Infrastruktura Železnice

Nádraží v Adamově projde proměnou za 688 milionů, nástupiště propojí lávka

Vizualizace nové podoby stanice Adamov. Foto: Správa železnic
Vizualizace nové podoby stanice Adamov. Foto: Správa železnic
Prodloužení třetí staniční koleje umožní odbavení nákladních vlaků o délce 740 metrů.

Správa železnic spojí úpravy trati z Brna do Blanska s další velkou investiční akcí. Za 688 milionů korun chystá rekonstrukci stanice v Adamově. Minulý týden Správa železnic vypsala veřejnou soutěž na zhotovitele stavebních prací. Vítěz má postavit dvě ostrovní nástupiště a novou lávku, rekonstrukcí projdou odbavovací prostory pro cestující.

Ostrovní nástupiště budou plně bezbariérová, přístup na lávku z nich bude zajištěn pomocí schodišť a výtahů. Nová lávka bude propojena na druhou stranu kolejiště do Hybešovy ulice. Součástí stavby je také rekonstrukce vnitřních prostor výpravní budovy pro vytvoření adekvátního zázemí pro cestující a výstavba parkoviště s kapacitou třiceti parkovacích míst.

Prodloužení třetí staniční koleje umožní odbavení nákladních vlaků o délce 740 metrů. Práce se budou dále soustředit na opravu železničního svršku a spodku. Dojde k přeložkám sítí, výstavbě nových protihlukových zdí, elektro rozvodů a nové technologické lávky a budovy. Stavba by měla odstartovat letos v říjnu a skončit v polovině roku 2023.

Správa železnic původně počítala s tím, že modernizace stanice v Adamově proběhne samostatně. „Modernizace traťových úseků Brno-Maloměřice – Adamov a Adamov – Blansko byly v raném stadiu v roce 2017 připravovány bez železniční stanice Adamov, a to z důvodu zahrnutí této stanice v akci „DOZ Brno – Česká Třebová“ připravované od roku 2014. Ze zpracování záměrů projektů mezi Brnem a Blanskem vyplynula potřeba rozsáhlých výluk, včetně nevyhnutelnosti úplného zastavení provozu v celém úseku, proto došlo k začlenění stavby do plánu připravovaných staveb tak, aby tato akce mohla proběhnout současně s oběma stavbami a byly minimalizovány negativní vlivy výlukové činnosti,“ vysvětlila mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Odebírat
Upozornit na
guest
121 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
PanterDriver

Škoda, že součástí vizualizace není kromě stanice i zastávka. Má být v poloze současné zastávky směrem na Brno a s nástupištěm mezi kolejemi. To zní (aspoň pro mě) zajímavě a hlavně se tím zruší ta příšernost směrem na Blansko, co tam „funguje“ dnes.

Jaaa

A proč má být nástupiště mezi kolejemi? To dost nechápu.

Dušan

Peron směrem k Blansku je dneska v oblouku, kde to máte v převýšení a i ta docházková vzdálenost není nic moc směrem od žst. Adamov. Nový ostrovní peron má být myslím v místě stávajícího peronu na Brno, což je jednak do příma a nelimituje Vás převýšení v koleji a pak tam zřizujete jeden přístup a uklízíte sníh z jedné plochy pro oba směry a ne ze dvou. Pokud si to pamatuju ale dobře, tak hlavní důvod byl ale ten, že na stávající peron ve směru na Blansko nešla udělat sklonově odpovídající rampa dle TSI PRM.

Jaaa

OK, díky za vysvětlení.

PanterDriver

Důvod nevím, ale jako řešení se mi to líbí. Současné nástupiště směr Blansko je otřes. Kromě toho, že je částečně v oblouku, začíná jeho přístřešek asi 100 metrů od jeho začátku (a taky přístuové cesty), a navíc je odpudivý až hanba. Navíc jak tu uz někdo zmínil, bude stačit jedna přístupová cesta, v zimě se uklidí jedno nástupiště atd. Osobně se mi koncept nástupišť mezi kolejemi líbí ,viz třeba Řečkovice.

