Dopravci Železnice Zprávy

Švédské dráhy zabodovaly v Norsku, získaly soubor tratí na severu. Domácí ztrácejí pozice

Norská železnice, ilustrační foto. Autor: Wikimedia Commons, Photo by JohnM
Norská železnice, ilustrační foto. Autor: Wikimedia Commons, Photo by JohnM

Liberalizace osobní železniční dopravy v Norsku má dalšího zahraničního vítěze. Je jím dcera švédského státního dopravce SJ, společnost SJ Norge, která získala balíček linek Sever, tedy především dálkové vlaky Oslo – Trondheim. Oznámilo to norské ministerstvo dopravy, respektive jeho železniční ředitelství Jernbanedirektoratet.

Smlouva má být podepsána na konci června, provoz SJ Norge začne za rok. Dohoda bude uzavřena na osm let s možností prodloužení o dva roky. Provoz na sedmi tratích ve středním a severním Norsku, které jsou součástí balíku, se má výrazně zahustit, zvýší se i kapacita jednotlivých spojů.

Bude rovněž vytvořen koncept Togbuss, který zlepší spojení se sídly, která leží mimo železniční síť. Zavede se dynamická tvorba cen jízdenek, nová má být i nabídka služeb, například snídaně na dálkových linkách nebo nové salonky SJ v Oslu a Trondheimu. Vozy si SJ Norge pronajme ze státního vozového parku Norske Tog, využije rovněž svůj vlastní vozový park. Smlouva obsahuje i pobídky pro testování vlaků s nulovými emisemi na neelektrifikovaných tratích.

Soupeřem SJ Norge v tendru byly norské státní dráhy Vy Tog (dříve NSB). Podle ředitelství železnic byla nabídka Vy mírně lepší, pokud jde o kvalitu, Švédové však výrazně bodovali cenou, když nabídka Vy byla o 28 procent vyšší. Zaměstnanci Vy přejdou plynule na nového zaměstnavatele, zachovají si přitom nynější mzdy. SJ nejsou na norských kolejích úplným nováčkem, provozují mezinárodní vlaky Narvik – Stockholm, Oslo – Stockholm a Göteborg – Halden.

Norská železniční síť (čítající přes 4000 kilometrů tratí) je pro potřeby liberalizace rozdělena do tří souborů. První, který zahrnuje především trať Oslo – Stavanger, získal už loni dopravce Go-Ahead Norge, vyjet by měl koncem letošního roku. Druhým vítězem je nyní SJ Norge. Poslední zahrnuje trať Oslo – Bergen, kde ještě probíhá soutěž. Uzávěrka nabídek je v srpnu. Jde také o poslední naději norských státních drah.

Balík Sever:

dálkové a noční vlaky Trondheim – Bodø
dálkové a noční vlaky Oslo – Trondheim
regionální vlaky Bodø – Rognan
regionální vlaky Lundamo/Melhus – Trondheim – Steinkjer
regionální vlaky Dombås – Åndalsnes
regionální vlaky Heimdal – Trondheim – Storlien
regionální vlaky Hamar – Røros – Trondheim

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
TPal.
Host
TPal.

Jakými vozidly bude zajišťovat SJ Norge provoz? Pořídí si svá vlastní a nová a nebo to budou second-hand vozidla?

Jan Pytela
Host
Jan Pytela

Second hand vozidla? V Norsku? 😃

xyz
Host
xyz

Na druhou stranu, nutno dodat, že železnice v Norsku z principu mají (z hlediska možného potenciálu výrazněji navyšovat počty cestujících) dvě úskalí:
– nízká zalidněnost území (mimo okolí Osla + zčásti snad i tří dalších velkoměst)
– velké vzdálenosti; takové, že o to více se dostává ke slovu letecká doprava

Plus s přihlédnutím k:
– naprostá většina norských tratí je pouze jednokolejných

Ovšem, i tak je dosavadní stav, kdy i např. dálkových vlaků mezi Oslem a Trondheimem jezdí jen 4 páry (a v sobotu pouze 2!), poněkud nízký a je dobře, že bude navýšen (viz údaj v článku).

