Správa železnic chystá instalaci prvních Smart zastávek, budou energeticky nezávislé
Jednou ze zastávek, které projdou proměnou na Smart řešení, je Nový Hrozenkov zastávka. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
K instalaci nových přístřešků má dojít do konce roku 2023.
Z praktického hlediska by možná bylo lepší, kdyby ta zastávka byla více uzavřená. Eliminace větru a deště. Preci jen se může stát, že při zpoždění vlsku člověk na te zastávce pobyde déle než 5 minut.
Z praktického hlediska by bylo fajn, kdyby na exponovaných místech byly aspoň nějaké zastávky a pokud budou existovat, tak aby jejich údržba/provoz byly co nejlevnější.
To znamená, aby zastávky pro vlaky (tak jako zastávky pro busy) si spravovaly konkrétní obce či města
Nemá smysl, aby SŽDC se v tom nějak angažovala. Neboť z ekonomického pohledu na to nemá. Absolutně na to nemá. Holt rozhodovat od stolu z Prahy na vzdálenost několika (desítek/stovkek) kilometrů nemůže dávat lepší výsledky, než když radnice má svoji zastávku přímo v dědině pěkně pod dohledem
Já ale píšu o charakteru zastávky, ne o tom, kdo to bude spravovat. Zase jste mimo.
Já taky pišu o charakteru zastávek.
Nepředpokládám, že by městší/obecní konšelé plýtvali penězi na ptákoviny tak jako SŽDC, takže jedna zastávka pro cca 3 sedící lidi v podání SŽDC prý vyjde na cca 2 miliony Kč… Holt SŽDC.
Pro srovnání – dřevěný zahradní domek čtyřstěnný včetně prosklení a montáže a podlahy vyjde na cca 0,05 milionu Kč = 13m2
https://www.drevenyzahradnidomek.cz/Zahradni-domek-AVILES-I-prosvetleny-3-3-x-3-9-m-16-19-24-mm-d427.htm
U nás dělala zastávku obec a stalo to 0.5 MiO a předpokládám, ze všichni byli moc spokojeni, protože je to boudicka ještě za min, než ta inzerovana
Ono hlavně si místní konšelé dobře pořeší riziko nákladných oprav oné boudičky, když tu stavbu může dělat některý z místních, který ví co a proč použil za materiál = takže si ta místní firma asi nepokazí jméno tím, že úmyslně postaví něco, co brzo spolkne spousty peněz na opravy…
Zatímco u SŽDC kvete „monopol dodavatelů“
Jak Správa železnic, tak obce ,či města (z ekonomického hlediska) mají peníze jen z daní( z jiné škatulky).
Ne.
Města dostanou městské daně (rozpočtové určení daní). A nedostanou žádné další daně. Čili je logické, že města se o zastávku ve svém městě postarají ekonomičtěji než vzdálená SŽDC.
Zatímco SŽDC sice za posledních roky sice dostala stovky miliard dotací protože prodává nezajímavé zboží a proto např. v 2021 firma SŽDC musela rozdávat svým zákazníkům=dopravcům slevu zhruba 95%, aby si od SŽDC koupili její služby. Ale přesto ani tak obrovské dotace nestačily a výsledkem hospodaření firmy SŽDC nebyl zisk, nýbrž ztráta. Ve stovkách milionů či v jednotkách miliard ročně.
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
zapsáno 1. ledna 2003
vymazáno 14. ledna 2020
Správa železnic, státní organizace
zapsáno 14. ledna 2020
Prosím pěkně, to já nebyl kdo vyhodil spousty peněz z okna za přejmenování firmy SŽDC na Správu železnic v situaci, kdy jedním z největších dopravců je firma jež má slůvko „dráhy“ ve svém názvu a která jako svůj firemní časopis vydává „Železničář“…. Nota bene v situaci, kdy firma SŽDC zakazuje zkracovat své současné matoucí označení. A vůbec – proč vlastně SŽDC utrácí za marketing, když své služby prodávala dopravcům s brutální slevou cca 95% ? Není lepší se ušetřit náklady za rozmařilý marketing SŽDC, když reálně zákazníků – dopravců – v síti SŽDC je něco kolem stovky a prostě na… Číst vice »
A víte vůbec kdo a proč přejmenovat SŽDC na SŽ?
