Sbohem, vodíku. V Německu se vrátí kvůli častým závadám nových jednotek do provozu dieselové vlaky
Jednotka Alstom Coradia iLint pro provoz v síti Taunus. Foto: RMV
Podle objednatele udělal výrobce nespolehlivostí novému typu pohonu "medvědí službu".
Máme sklony nadávat na domácí výrobce, ale kdo dělal pát let za čárou, ví že si nemáme moc co vyčítat. Nad rámec bordelu v zadání vs. bordelu v procesech nám škodí jen chronické nutkání všechno vylevnit na dřeň…
Že ma to vôbec, ale vôbec neprekvapuje. Realita narazila na sny. Čím častejšie sa to stane, o to lepšie pre všetkých.
Kdyby zelene svetle zitrky byly placeny ze soukromych penez, na realitu by narazily davno. Takto nas ceka jeste hezkych par let gryndylove perestrostrojky placene z eraru.
Já si myslím že to není technologijí paliva ale tím že ty vlaky jsou udělaný špatně (například když budou problémy s dveřmi u bemu v moravskoslezským kraji tak to BEMU technologiji neudělá taky dobrou vizitku)
A máte k tomuto mínění nějaké indicie, nebo si to myslíte jen tak?
Aha, takže podle vašich pocitů měl Alstom u vodíkových vozidel problémy s dveřmi, u náhradních dieslových vozidel, od stejného výrobce, jsou dveře bez problémů. 🙂
Ten váš expertní odhad byl určen z nějakého konkrétního postavení planet (v konjukci, opozici, kvadratuře, elongaci), nebo byl snad vyčten z lógru?
Očekával bych, že se tady v brzké době na žádost pana Kurucze objeví advertorial (článek/ podcast), který zdejším čtenářům pravdivě a přístupnou formou vysvětlí, kde je v případě totálního neúspěchu nasazení vodíkových vlaků Alstom do běžného provozu v Německu, pes zakopán. Byl by to solidní přístup, protože lze připustit, že ne vždy se vše povede a nasazení vodíkové technologie v dopravě je nová záležitost. Zdejší obecenstvo má oprávněné otázky a je hladové po vysvětlení. To, že náhradní dieslové jednotky Lint 41 má zaplatit Alstom (který na to přistoupil, všechna čest), jasně ukazuje, kdo má „černého Petra“. Samozřejmě nelze nikoho do… Číst vice »
Těch peněz co to stálo, a teď tohle. Tak nějak tuším, že se to bude časem dít i tady, bez ponaučení….
Jako vy dieselové vlaky třeba od Pesy nebyly taky v jednom kuse v dílnách…
Máš to mongolsky. Radši od pesy než šrot 845.
Měli tu vodíkovou technologii namontovat do provozem prověřených vozů 810, to by byla jízda!
To bude BEMU 810
😁
HEMU 816 😀
To už není vtipné
Tak on taky třeba před deseti lety nepředpokládal, že vznikne EDITA.
Pro nějakej expertní vývoj nebo výzkum může být vykuchaná 810 naopak vhodná.
Problém nejspíš nebude mezi nápravou a elektromotorem, spíš jak nakrmit elektromotor s pomocí vodíkového článku. Ale na testy palivových článků při provozních vibracích je 810 správná volba kostitřasu.
Nemělo být. Stále mě mrzí, že do 810 nestihli dát CNG. 810 jednou musí dosáhnout Marsu!
Musím dať +. Lebo buď chápem zmysel príspevku, alebo som úplne mimo.
Ono to nie je vtipné kvôli jedinej veci: Niekto to zoberie vážne!
Náhodou Motoráq iV80 s baterou z Enyaqa si o zástavku přímo říká!
Garážový polobastl dodělávaný za provozu. To jim může fungovat u zavedených trakcí, tohle je kovbojština.
Alstom, takoví čučkaři. A ta kůlna v Salzgitteru, kde to montujou, no vostuda, to když jsem v depu Lounech stavěli 714, to byla jiná klasa.
