Soud začal řešit vykolejení vlaku u Mariánských Lázní. Strojvedoucí poukázali na zmatečné značení
Strojvedoucímu hrozí dvouletý zákaz činnosti a podmínka.
Okresní soud v Chebu začal projednávat jednu z největších železničních nehod v tuzemsku v roce 2019. Čtyřiapadesátiletému strojvedoucímu nákladního vlaku hrozí za nerespektování rychlostního omezení tříletá podmínka a dva roky zákazu činnosti. Takový trest navrhuje státní zástupce. O projednávání informoval jako první server Novinky.cz.
Nákladní vlak společnosti ČD Cargo u Mariánských Lázní vjel v červenci do rychlostního omezení na 30 km/h trojnásobnou rychlostí, což vedlo k vykolejení lokomotivy a třinácti vozů. Celková škoda dosáhla 28 milionů korun. Omezení na trati bylo kvůli stavebním pracím na stavbě obchvatu Mariánských Lázní.
„Na trati přehlédl železniční značku, tzv. předvěstník, který má strojvedoucího dostatečně dopředu upozornit na blížící se místo s omezenou rychlostí. Umožňujeme mu tak v předstihu brzdit,“ citovaly Novinky.cz státního zástupce Vlastimila Šáchu. Podle něj byl předvěstník umístěn na rovince a v dostatečné vzdálenosti, aby jej mohl obžalovaný včas vidět.
Strojvedoucí Radim Růžička uvedl, že v jízdním rozkaze informace o omezení neměl. „Nejsem žádný sebevrah. Vůbec jsem netušil, že tam probíhají nějaké stavební práce. Protože tuhle trať jsem měl jet poprvé po půl roce, tak jsem si ve výchozí stanici pečlivě nastudoval všechny změny. Upozornění na snížení rychlosti nebylo ani v písemném jízdním rozkaze, kde jsou uvedena všechna dočasná omezení, nenašel jsem ho ani v takzvané knize normálií, prostřednictvím které nás zaměstnavatel upozorňuje mj. i na traťové úseky s trvalými změnami,“ prohlásil Růžička.
Předvěstník přehlédl. Další rychlostník měl být zakrytý, dodal odborář
Přiznal, že předvěstník přehlédl, v té době hledal něco v jízdním řádu. „Když jsem se podíval znovu na trať, míjel jsem akorát rychlostník s povolenou devadesátkou, takže jsem byl pořád v klidu,“ dodal Růžička, který nyní pracuje jako strojvedoucí na železničním zkušebním okruhu.
Podle Jiřího Staňka z Cechu strojvedoucích bylo chybou zmatečné značení trati. „Byl tam předvěstník, který upozornil na blížící se snížení rychlosti na třicítku, ale vzápětí za ním je rychlostník s povolenou devadesátkou. Ten měl být správně zakrytý. Takhle to ve strojvůdci budí dojem, že předvěstník někdo zapomněl sundat, neboť v itineráři žádné omezení v tomto úseku nemá,“ upozornil Staněk.
U soudu navíc několik strojvedoucích uvedlo, že předvěstník byl špatně viditelný. „Byl vykloněný, jako by padal ze stráně, a navíc schovaný za keřem,“ řekl Pavel Hrbek, který místem projížděl dva dny před nehodou. To, že značení nebylo ideální, dokazuje i dopis Českých drah Správě železnic dva dny před nehodou. V něm žádaly, aby trvalé omezení na 30 km/h bylo změněno na takzvanou pomalou jízdu, kdy by byli strojvedoucí lépe varováni na blížící se omezení.
Na špatné informování upozornila ve svém závěrečné zprávě také Drážní inspekce. „Skutečnost, že dopravce systémově umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se strojvedoucí seznámil s důležitými změnami, přičemž zásadní snížení rychlosti o 65 kilometrů v hodině bylo na trati návěštěno pouze jedním návěstidlem, považuje Drážní inspekce za slabinu celého řešení snížení rychlosti, zejména pokud na trati není zavedeno technické řešení, které by toto pochybení strojvedoucího aktivním zásahem do řízení vlaku zabránilo překročení nejvyšší dovolené rychlosti a v konečném důsledku i vykolejení,“ uvedla ve svém stanovisku v loňském roce.
Nehoda přispěla k zásadnímu kroku pro vyšší bezpečnost: Správa železnic začala zveřejňovat tabulky traťových poměrů v elektronickém formátu. To umožnilo vznik „navigace pro strojvedoucí“.