Ad. 2 odstavec: Aby mohl Olcit dělat ze sebe trolla.
Divím se tedy, že při Vašem trendu nepíšete místo Česká republika třeba ČSSR. 😁
Nemáte pravdu. Portfolio příjmů obcí je daleko širší. Například výnosy z pronájmů obecního majetku, dividendy z obcemi vlastněných firem, úroky, pokuty, obecní poplatky…
Je dřevěná. Navzdory všem sebejistým prohlášením neshořela a dokonce není ani posprejovaná, přestože němela vydržet víc jak měsíc nebo dva.
Nezbývá než nadávat dnešní mládeži, že se nechová tak, aby to nadávání bylo oprávněné.
Za nejdůležitější pro cestující u takového typu zastávky bych vyžadoval téměř uzavřený prostor. Aby vevnitř nekoukal vítr, a nelítali dovnitř sníh. Když už tam bude ten CCTV.
Dokonce i SŽ(DC) několik typů takových čekáren postavila, dřevěných i betonových, některé i dost pohledné a hlavně funkční, většinou ještě před tím, než byla síť zamořena prefabrikáty ze ŽPSV. (Příklady: Prefa Žatec, Prefa Nový Bydžov, Delta Svratka a jiné, jejichž výrobce bohužel neznám…)
3 mega za jednu budku, která ani trochu nechrání zepředu a nemůže mít lavičku pro víc než 3 blízké osoby…
35 mega jsou třeba ve Středočeském kraji náhrady za více 200000 vlakokilometrů. Tzn. třeba roční provoz 12 párů vlaků na 24 kilometrové trati…
SOS tlačítko? Proč tedy už dávno neinstalují ta tlačítka na každý nový přejezd? Tam, kde je jeho potřeba nesčetněkrát vyšší, než na zastávce!
Nevím, možná raději ani nechci vědět třeba cenový rozdíl mezi novou výhybkou na 40 km/h a na 80 km/h. Nebo rampa vs výtah, nebo dvě budky vs zastřešené nástupiště…
Přesně tak. Tyhle výdaje se ale neplatí ze stejné kapsy a nejde tak přímo srovnávat účelnost. Bohužel je v téhle zemi zvykem peníze na veřejnou dopravu spíš prostavět, než projezdit.
A co by to SOS tlačítko na přejezdu mělo mít za funkci?
Vypustit světlici? Nafukovací člun nebo plovací vestu? Nevěřím, že se na tohle někdo může zeptat…
Nevím, proto se ptám.
Proč by se měla vypouštět světlice? K čemu to pomůže? Kde bude ukryt nafukovací člun? Ve vlaku?
Světlici uvidí strojvedoucí aby hodil záchrannou brzdu…
Zastavit nebo minimálně zbrzdit blížící se vlak.
Děkuji, za smysluplný návrh.
Technické řešení tohodle návrhu by se napřed muselo vyvinout, odzkoušet, nebylo by odzkoušeno proti falešným signálům, není danné kdo a za jakých okolností by to tlačítko mohl mačkat. Zatím taky nejsou cesty, jak takový signál přenést z přejezdu na lokomotivu. Z přejezdu se přenáší signál (když se nepodaří zavřít) maximálně na návěstidla.
Takže osazovat SOS tlačítko zatím není jak.
Tak vždycky to může být ekvivalent volání na dispečink… kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledat důvody
To by se ale mělo dát vyřešit jinak a lépe. Na to řešení (částečně už funkční) v podobě tzv. traťových telefonů i jsou. Jen to nebude prosté tlačítko.
Kdo by to (telefon, tlačítko) měl používat?
Není to přenesení na návěstidlo, ale do zabezpečovačky (co ta si s tím provede je její věc, etcs třeba přenese do mobilky v lokomotivě. A zabezpečovačky s kolejovými obvody třeba kódují návěst pro mirela.)