714 za mne výborný stroj.. na to že je to rekonstrukce. Ve valmezu jsem se s ní na posunu najezdil.na trati už tak dobrá nebyla ..když tahala těžké stodoly místo kvatra.
To ovšem nebyla podstata mého příspěvku 🙂
Pořád tady čtu jak jsou ty západní výrobky dokonale . Oproti škodovce…
Nepřijde mi, že bych tu četl, jak jsou západní výrobky dokonalé. Jen lepší oproti Škodovce.
Pane Blahoš, tady máte tu vaší mega“GARÁŽ“
https://www.google.com/maps/place/ALSTOM+Transport+Deutschland+GmbH/@52.136605,10.4148163,2288m/data=!3m1!1e3!4m6!3m5!1s0x47a55a3687c26b81:0x173d68cd138ecc71!8m2!3d52.1382528!4d10.4111722!16s%2Fg%2F1tj_47yy?hl=cs&entry=ttu&g_ep=EgoyMDI0MTEyNC4xIKXMDSoASAFQAw%3D%3D
Doporučuju shlédnout galerii, jsou tam mj. i pěkné snímky historických vozidel z firemního muzea.
At no nechají jak to je a nevymejslej blbosti😉
Tak hlavně že to političtí pošahanci v CR propagovali a požadovali.
Mam taky stejnou otazku: kde je poruchovost? V pohonu ale jinde?
Omluvte nedopatreni, myslel jsem stejnou otazku jak pan Lapil
Totální neschopnost. Zvláště když se dokáží postavit funkční vodíkové autobusy.
Ale nakonec je to zablokování šíření lepší, protože vodík i při funkčních vozidlech, je prostě sám o sobě příliš ekonomicky neefektivní na roztříštěný palivový provoz.
S jste si jistý, že ty zmiňované autobusy zpracovávali vodík v palivových článcích jako v tomto případě. V silniční dopravě se vodík se v naprosté většině spaluje v spalovacím motoru analogicky jako jiná běžná paliva.
Autobusy zpracovávaly… Omlouvám se
Nene i v silniční dopravě se používají palivové články. Spalování je jen u nějakých prototypů a té jedné závodní Toyoty. Ono to má mizerný výkon, je to neekologický a ještě ten motor pak nic nevydrží a je brzo na výměnu.
Navíc vodíkový spalovací motor, resp. celý pohon, má ještě menší účinnost, než při využití palivových článků. Nicméně, vodíková verze Stadler zero má spalovací motor, tak uvidíme 🙂
…ale zase v něm za béhu nevzniká písek jako v generátorech bioplynky…
Jsou vyvíjeny spalovací jednotky pro těžkou nákladní dopravu a stavební stroje, ale nezaznamenal jsem, že by to zatím někdo sériově dodával na trh. Palivové články ano. Mají o něco lepší účinnost, ale na druhou stranu spoustu technických požadavků na čistotu vzduchu a vodíku například.
Z propagačních materiálů a tak:
Solaris Urbino 18 hydrogen is a cutting-edge fuel cell …
Škoda 24FC … FC = fuel cell
Emitting only water vapor, hydrogen-powered fuel cell trucks… < Volvo
The new eCitaro fuel cell – Mercedes-Benz Buses
Hyundai's ELEC CITY bus is equipped with a 180-kW high-capacity hydrogen fuel cell
Byla hloupost to cpát do běžného provozu. Tohle se mělo dlouho ladit. Připomíná mně to výrobky tuzemské produkce, kdy se to bastlí za provozu. Tahle cesta je špatná. Doma taky nechcete, aby si z vás firmy dělaly pokusného králíka
Vodíkový iLint byl v provozu s cestujícími souvisle už od roku 2018. Jak dlouho se to mělo ještě ladit?
Až do té doby, než padne důvod je nahrazovat diesely.
Věta: „Od začátku se ale potýká dopravce s výpadky.“ je snad jasná!
Pokud byste jezdil do práce linkou, kterou obsluhovala tato technologie a fungovalo by to tak „úspěšně“, jak je psáno, řval byste tady, jak vydra. Možná byste kvůli dlouhodobým nepravidelnostem v provozu raději přesedl do auta.
