Už aby to bylo. Na severu Prahy má dálniční okruh nepřátel jen málo, chtějí delší tunely
Úředníci nyní v rámci posudku EIA vybírají mezi tunelovou a zářezovou variantou.
„Děkuji za extrémně kultivovanou debatu.“ Těmito netradičními slovy zakončil ministr dopravy Martin Kupka setkání s občany městských částí na severu Prahy, okolo kterých má vést plánovaná část Pražského okruhu 520 Březiněves – Satalice.
Ministrově spokojenosti se nelze divit. Na předešlých zastávkách jeho „tour po debatách s občany“ se setkával spíše s nadávkami a zoufalstvím. Ať už to bylo v Dolních Chabrech, Suchdole či v Horních Počernicích.
Na severu Prahy však okruh většině lidí uleví. Debata s ministrem a projektanty se ostatně konala ve Vinoři, kde má po dokončení okruhu klesnout intenzita dopravy o 60 procent.
Do probíhajícího procesu EIA navíc Ředitelství silnic a dálnic a Pragoprojekt vstoupily s upravenými variantami, které schovávají trasu 13,6 km dlouhé šestipruhové dálnice z podstatné části pod úroveň země.
Na úřednících tak bude výběr mezi tunelovou a zářezovou variantou. Obě mají sice své výhody i nevýhody, ale ke krajině jsou ohleduplnější než původní povrchová.
Zářezová varianta bude mít po celé své délce zemní valy a téměř všude bude v zářezu. Tunelová pak má kombinovat hned tři podzemní úseky: Třeboradice (1 330 m), Veleň (1 000 m) a Vinoř (2 710 m).
Zahloubená varianta má odhadované náklady 17,383 miliardy korun, tunelová 38,216 miliardy.
„Neudělejme stejnou chybu“
Není překvapením, že Vinoř i ostatní městské části a obce preferují tu tunelovou. V tunelu má i vinořská mimoúrovňová křižovatka.
„Před 150 lety tudy měla vést železnice, ale tehdejší zámecký pán si ji nepřál. Snad neuděláme nyní stejnou chybu,“ uvedl starosta Vinoře Michal Biskup.
Vznik MÚK tak radnice i obyvatelé podporují, na rozdíl od sousední obce Podolanka. Zatímco lidem z Vinoře s dopravní dostupností pomůže, Podolanka se obává „sacího efektu“ dopravy z okolí.
Na okruh by se přes Podolanku mohla hrnout veškerá doprava z Brandýsa nad Labem. Podle Kupky se však obávat nemusí. Projektanti totiž navrhli přeložku silnice 620 do zcela nové stopy, která dovede severní dopravu na okruh prostřednictvím MÚK Přezletice.
U ní se bude počítat i s budoucím koridorem pro uvažovanou novou železniční trať z Brandýsa směrem k Satalicím, za kterou intenzivně bojují někteří brandýští radní. Nyní se ve spolupráci s Prahou prověřují čtyři varianty trasy. Středočeský kraj i Správa železnic preferují vedení podél nové přeložky silnice 610 a poté v koridoru současné tratě 070 až k odbočce Skály.
Po kolejích z Prahy do Brandýsa. Obce a kraj se dohodly, kudy povede nová trať
Nejvíce straší hluk
Zatímco problém s krajinným rázem z velké části vyřešilo zahloubení trasy okruhu a rozsáhlé zelené valy podél trasy, největším strašákem občanů je v tuto chvíli hluk.
Na něj si stěžovali hlavně obyvatelé Satalic, kteří jsou už nyní sevřeni mezi Vysočanskou radiálu a dálnici D10. Proto by se jim nejvíce líbilo zanořit okruh do tunelu hned u dálniční křižovatky Satalice.
Podle projektantů to však není možné hlavně z důvodů nivelety současné MÚK. Navíc by prodloužení tunelu znamenalo jeho posunutí do vyšší kategorie například z hlediska nutnosti přístupových štol pro záchranáře, což by stavbu opět výrazně prodražilo.
100 let čekání na okruh na severu Prahy. Radnice chtějí tunely a zapojení železnice do výstavby
Už nyní je v rámci tunelové varianty pro projektanty oříšek vyrovnat se gravitačním odvodem vody v tunelech, na trase také budou muset vzniknout rozsáhlé suché poldry z obav před velkou vodou místních potoků.
Satalice také požadují z projektu vypustit osvětlení okruhu a požadují více souvisejících cyklotras. Po dokončení navíc trvají na zákazu vjezdu kamionů na Vysočanskou radiálu.
Brzy to nebude
„Hlavně, aby to už bylo,“ zaznělo mezi posluchači na závěr setkání. Po dotazu na termíny ministr Kupka představil svou optimistickou vizi: „Letos získáme kladný posudek EIA a bude vysoutěžen projektant. V roce 2026 se podá návrh na povolení záměru a na konci 2027 by mohlo být stavební povolení. Na přelomu let 2027 či 2028 by pak mohla být zahájena stavba.“
Ta si vyžádá minimálně čtyři stavební sezóny, takže hotovo může být nejdříve v roce 2031. Ministr usiluje o společnou výstavbu spolu se sousedními úseky 518 a 519, financování by měl zajistit soukromý kapitál prostřednictvím projektu PPP. Stát by tak okruh postupně splácel v následujících desetiletích.