A rovnou do mašiny, to by samozřejmě taky šlo, třeba TRS nebo GSM-R třeba general stop.
Z právního hledika, ať to mačká ten, kdo nechal auto na přejezdu (případně svědci nebezpečné události).
Návěstidlo je součást zabezpečovačky a zatím to byl finální zobrazovací člen.
Má na takovýto signál ETCS vstup, když teda to chcete do něj cpát? Má na to TRS (GSM-R) vstup, když by to mělo být přes něj? Přitom TRS (GSM-R) jsou komunikační systémy, ne zabezpečovací, takže to zase zůstane na tom ETCS. Má na to releovka vstup, když chcete tím ovládat kolejové obvody?
Ten kdo nechá auto na přejezdu je zpravidla vždycky rád, že ho stihne opustit, když už.
Jak bude zajištěno, že „svědci“ nebudou toto tlačítko zneužívat (něco na způsob pevnosti Boiyard)?
Kdyby bylo tlačítko na přejezdu, tak ti exoti, co tam nechali zánovní A8 jej možná zmačkli a nemusel ležet jeden pershing na boku v poli… kdyby ryby znám, ale…
Kdyby…
Na takto zatížené trati (rychlost a množství vlaků) by přejezdy být neměli.
U takovýchto tlačítkem vybavených přejezdů bych očekával u nějakou FullHD sledovací výbavu přejezdu, takže ti idioti by si pro svůj pojišťovací podvod vyhlédli přejezd jiný.
U smart zastávky bych si představoval jednoduché zařízení, které jsem viděl v Rakousku, ale i na Švestkové dráze u nás.
Jedná se o jednoduchou signalizaci, zábleskovým světlem, kdy na zastávce je cestující, který hodlá použít vlak.
Jinak vlak na zastávce na znamení nemusí zpomalovat a znovu se rozjíždět když tam nikdo není.
To ale bohužel nepřinese úsporu Správě železnic….takže nic.
Zkusil bych to poslat do kabiny strojvedoucího rádiem. Umí to GSM-R převzít a předat?
Ve Švýcarsku jsou k vidění u vjezdu do zastávky/stanice, kde je zastávka na znamení návěstidlo (kosodelník s diodami), a na nástupišti je informační tabule, kde si cestující zmáčkne směr, kam jede, a ono se to návěstidlo podle směru rozsvítí. (třeba tento typ, ale starý: https://sbbcffffs-community.sbb.ch/t5/image/serverpage/image-id/5143i222A315BBB23B7F3/image-size/large?v=v2&px=999)
Celý koncept zastávek na znamení je diskutabilní. Tam kde je traťová rychlost nízká je přibrždění, případně zastavení úplně jedno a tam kde je vysoká, tak zastávka na znamení nedává smysl žádný.
Příklad Polanka nad Odrou. Panter se tam ze Svinova i Jeseníku n. O. rozjede na nějakých 130 – 160 a pak brzdí na 30. I dobře umístěná signalizace, že na zastávce nikdo není nic neřeší, protože kdyby cestující přišel na zastávku jen pár vteřin před odjezdem, tak by kolem něj projel vlak 160km/h a on by byl v právu, kdyby si stěžoval, že mu vlak nezastavil.
K poslední větě: Cestující se může nyní sejít se zastavujícím vlakem na místě k tomu určeném, protože strojvedoucí zaregistroval jeho/její příchod na nástupiště. Pokud by se jednalo o povinnost použít tlačítko k zastavení vlaku, pak by musel být na zastávce dříve, tedy tak, aby tlačítko bylo zmáčknuto nikoliv těsně před vjíždějícím vlakem, protože by již nemusel zvládnout zastavit na místě k tomu určeném. Tudíž musel by být stanoven závazný čas, jak dlouho před příjezdem vlaku musí již být cestující na zastávce, aby včas zmáčkl tlačítko pro zastavení vlaku.
To máte sice pravdu, ale zrovna na vlak jedoucí jednou za 2 hodiny se chodí s předstihem.
Možností, jak by se tohle dalo vecpat do přepravních podmínek a dalších dokumentů by byly aspoň dvě.