Myslel jsem to právě tak, že pokud 6 let ostrého každodenního provozu nestačilo na to, aby to nějak rozumně fungovalo (ať už jsou problémy na straně vozidel nebo technologie), mělo by se to asi něčím nahradit.
Pokud by si to výrobce ladil na vložených spojích, které by jezdily mimo garantovaný jízdní řád a nepřekážely by běžnému provozu, asi by se nad tím nikdo nepozastavoval.
Mouchy se zkrátka musej nějak vychytat a v různorodých provozních podmínkách se jich objeví nejvíc.
Pokud se to ovšem vydává za odzkoušenou hotovku, a ono to hotové NENÍ, pak nastupuje lidové rčení:
„Lež má krátké nohy“ a já k tomu ještě dodávám: a Němci svatou trpělivost.
Automobilky to dělají zcela běžně.
Automobilky, které dodávaly auta, co víc stále než jezdila, zkrachovaly maximálně v roce 1920.
Problém vzniká vždy, kdy technologii přetlačí politika. Parní vlaky oproti koním taky nezaváděli dotacemi.
Tak. Dokonce ani Křižík nečerpal dotace na trať do Bechyně.😁
Křižík dotace nečerpal, ale taky jako podnikatel zkrachoval.
Zjevně toho málo víte. 😉
Můžete se s námi o vaše moudra podělit. 🙂
Vetsina lokalek mela zemskou dotaci. Jak na tom byla Bechynka, nehledam, ale cekal bych to stejne
Myslím, že asi ne. Akorát zemský sněm převzal záruku za stavbu. Bechyňská dráha měla být součástí zamítnutého projektu železnice Vodňany – Týn/V. – Bechyně – Tábor – Vlašim – Kutná Hora.
Křižíkova „vlakotramvajová“ verze spojení Tábora a Bechyně umožňovala podstatné snížení investičních nákladů a snad díky této úspornosti byla stavba vůbec realizována.
Zajímalo by mě, jsou-li ty vlaky nespolehlivé skrz vodikovy pohon (v takovém případě budiž, je to v podstatě prototyp a na mouchy má právo), nebo jestli jsou to prostě mizerně udelane vlaky.
Alstom tvrdí, že vodík z chemičky v Höchstu je nekvalitní a ničí mu palivové články. Kde je pravda těžko říct…
Nekvalitní vodík je blbost. Pravděpodobně chemička dodává nějakou sloučeninu vodík obsahující.
Nekvalitní vodík může znamenat vodík, který není dostatečně čistý (má vyšší obsah příměsí celkově nebo příměsi jiných sloučenin než je tolerance), což při získávání vodíku jako druhotného produktu jiné výroby je běžné.
Sorry ale nedostatečně čistý vodík už je sloučenina.
Sorry ale píšete nesmysly. Pokud je to sloučenina, není to vodík. V případě kontaminovaného vodíku se jedná o směs.
‚Nekvalitni‘ vodik muze znamenat s vetsi vlhkosti. Ta pri vyssim tlaku zkondenzuje a do clanku jde jako tekuta voda, coz se clankum moc nelibi..
Prototyp vodíkového vlaku je určen pro zkoušky výrobce, ověření spolehlivosti, nalezení konstrukčních slabin.
Nikoliv však k tomu, aby se zákazníkům vydával za dovyvinutou věc, která spolehlivě nahradí „morálně zastaralého“ dieslového předchůdce v běžném provozu s cestujícími na spojích dle jízdního řádu.
Lež má krátké nohy a v Německu se to dokonce několikanásobně prokázalo.
V dnešní době a ještě k tomu v kusové vyrobě byvá prototyp i normalní vozidlo v provozu.
Tohle už nejsou prototypy, ale sériové výrobky (první série 2022). Prototyp nastoupil do zkušebního provozu 2018.
Ok, zvolil jsem špatné označení, omlouvám se.
