Infrastruktura Železnice Zprávy

Přehledně: Co dál s osmi mrtvými lokálkami? Mladotice chtějí zarostlou trať obnovit

Lokálka Mladotice - Kralovice. Autor: Ivannah, Wikimedia Commons
Lokálka Mladotice - Kralovice. Autor: Ivannah, Wikimedia Commons

Obci Mladotice s koncem roku vypršel termín, který dostala od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) pro vyjádření, zda se ujme zdevastované lokálky do Kralovic. Město Kralovice bezplatný převod tratě do svého majetku odmítlo už v polovině loňského roku. Mladotičtí ale razí opačný postoj. O obnovení dvacet let zarůstající lokálky mají zájem, smlouvu o převodu ale zatím odmítají podepsat. Obec mimo jiné zjišťuje možnosti čerpání dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury na obnovu tratě a snaží se přesvědčit Plzeňský kraj o smysluplnosti objednávky vlaků.

Správa železnic podle mluvčího Marka Illiaše nyní připravuje reakci na dopis z Mladotic. Ve hře je budoucnost lokálky, která už místy není v terénu ani vidět. V první fázi se tak hraje hlavně o její papírový status. Podle vládního manuálu z roku 2012 pro prodej nepotřebných tratí je totiž bezplatný převod na obec poslední možností poté, co SŽDC třikrát neuspěla s prodejem za peníze. Když se trati neujme zdarma ani samospráva, otevírá to dveře k jejímu oficiálnímu zrušení.

To ale Mladotice nechtějí dopustit. Podle jejich právního výkladu na ně navíc nemůže SŽDC tlačit s termíny, neboť vládní usnesení žádné nenařizuje. „Oslovili jsme zkušené firmy z oboru a nejlevnější možná oprava vychází asi na 90 milionů korun. Peníze se dají sehnat z dotací, podmínkou je ale dopravní obslužnost,“ říká starosta Mladotic Zdeněk Slach. K obnovení provozu na 11 kilometrů dlouhém úseku by obec zavazovala i smlouva se SŽDC. Podle starosty se Plzeňský kraj k nápadu staví kladně. Převod má ale ještě jeden háček. Na zhruba 200 metrech v Mladoticích vede lokálka souběžně s celostátní dráhou Plzeň – Žatec. A správa železnic chce, aby se obec zavázala, že vedle běžného provozu přispěje i na případné opravy tohoto úseku. Podle Slacha ale obec něco takového nemůže riskovat, když tato částka je nepředvídatelná.

Starosta nicméně vidí logiku v opětovném propojení Mladotic s Rakovníkem přes Kralovice, předběžně prý jednal i se společností GW Train o zastavování jejích rychlíků v Mladoticích, hovoří i o přímých vlacích z Rakovníka do Plzně. V případě zrušení dráhy podle Slacha bude postupně zrušen i – beztak minimální – provoz do Kralovic.

Na lokálce je v úseku Kralovice – Mladotice výluka od roku 1997. Podobné výluky jsou i na řadě dalších tratí. Nejnověji jejich seznam pro letošní rok přezkoumává ve správním řízení loni vzniklý Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Podle jeho šéfa Pavla Kodyma nelze správní řízení v jeho průběhu komentovat. Odborníci nicméně vesměs vítají, že návrhy SŽDC přezkoumá nezávislá autorita. Jde o tratě, kde nic nejezdí, o jejich osudu se teprve bude rozhodovat.

 

Přehled drah připravených k prodeji stav k 5. 1. 2018 (s komentáři SŽDC)
Poř. číslo 1 2 3
     