Například 1) pokud jede vlak přesně či s náskokem, tak zpomaluje a zachová se cca jako dnes. Pokud má zpoždění a není daná žádost o výstup ani nástup, může projet rychleji.
2) Ano, uvádět cosi jako čas stisku tlačítka(x minut před pravidelým příjezdem) by taky šlo.
Mimochodem dalo by se to nabázat na rezervační systém(mám místenku ze zastávky na znamení = můj vlak zastaví)
Stačila by i jízdenka z aplikace. Navíc hodně osobních vlaků nemá rezervace.
Toto by mohlo pak řešit tlačítko v Appce typu Můj vlak
Ve Velké Británii bývala na zastávkách na znamení jednoduchá mechanická návěstidla, která si cestující požadující zastavení vlaku sami obsluhovali…
Tudy cesta nevede.
Umím si představit odemčení možnosti obsluhy cestujícími pomocí snímače nějaké strojně čitelné jízdenky (čárový nebo QR-kód?) nebo jiného podobného dokladu a přenos návěstního znaku strojvedoucímu dřív, než návěstidlo uvidí na vlastní oči.
Ono je vcelku zajímavé, kolik vyplýtvané energie nasměrovala SŽDC do zastávek a do nádraží. Leckdy naprosto předdimenzovaných. Podobně jako Česká pošta.
Ono je to hezky vidět např.v Břeclavi, kde vedle sebe sídlí autobusové nádraží, vlakové, Česká pošta plus zázemí pro nádražáky na druhé straně kolejí.
https://mapy.cz/s/lalodujebo
Tipnu si, že konkrétně v Břeclavi je zázemí pro Českou poštu i pro budovu vlakového nádraží je předdimenzované o desítky procent.
Podotýkám, že pasažéři využívají v průměru mnohem více ty kolejové nádraží a zástavky kolejové dopravy, které nejsou v rámci SŽDC
Stejný překlep dvakrát, to už asi není náhoda. Co znamená „předdimenzovaný“? Nechtěl jste napsat „předimenzovaný“ nabo „naddimenzovaný“?
Se starými budovami je potíž: hromadně je bourat je ještě problematičtější než nechat je chátrat anebo investovat do jejich modernizace a údržby. Pozoruji ale spíš opačný trend: nově budovaná či rekonstruovaná nádraží jsou takové nehostinné díry, samý průvan, místo nádražní budovy jen zemljanka s velmi omezenou otevírací dobou atd. V Praze například Hostivař, Eden, Zahradní Město, Vysočany.
Tím příkladem v Břeclavi jsem chtěl poukázat na chybu, když si „každý hraje“ na svém písečku.
Kdyby byla jednotná koordinace ze strany města Břeclavi, tak
– volné prostory nádraží i pošty by spíše byly využity,
-nebyly by zbytečně zamčená vrata mezi budovou pošty/vlakovým nádražím a chodníkem = když jde člověk od pošty na vlak směr Znojmo, tak si zajde 200 metrů neboť musí do budovy nádraží = stačilo by odemknout vrata.
– patrně by se předešlo té chybě nádražáků, že přestože utratili obrovské peníze, tak podchod (z budovy vlakového nádru na druhou stranu kolejí) není veřejný.
Kdyby byly přívětivé, tak je hned obsadí bezdomovci a normální člověk by tam nepách.
V Rakousku jsou bezD také a přesto tam mají standardně skleněné skoro uzavřené čekarny na nástupištích.
No a u nás se mění lavičky na nástupištích (i ve městě) za svařenec z drátů,aby na nich byl nepříjemný posez a pořádně studily do zadní části těla. Přesto např. v zastávce Proboštov již týdem přespává bezdomovec na lavičce a je tam jen přístřešek s jednou stěnou.
Řešení problémů bezdomovců opravdu nespočívá v jejich odstranění z očí tzv. slušné veřejnosti (nejlépe za hranice katastrů měst a obcí).
Nezapomněla SŽ ve výčtu vybavení na mě?
Tak třeba v Golčově Jeníkově město už jsi. A je tě tam až moc. Bráníš vstupu do trávy.