Výsledek – že došlo k odmítnutí vodíkových vlaků a k návratu k dieselům ovšem znamená, že zkušební provoz prototypu od roku 2018 nebyl, s ohledem na fatální vliv na spolehlivost vlaků, patrně správně vyhodnocen.
To je možné, na druhou stranu nevíme, co je konkrétní příčinou problémů kolem Frankfurtu, takže na nějaké závěry bych ještě vyčkal 🙂
Kdyby to byl prototyp tak by to vypadlo že jenedodělaný. Ale problémy mají vlaky (množné číslo). Buď je problém v nějakém komponentu, nebo u dodavatele, nebo politicky a nebo se chlapi prostě nemohou dohodnout.
Tuhle rpavdu se člověk dozví až s odstupem….
Ten vodíkový všelék svou účinností mně silně připomíná parní motory ve svých počátcích. Většina spotřebované energie jde do ztrát. S poruchovostí, budiž, nová technologie, ale u veřejné dopravy je významný prvek spolehlivost.
Nezbývá než doufat, že celý řetězec používání zeleného vodíku překoná svou účinností poslední nejmodernější parní stroje.
Snad mají v kriminále televizi, aby se pan Unucka mohl dívat, kam dospěly sny o vodíku 😀😀
Technické problémy nové technologie by možná šlo tolerovat delší dobu, kdyby byla perspektiva rozumné ekonomiky provozu. Bohužel ani tím vodíkový pohon nedisponuje.
No postupně se ukazuje, že ty plány zelených šílenců jsou nereálné…..
Nemyslím si, že vodíkové opojení je dítko zelených šílenců, ale spíš politiků, kteří ve škole nedávali pozor při fyzice a chemii a následně z vodíkového hospodářství udělali univerzální lék na energetické prolémy světa.
V Německu to jsou právě zelení politici. A máte pravdu, fyzika a chemie jim moc neříká.
Mno Zelení mají značný volební úspěch. Sami se nechali slyšet, že techické vzdělání brání prosazení jejich myšlenek. Druhým dechem ale dodávají, že problémy vyřeší budoucí technologie…
Tak politik je spíše člověk co říka, co chtějí slyšet voliči. Na technické. ekonomické věci mají partu zaměstnáců a lobbistů….
Voličům se jistě líbí, když jim politik říká, že je to „zelené“. Nicméně konkrétně u vodíku bych řekl, že prapůvod je u těch lobbistů. Třeba v Ostravě tu vodíkovu vizi tlačil Světlík, jakožto dodavatel tlakových lahví a příslušenství.
Stím vodíkem to vzniklo z ambicizního projektu. Němci přišli s plavoucím eletrarnami (Sluneční, větrná) umistěnými na rovníku. A tu energii chtěli dovažet pomocí vodíku. Baterie by se přehřivaly a ztraceli kapacitu.
A jelikož to udělalo Wau efekt, tak se chce každy na tom napakovat. A zatím je konec dodavatelsko řetezce a začatek stale není.
V Ostravě to tlačí Vodíkový klaster. A jelikož se do toho rvou prachy, je potřeba „mít“ výsledky. Světlík je akcionář holdingu Vitkovice a.s. , která vlastní firmu co řeší i vodík.
Lahvárna do toho vstuje až teď a to ještě sporadický…
Lahvárna je Světlíkova srdeční záležitost, zakládající člen klastru a stála u počátku celého Světlíkova vodíkového angažmá.
Fakt je jeden ze tři zadajích členu klastru. Myslel jsem že to přimo holding….
Je to jeho srdeční zaležitost nebo spíše zlate dítě….
Vodík netlačí zelení šílenci.
Vodík nejvíc tlačí ty nejtradičnější firmy z (petro)chemického průmyslu, pro které představuje naději udržet se v dodavatelských řetězcích v dopravním sektoru.
Vodík se musí složitě získávat skladovat, transportovat a čerpat – a v tom je byznys. Elektřina je všude, tam není moc na čem rýžovat.
Elektrina je vsude :-). Dobry vtip. U elektriny je tak trochu problem s dlhodobym skladovanim.