Martin Verner

Ono taky to nástupiště směr Blansko bylo děláno tak daleko proto, že z něj vedla přímá cesta do fabriky, s vlastní vrátnicí – aby dělníci nemuseli obíhat přes náměstí. Dnes už to je poněkud neaktuální…

Lech Malý

Chtěl bych se zeptat, zda se třeba v anarchistických kruzích nediskutuje něco na způsob tunelu do Berouna také směrem z Brna do Blanska? Příměstská doprava tam je silná a pro nákladní není trasa přes Vysočinu zrovna výhra.

Jiří H.

Momentálně se nepočítá ani s narovnáním trati tunelem v Obřanech mezi nádražím v Bílovicích a Židenicích.
Ale prakticky je možné rozbočit trať v Blansku a přes několik tunelů se dostat na hlavní nádraží jiným koridorem.

Panda

Spíš už se bude čekat na Godota, tj. VRT. Ale jinak by to dávalo smysl už dávno, minimálně před současnou rekonstrukcí. V zahraničí je ponechání tratě v údolí spolu s tunelovou novostavbou celkem běžné (např. Florencie-Empoli), ale u nás jsme se k tomu v případě Ústí-Choceň rozhoupávali posledních 20 let až se nakonec tunel nezvládl postavit před zničující výlukou…

Jaaa

Tak diskutovat se může všelicos. Ale vzhledem k nejasnosti ŽUB (anarchistické kruhy se v prvé řadě snaží shodit tady tuto zrůdnost ve formě SP Ab), vzdálenosti od Prahy a faktu, že podobných úseků je tam více (Svitavy – Letovice, a přiznejme si i to Ústí n. Orlicí), tak zatím nic konkrétního.

Variant je tam velmi velmi velmi mnoho a nejprve by se musel udělat nějaký dopravní koncept, ze kterého by vyplynulo, jak to nejlíp vlastně udělat.

Lech Malý

Bral jsem to hlavně z hlediska kapacitních hrdel: vidím tam právě úsek Brno – Blansko a okolí ČT. Od Chocně na západ to řeší trať po pravém břehu Labe.

Jaaa

Řekl bych, že hlavním špuntem bude souběh všech tratí v údolí Orlice. Až bude čtyřkolejka až do Třebové, asi pak teprve bude možnost nějak to celé zhodnotit. Každopádně dosud se dá udělat most a tunel přímo z Maloměřického přesmyku přes údolí Svitavy do úbočí, ale dost možná tam brzo někdo něco postaví.

rejpal

Vzhledem k přístupu z Hybešovi ulice, která je výše než kolejiště, bych také k přístupu na nástupiště navrhl lávku. Ale udělal bych jedno ostrovní nástupiště s přístupem z lávky (schodiště, výtah) a dvě nástupiště. Hlavní dopravní koleje by byly vnější a předjízdné okolo ostrovního nástupiště. Nástupiště u výpravní budovy by z opačné strany sloužilo jako nástupiště do autobusů.

Jiří H.

Nic proti lávce. Ale tohle vypadá trochu humpolácky. Adamov nepotřebuje dvě nástupiště, je to dvojkolejná trať, vlaky tam nekončí pouze projíždí a vzhledem k vysoké rychlosti by bylo skutečně bezpečnější držet hlavní koleje od nástupiště. Jinak budou muset expresy zpomalit. Jedno nástupiště u budovy a jedno vzadu by se jevilo jako optimální. Další věc je řešit terén.

Lukáš

Myslíte že ta 90, která tam je, že to je nebezpečná rychlost? Jinak mi taky přijde nástupiště jen 3. koleje lepší, než ostrovní, leč, takhle se to vždycky dělalo.

Jiří H.

Kdy vždycky? U nás se vůbec nástupiště až na malé vyjímky nestavěly. A i ty byly postaveny všelijak jenom ne tak , aby vyhovovaly provozu.

Dominik

Proč zpomalit? V Chocni je normálně 160 km/h kolem nástupišť, to samé Moravany, Kostěnice, atd….

Jiří H.

Protože u nás nikdo nepřemýšlí u nás se vykoná jak kde jim to zrovna vyjde a nediskutuje se.
V Japonsku jsou nástupiště ohrazená, v Evropě je to jak kde, ale nově stavěné se drží tohoto pravidla. Stačí se přiblížit k hraně a v 200 km rychlosti nemáte šanci, vlak Vás smete a není to pěkný pohled. Stačí si vypočítat za jak dlouho urazí dráhu 100 metrů. I když by někteří škarohlídi namítali, že u nás nikdy tak rychle žádný vlak nepojede.