Je třeba tě často spíš odstranit, sorry jako
Proč? Hrozí tam někde pád?
To je právě ta věc s modrým zábradlím. Je často tam, kde pád nehrozí, spravovat ŠŽ parky, tak je modré zábradlí kolem každého chodníku a z obou stran. https://mapy.cz/s/hehavenutu
I když poslední dobou se umí odvázat a udělají vás v oranžové, šedé, či hnědé barvě.
… a proto by měl uvažovat o změně na „barevné zábradlí“.
Potřebovalo bys nějaké smart vylepšení. Třeba modré zábradlí s elektronickou závorou a elektronickými šoky pro toho, kdo ho bude přelézat, opírat se o něj nebo o něm bude mluvit bez dostatečné úcty a respektu. Časem by modrá zábradlí mohla převzít i další smart funkce a dohlížet i na své širší okolí.
Hodně drahá energetická nezávislost. Energeticky závislá „bouda“ by si vystačila s cca 300W s tím že by bylo osvětleno cele nástupiště ( plným výkonem jen pri příjezdu vlaku nebo pohybu osob) a to jakým způsobem by řešitel realizoval spínání a jaký typ displeje by zvolil bych už nechal na něm.
Zadání by mělo definovat čitelnost displeje i na slunci…..
Toto zadání mi připadá jako popis již známého řešení.
A teď nevim jestli je v článku popsán prodejní automat na jizdenky?
Počítáte do toho i kolik stojí nn kabel 1 km za vesnici?
Ten kabel tam dnes určitě je.
Zrovna v tom Novém Hrozenkově je vesnice i okolo zastávky a kabely NN vedou vzduchem přímo nad zastávkou. Krom toho tam ty lampy VO už stojí.
https://mapy.cz/s/nohalotasu
Eink je jeden z nejcitelnejsich displayu pod primym sluncem.
Na této lokalce to myslím, nebudou vyhozené prachy. Využití je zde velice dobré až výborné, domácími i turisty.
Na vizualizaci je zastávka Zlín – Prštné. V roce 2015 byla (opět) schválena modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice a práce měly začít v roce 2919. Se zastávkou Zlín – Prštné se bohužel nadále nepočítá, přestože má snad nejlepší návaznost na MHD ve Zlíně a je využívána cestujícími. Mohla by si SŽ laskavě konečně udělat pořádek v tom, co bude modernizovat a co rušit?
Obávám se, že velmi potřebné vylepšení tratě do Zlína nastane, až poté, co logicky budou odděleny krajské a městské kolejové tratě od SŽDC.
Vemte si, v jakém stavu jsou a jak velmi jsou využívány některé kolejové tratě ve větších aglomeracích = budují se/plánují se desítky kilometrů nových kolejových tratí a to včetně velmi drahých tunelových staveb.
Prštné a 2 zastávky Malenovicích by měly zůstat. JD rychlíku ZL-OT má být 9 minut, Sp asi 12minut.
Asi máme odlišné informace. Což je v tom všem okolo klidně možné. Mluvíme oba o zastávce Prštné nacházející se u bývalého sila?
Každopádně by už měli finišovat, tak jsem zvědavý.
https://www.sudop-brno.cz/realizace/modernizace-a-elektrizace-trati-otrokovice-vizovice/
Napadlo mě to samé co vás. Myslím bohužel, že elektrizace tratě ve Zlíně a nového nádraží se v tomto desetiletí (opět) nedočkáme. Jde vidět, že to nemá žádnou prioritu.
Myslím, že do toho roku 2919, jak říkáte, by se to opravdu mohlo stihnout, ale asi jednom těsně…
Tak pokud by práce měly začít opravdu v roce 2919, pak ten přístřešek bude do té doby vícekrát vyměněn.
Tento krok určitě vítám, hlavně je (nebo mohlo by být) to užitečné, když má vlak zpoždění (nebo vůbec nejede) a lidi se to nemají jak dovědět. Teď ještě aby tam ty informace SŽ opravdu dávala a byly pravdivé (bez snižování prezentovaného zpoždění, bez zpoždění uvedení těchto informací apod.).