Pozrite si produkciu elektriny v Nemecku, co je vzor zelenej elektiny, na takej elektricity map. Pozrite si tak mesiac dozadu den po dni. Pozerajte produkciu veternikov a fve. Pozrite si ako ich produkcia dokaze pocas toho mesiaca kolisat. Momentalne Nemecko vyrovnava tieto vykyvy produkciu elektriny z uhlia – co je fuj fuj a plynom – to je tiez takmer fuj fuj. Teraz si tieto zdroje skrtnite a skuste mi povedat, cim ich nahradite ?
Tu časově nevyrovnanou produkci energie z OZE právě měl řešit vodík jako úložiště energie. Což se tedy zatím (?) neuplatňuje.
A ekonomicky ani uplatnovat nebude krome par odvetvi. Mozna cementarenstvi.
K cemu je cementarne vodik?
Třeba u toho projektu v Mníšku pod Brdy v pozadí zrovna žádnou tradiční petrochemickou firmu nevidím.
Tam je v pozadí tradiční uhelná firma ČEZ 🙂 Myslím, že ta myšlenka se dá z petrochemie rozšířit na celý fosilní sektor, který – logicky – hledá nová pole působnosti.
No dobře, ale zrovna čez by těžil i z klasické dobíjecí stanice bez vodíku.
Ano, vidím za ní Boreckého.
Jen že místo keců a a priori odmítaní tak ti Němci zkusí a když to nejde, tak to opustí a jedou dál. Říká se tomu inovace a vše je prostě pokus omyl.
My jen čekáme, a tím myslím skoro celou Evropu až na pár zemi, co udělají jiní….
Nj., prostě zápecníci, co sami nikdy nic složitějšího než králíkárnu nezkusili, budou radit od stolu v hospodě, jak se to má dělat.
Jak je to možné? Vždyť přece tvrdili, jaká je to zářná budoucnost? (Stejně jako německá energetika bez jaderných elektráren) Zatím to vypadá na budoucnost baterií a trolejí.
Ten „balíček“ vodíkových vlaků obsahoval 4 linky (RB11, 12, 15 a 16 https://start-klar.net/wp-content/uploads/2023/04/START_2-scaled.jpg). Článek uvádí jen 3 linky.
Celkově tedy vodíkové vlaky budou nadále jezdit na jedné, nebo dvou z nich? (nezmíněna je RB11, kde postačí jediná jednotka pro provoz)
Hm, odpovím si sám ze stejné stránky – od 29. 3. 2024 NAD https://start-klar.net/wp-content/uploads/2024/04/SEV_RB11_Apr24_neu.pdf ale prý kvůli „rekonstrukčním pracím“** a ne kvůli problémům s vozidly.
** To už tu trať mohli rovnou elektrizovat – však spojuje stanice, kde už dráty jsou.
Podle téhle mapy je elektrizace v plánu: https://openrailwaymap.org/?style=electrified&lang=cs&lat=50.21404179779818&lon=8.740310668945312&zoom=11
Otázkou je, jak rychlý je infrastrukturník
Podle té mapy je ona linka (Frankfurt-Höchst – Bad Soden) už elektrizovaná.
Podle této stránky https://www.rmv.de/c/de/informationen-fuer-journalisten/presse/aktuelle-pressemitteilungen/12042024-ersatzbusse-zwischen-bad-soden-und-frankfurt-hoechst-ab-15-april-schneller-unterwegs je uvedená trať uzavřena na cca 4 roky (!).
Trať bude částečně sloužit pro Regionaltangente West (vlakotramvajová linka, která bude obcházet centrum Frankfurtu), takže bude uzavřena po celou dobu výstavby.
Tak pak tedy bylo v podstatě nelogické, zahrnovat tu trať do „vodíkového balíčku“, když ty vodíkové vlaky tam jezdily jen chvíli (jestli vůbec byl v té době dostatek vodíkových vozidel pro pokrytí vozby).
Aktuálně byl odpískán i záměr na provoz vodíkových vlaků na místních tratích kolem Dürenu.