dráha délka dráhy v km stav přípravy
1 Kralovice – Mladotice 11,345 Po neúspěšných veřejných soutěžích byla v souladu s usnesením vlády č. 416/2012 předložena nabídka na bezúplatný převod městu Kralovice a obci Mladotice, Plzeňskému kraji a Ministerstvu obrany. Ministerstvo obrany, Plzeňský kraj a město Kralovice nabídku odmítli, obec Mladotice dostala čas na rozhodnutí do konce roku 2017. Před koncem roku 2017 obec Mladotice odpověděla, že zájem o bezúplatný převod dráhy trvá. Odmítá však podepsat smlouvu v zadané lhůtě, údajně zjišťuje možnosti získání dotace na obnovu tratě ze SFDI a jedná s Plzeňským krajem o zajištění dopravní obslužnosti. Reakci SŽDC připravujeme.
2 Velká Kraš – Vidnava 4,579 III. veřejná soutěž byla vyhlášena s termínem pro předložení nabídek do 29. 3. 2018. Zveřejněno na Sreality a webu SŽDC 3.1.2018.
3 Dobronín – Polná 5,607 Příprava prodeje zastavena. Město Polná projevilo zájem o obnovení provozu.
4 Hevlín – Hrušovany nad Jevišovkou 6,741 Znalecký posudek objednán, termín dodání 31. 1. 2018
5 Královec – Žacléř 5,092 Provedena aktualizace podkladů. Bude objednán znalecký posudek.
6 Broumov – Otovice 4,205 Provedena aktualizace podkladů. Aktuálně se znovu prověřuje rozsah potřebnosti sdělovacích zařízení, tj. zda vyhotovit další geom. plán pro vyznačení věcného břemene (kabely + T telefony). Dle výsledku následně bude majetek oceněn.
7 Moravské Budějovice – Jemnice 20,628 Je vyhlášena II. veřejná soutěž, termín na podání nabídek je do 28.2.2018.
8 Čejč – Uhřice 15,470 I. veřejná soutěž je vyhlášena s termínem pro předložení nabídek do 9. 1. 2018.

Pramen SŽDC

Přehled drah, u kterých žádá SŽDC o dlouhodobou výluku

1) Čejč – Uhřice
Vymezený prostor: Čejč – Uhřice
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

2) Dobronín – Polná
Vymezený prostor: část tratě od km 3,500 do km 5,933
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

3) Heřmanův Městec – Chrudim město
Vymezený prostor: Heřmanův Městec – Chrudim město
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

4) Meziměstí – Otovice zastávka
Vymezený prostor: Broumov – Otovice zastávka
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

5) Velká Kraš – Vidnava
Vymezený prostor: Velká Kras – Vidnava
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

6) Rakovník – Mladotice
Vymezený prostor: Královice u Rakovníka – Mladotice
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

7) Děčín hl. n. – Litvínov
Vymezený prostor: Děčín hl. n. západ – Oldřichov u Duchcova
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

8) Lovosice – Řetenice
Vymezený prostor: Chotiměř – Radejčín
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

9) Krásný Jez – Nové Sedlo u Lokte
Vymezený prostor: Horní Slavkov-Kounice – Loket předměstí
Termín: od 1. 1. 2018 do odvolání

Pramen: Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

15 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Já tedy nevím, jak definovat odnikud – nikam, ale Čejč – Uhřice to splňuje dokonale. Ten jeden nákladní vlak MND ročně to nezachrání. Už se těším, až tam postaví cyklostezku, jako z Mutěnic do Kyjova.
    Martin

  • Moc mě baví, jak se tu rojí dobrodinci, kteří chtějí za 90 milionů z erárního konat dobro a 500 obyvatelům nějaké úplné prdele spádující na Plzeň „zlepšit spojení na Prahu“.

    Pokud pomineme otázku kolik lidí z Mladotic potřebuje jezdit do Prahy, tak si dovolím poukázat na fakt, že vlak není použitelný ani mezi Rakovníkem a Prahou, kteroužto vzdálenost jede hodinu a půl. Do Mladotic to bude z Rakovníka minimálně další hodina navrch.

    A byl bych mimochodem rád, kdyby se někde válelo 90 mega na zlepšení dopravní obslužnosti pro každou obec srovnatelné a větší velikosti…

    • jsem z Mladotic a absolutně nechápu proč mrhat penězi na trat,kde stejně nikdo jezdit nebude,jako tam nejezdil nikdo před jejím zavřením.Jezdí tam autobus a v něm občas jeden člověk.

  • To podstatné by mělo být zvětšení kapacity využívaných tratí a jejich zrychlení. Několika kilometrové tratě od nikud nikam nejsou dlouhodobě udrzitelne.
    Co se týče náhrady autobusy lze je nasmlouvat na delší dobu dopředu i vzavislosti na ceně nafty, apod. Pak záleží na tom kolik lze poptat dopravců a kolik jich bylo poptano.

