V Adamově začíná roční rekonstrukce, bude součástí velké vlakové výluky
Současný stav stanice Adamov. Foto: Swietelsky Rail
Akce je součástí roční výluky mezi Brnem a Blanskem.
Akce je součástí roční výluky mezi Brnem a Blanskem.
Mají ČD už vysoutěžené ty autobusy?
K čemu jsou prosím 4 nástupní hrany? Počítá se se zastavováním něčeho jiného než projíždějících osobáků? Nestačily by dvě nástupní hrany u krajních kolejí? Odpadla by tak i potřeba překonávat jednu velmi výraznou bariéru (výtah + 5x se otočit na rampě) pro cesty z Brna a nebo do Blanska.
Zastavující osobák může předjíždět R nebo Ex a bylo by dost hloupé, kdyb kvůli tomu musel zpomalovat do odbočky. Plus nějaké mimořádnosti atd.
No ale k tomu by měly logicky stačit hrany dvě, ne?
ale proto nemusí mít předjíždějící EC nástupní hranu 🙂
Hrana mohla být jen u budovy a všechny Os k ní…
Zastavující osobák zastavuje v odbočce, R a Ex, NEx, … jedou po hlavích kolejích. Stále nevidím důvod pro 4 hrany.
Zastavovat budou jen osobáky, nicméně operativně může ve stanici docházet k různým kombinacím předjíždění (EC>Os, Nex>Os, EC>Nex, OS>Nex, proto jsou 4 hrany velmi výhodné.
K tomu by pořád stačily hrany jen u předjízdných kolejí. A pokud by se na ně jezdilo 60 km/h do odbočky (nevím, jestli je na brněnské straně dost mísa), vůbec by to při těch traťových rychlostech nezdržovalo.
Pokud budete s Os chtít předjet náklad, budete ho muset nechat na hlavní koleji a odbočkou bude po tu dobu jezdit všechno. Ve stanici probíhá pravidelná obsluha vlečky, která je zapojena do předjízdné – v té době byste byl bez nástupiště. Vzhledem k taktu Os 15 min. by problémy vznikaly často…
A pro byste Os předjížděl náklad, když ten náklad jedoucí rychlostí 100 km zastávkovému Os ujede …
Důvod proč by měl Os předjíždět náklad jedoucí 100km/h nevidím. Jaká je průměrná rychlost osobáku? Jinak jak vlečka nalevo tak vlečka napravo by se dala obsloužit ještě před peróny (ve směru do Brna). Výhybky na třeba 60km/h by mohly být vloženy hned za nástupiště a místa by tam pořád zbylo dostatek.
Ale na to opravdu stačí uspořádání kolejiště jako v Uhersku. Ba dokonce z hlediska cestujících stojících na peroně není třeba hlášení … ohledně toho, že po koleji X/Y projede vlak, dbejte své osobní bezpečnosti … Leda snad, že projektant vidí do budoucnosti a předpokládá, že se do Adamova protáhnou vlaky končící dnes na hlavním nádraží, protože někdo – v okamžiku, kdy se zjistí, že na nádraží „v nové poloze“ nejsou peníze (cena naroste v řádu desítek miliard) a „bruselský oslíčku otřes se“ nebude fungovat …. Tak se zjistí, že v celku jednoduchými organizačními / stavebními úpravami v řádu jednotek miliard… Číst vice »
95% Adamováků bude vzpomínat na staré nádraží s blbými peróny, protože udělali deset kroků a byli z nádraží venku… Inu pokrok nezastavíš 😭
To je hezký, ovšem taky za úrovňovýho překonání dopravní koleje, což omezuje projíždějící vlaky dálkové dopravy.
Ve směru od Brna nikoliv. U té krajní koleje nebude boční nástupiště, jenom ostrovní, takže směrem k budově (a autousové zastávce) se půjde nadchodem ve všech případech). Sice velká část zástavby je na kopci nahoře, ale cestou nahoru se často přestupuje na Adamovskou MHD (dolů se většinou chodí pěšky)
Moje slova … po rekonstrukci přijede vlak od Brna, všichni budou nuceni jít po schodech na nadchod, nebo do výtahu, a zpátky ze schodů … Doufám snad jen v tom, že se přestupním uzlem má stát zastávka, tudíž by měli obyvatelé Horky i Ptačiny stejné podmínky.
Stačí se podívat do těch vizualizací a popatřit tam na tu zastávku busu oddělenou od nádraží plotem. Kdyby byla hrana u budovy funkční, ten plot by tam vůbec nemusel být a přestup vlak – bus by se počítal v metrech…
Po architektonické stránce je to docela povedené, ale:
chápu správně, že ta kisna uprostřed, co nahrazuje mj. krytou část peronu, je objekt skrývající pouze lomenou rampu?
a je skutečně nutné – a to nejen zde – dělat rekonstrukce tak, že hrana přímo před budovou je pro nástup nepoužitelná a na jakékoli nástupiště se musí nehoru a dolů (nebo vice versa) po schodech? Právě tohle řešení totiž spolehlivě zabije jakoukoli nádražní budovu (s výjimkou velkých nádraží pochopitelně)…
taky na to koukám a nechápu – 1) jakto, že není nástupní hrana u výpravní budovy – i kdyby se měla postavit celá znovu, vždyť v těch nákladech by to byla malá část, a 2) jakto, že lávka nepřemosťuje i silnici před výpravní budovou, ale nutí lidi slézt dolů a pak čekat u přechodu (víme jací jsou češi za volantem…)?