Kubrt
Host
Kubrt

Dálkové vlaky OSL-TRD slouží pro obsluhu nácestných stanic (kterých není moc a z Osla po Hamar, kde tak nějak končí civilizace, jezdí vlaků víc), pro vlastní spojení aglomerací slouží vydatné letecké spojení. K těm už uvedeným faktorům, proč to osobní železniční doprava v N má těžké, ještě přidám, že Norové jsou vesměs relativně bohatí a mají auta (a ti chudí stejně sedí doma a nikam nejezdí) an na silnicích (vyjma okolí OSL) je slabý provoz, takže není moc důvodů tím autem nejezdit. Auta a benzín jsou sice asi nejdražší v Evropě, ale od jejich „konzumace“, podobně jako v případě alkoholu,… Číst vice »

AAA
Host
AAA

tak třeba zafunguje flygskam 🙂

Martin V.
Host
Martin V.

Ale teď jim nově chtějí nějak víc zdanit letadla, tak možná to může pár lidí do vlaků přihrát (kteří by jinak letěli).

xyz
Host
xyz

„SJ nejsou na norských kolejích úplným nováčkem, provozují mezinárodní vlaky Narvik – Stockholm“
Ovšem, z logiky věci – do norského Narviku se po kolejích dá dostat jedině ze Švédska.

„Provoz na sedmi tratích ve středním a severním Norsku, které jsou součástí balíku, se má výrazně zahustit.“
To není na škodu; nynější stav na mnoha místech je např. jen 2 páry spojů za den (norsko-švédský přechod Storlien) či 3 páry spojů za den (dálkové vlaky Trondheim – Bodo).

Kubrt
Host
Kubrt

Směrem na jih z TRD železnice má určitě nevyužitý potenciál v příměstské dopravě (jako funguje směrem na sever do Steinkjeru), ale směr Storlien nevidím perspektivně. Od Helu (u letiště), kde se odpojuje od pobřeží a stoupá k hranici, je dost řídké a rozptýlené osídlení, to na vlak není. Ty dva páry osobáků slouží jako přípoj na rychlíky směr Stockholm (dříve jezdily přímo z TRD s Nohabkami), ale víc to tam nedá. V TRD jsem čtyři roky bydlel, tak nějakou představu o tamních podmínkách a potřebách mám 🙂

David
Host
David

Je vidět, že i mimo EU liberalizace vesele probíhá a to je prostě skvělé!

Petr
Host
Petr

Ano, zejmena pokud to zlepsuje kvalitu a hlavne snizuje cenu pro koncoveho uzivatele, je to skvele 🙂

J.L.
Host
J.L.

Liberalizace je jediný způsob, jak zachránit dálkovou železniční dopravu v Evropě před čím dál tím levnějšími a smradlavějšími leteckými nízkonákladovkami.
Toho se ovšem nedosáhne preferencí státních dopravních molochů, či administrativními opatřeními (např. MŠMT ČR svým interním předpisem zakazuje letět z PRG do FRA – je to méně než 500km – a odtud pokračovat 120km vlakem do cíle cesty).

Přemek
Host
Přemek

Není důležité vlastnictví, ale kvalifikace lidí, zejména těch, co to řídí.

J.L.
Host
J.L.

Možná ani ne tak kvalifikace jako schopnosti a „ochota“ úkoly a problémy řešit.

Zbyněk
Host
Zbyněk

Jak už tu zaznělo, minimálně na evropské úrovni by bylo záhodno leteckou dopravu danit. Oproštění od daně od nastartování hospodářského růstu v západní Evropě po druhé válce, k němuž definitivně došlo někdy v šedesátkách, nemá nejmenší opodstatnění.

Partneři



CSCARGO