice. Problém je asi opravdu spíš v té rychlosti, podle loňské mapy… Číst vice »

Michal
Host
Michal

Tak si všimněte, že v článku není jediná informace o tom, že by tuto relaci někdo jezdil po kolejích, článek je bombasticky prezentovaný pseudoproblém.

sladlu
Host
sladlu

Skanzem 😀 ano musim souhlasit. Parametry trate odpovidaji 19.st… vynechavam komentar k rychlosti… ale rad bych poukazal na skutecnost, ze jiz v dobe zprovozneni zelznizni trate, jejich kapacita nevyhovuje :/
Misty se napriklad nabizi ponechani stare stopy k vyuziti pro osobni lokalni doprave…misty 3-4 koleje… nova trat by vedla dale od obce a stara trat pomalejsi rychlosti by vedla do obce…misto toho se automaticky demuluji tyto koleje :/ je to i setreni na novych stavbach by nemuseli byt zastavky a protihlukove steny

Michal
Host
Michal

Tak věřím, že u vás doma to není skanzen, místo Škodovky máte ferari nebo Teslu, kamenný barák jste zboural a postavil si místo něj nízkoenergetický, ve kterém topíte geotermální energií a ne lignitem jako cca. polovina českých domácností. Protože jinak sám jeden chodící skanzen.

Nekdo
Host
Nekdo

a pred volbami vsichni predstiraji, ze je zajima VRT, zeleznice obecne a vubec doprava… a pritom uz desetileti budujeme skanzen 19. stoleti. vlastne neco jako KLDR, akorat bez plotu na hranicich…

Michal
Host
Michal

V 19. století by současné výkony na dráze vyžadovaly 10-20x více personálu a byly by na tehdejší infrastruktuře a s tehdejší technikou prakticky nemožné.

Aneb i s hyperbolami je třeba pracovat tak, aby z toho člověk nevyšel jako rohaté zvíře.

Partneři


Newsletter

Výběr editora