Tukan

Buď jsem slepej, nebo v Adamově SŽ nepostaví střechy na nástupištích?

Zdenda

Pokud to dobre chapu, k vlaku se nedostanete jinak, nez po schodech, resp. vytahem. Skoda, ze, jak uz tu bylo nekolikrat zmineno, neni urovnovy pristup od nadrazni budovy, ted nemam na mysli vozickare, kocarky atp., ale kazdeho cestujiciho, kteremu to jen prodlouzi vzdalenost, prida cas straveny na ceste. Ja vim, chuze je zdrava, ale nechal bych na lidech, kdy se chteji projit. A ze neni u nadrazi vytah, ale jen urcite drazsi rampa, mi hlava moc nebere. Co by mohli pridat by bylo jeste jedno parkoviste kol z druhe strany lavky.

Arnost

nechapu co je tady za auditorium, ze ma borec sestnact minusek. V Uherskem Brode to funguje jiz leta, nevim co za lidi chodi na tuhle stranku. https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/dopravni-terminal-v-uherskem-brode-nove-autobusove-zastavky.A150722_2178916_zlin-zpravy_ras/foto

Lech Malý

V Uherském Brodě není dvojkolejka, tudíž se tam nestane, že po bližší koleji by projížděl vlak, a u vzdálenější by vystupovali a nastupovali cestující.

Vrták

V Uherském Brodě to pěkně zmrvili…

Zlámalík

Já jeden mínus přidám. Nezdá se mi rozumné mít na koridoru úrovňový přechod.

Zdenda

Kde v mem prispevku vidite neco o prechodu? Slo mi o to, ze neni nastupiste u nadrazni budovy.

TomasN

Tolik nesmyslů..

Projektant

Lávka vypadá fakt hezky, ale ocení ji asi jen fotografové. Pro cestující by byl výhodnější podchod, dokonce i pro ty, kteří jdou nahoru do sídliště. Dřívější varianta projektu vypadala jinak: ostrovní nástupiště mezi hlavními kolejemi, vnější u předjízdných kolejí. Podchod s výtahy u budovy a na ostrovním nástupišti, dále do sídliště šikmý chodník s přístupem na nástupiště a dále stoupající po úbočí na křižovatku ulic Hybešova x Kolonie (takto: https://mapy.cz/s/lubokokelu). Ztracený spád křižovatka – lávka je totiž větší, než podchod – nástupiště. Jinak ještě k diskuzi o potřebnosti 4 nástupních hran: I když předjíždění nebude pravidelné, bude vhodné mít možnost… Číst vice »

Vojta

A co zatím poněkud neobvyklé uspořádání, že krajní koleje by byly hlavní (s nástupištěm) a vnitřní by byly do odbočky – aspoň směrem na Blansko. Takové uspořádání má být třeba v modernizovaném Vyškově, tam teda mají vnitřní koleje 51 a 52 sloužit pro končící osobáky. Tady by se mohlo odstavovat na vnitřní (vedlejší koleji), ale rychlíky by musely objíždět do odbočky. Pak se ještě nabízí nechat to tak jak je, ale u krajní koleje udělat nástupiště z obou stran. Sice většina lidí používajících žst. Adamov směrují do domků (Březina) a sídliště (Ptačina) západně, ale na některé vlaky navazuje autobus adamovské… Číst vice »

Lech Malý

Takové řešení mají třeba Senohraby s jedou vnitřní (nultou?) kolejí u ostrovního nástupiště. Perony u krajních kolejí má myslím Uhersko.

Jiří H.

Konzultoval to někdo s odborníky na železniční dopravu? Postřehl jsem tu pár správných připomínek k návrhu.

Jaaa

Z nádražní budovy nebude přímý přístup na nástupiště? Co je to zas za békárnu toto?

provokatér

To je přece zásadní moderní krok pro přilákání dalších potenciálních cestujících na železnici …

Petr

Ty protihlukové zdi tam budou obzvlášť velmi důležité, když tam čím dál více budou jezdit pantery.

medical_examiner

A ještě později jedině a pouze výdobytky některé spolehlivější a levnější firmy než Scheissewerke Pilsen…

Luboš Beneš

Důležitá bude výška těch zdí…. až do mraků

Jaaaa

Jo jo, z malebného údolí uvidíte prdlajs. A stejně tak jako návštěvník údolí uvidíte opět leda beton.