Nevidím výtah na straně u budovy? Je schovaný nebo jsem slepý?
Take ho tam nevidím. Asi to vypadá jen na rampu.
Pokud ta „škatule“ mezi schodištěm a kolejí (na obrázku 2/6 vlevo od nádražní budovy) ukrývá pouze pětiramennou nájezdovou rampu na lávku, ale z lávky na perony jsou instalovány výtahy, tak to musel investor prožít mnoho bezesných nocí, než pro projektanta vypotil takové zadání. Má to snad má být takto řešeno z důvodu, aby osoby tranzitující z jednoho adamovského kopce na ten druhý bezplatně neojížděly výtah v majetku SŽ, nebo je to jen pokus o snížení možného vandalismu? Zřejmě stačí, že se při využití lávky k pouhému „městskému transitu“ nebude SŽ velkoryse vybírat ošlapné. V případě, že tam výtah bude a… Číst vice »
Pokud tam výtah bude, tak ta gigantická konstrukce té pětiramenné rampy veliké přes půl Adamova (neb Adamov je vážně malý) by tam byla zcela zbytečná a bylo by to plýtvání penězi a prostorem.
Dost mě zajímá, jestli barevnost výtahu odkazuje na Ameriku
Omlouvám se za dotaz, ale jakým způsobem by barevnost měla odkazovat na Ameriku? Snažím se sebevíc, ale zatím mi jakákoliv spojitost uniká
Spíše se to má asi více podobat budoucím růžovou barvou vyzdobené dopravní prostředky JMK, které samo osobě je zelené 🙂
Asi aby to bylo genderově vyvážené
Co je prosím špičkového na automatické strojní podbíječce?
Klasika – žádná hrana u budovy, takže všichni pěkně na lávku. I s podchodem je tohle řešení zlo, ale s lávkou, kde je ztracené převýšení dvojnásobné, je to vyloženě na pěst.
Peron u budovy byl technicky neřešitelný z důvodu šířkových poměrů – pokud by se nemělo přistoupit k úplné demolici celé VB a její novostavbě.
Když se dělala studie, vypadal návrh jinak – ostrovní nástupiště mezi hl. kolejemi, u předjízdných vnější nástupiště. Demolice VB by nutná nebyla. Podchod s výtahy, na jižní straně z podchodu šikmý chodník takto: https://mapy.cz/s/lehavunopu
Byly tam menší ztracené výšky nejen pro cestu VB – nástupiště, ale i sídliště – nástupiště (na lávku se totiž z křižovatky Hybešova x kolonie musí nastoupat).
A projekt potvrdil, že se studie mýlila.
tak zase na druhou stranu ta lávka dopojuje i druhou půlku adamova, bude blíž k výpravní budově a stavět tam zároveň podchod i lávku a nebo nechat lidi chodit k budově a podchodem, to taky zrovna logický není. že tam nejsou dvě boční nástupní hrany a jedno ostrovní nástupiště bych asi vysvětlil tím, že takhle sou možný dvě přestupní místa hrana-hrana, zatímco jinak by tam stejně asi ta jedna průjezdná kolej bez nástupiště nevyšla, šířka tam není neomezená.
Omlouvám se, ale odkud kam chcete na přímé trati přestupovat? Jinak ve všem ostatním souhlasím.
Na návaznou městskou autobusovou dopravu. Při cestě z Brna na autobus by se nemuselo překonávat žádné převýšení.
Otázka je, jestli by směr Blansko nestačilo jedno boční nástupiště (+ směr Brno ostrovní). Osobáky by teda musely jet vždycky do odbočky, rychlíky a EC by jely směr Blansko po přímé mimo nástupiště. Myslím, že by to bylo celkově výhodnější řešení (méně technokratické, více uživatelsky přívětivé).
No právě, to by u toho někdo musel přemýšlet. Navrhují to lidi, co v životě nepojedou vlakem a vozí si prdel v superbech …
Tak to mohu přitakat.
Spolužák pracuje na železnici, projektuje pro železnici, ale jezdí autem, protože se na ta svoje díla nemůže asi ani dívat … 🙂
Ale hlavně, aby se utratilo do požadovaného rozpočtu…takže když náhodou zbyde, tak se tam nadělají různé drahé nesmysly. Třeba jako cestové návěstidlo pro úsek dlouhý cca 100 m – ne u nástupní hrany, tam snad jedině to má své opodstatnění.
Pokud někdo přijde z druhé strany a bude chtít koupit jízdenku, předpokládám, že bude muset sejít po té monstrózní konstrukci až dolů, kde budou v přízemí pokladny, a pak opět šplhat nahoru a dolů po schodech na nástupiště. Kdyby u toho aspoň trochu přemýšleli, mohli tu lávku propojit s budovou a udělat pokladny a čekárnu v prvním patře, bylo by to podstatně blíž k nástupištím. Určitě se to dalo postavit mnohem praktičtěji a pěkněji.