    • Ta trať není odnikud nikam, podívejte se do mapy, ta trať by po otevření a úpravách zbytku mohla zkrátit spojení na Prahu, to že sou to kilometry kde je Vmax +- 60km/h, pokud se nepletu, je ostuda. Ono okolí s 80 km/h taky není výhra, kdyby se to ve finále začalo modernizovat na 80-100km/h, mohlo by to být zajímavé. Něco jiného je trať z Heřmanova Městce do Chrudimi.

    • K.S.: Kterou trať máte na mysli? To hlášku, spojení od nikud nikam použil například pan Jancura u autobusové linky České Budějovice – Brno.
      Dle mého by měla být prioritní stavba Drážďany-Praha-Brno-Vídeň, která by uvolnila koridor Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebové alespoň z části pro nákladní dopravu. Bohužel koncepční řešení tohoto problemu se bude řešit az za 15 let možná.
      U regionálních tratí chybí SZDC jasná koncepce. A místo zrychlení trati se budují vysoká nástupiště, dálkově řízené tratě, ale tratova rychlost zůstává nízká. Občas se upraví zabezpeceni prejezdu, takže odpadá brzdění na desitku, ale to železnici nevytrhne.
      Dalším způsobem, jak dostat lidi do vlaků je zlepšení služeb například wi-fi, občerstvení, parkování u nádraží, zacílení reklamy (to že si lze v pendolinu dat svíčkovou a několik piv není reklama zacilena na většinu cestujících).

    • Karlovice-Mladotice, když se podíváte do mapy, tak to vypadá že by z toho po modernizaci mohlo být lepší spojení směrem k Praze, než v současnosti.

      Ano, SŽDC chybí v regionálce koncepce a je to dost problém. Myslím že jsem to někde tady i zmiňoval, že by to chtělo třeba upravit jak jsou tratě vzájemně spojené, dobudovat trojúhelníky, samozřejmě zrychlit.

      Jako nejnutnější (=mělo být včera) bych viděl vyřešení vícekolejnosti okolo Třebové, i za Ústím n/O, protože pokud bude tunel a stará trať, tak se kapacitní problém jenom o kus posune. Taky s rostoucím zájmem by nemuselo být špatné rozšíření tratě Přerov-Ostrava alespoň na trojkolejku. Plány a průzkum se na to kdysi (70. léta?) dělal, jedna z kolejí měla jít zase tím legendárním tunelem.

      Parkování u nádraží je velmi dobré řešení jak lidi do vlaků dostat, alespoň v minimální podobě P+K, pokud není místo, taky by se mělo skončit s eliminováním kolejí ve stanicích, nákladišť a podobně. Pomalu se nákladní dopravci snaží získávat nové přepravy a to se asi jen tak bez nákladišť neobejde. Naposledy jsem četl o ČDC a přepravě cihel, či snad betonových tvárnic mezi dvěma závody jedné firmy.

      V jižní části republiky máme dost velký problém s dopravou, ono je to historicky i méně zalidněné, síť tam není dobrá, za první republiky se snažili tma postavit dálkovou silnici (NE dálnici) z Plzně do Ostravy, ta by to trochu zlepšila, ale nedopadlo to. Dráha je na tom, přijde mi, ještě hůř.

    • K.S.: U trasy Mladotice – Karlovice neznám parametry trati, ale podle map, my přijde logičtější napojení Plzeň – Rakovník/Kladno z Mladotic po trati 162 přes Karlovice než dál po trati 160 do Blatna, tam přepřahat nebo aby strojvedoucí přebíhal a pak po 161 do Rakovníka.
      Jižním Čechám by pomohlo dokončení IV. koridoru z Prahy a prodloužení jedné koleje pod trakcí do Českého Krumlova (Kájova) s možností zastávky u letiště u Českých Budějovic. Zde je problém, že cesta vlakem i dotovaným autobusem trvá cca hodinu, a dálkové autobusy jedou cca 35 minut, takže vlaky jsou pomalejším nehledě k tomu, že téměř všechny autobusu staví v Českém Krumlově mimo nádraží i v centru, kdežto vlakové nádraží je na kopci poměrně vzdálené od centra města.
      Hlavním zdrojem na trase České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříž – Nové Údolí/Volary jsou v letním období vodáci a cyklisté.
      Dalším problémem obecně jsou železniční uzly v malých obcích a nepropojení některých okresních měst mezi sebou a Českými Budějovice přímou tratí, která by byla konkurenceschopná autům.

