LOT_PRAGA_X-2021---WWW---III_728x90_new

Zpřesnění metodiky vedlo k růstu spotřeby aut. S výjimkou SUV ale jen papírově, tvrdí studie

Dacia Duster. Foto: DaciaDacia Duster. Foto: Dacia

Za nárůstem je zavedení přesnější metodiky, průměr kazí velká obliba aut kategorie SUV.

Změna a zpřesnění metodiky v měření spotřeby osobních automobilů vedla za poslední dva roky k navýšení deklarovaných emisí i spotřeby u většiny kategorií osobních aut v nabídce pro české řidiče.

Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost EY. Podle materiálu jde ale s výjimkou segmentu aut SUV jen o papírový růst. „Přesto je dnešní nabídka zatím daleko od stavu, který po automobilkách do budoucna požaduje Evropská unie. Může to vést až ke stažení některých modelů z trhu,“ uvádí zpráva, která je součástí pravidelného Cenového indexu EY. Některé automobilky se ale k požadovaným cílům už dostaly: například Renault naopak začal nabízet volné limity jiným výrobcům.

Autoři porovnávali emise CO2 na jeden kilometr mezi začátkem roku 2018 a třetím čtvrtletím letošního roku. Navýšení je prakticky ve všech segmentech. Podle Petra Knapa, vedoucího partnera EY pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie, za růstem především nová metodika měření spotřeby, takzvané WLTP. Ta platí pro nové vozy od loňského září. Průměrné rozmezí emisí pro benzínové motorizace se posunulo o jeden gram na 126-142 g CO2/km (1% změna). Razantnější vývoj lze sledovat u naftových agregátů, kde nastal růst o 4 % na 113-128 g CO2/km.

Velká změna metodiky

„Reálné porovnání hodnot z roku 2018 s letošními čísly je vzhledem ke změně metodiky problematické a vyznívá hůře zejména pro vozy nižších kategorií. Jen díky změně výpočtu můžeme sledovat v průměru nárůst emisí o 20 g CO2. Vezmeme-li to v potaz, svědčí výsledné navýšení v řádu jednotek gramů naopak o velkém technickém pokroku ze strany automobilek,“ říká Petr Knap.

Rekordmany z pohledu nárůstu emisí jsou mild a micro hybridní motorizace, a to zejména kvůli rozšíření i na obecně méně „spořivé“ motorizace. Hodnoty HEV (hybridní elektrická vozidla) z letošního roku jsou sice podstatně nižší než u motorizací bez hybridní technologie, přesto jsou i tak o poznání výše, než je požadovaná průměrná meta pro rok 2021 (cca 95 g CO2/km). Po jejím překročení vyplyne pro výrobce teoretická povinnost uhradit výraznou pokutu.

Fenomén SUV. Lidé chtějí větší auta, ale automobilkám za ně hrozí pokuty

„Teoretická proto, že je ve výpočtu uvažována i hmotnost přihlášených vozidel, a tak pro každého výrobce platí hodnota jiná vycházející z konkrétní modelové skladby. Pro evropské statistiky určující velikost případné pokuty je rozhodující i počet registrovaných BEV (bateriová vozidla) a PHEV (plug-in hybrid) vozidel, který hodnotu průměrných flotilových emisí za automobilku snižuje. Každý si ale umí udělat obrázek, jak moc jsou automobilky nuceny do registrací těchto vozidel s emisemi nižšími, než je 50 g CO2 na jeden kilometr, pokud nadále prodávají zákazníky poptávaná SUV s emisemi překračujícími 130 g CO2,“ vysvětluje Petr Knap.

Kategorie SUV zažívá stále velký boom, z pohledu emisí jde ale pro automobilky o velký problém. Z pohledu segmentů je zjevné, že největší emise vypouští kategorie SUV, a to napříč všemi dostupnými motorizacemi. V průměru vypustí SUV auta na jeden kilometr o 20-40 g CO2 více než malá vozidla. Automobilky na druhou stranu v celé kategorii mini a malých vozidel dramaticky omezily nabídku vznětových motorů, které mají emise obecně nižší.

Snížení hodnot emisí v porovnání se začátkem roku 2018 je patrné u plug-in hybridních vozidel (cca o 20 % nižší, 33-40 g/km). To je kromě metodiky dáno zejména vstupem této technologie do mainstreamových modelů. Dosud byla její dostupnost vymezena primárně pro vozidla vyšších tříd. Nižší emise vykazují vozidla s pohonem na plyn, ať už LPG (nyní 104-124 g/km, -22 až -7 %), či CNG (nyní 95-98 g/km, -5 %).

Roste i spotřeba paliva

Studie zkoumala i spotřebu. Podle dat výrobců jsou nejúspornější vozidla se spalovacím motorem spřažena s plug-in hybridním soustrojím, napříč všemi segmenty průměrně vykazují spotřebu v rozmezí 1,6–1,7 l/100 km (-10 %), pokud tedy mají dostatek energie v bateriích, jinak je jejich spotřeba díky vyšší hmotnosti způsobené právě zástavbou oněch baterií vyšší než u vozidel s konvenčním pohonem. Při rozpadu na segmenty se jako nejvíce „žíznivé“ opět ukazují modely SUV (4,5–7,1 l/100 km, bez započtení PHEV) a auta vyšší střední třídy (4,3–7,5 l/100 km). Naopak segment mini vozidel (A) vykazuje průměrnou spotřebu 4,5–4,6 l/100 km. „Pokud vynecháme PHEV motorizace, které mají podobnou spotřebu napříč segmenty díky optimalizaci pro emise CO2 do 50 g/km, jako potenciálně nejhospodárnější se jeví segment malých vozidel s hybridními motory bez možnosti připojení do sítě se spotřebou mezi 3,9–4,8 l/100 km,“ říká Petr Knap.

Zajímavé je i srovnání nižší střední třídy (C), kam patří například ŠKODA Octavia, se střední třídou (D – ŠKODA Superb). Střední třída ve svých ekologicky laděných variantách dokáže být stejně úsporná jako vozy patřící o třídu níže (co do počtu vypouštěných gramů CO2 na kilometr jízdy).

Podobně jako u emisí, i u spotřeby většina sledovaných motorů i segmentů se změnou metodiky rostla. Výjimku tvoří plug-in hybridy, protože výrobci nasadili tento pohon i do nižších segmentů. „Přes veškeré tabulkové navyšování spotřeb ale není sporu, že reálně novější vozidla budou ve většině případů hospodárnější, neboť se tyto tabulkové hodnoty již více podobají hodnotám reálně dosažitelným. A to je známka pokroku nejen v rámci přesnosti metodiky, ale primárně díky technickému pokroku výrobců,“ dodal Knap.

Tagy emise CO2 EY seznam WLTP
8 komentářů