Někdo už by měl ty schvalovatele těchto zhůvěřilostí konečně vyházet.

Petr

Myslíte to malebné údolí zprasené komunistickým králíkánami a torzem fabriky?

Jaaa

To si pište. Genius loci Adamova je neopakovatelný.

Jiří H.

Občas tu mám pocit, že alespoň někdo má zdravý názor.

David

Říkám si, jestli bylo nutné budovat tu lávku tak vysoko nad kolejištěm (soudím čistě podle vizualizací a podle nich se mi to zdá zbytečně vysoko i oproti jiným již realizovaným nadchodům). Potom také nechápu, proč už ty výtahy neosadili rovnou 3, použít systém 5 ramp abych se dostal do nadchodu mi přijde už trochu moc.

Dominik

Tak máte tam ještě trakční vedení, takže zas tak vysoko nebude + přístup z druhé strany nádraží.

pohledem realisty

Podchod je z pohledu cestujících samozřejmě mnohem výhodnější než lávka, tady ovšem je třeba zajistit přístup od toho sídliště na stráni vysoko nad stanicí za jejím kolejištěm, takže pro něj je lávka pochopitelně logická. Z toho ostrovního perónu dál už by ovšem mohl pokračovat podchod (a v podstatě až k řece).

Vít Jůza

Horem i dolem by byl vícenáklad, ale pro lidi by to bylo komfortnější. Pokud by lávka zůstala přes celé, navíc by byla pro každý případ alternativa.

medical_examiner

A hlavně aby se po jízdě Os buď od Brna nebo od Třebové protáhli…

Karl vB.

Podívejte se na stávající stav. Svah proti nádraží je dost strmý a vysoký, na něm je sídliště.
https://www.google.it/maps/@49.2959955,16.6626513,3a,75y,168.55h,106.77t/data=!3m6!1e1!3m4!1sck_jagMacEv1u3Mz7F7_Tg!2e0!7i16384!8i8192

Vojta

Ano, ale pro cestu do toho sídliště (zejména nahoru) se často využívá přestup na autobus, který se tímto řešením celkem znepříjemní https://content.idsjmk.cz/jrady21/210406/215.pdf

Alibaba

Tipuji, že 3 výtahy nejsou proto, že tam dneska ten výtah taky není.

Jiří H.

Tři výtahy a dvě nástupiště jsou tam proto, aby se vyházelo co nejvíc peněz, které se „ušetřili“ demolicí nádraží Vysočany.

John Inkognito

Nechápu, proč ti debilové tam nenaprojektovali alespoň jednu čistě průjezdnou kolej bez perónu. Takže pokud se tam v budoucnu bude jezdit 200 km/h, tak se před Adamovem bude muset přibrzdit na 160 km/h.

Tomáš Gottschalk

Kde byste tu rychlost nabral? Ty oblouky od Majlontu do Blanska víc jak kilo nedovolí a do tunelu v krasovém území nikdo nepůjde

Vladimír Bílý

No spíš 80 než 100. A když už se tu bavíme o nesmyslech, tak jakýkoliv tunel či tunely mezi Brnem a Blanskem by krasovou oblast resp. CHKO minuly. Kutalo by se do žuly.

Martin Verner

no, říkat tomu rozpadavému svinstvu žula je poněkud zavádějící…

Jaaaa

Jsou to granodiority, diority a gabro Brněnského masivu. Ne žula. 😉

Jarda Š.

Laicky se často označují jako žuly i jiné hlubinné vyvřeliny, nejen granity.

medical_examiner

Kolik je tam prosím nejmenší poloměr oblouku?

Jaaaa

Z jedné strany 250 m, z druhé 275 m.

medical_examiner

Díky. To je opravdu celkem málo.
Ale z Brna do Přerova to není o moc lepší..

provokatér

No, když do tunelu pořád chtějí mocí mermo nesmyslně jít v Barrandienu, tak bych příliš podobnou zhůveřilost ani u Brna – třeba i proto, aby eliminovali případný argument, že Praha má zase něco dalšího, ale Brnu to upírá …

Martin

To je nesmysl, u Prahy se se pocita, ze za Barrandovem to pujde dobre, ale kdo vi… A Brnu nikdo nic neupira, … otazka je, zda timto smerem ma byt nejak hlavni trat, aby se na ni projektovalo 200km/h, VRT pujde jinudy a vetsina dalkovky take,… Naopak v Praze jde o hlavni tah na Plzen, puvodne VRT,…

medical_examiner

To máte pravdu… 😀 😀 😀

Nejhlavnější trať totiž za těch 20-30 let povede přes Hradec Králové (tam na té rovině to zrychlování půjde samo) a Olomouc do Svinova.