    • noref:
      A o tom právě mluvím, že těch pár kilometrů by výrazně zlepšilo spojení. Parametry, typu stoupání, oblouky, také neznám, ale rychlostně je to snad nejhůř na 55km/h. Asi bude i dost záležet na úsecích, náhodně vybraný oblouk z mapy vypadá podle měření na něco kolem 200m (u vesnice Hradecko), to vychází tak nejlíp na 60km/h, spíš na těch 50km/h, ale je to myslím ten nejhorší úsek. Ale nevím. Možná by se msty muselo upravovat trasování.

      Nevím jak je to s okresními městy, nevyznám se v jižních Čechách, ale možná by stačilo aby existovaly přímé vlaky, to nemůže být v době jednotek a syslografů problém. Samozřejmě po tom co se patřičně upraví a zrychlí tratě. Nicméně jsem narážel na to že pokud chcete jet z Budějovic do těch druhých Budějovic do Brna, tak to asi vyjde rychleji přes Prahu, než přes Jihlavu. (Ale nejsem si tím jistý, jenom vím že když si známý kohosi pozval, tak ten jel spodem snad 5 či 6 hodin.)

      Otázka je jestli se dá udělat koncept konkurenceschopný k autobusům s pomalejšími tratěmi, řekněme 60-70km/h.

      Uzly mimo obce snad ani problém nejsou, pokud opravdu mají sloužit hlavně k přestupům a ne k obsluze obcí, není to ideální, ale pokud se na nádraží objev zázemí pro cestující, tak to jde nějak, ale horší je to pokud mají sloužit „blízkým“ obcím. Co bych viděl jako další problém jsou zastávky mimo obce, kde je to do nejbližší třeba dva kilometry hustým lesem, oklikou přes pole, přitom by šla přeložit přímo, či těsně za obec. Smysl zastávky 4km od obce jsem nikdy nepochopil. Kilometr ještě jakš takš chápu, ale hodinovou cestu na vlak už ne.

    • k.s.: Právě trať z Českých Budějovic prošla rekonstrukcí, kdy se zavedlo dálkové řízení, snížil počet kolejí ve stanicích, udělali se vysoké nástupiště, upravili přejezdy, ale traťová rychlost je prakticky pořád 50 z důvodu poloměrů zatáček. Druhou věcí je, že původní rozpočet na modernizaci byl asi 4 mld Kč, ale byl snížen na 1,5 miliardy, takže se mezi stanicemi kromě pár vyjímek nechalo všechno při starém.
      Pak je třeba trasa České Budějovice – Horní Dvořiště, kde větší města jako Velešín či Kaplice jsou od nádraží cca 3 km. A cesta k nim vede po nebo přes silnici, která je plná aut a kamionů.
      Další srandou je přidělení Českým drahám bez soutěže spojeni České Budějovice – Písek, kde by mohli jezdit krásně nízkopodlažní elektrické jednotky, místo toho jezdí staré motorové vozy, které mají ČD volné, když přišly o Šumavské lokálky. A aby to nevypadalo blbě, tak v Písku bude zajíždět vlak do zastávky Písek město, která je na trati Ražice – Písek – Tábor a není elektrifikovaná. Přitom před nádražní halou mají zastávku autobusy MHD.-)

  • nejvíc držím palce trati Dobronín – Polná, přímé Os do/z Jihlavy města by přece měly smysl…(jestli by se tedy daly nacpat na trať 225…)

  • jak se zrušila trat morkovice nezamyslice, tak nejvíce na tym vydělali majitelé autobusů a tuším, že do toho nejvíce mluvili a kecali. Tam se to taky mělo propojit se zborovicama, ale starostové nezmůžou nic, mafie autobusové dopravy má poslední slovo /peníze. A ted jsou starostové neštastní, nebot majitalé autobusů chcou každý rok více peněz a došlo to tak daleko-nedáš nebudeme zastavovat.

Newsletter