Reálnější informace jsou v appce. Že by přesnější info bývaly na informační tabuli na zastávce/nádraží … to jsem nezaznamenal.
Asi brzy přijde den, kdy SŽDC přestane udržovat své informační tabule s výjimkou velkých přehledových tabulí na větších nádražích, kde je větší výskyt lidí, co obvykle vlakem nejezdí.
Vlakem moc nejezdím, ale koukal jsem při nedávné jízdě, že se v některých stanicích tabule vyměnily a dokonce to ukazovalo zpoždění 3 minuty.
Jinak další info je jen o lidech a v tomhle selhává DPP taky a jejich informování o mimořádných událostech.
Proč zastávky na vedlejších tratích (tj. pro kolejové autobusy) jsou placeny z dotací pro SŽDC, tj. vesměs na dluh daňových poplatníků?
Zatímco zastávky pro silniční autobusy si platí konkrétní obce, dle svého uvážení a svého měšce?
Proč se SŽDC „vlamuje“ tam, kde o ni nikdo nestojí, zatímco v péči o provoz na kolejích má SŽDC silné rezervy?
Od minule žádný posun ve zkratkách?
Reaguji na stav, kdy druhý největší doprace má v názvu slůvko dráhy (a např. v překladu do poštiny je to ještě víc matoucí: „Koleje Czeskie“). Aby zmatek podtrhl, tak firemní mag tohoto dopravce se zove Železničář. No a aby SŽDC do toho vnesla jasno, tak se spousty peněz přejmenovala na Správu železnic.
Připomínám, že SŽDC zakázala používat zkratku SŽ.
Kde jste sehnal to, SŽ zakázala používat svoji vlastní zkratku, tedy, SŽ?
https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-zakazuje-zkratku-sz-sama-ji-ale-v-dokumentech-pouziva-40458/
Zakázaná není. Jen je potřeba ji správně používat.
Klidně je možné napsat: „Správa železnic, státní organizace (dále jen ‚SŽ‘)“ a pak zkratku běžně používat dle výkladu jejich mluvčí. Takže nyní můžu napsat SŽ kolikrát chci a nehrozí žádná záměna se Slovinskými železnicemi 🙂
Jinak spíš si myslím, že ten zákaz plyne z toho, že se nepovedlo odkoupit doménu sz.cz jako měli dříve szdc.cz
https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-koupila-dalsi-domeny-se-svym-nazvem-szdc-cz-postupne-utlumi-zkratku-i-nadale-odmita-49536/
Souhlas, že máte pravdu, že nic mi nebrání používat celý název. Jenom to zabere víc času číst a sepsat. Obecně si myslím, že SŽDC vyhazuje peníze za PR a za marketing. S ohledem na to, že SŽDC papírově má 121 zákazníků-dopravců (ale např. koncern LEO je v tom seznamu 3x pod různými firmami = čili reálně něco kolem stovky zákazníků). Tj. že krkolomná zkratka SŽDC je naprosto vhodná tomu, aby běžný člověk odlišil infrastrukturu (od které nic nekupuje) od vlakových dopravců (od kterých kupuje jízdenky). Podobně jako se Renault Truck Defence Vehicles přejmenoval na ARQUUS, aby se zdůraznil odstup mezi… Číst vice »
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
zapsáno 1. ledna 2003
vymazáno 14. ledna 2020
Správa železnic, státní organizace
zapsáno 14. ledna 2020
Děkuji za informaci. Již jsem Vám 2x slušně zareagoval na Vaši identickou reakci, ale Vy jste již neregoval = chápu, že o vzájemnou výměnu názorů nemáte zájem. Tedy toť vše.
Kafemlejnek se vrací, typicky si vyberu jen co chci. Správa železnic zakázala používat zkratku SŽ, to má Axel pravdu. Jenom už chlapec neřekne, že SŽ s.o. je v pořádku.
No vidíte. A já bych řekl, že u B2B firmy, jakou je SŽDC, s tak velmi omezeným okruhem zákazníků, je název víceméně lhostejný.