A zmíněný tunel bude ve zmíněné době veden dvojicí ladných obrovských oblouků. Čert vem nějaký „barrandien“. Začínat hned za vyšehradským mostem, a končit v Berouně na Závodí. A ze Zdic do Plzně se trať přeloží, bez ohledů na současné klikaté vedení…(ale zase tak, aby to nebyl samý most a tunel…)

Martin

Ono me taky dost zarazi, proc ty mosty musi byt tak drahe,… u tunelu to docela chapu, ale pokud stavime infra, tak by se meli vyuzivat pokud to jde prefa…

Jaaa

Tunel by šel brněnským masivem, kras je východně od údolí.

Vít Jůza

To by z hlediska bezpečnosti bylo určitě hezké, ať už tam vlaky mohou projíždět 100, nebo 200, ale především tam není místo na to, aby tam v každém směru byla jedna kolej bez perónu a 2 další spolu s pěkným širokým perónem. A 2 koleje s perónem v každém směru jsou potřebné kvůli možnosti vzájemného předjetí dvou zastavujících vlaků. To, že pro rychlý vjezd a výjezd zastavujících vlaků by bylo zapotřebí lepších a dražších výhybek, je už detail.

dopravní technolog

„A 2 koleje s perónem v každém směru jsou potřebné kvůli možnosti vzájemného předjetí dvou zastavujících vlaků.“
To je právě v Adamově naprostá zbytečnost: jaká je pravděpodobnost, že někdy bude existovat takový „dopravní koncept“, aby se právě v Adamově musely předjíždět 2 zastavující vlaky ve směru do Blanska, když za adamovskou zastávkou už žádná další až do Blanska není? (Potřebu dvou perónních hran ve směru do Brna tím samozřejmě nijak nezpochybňuji!)
Mnohem užitečnější by byl nějaký další krátký „šturc s perónem“ u adamovské zastávky pro případné („snad někdy jednou v pětiletce páté“) budoucí „obracáky“ typu „městská linka“ (třeba do Židlochovic)!

Vít Jůza

1. Nemusí jít o dopravní koncept, stačí nahodilé situace vzniklé zpožděními, výlukami. Jakože ani ten koncept bych nevylučoval, může při sestavování jízdního řádu zrovna vyjít šikovně předjetí zastávkového vlaku spěšným.
2. Ano, právě ta adamovská zastávka ještě je mezi nádražími Adamov a Blansko. Kromě toho může být dobré upřednostnit pravidelně nebo příležitostně zastavený spěšný nebo „lepší“ vlak (třeba zpožděný, v němž jsou cestující, kteří se chtějí dostat dál) před zastávkovým (třeba nezpožděným nebo málo zpožděným, majícím v jízdním řádě rezervy na občasné předjetí rychlejšími vlaky, s rezervami a možností posečkání návazných autobusů).

Lukáš

„může při sestavování jízdního řádu zrovna vyjít šikovně předjetí zastávkového vlaku spěšným.“

Pokud ho jen předjede, není potřeba další nástupní hrana, pokud by tam Sp měl taky zastavit, je takové předjetí blbost, neb osobní vlak i se zastavením v Adamov město je už dávno pryč.

Osobní vlak by tam musel čekat na příjezd toho dalšího vlaku cca 3 minuty (v ideálním případě), pak minutu nástup a výstup cestujících a další 2 minuty na „odhlášku“.

Zlámalík

Městskou linku bych natáhl do Blanska, když už. Adamov je na to moc blízko a navíc Blansko je pro něj okresní město (https://mapy.cz/s/hucojesuvu)

Alibaba

Nástupiště může být umístěno u koleje, po které se jezdí maximálně právě těch 200 km/h.
Akorát tady nehrozí, že by se jezdilo víc jak 100 (a možná ještě méně) díky oblouku směrem na Brno.
A nemyslím si, že řešení kolejiště po vzoru Slovenska (kde právě nejsou nástupiště u hlavních kolejí) je i pro ČR do rychlosti 200 km/h vhodné, natož pro řešení kolejiště v Adamově.

medical_examiner

Žejo – aby až tam budou krom Os jezdit samé nákladní vlaky, tak aby cestující neohluchli z toho kraválu…
Je na této trati už zavedeno V130?

Jaaaa

Samozřejmě. Je tam i V270.

lakes

Architektonické ztvárnění je pěkné. Jak mají autoři a investor vymyšlenu údržbu? Ve Švýcarsku, v Německu bych takhle neptal. Ale u nás? Ví investor, že je třeba počítat i s provozními náklady? Nebo se to nechá zreznout, skla se mýt nebudou a za 20 let se z důvodu havarijního stavu provede podstatně dražší rekonstrukce?

jan v

Ptáte se velmi správně. Já bych jen doplnil dotazem, zda-li se někde nedalo ušetřit na třetí výtah, který by vyvezl cestující vozíčkáře či s kočárky zpředu staniční budovy do úrovně lávky. Protože takovéto víceramenné rampy budou sloužit jedině jako záchodky, či případně jako populární nízkoprahové centrum pro nitrožilní aplikaci pervitinu.

Apten

A nástupiště 170m dlouhé?
Není to málo Antoníne Pavloviči?

Ondra

*Anton

Vladimír Bílý

Souhlasím, že by pár desítek metrů navíc nezaškodilo, ale co by tam dlouhého mělo stavět? Příměstské jednotky mají okolo 100 metrů. Ex tu nestaví a nebude a pokud by, nejsou delší.

Vít Jůza

Může se stát, že se budou hodit delší vlaky, třeba i v době výluk méně a delších vlaků. A může se stát, že i z dlouhých dálkových vlaků zde při výluce bude přestup na náhradní autobus. Takováto nádraží na takovýchto koridorových tratích by měla mít, pokud možno, pro každý případ standardní čtyřsetmetrová, samozřejmě nemusí být po celé délce plně komfortní.

Apten

Tak že 6ti vozová souprava tam vleze(většinou jich víc nejezdi). A toto je maximum. Kdyby nedej bože byla větší nálada cestovat touto trati, tak se tam delší vlaky nevejdou. Snad se to nedělá rekonstrukce na 10-20 let ale na mnohem delší dobu.

Martin

no, tohle stale nechapu, proc se nastupiste nedelaji 210-220m, trat udolim Berounky u Prahy take ma mit kratke nastupiste, takze 2x souprava 4vozovych vlaku se nevejde…

Dušan

Není, 170 m je dneska zastabilizovaná hodnota na stanicích a zastávkách JMK – platí pro linky S2 a S3.

Apten

„Mysliš, že to bude stačit? „

Dušan

Na 4+2 spojené jednotky bude…toto spojené má mít cirka 159,1 metrů…takže je tam ještě 10 metrů „vata“. Jinak solo čtyřvozovka má mít 106,2 m.

LKB

Kolik metru miva vecerni vlak Regiojetu Praha – Brno s lokomotivou a 6 vagony, ktery drive stavel i v Adamove?

Dušan

Tuším, že kolem 175 metrů i s lokomotivou, ale ta může stát legálně mimo nástupiště – bez lokomotivy asi 157 m.

Jiří 3

Nehodila by se tam o 1 kolej navíc pro případně předjíždění nákladních vlaků?

Oldřich Sládek

My jsme přípravu této stavby včetně dopravní technologie připomínkovali, kolej na 740 metrů byl náš požadavek a za nás je to OK.

Jiří 3

Děkuju za informaci.

medical_examiner

Netřeba, když tam v budoucnu budou jezdit krom 1x Os za hodinu pouze nákladní vlaky…

Jaaaa

Budou jezdit R a nejmíň příštích 20 let i EC a rj.

Jiří 3

Předpokládám, že R19 se jen tak nezruší. Před Koronou ta linka byla hodně využívána v celém úseku.

Miroslav Zikmund

Jedním slovem ZÁZRAK – nenacházím slov ….
Proč se takto nepostupovalo v rámci modernizace trati ….

pohledem realisty

Pokud jde o koordinaci staveb, pak je to samozřejmě pravda, jinak je ale takto nesmyslně pojatá rekonstrukce stanice pouhou nenázvuhodnou prasečinou (jak by to nazval Záviš).