Člověk se spíše diví, proč se SŽDC obtěžuje s nějakým marketingem, když její zákazníci snažení SŽDC oceňují asi tak, že SŽDC zákazníkům musí dávat obrovsky brutální slevu v průměru cca 95%, aby si zákazníci koupili vůbec nějaké služby od firmy SŽDC.
Houby,ppužívat zkratku SŽ zakázané není. Vždyť se používá všude i v předpisech.
Nevšiml jsem si, že by Právní řád obsahoval zkratku SŽ. Máte číslo, pod kterým ten nějaký předpis se zkratkou „SŽ“ vyšel ve Sbírce zákonů?
ad 1) Nic takového se neděje.
ad 2) Protože §1. Ale je to v celku logické, třeba i z hlediska majetku a bezpečnosti pracovníků pro správu tohoto majetku.
ad 3 ) Protože to má ze zákona stanovený.
Zdroje sů…..
Zastávky snad byly vždy energeticky nezávislé…
Osvětlení na nich není (na těch na kterých je)
Zastávkou je zjevně myšleno veškeré vybavení, ne jen „budova“. Ostatně kdybyste bral v úvahu jen budovu, nepotřebuje žádnou energii ani rodinný dům, panelák nebo kancelářská budova.
A na zastávkách potřebuje napájení osvětlení, rozhlas, informační panely, označovače jízdenek, automaty na jízdenky…
Je to super, ale jak nebudou vyřešeny poblíž toalety tak to okolí nemusí zůstat čisté.
Vzdyt zastavky nikdy nemeli toalety (krome par vyjimek)
Tohle je dobrá připomínka.
Z hlediska hygieny a veřejného zdraví vybavení všech drážních staveb sloužících veřejnosti schvalovali do r. 1918 místně příslušní okresní lékaři, kteří za císařpána plnili většinu úkolů dnešní hygienicko-epidemiologické služby.
Zastávky bez záchodů byly tehdy považovány za zcela vyhovující.
Pravidlem bylo, že zastávky s nejčastěji používanými dřevěnými čekárnami předlitavských lokálek podle normálie 11/H nebyly záchody vybaveny.
Několik objektů podle normálie 11/H se dochovalo; čekárny 11/H v původní nezměněné podobě dodnes slouží např. v Bělči na liteňské lokálce nebo v Chrasticích na trati do Starého Města pod Sněžníkem.
Bude vysazeno husté křoví. : – )
Bože, bože…
Na autobusových zastávkách s wifi a chytrou cedulí jsou snad WC?
Větší starost bych měl o to, aby to bylo nejen supermoderní, ale i nechránící před deštěm a sněhem, jak je v poslední době u nových zastávek zvykem.
Kadibudku na každou zastávku! Pak bychom byly určitě světový unikát.
Protože jasně, když se běžný člověk dostane na deset metrů k dráze, tak buď zahyne (pokud tam tedy není modré zábradlí), nebo dostane nutkavou potřebu to tam celé posrat.
Šotosvět je divoký místo.
Okolí nezůstane čisté ani když tam záchody budou, lidi jsou prostě prasata. S tím žádná zastávka nic nenadělá.
A proto na té fotce vidíte hromady odpadků a všude samý podpapírak, protože cestující jdoucí na vlak na zastávkách potřebují záchod, ve vlaku potřebují záchod a po vystoupení ho potřebují znova. Ikdyby jim cesta zabrala 30 minut dveře-dveře. A navíc místní nevědí, kdy vlak jezdí, jízdní řád je tajný a hodiny tam nikdo nemá ani v mobilu.
Tohle je prostě statistika. V místě, kde se shromažďují lidé, s nějakou pravděpodobností občas na někoho ty potřeby přijdou, a zrovna tohle je potřeba, která se v určité situaci moc odkládat nedá, ať člověk je prase nebo není. Osobní stravovací kázeň může riziko snížit, ale ne zcela vyloučit. Člověk, který není prase, přece jen spíš zvolí nejbližší křoví než vlastní kalhoty, pokud není dostupná lepší možnost.