Alibaba

Protože by ta modernizace byla o jiných penězích, a asi si nikdo nedovedl představit rozsah příměstské dopravy okolo Brna.
Taky doufám, že se bude poloperonizace postupně odstraňovat na ostatních stanicích směr MuN, ale nebude to jednoduché.

Dominik

Z vizualizace to není vidět, ale co bude s manipulačními kolejemi 6a a 8? Budou zrušeny nebo zachovány?

Dušan
Dominik

Děkuji, netušíte také, proč jsou ty kusé koleje u parkoviště označeny jako E1 a E2?

Dušan

To je nějaká blbost, ve finále tuším, že ty koleje už jako E1 a E2 značeny nebyly.

MildaIV

Chápu to správně, že ta 740metrú dlouhá kolej číslo 3 bude v plné delce dostupná pouze ve směru na Brno, protože z opačného změru se nedostanete na 3b?

Dušan

Ano a je to tak správně, protože SŽ si někde stanovila podmínku, že pokud to lze, tak ve všech posledních stanicích před velkým železničním uzlem musí být kolej pro odstavení nákladního vlaku o délce ideálně 740 m. Pro vjezd do uzlu, nikoliv výjezd z něj. To samé je plánováno i v žst. Královo Pole po modernizaci stanice a splňuje to už dneska myslím i žst. Modřice.

Dušan

Ještě jinak: dostanete se na 3b i od Brna, ale už se nedostanete spojkou zpátky na 2. TK, ale musíte pokračovat po 1. TK minimálně do Blanska.

Jiří H.

A jinak to mají na SŽ v hlavě v pořádku? Nechybí jim kontakt s ošetřovateli?

Adam

Škoda, že nepůjde nastoupit z „1.“ nástupiště hned z budovy nebo ulice. Bude se holt muset na lávku, což není zrovna nejpříjemnější.

M H

Otázka je, jestli by tam bylo dost místa na 2 jednostranná nástupiště pro danou průjezdní rychlost okolo hrany. Dost možná by se plnohodnotné 1. nástupiště mezi budovu a kolej nevešlo…

dopravní technolog

U hlavní koleje ve směru do Blanska žádné nástupiště potřebné není, dva zastavující vlaky stejného směru se tam za normálních podmínek nikdy nesejdou a k předjíždění není perón potřeba – takže jediný perón hned u budovy u předjízdné koleje by bohatě stačil.

M H

Co třeba odstavený předjížděný nákladní vlak? Mimořádná událost na jedné nástupní hraně či cokoliv podobného…není lepší být na podobné situace připravený?

dopravní technolog

Kolik takových situací v obvyklém provozu nastává?
Mít nějaké rezervy je nesporně třeba, ale ne za cenu, že to po většinu doby jen zbytečně znepříjemňuje život většině uživatelů: při mimořádnostech lze přece „skousnout“ i nějaká omezení, tedy třeba přejíždění odbočkou či křížem, navíc by jistě bylo možné zřídit i ještě další kolejové spojky mezi hlavními kolejemi až za zastávkou (samozřejmě kryté dalšími hlavními návěstidly), což by pro variabilitu provozu stanice mělo mnohem větší smysl než perónní hrana u hlavní koleje před výpravní budovou stanice.

medical_examiner

Leda že by došlo k nějaké poruše.
Jinak by to přece nákladní vlak projel z Brna až do Třebové…

Vít Jůza

Dělat nádraží čistě podle aktuálního jízdního řádu s předpokladem jeho věrného dodržování je krátkozraké. Vyzkoušeno na našich železnicích až příliš.

dopravní technolog

Mnohem horší je ovšem postavit za velké peníze hovadinu využitou v praxi maximálně v jednotkách procent případů, která po naprostou většinu doby jen lidem zbytečně komplikuje a znepříjemňuje život.
(A navíc muset zbytečně střídat vjezdové koleje těch zastavujících vlaků, aby se ojížděly obě a kolejové obvody řádně účinkovaly, a tím také jen zbytečně dráždit cestující vystupováním na opačnou stranu.)

Vít Jůza

Jednotky procent jsou již velmi silný argument.

dopravní technolog

Nechápu ty, kdo o koncepci stanic rozhodují: v mezilehlých stanicích v naprosté většině případů stačí pro zastavující vlaky jedna peronní hrana v každém směru (u předjízdné koleje zapojené štíhlými výhybkami), takže budovat v Adamově dvě ostrovní nástupiště a nutit minimálně polovinu cestujících ke zbytečnému nesmyslnému překonávání rozdílů nivelet (N.B. když jde o lávku a nikoli podchod) je totální zrůdnost, navíc ještě i zbytečně drahá. A za ty ušetřené peníze by místo toho mohla být vybudovaná třeba ještě krátká kusá kolej s perónem až v prostoru zastávky Adamov zastávka, která by se někdy v budoucnu mohla hodit třeba pro nějaké krátké… Číst vice »

Jaaaa

Ale vždyť je to jasné – dražší zakázka, větší vejvar.

Že by se třeba primárně uvažovala přístupnost a použitelnost z hlediska toho, kdo to bude využívat? Kdepak, tady vládne technokracie…

Vít Jůza

U stanice tohoto typu je praktické, aby se do vlaku nastupovalo jednoznačně do jednoho směru z jednoho nástupiště, a do druhého směru z druhého … otočit se na poslední chvíli na jednom nástupišti k opačné koleji totiž není takový problém.

Martin Verner

Naprostá většina těch, kdo odsud kdy pojedou, si směr Brno se směrem Blansko rozhodně nesplete…

Vít Jůza

Jde i o to, kdy se vlak někdy hodí a někdy nehodí na vedlejší kolej kvůli předjetí.

pohledem realisty

Jediné nástupiště s jedinou perónní hranou sloužící jednomu směru jízdy ovšem může jen těžko někoho splést, takže jediná peronní hrana vašim premisám vyhovuje.

Vít Jůza

Vyhovuje vhodnosti odjezdů jedním směrem z jednoho nástupiště, vyhovovalo by možnosti bezbariérového přístupu, kdyby to celé nebylo na stráni, možnosti přímého přístupu z budovy by samozřejmě vyhovovalo nejlépe, kdyby vše v obou směrech zajíždělo k jediné hraně u budovy, ale vhodné možnosti zastavení i 2 vlaků v každém směru i s možností změny jejich pořadí lépe vyhovuje navrhované řešení. Ano, zase z hlediska bezpečnosti při omezených prostorových možnostech by zase zastavovací koleje s nástupišti na kraji a průjezdné/předjízdné uprostřed bez perónu byly lepší, prostě každá z těchto variant má svou logiku a své plusy i minusy, ne, že by prostě… Číst vice »

Jaaa

Jakože u každé zastávky tohoto typu? Ale no tak. Jakože pro přímý přestup na autobus směr Ptačina pro cestující z Brna je naprosto nezbytné udělat překážku v podobě nadchodu?

Adamov není z dopravního hlediska osobní dopravy nic jiného než zastávka směrem Ptačina. Ale to by projektanti na úseku modernizace a investicích museli přemýšlet v souvislostech a taky mít aspoň snahu zjistit si nějaké souvislosti.

A KORDIS teda zaspal. Ono poslední dobou KORDIS taky moc nefunguje, nevím co se tam stalo. Tipuju na nějakou ANO čistku minulé volební období.

Martin Verner

To jste ještě pojmenoval hezky. Všichni z levého břehu Svitavy si hezky vyklušou po rampách nahoru, protože na třetí výtah už se prostě peníze nenajdou… nebo, pokud to jen trochu půjde, budou běhat přes koleje, což bude úchvatně bezpečné.

pohledem realisty

Proto tvrdím, že ta lávka ze stráně by měla končit na tom ostrovním perónu „pod strání“ a z něho by klidně mohl pokračovat podchod do přednádražního prostoru, protože tím lze ušetřit při překonávání rozdílu nivelet 2 metry. Ale připouštím, že pro některé uživatele té dosavadní lávky by to bylo komplikovanější, takže to berte jen jako jednu z možností: nemám přehled o tom, kolik lidí jezdí z / do toho sídliště nad nádražím a kolik do toho za řekou, ani jaký je pohyb „necestujících“ místních, kteří tu lávku jistě také hojně využívají.

Jakub

No ještě že to tak nakonec je a nemusí se to někdy v budoucnu dělat samostatně za plného provozu.

Lukáš

Přičemž se nabízí otázka, proč se neudělá ostrovní nástupiště i v Letovicích, kde také vůbec není ostrovní nástupiště a staví tam i R.